Jak čelit nevhodnému chování

Cílem Univerzity Pardubice je vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí, a proto je připravena činit potřebné kroky směrující k prevenci, odstranění a postihnu zmíněných forem nevhodného chování.  

Co dělat, když se na univerzitě setkáte s nevhodným chováním (v roli svědka či oběti)? 

Nevhodné chování je nepřijatelné a je žádoucí se vůči němu vymezit, abyste zabránili negativním dopadům na Vaši osobu. Není Vaší povinností případ nahlásit, ale velmi doporučujeme to udělat a jsme připraveni Vám poskytnout pomocnou ruku. 

Pokud chcete nevhodnému chování čelit sami, měli byste především dát jasně najevo, že je Vám chování ze strany obtěžující osoby nepříjemné, a to buď bezprostřední okamžitou reakcí nebo následným kontaktováním dané osoby (osobně, e-mailem).  

V případě, že se rozhodnete nevhodné chování řešit, nabízíme doporučený postup, důležité informace a podpůrnou síť osob připravených Vám být oporou. 

Řešením situací, týkajících se nevhodného chování, je na UPCE pověřena univerzitní ombudsosoba, která přijímá podněty od studujících i zaměstnaných a je povinna tyto podněty prošetřit (podrobnosti jsou uvedeny níže).  

Potřebujete-li čas a podporu k aktivnímu řešení Vaší nelehké situace, můžete se obrátit na poradenské pracoviště APUPA, které je svou působností nezávislé na fakultách a poskytuje krizovou intervenci, psychologickou i psychoterapeutickou pomoc. Může Vás Vaší situací provést, pomoci najít opěrné zdroje ke zvládání vaší situace a podpořit Vás v aktivním řešení. Více o službách, které nabízí poradenské pracoviště APUPA najdete na webových stránkách.

Na každé fakultě jsou také k dispozici kontaktní osoby, proškolené v postupu v krizových a zátěžových situacích. Tyto osoby Vás citlivě seznámí s vhodným postupem řešení, předají kontakt na ombudsosobu či nasměrují na vhodnou odbornou péči.

Kdo je a co dělá univerzitní ombudsosoba? 

Pozice ombudsosoby byla na UPCE zřízena s cílem posílit sociální bezpečí a rozšířit možnosti pomoci při řešení problémů způsobených nevhodným chováním. Ombudsosoba přijímá podněty od studujících i zaměstnaných a je povinna tyto podněty prošetřit. 

Dále mediuje spory a konflikty v oblasti sociálního bezpečí, poskytuje pomoc a podporu těm, kdo se na ni v těchto záležitostech obrátí, a navrhuje doporučení k odstranění nedostatků a k zavádění systémových změn. 

Podnět na prošetření nevhodného chování může podat každý studující či zaměstnaný, a to buď z pozice přímo zúčastněné osoby nebo coby svědek či svědkyně události.

Ombudsmanku je možné kontaktovat několika způsoby:

• emailem na adresu ombuds@upce.cz,
• osobně v konzultačních hodinách ve čtvrtky od 10 do 12 hodin, v ostatní dny dle individuální domluvy, kancelář najdete na nám. Čs. legií 565 v přízemí budovy CB, místnost 01042,
• písemně poštou – adresa: Univerzita Pardubice, Studentská 95, Pardubice, 532 10. Obálku vždy označte nápisem „neotvírat – ombudsmanka“,
• písemně na podatelnu – adresa: Referát SAFE UPCE – ombudsmanka. Obálku vždy označte nápisem „neotvírat“.

Aby mohl být podnět řádně prošetřen, měl by obsahovat především: 

• Identifikaci autora či autorky podnětu (např. Jana Nováková, studentka FF) a kontakt na něj/ni (výjimkou je anonymní podnět viz níže) – Kdo jsem?
• Předmět podnětu a popis situace, se kterou se na ombudsosobu obrací – Co se stalo?
• Angažované osoby či útvary – Kde se to stalo, kdo to způsobil?
• Návrh na řešení situace – Co potřebuji, požaduji, očekávám?

Pokud je to možné, uveďte v podnětu co nejvíce konkrétních informací – především detailní popis situace a její vývoj, uvedení osob, které jsou v situaci angažovány (stačí obecně např. studující předmětu xy či zaměstnanci pracoviště xx), váš postoj k celé situaci a očekávání, jak by měla být situace řešena. 

Detailní popis problému nebo události umožní rychlejší prošetření a minimalizuje potřebu dodatečného dotazování ze strany ombudsosoby, které by mohlo být osobě podávající podnět nepříjemné. 

Jak probíhá prošetření podnětu?

Ombudsmanka nejprve zjistí, zda podnět skutečně spadá do její kompetence. Pokud ano, je povinna se jím zabývat. 

Spadá-li podnět do kompetence jiného orgánu či osoby, odkáže osobu podávající podnět na jiný příslušný orgán či osobu na univerzitě (APUPA, RIAK, Pověřenec pro ochranu osobních údajů atp.), případně na jiné subjekty mimo univerzitu (státní úřady, orgány činné v trestním řízení, advokáty, soudy, neziskové organizace, poskytovatele sociálních či zdravotních služeb atp.). Osobě podávající podnět může ombudsmanka poskytnout podporu při kontaktování jiného příslušného subjektu.

Pokud podnět směřuje vůči konkrétní osobě či organizačnímu útvaru univerzity, ombudsmanka jim dá možnost vyjádřit se k šetřené věci. Vyžaduje-li to situace, vyslechne také další svědky a shromáždí další relevantní informace. 

Ombudsmanka informuje o výsledku šetření osobu podávající podnět a vypracuje tzv. zprávu o šetření. Na základě provedeného šetření vydá ombudsmanka doporučení a v případě, že shledá podnět odůvodněným, předává jej spolu se svým doporučením k dalšímu řízení. Doporučení předává dle povahy věci vedoucí/mu příslušné součásti univerzity, děkanovi či rektorovi.

Na vyřízení podnětu má ombudsmanka lhůtu 30 dní, která může být v odůvodněném případě prodloužena o dalších 30 dní, vždy však s vědomím osoby podávající podnět. 

Lze podnět podat anonymně?

Pakliže osoba podávající podnět není ochotna nahlásit případ nevhodného chování pod svým jménem, je možné stížnost podat také anonymně.

Při anonymním podání je třeba vzít na vědomí, že takto podaná stížnost nemůže být prošetřena stejným způsobem jako stížnost neanonymní a ombudsmanka má omezené možnosti, jak podnět řešit.

Co ombudsmanka nemůže řešit?

Ombudsmanka nemůže měnit, rušit nebo nahrazovat rozhodnutí orgánů či složek univerzity, ani zasahovat do činnosti jiných orgánů. Nemůže rovněž rozhodovat o právech a povinnostech studujících a vykonávat činnost v pracovněprávních vztazích. 

Pakliže ombudsmanka obdrží podnět, který jí nepřísluší, odkáže osobu podávající podnět na jiné příslušné orgány nebo osoby na univerzitě (např. RIAK, proděkan pro studijní záležitosti apod.), nebo na příslušné vnější subjekty (např. Policie ČR apod.).

Důležité kontakty

Ombudsosoba Univerzity Pardubice 

ombuds@upce.cz

Poradenské pracoviště APUPA

apupa@upce.cz

SAFE UPCE

safe@upce.cz

Kontaktní osoby, proškolené v postupu v krizových a zátěžových situacích a následném předání studujícího do péče APUPA (kontakty najdete zde).

Co lze označit za nevhodné chování?

Genderově podmíněné násilí zahrnuje „veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami, nebo na muže z důvodu, že jsou muži, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či muže“[1] nebo na další osoby jiných genderových identit.

Sexualizované násilí definuje snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svou převahu nad druhým člověkem pomocí sexuality jako nástroje moci. 

Mezi genderově podmíněné či sexualizované násilí patří např.:

• nevyžádaná sexuální pozornost (sexuální návrhy, nevyžádané doteky, zasílání intimních fotografií), 
• sexuální vydírání a nátlak (např. nabízení výhod za intimní sblížení či vyhrožování v případě jeho odmítnutí),
• nevhodné komentáře na tělo a vzhled, ponižující, nepřátelské či urážlivé poznámky směrem k některému pohlaví, nadávky, zesměšňování nebo gesta se sexuálním podtextem,
• ukazování materiálů zobrazujících osoby jako sexuální objekty, „lechtivé“ vtipy,
• fyzické napadení aj.

Šikana zahrnuje především opakované a dlouhodobé obtěžování, urážení, nebo sociální vylučování. Může jít o posměšky, urážky, šíření pomluv, odmítání spolupracovat, znepříjemňování plnění pracovních či studijních úkolů, fyzické nebo slovní napadání a podobně. 

Bossing je šikana ze strany nadřízené osoby, zpravidla se jedná o praktiky vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří vyvíjejí tlak na podřízené, aby si vynutili například jejich poslušnost nebo je donutili ukončit pracovní poměr, případně odejít z pracovní pozice. Za projevy bossingu může být považováno např.: 

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
• dlouhodobá přemíra přesčasů, bránění v čerpání dovolené,
• arogantní chování a slovní urážky,
• nedocenění práce, dále častá a neoprávněná kritika,
• zesměšňování před kolegy/kolegyněmi,
• přisvojení si práce podřízených svými vedoucími,
• bezdůvodné výhrůžky např. ukončením pracovního poměru.

Mobbing je šikana ze strany kolegů/kolegyň, obvykle celou skupinou lidí a je pro ni charakteristická skrytost, rafinovanost, cílenost a pravidelnost. Označuje především psychické týrání nebo systematický, cílevědomý, a hlavně opakovaný útok na určitou osobu. Využívá degradujícího přístupu, nadměrné kritičnosti, zesměšňování, drobných či větších intrik. Nejde tedy o konflikt, ani krátkodobou a jednorázovou strategii. Jde o řadu negativních komunikativních jednání, jichž se dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po delší dobu.[2]

Staffing je šikana ze strany podřízených. V mnoha ohledech má podobné projevy jako bossing a mobbing, ale projevy jsou mířeny směrem od podřízených k osobě ve vedoucím postavení. Snahou může být zdiskreditování vedoucí osoby a její/jeho propuštění.

Pokud si chcete ověřit, zda nejste obětí některého z projevů šikany, můžete vyplnit externí online dotazník zde.

Diskriminací „se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází, nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.“^[3]

Pokud se setkáte s těmito či jinými projevy nevhodného chování, obraťte se na univerzitní ombudsmanku, a to buď formou neformální konzultace, nebo formou podání podnětu.

[1] Úřad vlády. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022. Dostupné online.

[2] https://sikanavpraci.cz/encyklopedie-sikany/druhy-sikany/

[3] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).