Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

absolveni_vyrez_111719_115273.png

Na počátku dubna 2009 navštívil Českou republiku prezident spojených států amerických Barack Obama s manželkou Michelle. V souvislosti se zajištěním jeho návštěvy a bezpečnosti jeho pobytu jsme na obrazovkách mohli zahlédnout a slyšet plukovníka Mgr. Ing. Ivana Bílka, náměstka policejního prezidia pro vnější službu, absolventa Fakulty ekonomicko-správní. Využili jsme tedy obou příležitostí ke krátkému rozhovoru:

Co jste na univerzitě studoval a jak jste se dostal až k Vaší nynější funkci na Policejním prezídiu?

Na Univerzitě Pardubice jsem studoval v letech 1999 – 2001 obor Veřejná ekonomika a správa na Fakultě ekonomicko správní. Pro Vaší školu jsem se rozhodl po ukončení Policejní akademie, což je odborná škola pro příslušníky bezpečnostních složek, a v tehdejší době jsem pociťoval potřebu načerpat nové informace i z civilního prostředí. Jsem absolventem střední průmyslové školy, takže pro mě řada věcí z exaktních disciplín nebyla úplnou neznámou. Jsem ve služebním poměru příslušníka Policie České republiky. V našem bezpečnostním sboru pracuji od roku 1984. Vždy jsem se snažil pracovat naplno, řídit se zdravým rozumem a prosazovat potřebné změny. Proto jsem v dubnu 2007 uvítal nabídku designovaného policejního prezidenta Mgr. Oldřicha Martinů stát se jeho náměstkem pro řízení uniformované policie.

Co konkrétně Vaše funkce a práce obnáší?

Policie České republiky zastřešuje jako řídící orgán Policejní prezídium České republiky. V jeho čele stojí policejní prezident. Má tři náměstky – pro službu kriminální policie a vyšetřování, pro ekonomiku a pro uniformovanou policii, dnes říkáme pro „vnější službu” – zní to civilněji. Úkolem náměstka policejního prezidenta pro vnější službu je koordinovat a řídit činnost následujících policejních složek: služby pořádkové policie, služby dopravní policie, služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, služby cizinecké policie, letecké služby, pyrotechnické služby, útvarů pro ochranu ústavních činitelů a prezidenta republiky a některých dalších. Policisté a policistky služby pořádkové policie, dopravní policie a služby pro zbraně a bezpečnostní materiál jsou zařazeni na jednotlivých územních odborech a krajských ředitelstvích policie. Ostatní jsou začleněni v tzv. útvarech s celostátní působností. Účelem řízení a koordinace činnosti těchto útvarů je zejména zabezpečení jednotné aplikační praxe při výkonu služby a zajištění stejné úrovně bezpečnosti občanů ve všech lokalitách na území České republiky. V Policii ČR je zařazeno cca 47 tisíc policistek a policistů a cca 10 tisíc občanských zaměstnanců.

Chceme skutečně naplňovat naše heslo POMÁHAT a CHRÁNIT – pomáhat všem občanům a chránit jejich životy, zdraví a majetek. Jsme otevřená služba veřejnosti, proto je třeba o důležitých krocích informovat, vysvětlovat je a přesvědčovat o nich nejen příslušníky PČR, ale i širokou veřejnost. V tom vidím hlavní smysl své práce.

Jak se v činnosti policie projevilo předsednictví ČR v Radě EU?

V prvním pololetí roku 2009 předsedala České republika Radě Evropské unie. S tímto předsednictvím – často se používá zkratka CZ PRES – byla spojena celá řada (přibližně 300) různých akcí na území ČR, které měly mezinárodní účast. Přibližně tři desítky z nich se odehrály na úrovni ministrů, předsedů vlád a hlav států. Policie ČR měla nelehký úkol zajistit bezpečnost všech těchto akcí tak, aby se co nejméně dotkly života běžných občanů. Nejvíce rizikových akcí se konalo v Praze, a to zejména v jejím Kongresovém centru na Pankráci. Zasedání ministrů zemí EU proběhla v Luhačovicích, Hluboké nad Vltavou, Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Další významné akce proběhly např. v Ostravě a Terezíně. V únoru Policie ČR zajišťovala i Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, které trvalo dva týdny a které bylo neméně náročné.

Na všech akcích, které souvisejí s CZ PRES, policie zabezpečovala osobní ochranu ústavních činitelů tuzemských i zahraničních, zajišťovala veřejný pořádek a dopravu v okolí míst konání akcí, prováděla bezpečnostní prohlídky v objektech, ve kterých se konala jednání, kde byly ubytovány chráněné osoby, apod. V rámci celé České republiky se podílelo na bezpečnostním zajištění CZ PRES celkem asi 15 tisíc policistů a policistek ze všech policejních útvarů a složek. Významnou měrou pomohla policii také Armáda České republiky. Její příslušníci řídili vozidla s oficiálními delegacemi a armádní specialisté nám pomáhali s bezpečnostními prohlídkami. Na mistrovství světa v Liberci vojáci střežili důležité objekty.

Co jste museli zajišťovat a měli na starosti v souvislosti s návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy počátkem dubna v Praze?

K důležitým akcím z bezpečnostního hlediska patřily Summity EU, které se konaly na území České republiky. Za nesložitější bezpečnostní opatření lze považovat ta, která byla přijata v souvislosti s návštěvou prezidenta USA Baracka Obamy v dubnu letošního roku. V souvislosti s návštěvou byla především věnována pozornost veřejnému projevu pana prezidenta, jeho přepravě a ochraně.

Poté, kdy bylo rozhodnuto o místě konání veřejného projevu, byly přípravy soustředěny na zajištění bezpečnosti s ohledem na minimalizaci možnosti narušení projevu a bezpečí účastníků. Každá osoba, která chtěla být fyzicky přítomna veřejnému projevu, musela být podrobena bezpečnostní prohlídce, a to vyžadovalo od všech zájemců velkou disciplinovanost, aby se kontrola příliš nezdržovala. Projevu prezidenta USA na Hradčanském náměstí bylo přítomno cca 10 tisíc posluchačů, a toto množství lidí prošlo přes filtry během tří hodin, což svědčí nejen o dobré organizaci, ale i o tom, že návštěvníci naše doporučení nebrali na lehkou váhu. Návštěva amerického prezidenta měla zvláštní charakter i v tom smyslu, že do ČR přicestovaly v neděli 5. dubna tři desítky hlav států a celé bezpečnostní opatření, které zajišťovaly 4 tisíce policistů, se tak stalo největší bezpečnostní akcí za posledních několik let v ČR.

Návštěvy státníků bývají doprovázeny demonstracemi a manifestacemi, při kterých lidé vyjadřují zpravidla odlišné názory. Velkou roli zde hrají – z hlediska bezpečnosti – členové tzv. antikonfliktních týmů, kteří jsou v přímém kontaktu s organizátory akcí a snaží se nacházet společná řešení tak, aby nedocházelo k narušování průběhu návštěvy nad přiměřenou mez a k ohrožení bezpečnosti občanů. Tak tomu bylo i v případě návštěvy prezidenta USA a summitu EU v Praze. Je velkou zásluhou všech nasazených policistů a policistek, že nedošlo k žádnému závažnějšímu problému a vše bylo zvládnuto bez významnějších konfliktů.

Můžete ještě zmínit nějakou zajímavost z Vašeho pohledu v souvislosti s touto návštěvou?

Za zajímavý lze považovat konvoj doprovázející prezidenta USA a čítající asi 30 vozidel. Přejezdové trasy se v tomto případě uzavírají celé, na rozdíl od přepravy jiných státníků, kdy se uzavírá trasa pouze při průjezdu. Protože v Praze byly přejezdové trasy poměrně krátké se známými cíli přejezdů, nebyly vytvořeny dvě kolony – jak je obvyklé při přepravě prezidenta USA – ale byly zařazeny dvě prezidentské limuzíny v jedné koloně. Nikdo kromě několika osob nevěděl, v kterém autě pan prezident cestuje.

Vraťme se ještě k reformě policie. Co všechno se změnilo a ještě změní a k čemu vlastně reforma policie slouží?

Reforma je založena – stručně řečeno – na čtyřech základních principech: decentralizace, deregulace, deetatizace a subsidiarita. Obsahuje 10 pilířů – oblastí, ve kterých má přinést a přináší změny. Policie České republiky vznikla s rozdělením republiky jako ozbrojený bezpečnostní sbor, jehož hlavní úkoly jsou uvedeny v zákoně o Policii ČR. Hlavním posláním policie je ochrana života, zdraví a majetku fyzických a právnických osob. K tomu účelu mají příslušníci a příslušnice policie svěřeny pravomoci, které jsou také striktně popsány v zákoně a jejichž překročení je závažným zásahem do práv a svobod ostatních občanů. Proto jsou k policii přijímáni lidé pouze po splnění velmi náročných kritérií v rámci tzv. přijímacího řízení. Jeho součástí je především psychologické vyšetření, fyzické a zdravotní testy. Kvalifikační předpoklady splní přibližně 50 % uchazečů, a ti jsou pak zařazeni na různá místa. Především nastupují na útvary služby pořádkové a dopravní policie, odkud po určité době a splnění všech dalších kvalifikačních předpokladů mohou zamířit do dalších policejních služeb. Mohou to být útvary služby kriminální policie a vyšetřování, ale i útvary specializovanějšího charakteru, kde se např. mohou věnovat služební kynologii, hipologii, správním činnostem, cizinecké problematice apod. Zvláštní odbornosti je potřeba pro zařazení na útvarech věnujících se expertizním činnostem, zasahujících proti nebezpečným pachatelům, nasazovaných v boji s terorismem, zajišťujících osobní ochranu ústavních činitelů a jiných významných osob, k policejním potápěčům, pyrotechnikům a jiným speciálním složkám.

Pracovníci policie tak plnili své hlavní poslání – ochranu života, zdraví a majetku, jenže také po celou tuto dobu narůstal i objem činností, které s pravým posláním policie nemají mnoho společného. V celé společnosti se rozvíjely obchodně-právní, soukromo-právní a občansko-právní vztahy a policie plnila stále více úkolů, které ji odváděly od hlavního poslání a které by mohly klidně vykonávat i jiné subjekty. Klasickým příkladem bylo nahrazování pořadatelské služby na sportovních, zejména fotbalových utkáních policisty, kdy vlastník klubu již dopředu počítal s tím, že policie mu zajistí klid a pořádek, a nemusel najímat tolik pořadatelů. Dalším příkladem byla povinnost vyšetřovat každou dopravní nehodu, což vázalo přibližně polovinu všech policistů dopravní policie, kteří se tak nemohli věnovat tomu hlavnímu – tedy prevenci, odhalování a postihování pirátů a šílenců na našich silnicích. Policie také věnovala mnoho sil a prostředků převozu podnapilých osob na záchytné stanice a převážení řidičů, u kterých byl zjištěn alkohol, na odběr krve a lékařské vyšetření. Soudnictví využívalo policisty jako „draze placené pošťáky”. Policie byla přetížena administrativou a spoustou podzákonných předpisů, které činnost policistů významně zatěžovaly.

Toto je jen několik příkladů, které reforma Policie České republiky má za cíl řešit. V průběhu roku 2007 probíhaly analýzy a byly navrženy způsoby řešení. Rok 2008 byl ve znamení legislativních návrhů na změnu fungování policie a jejich schvalování. V letošním roce probíhá tzv. transformační fáze reformy Policie ČR a sjednocování aplikační praxe tak, aby výkon policejních činností byl na celém území ČR stejný.

Reforma policie však není cílem snažení – je prostředkem k dosažení cíle. Tímto cílem je zlepšení práce policie, její zefektivnění, naplnění toho, co od nás očekává veřejnost. Zjednodušením organizační struktury a eliminací výše popsaných tzv. nepolicejních činností se dá dosáhnout vyšší efektivity nasazování policistů. To znamená jejich větší přítomnost na místech, kde dochází k protiprávnímu jednání, ke kriminalitě, která občany nejvíc obtěžuje, jako jsou krádeže, vloupání, ublížení na zdraví. Důležitá je práce na poli bezpečnosti silničního provozu a zmírňování následků dopravní nehodovosti, ale i boj s projevy extremismu, rasismu a jiného násilí. Žádoucí změnou k lepšímu by měla být spokojenost jednotlivých občanů s prací police a vyšší důvěra veřejnosti v práci policie.

Důležitou oblastí reformy je rovněž změna ekonomického řízení policie a vznik krajských ředitelství, která jsou od 1. ledna 2009 organizačními složkami státu a samostatnými účetními jednotkami. Neznamená to, že bychom měli několik samostatných policií. PČR je a bude stále jen jedna, ale každý kraj si hospodaří se svými prostředky. Tyto prostředky jsou přiděleny ze státního rozpočtu a dělí se na tři části: mzdové náklady, náklady na provoz a investice. Náklady na mzdy tvoří téměř polovinu z celého rozpočtu a jsou rozděleny podle počtu policistů a občanských zaměstnanců na jednotlivých útvarech. Náklady na provoz tvoří běžné výdaje a zahrnují provoz, opravy a údržbu dopravních prostředků a nemovitého majetku a pořizování a provoz drobného majetku. Investice zahrnují například rekonstrukce policejních služeben, nákupy služebních dopravních prostředků, zbraní a další nezbytné výbavy policistů. Jsou důležitou součástí rozvoje policie, vytvářejí dobré pracovní podmínky nejen pro policisty a zaměstnance, ale zejména pro naše zákazníky – veřejnost a všechny poctivé a slušné občany.

Vzhledem k současným masivním změnám v Policii České republiky, zejména v její organizaci a ekonomickém zabezpečení, byla zákonem odložena účinnost některých těchto dopadů k 1. lednu 2012.

Policie České republiky není v ČR na zajišťování bezpečnosti sama. Ochrana života, zdraví a majetku je založena na spolupráci s partnery. Mezi hlavní partnery PČR patří státní organizace a instituce (např. ministerstva, státní zastupitelství, soudy, veřejný ochránce práv, vládní výbory a rady, bezpečnostní, záchranné a ozbrojené sbory apod.), nevládní organizace (např. Transparency International, Český helsinský výbor apod.), samospráva na všech úrovních (kraje, obce a jimi zřízené jednotky obecní a městské policie apod.), fyzické a právnické osoby (např. bezpečnostní agentury, pojišťovny, obchodní společnosti apod.), zájmová a společenská sdružení (např. Ústřední automotoklub ČR, Horská služba, myslivecká sdružení apod.) a samozřejmě všichni občané.

Jak zpětně hodnotíte získané vědomosti na naší univerzitě a jaké vidíte možnosti uplatnění absolventů ve službách policie?

Studium vaší univerzity mi umožnilo vnímat zajímavé věci zejména v oblasti makro a mikroekonomie, účetnictví, ekonometrie, statistiky. Za velmi cenné považuji informace o fungování veřejné správy z pohledu historie, zaujal mě vývoj ekonomických teorií a praktické využívání produktů IT technologií. Po dobu studia jsem poznal řadu výtečných pedagogů a spolužáků. S některými dodnes udržuji kontakt. Podílel jsem se i na vytváření osnov nového studijního programu a zúčastnil se některých konferencí. Pokud mi to čas dovolí, budu se rád zapojovat i do budoucna. Za veliký přínos považuji i aktivity vaší univerzity v oblasti boje proti korupci, což je téma, jemuž jsem se věnoval v diplomové práci a kterým se zabývám i na Policejním prezídiu ČR.

V Policii České republiky neexistuje obor vzdělání, který by nenašel uplatnění. Policie potřebuje nejenom odvážné, fyzicky velmi zdatné policisty a policistky pro boj s kriminalitou, nebezpečnými pachateli a teroristy, ale i odborníky, kteří excelentně ovládají ekonomiku, matematiku, IT technologie, chemii (viz např. spolupráce PČR s Univerzitou Pardubice v oblasti policejní pyrotechniky), manažery na vysoké úrovni a především rozumné a vzdělané lidi, kteří chtějí sloužit veřejnosti. Těm všem jsme schopni nabídnout veškeré výhody státní služby a rádi je uvítáme ve svých řadách.

Přeji pedagogům a pracovníkům Univerzity Pardubice mnoho úspěchů na poli vědy, teorie i praxe a jejím studentům co nejlepší uplatnění ve všech sférách společnosti.

Děkuji za rozhovor.

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí univerzity