Věda a výzkum na Univerzitě Pardubice 2020

(vybrané vědecké osobnosti)

Univerzita Pardubice se svou velikostí a zaměřením řadí mezi středně velké veřejné vysoké školy univerzitního typu s multioborovou strukturou. Vznikala postupně z někdejší vysoké školy chemického zaměření (1950), transformované na univerzitu (1994), a to jak formou zakládáním nových fakult s odlišným oborovým zaměřením, tak i v České republice ojedinělým integrováním soukromé vysoké školy do své struktury (dnešní Fakulta restaurování). V současné době je Univerzita Pardubice tvořena sedmi fakultami, chronologicky podle vzniku: Fakulta chemicko-technologická (1950); Fakulta ekonomicko-správní (1991), Dopravní fakulta Jana Pernera (1993); Fakulta filozofická (2001); Fakulta restaurování (Litomyšl) (2005); Fakulta zdravotnických studií (2007) a Fakulta elektrotechniky a informatiky (2009).

Tvůrčí vědecká činnost každé instituce je výslednicí mnoha působících aktérů a synergických efektů. Z hlediska dlouhodobé publikační činnosti v mezinárodně respektovaných publikačních médiích, zapojení do národních i mezinárodních vědeckých projektů a vytváření samostatných vědeckých škol ve spolupráci se studenty doktorského studia a mladšími kolegy na Univerzitě Pardubice lze identifikovat šestnáct osobností, které představují hlavní rozvojové trendy. Tato publikace přináší jejich stručné profily, bibliometrické profily a publikační charakteristiky.

Z hlediska výše naznačeného vývoje instituce je pochopitelné, že významný počet osobností je spojen s PŘÍRODNÍMI A TECHNICKÝMI VĚDAMI. V těchto disciplínách bývá zvykem posuzovat dlouhodobou činnost z hlediska měřitelných výstupů, které se většinou odvíjejí od prací publikovaných v mezinárodních časopisech indexovaných v rámci Web of Science. Citační analýza těchto publikovaných prací je pak většinou považována za měřítko mezinárodního významu pěstovaného oboru. Na úrovni „Web of Science Categories“ Univerzita Pardubice dlouhodobě vyniká v řadě oborů. Především jde o tyto obory: Chemistry Analytical, Materials Science Ceramics, Physics Condensed Matter, Biochemical Research Methods, Thermodynamics, Electrochemistry, Optics, Polymer Science, Materials Science Textiles, Physics Atomic Molecular Chemical. V posledních 20 letech se podle souhrnné citační odezvy umisťuje Univerzita Pardubice na prvním místě mezi vysokými školami v ČR v oborech Analytical Chemistry, Biochemical Research Methods a Thermodynamics. V oboru Optics se umisťuje na místě druhém a v oboru Physics Condensed Matter na místě čtvrtém. Naproti tomu ve SPOLEČENSKÝCH A HUMANITNÍCH VĚDÁCH vědách jsou publikační výstupy soustředěny spíše do knih a monografií. I zde však platí jako měřítko kvality uznání vnější odbornou komunitou.

Věda je svojí povahou a z definice mezinárodní aktivitou. Mezinárodní spolupráce je tedy nedílnou součástí kvalitní vědecké práce a hlavně je nezbytná z dlouhodobého hlediska budování životaschopných tvůrčích týmů. Univerzita udržuje intenzivní mezinárodní spolupráci zejména v oblasti doktorských studijních programů. Jako jeden příklad z mnoha můžeme uvést International Cooperative Graduate Program s National Institute for Materials Science v japonské Tsukubě, kde naši doktorandi absolvují roční stáže, které jsou součástí doktorského studia. Tato výzkumná instituce patří mezi nejúspěšnější světové instituce v oblasti materiálových věd na světě. 

V rámci univerzity má největší mezinárodní a vědecký přesah Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT; založeno 2013). Aktivity centra, v jehož čele stojí prof. Ing. Miroslav Vlček, CSc., jsou orientovány zejména do oblasti materiálových věd (fotoniky, elektroniky, obnovitelných zdrojů energie, chemicky aktivních povrchů aj.). S ohledem na zaměření centra jsou materiály studovány rovněž v nanoměřítkových formách (nanočástice, nanotrubice, nanovlákna a tenké vrstvy). Základní i aplikovaný výzkum, vzešlý z jeho činnosti, reprezentuje v níže uvedeném výběru vědecky nejvýkonnější pracovník CEMNAT Dr.-Ing. Jan Macák. Pardubický CEMNAT, disponující špičkových přístrojovým vybavením, je od roku 2016 zařazen na Cestovní mapu ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.