Zájemci o studium angličtiny mají ještě necelý měsíc na to, aby si podali přihlášku ke studiu na Fakultu filozofickou Univerzity Pardubice. Tento světový jazyk mohou studovat jak v bakalářských specializacích, tak v navazujících magisterských oborech.

Studenti se mohou vydat cestou, která je zavede do sfér spojených s lektorstvím a učitelstvím, nebo směrem, jenž jim umožní uplatnění v mezinárodní komunikaci, překladatelství či tlumočnictví. „Oceňuji na fakultě moderní způsoby výuky a přístupy,” chválí si studium Linda a vysokoškolačka Eliška dodává: „Je tu až téměř rodinná atmosféra.”

V bakalářském studijním programu je možné angličtinu studovat dvouoborově s filozofií, religionistikou či němčinou. Veškeré informace k jednotlivým oborům a přijímacím zkouškám jsou na stránkách www.evolupce.cz.

V navazujícím magisterském oboru Učitelství anglického jazyka se vysokoškoláci učí učit přímo ve škole pod vedením zkušených učitelů a mentorů. „Na tomto studijním oboru mi vyhovuje, že se každému z nás učitelé věnují individuálně – výuka je osobnější, zajímavější a efektivnější,“ říká student Tomáš.

Současní vysokoškoláci mají mnohem větší podíl praxe. Uplatnění pak nalézají ve všech typech škol nebo jako lektoři angličtiny v různých firmách a společnostech.

V navazujícím magisterském oboru Anglická filologie se mohou studenti profilovat v oblasti mezinárodní komunikace, překladatelství a dozvědět se víc o anglické a americké kultuře. „Kromě profesních disciplín studujeme i literaturu a lingvistiku,” říká student Petr.

Garanty oborů jsou renomované odbornice doc. Mgr. Šárka Bubíková, Ph.D. a prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. s bohatou pedagogickou praxí a rozsáhlou vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činností.

Ústní přijímací zkoušky pro magisterské studium se konají v červnu, popřípadě ještě v září, a to na základě písemně zpracovaného projektu diplomové práce dle vlastního zájmu. Všechny důležité informace jsou na webu https://ff.upce.cz/ff/kaa/pro-uchazece.html.

Přidej se k nám!

Chci si podat e-přihlášku

Zatímco některé fakulty vysokých škol v zemi už uzavřely podávání přihlášek ke studiu, jiné je ještě přijímají. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice má termín až do konce května. Jako jediná v republice poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy. Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.

„Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí naši absolventi téměř stoprocentní okamžité uplatnění na trhu práce,“ uvádí děkan fakulty Libor Švadlenka.

Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Často jsou vyhledávanými specialisty pro řízení procesů v dopravních, zasilatelských a logistických systémech, provoz internetových obchodů, akviziční a spediční činnost ale i řízení v oblasti dopravní infrastruktury či navrhování dopravních prostředků, jejich provoz a údržbu. 

Velký výběr z oborů

Zájemci si mohou vybrat mezi studiem denním a kombinovaným. Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá také v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013.

Oborů se dá na dopravní fakultě studovat celá řada. Od dopravního stavitelství, přes dopravní prostředky, dopravní management a logistiku, technologii řízení dopravy až po elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

„Předáváme studentům znalosti o navrhování a projektování, posuzování a hodnocení dopravních staveb, ať už se jedná o mostní a tunelové konstrukce, pozemní komunikace, železniční dráhy nebo zakládání staveb,“ říká vedoucí katedry dopravního stavitelství Aleš Šmejda.

Prohlédněte si nabídku studia Dopravní fakulty Jana Pernera.

Oblíbeným oborem jsou dopravní prostředky se zaměřením na kolejová nebo silniční vozidla. „Jako středoškolákovi mi tento obor nic neříkal, ale jelikož mě baví technika, rozhodl jsem se to zkusit. Mile mě překvapilo s jakým nadšením a energií dokáží vyučující vysvětlit probíranou látku a probudit tak zájem studenta. A právě kvůli této až rodinné atmosféře, která kolem oboru Dopravní prostředky panuje, jsem se rozhodl zůstat na fakultě i na doktorském studiu,“ pochvaluje si studium Jiří Šlapák.

Dalším velmi perspektivním oborem jsou Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě. Už nyní se bez elektřiny lidé neobejdou, v důsledku snah o snižování dopadu dopravy na životní prostředí tato závislost bude dále narůstat, ať již prostřednictvím přechodu na vozidla napájená elektřinou, nebo v důsledku stále větší propojenosti dopravní infrastruktury a vozidel prostřednictvím informačních technologií. „Tohle všechno studenty na našem oboru rádi naučíme. Vzhledem k tomu, že je již nyní zoufalý nedostatek lidí s těmito znalostmi, mohou si být studenti jistí, že se to projeví na jejich platovém ohodnocení a firmy se o ně doslova poperou," vyzdvihuje obor Petr Sýkora z katedry elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě.

Ženy v dopravě

Fakulta má ale i studentky, které dopravní problematika zajímá. „Už odmala mě bavila auta, máme to i po několik generací v rodině, a proto jsem se rozhodla studovat dopravku. Baví mě práce s lidmi, organizování a neustálý, dynamický vývoj logistiky, kde se člověk může stále rozvíjet,“ říká Šárka Vančurová z navazujícího magisterského oboru Dopravní management, marketing a logistika.

Další obor Technologie a řízení dopravy není jenom o poslouchání teoretických přednášek, ale především o praxi. „Dost mně pomohlo, že jsme v průběhu studia byli na několika exkurzích, pracovali na týmových projektech nebo tu byly přednášky odborníků z praxe. Pomohlo mi to si uvědomit, čím se chci v budoucím profesním životě zabývat,“ říká student doktorského studia Tomáš Horník.

Informace k přijímacímu řízení

Pro všechny uchazeče máme dobrou zprávu – přijímací zkoušky se nedělají. Hodnotí se studijní průměr ze všech předmětů druhého pololetí posledního ročníku střední školy, průměr u maturitní zkoušky a bonifikace je za maturitní zkoušku z matematiky a také za absolvování testu „Matematika“ nebo testu „Obecné studijní předpoklady“ v rámci Národní srovnávací zkoušky.

Všichni přijatí studenti mají možnost absolvovat přípravný kurz z matematiky a fyziky, který se uskuteční 9. – 13. září 2019. „Cílem kurzu je dát přijatým studentům možnost shrnout látku ze SŠ a projít si učivo prvního semestru s důrazem na ty části, jejichž znalost je pro další studium matematiky a fyziky na naší fakultě nevyhnutelná. Výhodou je, že kurz vedou pedagogové, kteří na fakultě matematiku a fyziku učí,“ dodává proděkanka pro vzdělávací činnost Michaela Ledvinová.  Přihlášky do bakalářského studia je možné podat až do 31. května 2019.

Chci si podat e-přihlášku

The International Office is delighted to host 2 presentations about career and study opportunities in Europe on Monday 11 March at the Language Centre, DB 01002.

From 3:00 p.m. to 4:00 p.m. Mr. Jáchym Hercher, policy officer at the European Commission, will talk about career oportunity in Europe. It will be held in Czech and English.

From 4:00 p.m to 6:00 p.m. the Alliance Francaise and Campus France will give – as they did in 2017 and 2018 – a presentation of study programmes in France followed by a tasting of French food.

These 2 events are both for our international and Czech students, academic and non-academic staff.

If you are interested, please contact Caroline Novak-Jolly at caroline.novak-jolly@upce.cz to sign up.

Pardubičtí čtenáři mohou od 1. března využívat novinku a vracet knihy do sdílených biblioboxů. Pokud si zapůjčíte knihu v Krajské knihovně v Pardubicích, bez problému ji můžete vrátit do biblioboxu Univerzitní knihovny. A stejnou službu poskytuje i krajská knihovna. Dvakrát v týdnu budou knihy z biblioboxů krajské knihovny rozmístěných po městě vybírány a na Univerzitu Pardubice se vrátí vždy v úterý. Výpůjčky budou uživatelům univerzitní knihovny z konta odečteny do 5 pracovních dnů. Obě knihovny budou nadále spolupracovat a během roku 2019 chystají další vylepšení. Přestanou se například vydávat papírové společné průkazy s fotografií a nahradí je plastové karty pouze s čárovým kódem.

Facebookové komentáře na její cupcaky jsou plné superlativů. Prý jsou ty nejlepší široko daleko a jejich design je dokonalý. Mimochodem chutnají skvěle. Kvůli nim začala také Barbora Jechová (21) studovat na Fakultě ekonomicko-správní. Vstává v pět hodin, aby dobroty dokončila, a své podnikání nestaví ani tak na výdělku, jako na rozdávání radosti jiným.

Neměla byste ráno dospávat spíš večírek s přáteli, než stát u rozpálené trouby?

Peču už večer.  Připravuji si korpusy a krémy dělám ráno, snažím se dát zákazníkům nejvyšší kvalitu a chci, aby mé produkty byly co nejčerstvější. Je pravda, že jsou dny, kdy v kuse spím jen tři hodiny. S přáteli na večírky samozřejmě chodím, ale dospávání musím následně oželet. Je to něco za něco, vybrala jsem si cestu disciplíny a seberealizace.

A pak jdete do školy?

Do školy chodím třikrát v týdnu, od čtvrtka do neděle pak peču. Například v červnu mám zakázek hodně, protože je nejvíce svateb. Naopak leden je klidnější, protože si každý dává předsevzetí, že nebude jíst sladké, a bude hubnout.

Studujete obor Management malých a středních podniků. Pomáhá vám studium v podnikání?

Cupcaky jsou právě ten důvod, proč jsem začala studovat na Univerzitě Pardubice. Chtěla jsem porozumět věcem, které se mi budou pro mou profesi do budoucna hodit. Podat přihlášku ke studiu na FESku jsem se rozhodla pár týdnů před termínem. Původně jsem o svém povolání měla jiné představy.

Chtěla jsem být bytová designérka, žurnalistka, věnovat se psaní a dalším kreativním věcem. Nikdy mě nenapadlo, že se nakonec rozhodnu pro studium školy, kde je matematika, statistika a účetnictví. Každý den sama sebe překonávám, abych se ve studiu udržela. Ale vím, že to má smysl. Už teď mi škola hodně dala. Získala jsem spoustu informací, které využiji ve svém podnikání.

Kde se nápad na podnikání zrodil?

Neměla jsem v úmyslu s cupcaky podnikat, postupně se to vyvinulo. Původně jsem začala péct pro své kamarády, ale mé produkty zachutnaly i zcela cizím lidem. Založila jsem si facebookovou stránku s tím, že se občas někdo ozve, netušila jsem však, že se to rozjede až takhle. S dalšími a dalšími objednávkami jsem si už musela založit živnost.

Jaký byl váš první cupcake?

Koupila jsem si předpřipravenou směs v supermarketu. Stačilo přidat jen vodu nebo vajíčko a smíchat. Jsem dost kreativní, takže jsem chtěla hlavně zdobit. Tenkrát jsem si svůj první výtvor vyfotila, ale když jej porovnám s tím, co dělám teď, tak se úplně zhrozím. Ale zase vidím ten posun. Tu fotku mám dokonce na Facebooku s popiskem, jak se mi cupcake moc líbí. Přitom je to naprostá hrůza (smích).

Čím jsou ty vaše tak vyhlášené?

Sama úplně nevím, ale je na tom možná vidět, že mám k nim hlubší vztah a své produkty vyrábím opravdu srdcem. V mém okolí dělá cupcaky hodně lidí, ale zákazníci chodí a vracejí se ke mně. Přidaná hodnota je možná v tom, že je nedělám ani tak pro vlastní obohacení, ale pro potěšení ostatních.

Ochutnáváte i cizí cupcaky?

Vlastně je vůbec nejím. Ani cizí ani ty svoje. Když mi ukážete fotky cupcaků, přesně vám řeknu, který kdo dělal. Rukopisy mám nakoukané. Já chci být jiná! Při pečení ochutnám jen korpus, ale krémy nikoliv.

Pak teda nerozumím tomu, jak můžete vyladit chuť.

Zezačátku jsem hodně spolupracovala se svojí maminkou. Ona ochutnávala krémy a já korpusy, pak jsme vše ladily dohromady. Ty recepty mám už v hlavě, používám je automaticky. Vím, kolik čeho kam dát a vím, že to bude vždy stejné.

Jinak maminka mě hodně podporuje a stará se o organizační věci. Chystá nádobí a připravuje podobu stánku na různých akcích. A i když mamku miluju, pečení bych jí nikdy nesvěřila, tohle není její parketa (smích).

Sladké nemusíte?

Čokoládu si dám, ale krémy, dorty a šlehačky nemusím. Zbožňuji brambůrky a mí kamarádi už vědí, co mi mají k narozeninám přinést.

Proč teda nepečete slané varianty?

Tak to je přesně ono, co bych chtěla v budoucnu realizovat. Na food festivalech za mnou často chodí muži a ptají se i na slané cupcaky s masem. Vážně do budoucna uvažuji o tom, že tohle by mohl být další podnikatelský tah a směr, jakým bych se mohla vydat.  Mám teď hlavně plán udělat si bakaláře na Fakultě ekonomicko-správní. Pak bych ráda rozjela více své podnikání a zapojila do něj další lidi. Chtěla bych mít svůj vlastní obchůdek a klidně jít cestou franchisingu a poskytovat licence.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější chutě?

Hodně záleží na ročním období. V létě dělám zejména s čerstvým ovocem – malinami, borůvkami, rybízem. S tím vším si dokážu opravdu vyhrát. V zimě jsou extra čokoládové, vevnitř s nutellou a nahoře s kusy čokolády. Poměrně novinkou jsou kinder bueno cupcaky, ještě na podzim jsem je neměla moc vychytané.

Některé výmysly a představy zákazníků musí být hodně náročné.

Je pravda, že s některými nápady si musím vyhrát. Chodila jsem do výtvarky na základní uměleckou školu a modelovala, nebojím se tedy experimentů. Nejzajímavější požadavek od zákazníka byl na cupcaky s tématem Harry Potter. Byl na nich znak relikvie smrti. Když jste se zakousli, byla uvnitř barevná náplň krému, která vám určila, jakou kolej byste v Bradavicích získali. A nedávno jsem pekla na Erasmus day pro Univerzitu Pardubice – borůvkové a čokoládové cupcaky s logem fakult.

Cukrárna plná cupcaků. Váš velký sen.

Jasně, to všechno mám v plánu, ale nechci teď rozjíždět podnikání ve velkém, když stále studuji, a je to momentálně pro mě priorita. Navíc nerada dělám věci napolovic.

Jak velkou máte konkurenci?

Konkurence je v dnešní době už poměrně velká. Necítím se být však ohrožená, mám pořád spoustu objednávek a nové přibývají. Specializuji se sice na cupcaky, ale poskytuji i kompletní sweet bary na svatby a různé společenské akce, postavím stánek se zákusky a dobrotami, nechybí cake pops, což jsou dortová lízátka, jahody v čokoládě, cheesecaky, různé finger food, tedy věci „na zobačku“. Je to celková služba s dovozem na místo včetně aranžmá květin. Nevěsta se nemusí o nic dalšího starat.

Říkala jste mi, že máte doma psací stroj a píšete na něm básně. Nechcete vydat knihu s recepty na ty nejlepší cupcaky?

Mám knihu rozepsanou. Nebude však o sladkých dobrotách, ale o hodně složitých otázkách, které si lidi vůbec nepokládají. Knížka by měla být kreativní s fotkami a ilustracemi, mám kolem sebe spoustu mladých a šikovných lidí a chci je zapojit. Původně měla vyjít v roce 2020, ale nejsem si úplně jistá, že to klapne. Měla jsem navíc autonehodu, která mě na čas vyřadila ze studia a mých aktivit. Až mi bylo lépe, začala jsem v nemocnici přemýšlet o svém byznyse a dalších věcech.

A ta kuchařka?

Nemám to aktuálně v plánu a svoje know-how zatím také šířit nechci.

Já myslela, že dnes večer budou všichni péct podle vašeho receptu.

Stále je to výrobní tajemství.

Cupcaky můžeme alespoň ochutnávat na food festivalech.

Food festivaly jsou moje srdcovka. Jsem ráda, že se potkám s lidmi, kteří mi dávají zpětnou vazbu, vidím jejich reakce, kupují cupcaky ve velkém, některé obličeje si už pamatuji, protože se cyklicky vrací… Stává se, že 1000 kusů je za tři hodiny vyprodaných. Na konci dubna budu mít opět stánek v Hradci Králové na Náplavce. Tak určitě přijďte ochutnat.

Zákulisí Báry Jechové

• Říká si cupcakekářka a typické české cukroví v podobě větrníků a indiánů nemusí
• Jeden cupcake má dokonce vytetovaný na předloktí
• Zatím ji nenapadlo, aby se přihlásila do cukrářské soutěže, nemá potřebu si něco dokazovat
• Pekla cupcaky pro Erasmus day na Univerzitě Pardubice, letěly už i do Řecka a přijeli si pro ně i slovenští zákazníci
• Ráda tancuje, jezdí na kolečkových bruslích a píše úvahy o životě

Foto: Photo Markét a Milan Reinberk

Zájemci o studium měli poslední možnost podat přihlášku ke studiu některého z oborů Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Aktuálně má fakulta 800 studentů a dalších 350 nováčků zanedlouho přibyde. Od bakalářského titulu se mohou dopracovat až k doktorátu. Ve zdravotnické praxi jsou velmi žádaní a budoucí místo mohou získat již při studiu.

Mezi stále oblíbené obory patří Zdravotnický záchranář nebo Všeobecná sestra. Vysokoškoláci během studia získají jak teoretické, tak praktické dovednosti, které je připraví na jejich budoucí povolání.

„Jsem studentem oboru Zdravotnický záchranář. Nabídka tohoto studia mě velmi lákala zejména díky kombinaci medicíny a adrenalinu, který během výuky zažívám. Absolvujeme různé kurzy, například potápění, výcvik v horách, slaňujeme a učíme se sebeobraně,“ říká student Jan Černohous, který se dostal na svůj vysněný obor. Místo na oddělení ARO má už jisté, osvědčil se totiž během své povinné praxe.

Každý rok se do oboru Zdravotnický záchranář hlásí stovky uchazečů. Stejně jako na obor Všeobecná sestra, kterých v nemocnicích a zdravotnických zařízeních stále není dostatek. „Zájem uchazečů o tyto dva obory převyšuje až čtyřnásobně kapacitní možnosti výuky na naší fakultě. Naše studijní obory patří každoročně k těm nejvyhledávanějším na Univerzitě Pardubice,“ říká děkan fakulty profesor Josef Fusek.

Další odborníci ve zdravotnictví

Fakulta vychovává i další odborníky – radiologické asistenty, zdravotně-sociální pracovníky nebo porodní asistentky. Tou se zanedlouho stane i studentka Nikola Skalová, která je právě ve třetím ročníku. Rozhodla jsem se pro studium porodní asistentky a ničeho nelituji. Zamilovala jsem se hned na první přednášce a pořád mě to nepřešlo,“ říká vysokoškolačka.

Absolventi bakalářských programů mohou odejít rovnou do praxe, nebo pokračují v dalším studiu. Ať už si zájemci vyberou jakýkoliv obor, o zaměstnání nebudou mít nouzi. Uplatní se ve zdravotnických a sociálních zařízeních, v nemocnicích, v porodnicích, u zdravotnické záchranné služby, ve vysoce specializovaných centrech, ambulancích či domácí péči. Mohou pracovat samostatně nebo v týmu dalších odborníků, mohou se ucházet o práci v celé Evropské unii.

Fakulta disponuje moderními učebnami, které jsou vybavené nejnovějšími technologiemi, modely, přístroji, pomůckami a různými typy simulátorů, které je kvalitně připraví na reálnou praxi. Od loňského podzimu navíc Fakulta zdravotnických studií jako první v ČR vlastní nejnovější verzi simulovaného pacienta, který zlepšuje výuku napříč všemi studijními obory.

„Dokáže nasimulovat různé scénáře akutních stavů jako anafylaktický šok, reaguje fyziologicky na podané léky, umožnuje zevní krvácení. Studenti na něm trénují nácvik rozšířené neodkladné péče jako elektroimpulzoterapii, punkce pneumothoraxu, zavedení hrudní drenáže, zajištění dýchacích cest včetně koniopunkce a mnoho dalších výkonů,“ přibližuje využití pomůcky pro výuku proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy Eva Hlaváčková.

Na praxi na Maltu, do Finska či Řecka

Během studia se studenti mohou zapojit do nejrůznějších zajímavých projektů a aktivit. „Jsou jimi studijní pobyty a pracovní stáže v zahraničí, exkurze a stáže na speciálních pracovištích, semináře a besedy s významnými odborníky z praxe, národní i mezinárodní vědecké odborné konference, různé typy projektů, zážitkové semináře či modelové situace umožňující studentům simulovat a prožít na vlastní kůži konkrétní situace z jejich budoucí praxe,“ doplňuje proděkanka Hlaváčková.

Velmi oblíbené jsou u studentů právě studijní pobyty. Sbírat zdravotnické zkušenosti, a nejen ty, mohou v 9 evropských zemích, s nimiž má fakulta partnerské dohody. Například v Řecku, Španělsku, Finsku, Litvě, Turecku, Portugalsku nebo na Maltě.

„Praxe v nemocnici Mater Dei na Maltě mě obrovsky posunula dopředu, ať už po profesní či jazykové stránce, a možnost žít dva měsíce v cizině byla ohromně obohacující zkušenost,“ říká student Honza.

Na svou zahraniční stáž v litevské nemocnici nedá dopustit ani studentka Zuzana Kadlecová. „Získala jsem zde cenné zkušenosti, které bych tady nezískala ani za několik let. Zdokonalila jsem se nejen v anglickém jazyce, ale naučila se i základy litevštiny. Měla jsem možnost pracovat v jiném systému a zkusit si trochu jiný druh práce, za což jsem velmi ráda.“

Podoba přijímacích zkoušek

Přijímací zkoušky mají písemný charakter a zahrnují test z biologie, fyziky nebo společenských věd a v případě zdravotnického záchranáře i test fyzické zdatnosti. Pro ty, co si nejsou příliš jistí v biologii, z níž se přijímačky dělají na všechny obory, mohou navštěvovat přípravné kurzy. Vylepšit si mohou i své znalosti v matematice. Veškeré informace jsou na webových stránkách fakulty.

Setkání se uskuteční v sobotu 9.3. a je určeno pro studenty Univerzity Pardubice. Zaměřuje se na oblast psychohygieny, relaxace a systematické práce s tělem jako prevence zvládání stresových a zátěžových situací.

Můžete se těšit na:

• relaxační techniky
• práci s tělem
• verbální i nonverbální techniky
• expresivní techniky využívající prvků muzikoterapie, arteterapie a dramaterapie

Co vám může výcvikový kurz přinést?

Kurz nabízí uvědomění si propojenosti tělesných a psychických funkcí a jejich využití jako aktivní zdroj podpory a prevenci stresu. Kurz probíhá výcvikovým charakterem ve dvou po sobě následujících dnů v prostorách Univerzity Pardubice.

Seminář je zdarma. Každý účastník obdrží certifikát.

Chemie je podle něho nejlepší obor ze všech, i když se k ní dostal spíš z „hecu“. Zamiloval si ji natolik, že své znalosti předává jako středoškolský pedagog. Studenty baví nejrůznějšími pokusy, spravuje svůj chemický web a vlastní největší sbírku periodických tabulek na světě. Láska k chemii neopouští absolventa Univerzity Pardubice Michaela Canova ani poté, co se začal pohybovat ve vysoké politice.

Studoval jste ještě pod hlavičkou Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Co Vám studium dalo?

Dalo mi strašně moc. Především pocit (byť ze zpětného pohledu poněkud přehnaný), že konečně něčemu rozumím, že jsem v něčem odborník. Pomohlo mi to rozvinout logické uvažování atd. A navíc mi to dalo základ mé budoucí profese učitele chemie, zprvu na základní škole v Chrastavě a posléze na střední škole v Liberci, kde jsem spojil svůj zájem o chemii spolu se zájmem o práci s mládeží, jejíž základy jsem taktéž získal v Pardubicích, když jsem během studia vedl několik dětských oddílů.

A také mně pomohlo při rozšiřování mé kvalifikace, když jsem již při zaměstnání vystudoval učitelství matematiky a fyziky na MFF UK, tak jsem měl jako absolvent VŠCHT skvělé základy i pro tyto dva propojené vědní obory. Jsem rád, že mám poctivé vysokoškolské vzdělání a nejsem absolvent nějaké pochybné „vejšky“, kde dnes nabízí za úplatu vystudování kdejaké pavědy.

Jaké vzpomínky se vám vybaví?

Krásná studentská léta. Jako vysokoškolák jsem si ale chtěl také užít maximálně prázdniny. A proto jsem vždy chtěl všechny zkoušky úspěšně absolvovat napoprvé. A to se mně i podařilo, někdy dokonce v předtermínu.  Což byl na škole, která byla pověstná tím, že každý, kdo jen trochu neuměl, od zkoušky nemilosrdně vyletěl, velký úspěch, ne-li zázrak.

Kdybyste měl možnost studovat dnes, vybral byste si stejný obor?

Asi ano. I když dnes je mnohem více možností. Chemie je zkrátka ale nejlepší.

Čím si vás tolik získala?

V prvním ročníku gymnázia jsem byl zralý z chemie na propadnutí. Učit se ji bylo pod mou úroveň. Ke konci prváku jsme psali nějakou písemku a celá třída dostala pětku. Naše chemikářka zuřila, ale řekla, že na mě jediného se nezlobí, že ví, že na víc nemám. Tím mě strašně urazila a já se poprvé v životě začal chemii učit. Pochopil jsem, jak je krásně logicky stavěná a začala mě strašně bavit. A pak už to šlo ráz na ráz.

Vytvořil jste dokonce vlastní odborné webové chemické stránky. Proč vznikly?

Paradoxně prvotním impulsem byla má lenost. Jako učitel na gymnáziu jsem bytostně nesnášel tzv. konzultace, ke kterým nás nutilo vedení školy, spočívající v doučování studentů, kteří chyběli či nepochopili probíranou látku. Chtěl jsem mít něco, na co je jednoduše odkáži, co je přesně udělané tak, jak to vyučuji, včetně podrobného vysvětlení a včetně příkladů na procvičení. Zároveň se tehdy do Čech rozšířil internet. A tak jsem spojil příjemné s užitečným a začal své materiály dávat na své webové stránky.

A vás to začalo bavit.

To mě začalo neskutečně bavit a stránky se během let velmi rozšířily. A jsem rád, že dle ohlasů je dodnes používají studenti nejen středních, ale i vysokých škol z celé republiky. I když je fakt, že jsem se dočkal i oprávněné kritiky, že po designové formě zastaraly. Nejsem ale schopen je zmodernizovat a navíc je mně to jedno. Pro mě je stěžejní obsah a ten je snad stále aktuální.

Jste také sběratelem periodických tabulek chemických prvků. Kolik jich máte a odkud pocházejí?

Mám jich přes pět set v různých jazykových verzích a původ je velmi různorodý. Nejjednodušší to bylo u běžných jazykových verzí. Ty byly k nalezení na internetu. Ale i zde jsem pátral a hledal v názvech prvků i ty nejjemnější rozdíly, jaké jsem třeba nalezl mezi portugalskou a brazilskou portugalštinou. Další jsem získával přes naše velvyslanectví po celém světě – poslední úlovek je např. v jazyku Darí používaném v Afganistánu. Dalším oslovováním nejrůznějších chemických ústavů či zástupců jazykových menšin taktéž po celém světě. Někde pro mě tu tabulku dokonce vytvořili, např. v jazyku Sesotho používaném v jižní Africe. Jeden kolega mi např. přivezl nádhernou tabulku v laoštině. Mnoho tabulek ale mám i neúplných, získaných ze slovníků. K řadě z nich jsem se též docela dobrodružně prokousával, protože i jazyky těch nejzapomenutějších menšin mají zpravidla své názvy pro železo, zlato, stříbro, měď a olovo. A často také pro síru či rtuť.

Takže chemické prvky dokážete pojmenovat ve spoustě jazyků. Jak se řekne třeba železo a rtuť?

Železo například čukotsky pylvyntyn, v lesní jukagirštině ludul, v tundrové čuo, v krymské tatarštině demir či v malgaštině železo označuje slovo, kterým se běžně u nás oslovujeme: vy. Rtuť slovensky ortuť,  vepsky artuť, v některých nářečích komijštiny yrtuť či urtuť, v mnoha jazycích v překladu živé stříbro jako například karelsky elohopie, mokšansky  aeriksija či ve faerštině kyksilvur, další názvy jsou např. čečensky ginsu nebo maďarsky higany atd. atd. 

Chemii dodnes učíte na gymnáziu, co na tom baví vás a naopak vaše žáky?

Již po dobu starostování jsem učil v omezeném rozsahu. Nyní, jako senátor, učím úplné minimum, tj. dvě hodiny týdně ráno v pondělí. Více si nemohu z časových důvodů dovolit. Ale na nulu jít nechci. Alespoň se každý týden na chvilku ponořím do chemie a zároveň mezi mladé. Baví mě to tím více, čím je pro mě výuka vzácnější. Zda to baví i mé svěřence, za to bych ruku do ohně nedal. Nepatřím zrovna mezi nenáročné. Ale snažím se, aby hodiny byly i zábavné.

Vracíte se někdy na svou alma mater nebo jen tak do Pardubic?

Na alma mater jsem nenápadně dvakrát nakouknul, když jsem byl v Pardubicích služebně. Ale jinak se nevracím. Čas je bohužel neúprosný a do studentské řeky již znovu nevstoupím.

Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky a posléze kandidovat do senátu?

Do politického dění jsem spadnul v době sametové revoluce. Pak to tak nějak vyplynulo, že jsem se stal neuvolněným místostarostou (tzn. při plném vyučování na gymnáziu) v městečku Chrastava, kde žiji. Co jsem se stal starostou, zajímal jsem se o politiku čím dál tím více, až jsem zkusil kandidaturu právě do senátu a bylo to.

Měl jste politické ambice už během studia?

No tak to vůbec. Štvalo mě, že žiji za železnou oponou, že se nikam do západního zahraničí nemám šanci ani podívat, někdy jsem se při poslouchání Svobodné Evropy zasnil, že se to jednou změní, ale o tom, že bych se jakkoli politicky angažoval, tak to mě až do sametové revoluce opravdu nikdy ani nenapadlo.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Předpokládám, že dotaz směřuje k chemické oblasti. Takže asi to, že řada mých studentů šla chemii studovat buď přímo, nebo šla alespoň na obory, kde má chemie své významné místo. A že jeden z mých nejlepších studentů získal stříbrnou medaili na celosvětovém mezinárodním kole chemické olympiády. Prozradím, že se jednalo o vnuka herce a komika Luďka Soboty. Dnes pracuje ve špičkovém chemickém výzkumném ústavu. Bohužel ne u nás, ale v Bavorsku.

Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Musí je to, co dělají, nebo to, v čem budou chtít jednou uspět, bavit. A také se musí připravit na to, že nic není zadarmo, že se své profesi budou muset opravdu věnovat. Pokud tedy chtějí opravdu uspět.

Ing. Michael Canov je český politik a středoškolský pedagog. Titul Ing. získal na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích v roce 1983 (dnes Univerzita Pardubice). Poté pracoval v podniku v Rybitví, který spadal pod Synthesii Semtín. U chemiků strávil i svou vojenskou službu. Postupně si rozšířil vzdělání pedagogickým studiem a učitelstvím fyziky a matematiky na MFF UK v Praze. Začínal jako učitel na základní škole v Chrastavě, později učil chemii, fyziku a matematiku na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické Jeronýmova v Liberci. Zde, i při své funkci starosty (od 2002), působí na částečný úvazek dodnes. Od roku 2012 je také zastupitelem Libereckého kraje a v roce 2016 byl zvolen senátorem za Liberecko. Spravuje vlastní chemický web (http://canov.jergym.cz/) a pyšní se největší světovou sbírkou periodických tabulek. Kdyby se, podle jeho slov, znalost jazyků posuzovala jen podle znalosti názvů chemických prvků, byl by polyglotem.

Začali na Státním zámku Bučovice. Nyní jsou v terénu znovu. Restaurátoři z Univerzity Pardubice nově pracují na zámku v Telči, kde je renesančních štuků hned několik. Letos je přitom ještě čeká průzkum Letohrádku Hvězda, Rondelu Jindřichova Hradce nebo zámku Kratochvíle. Mapují i další menší štukové lokality po celém území Čech a Moravy. Jak se totiž ukazuje, i zde jsou štuky nebývalé kvality.

To, že svůj průzkum, rozsahem velmi náročný, začali experti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (UPa) právě na zámku v Bučovicích, byla spíše náhoda. Tamní kastelánka totiž zareagovala na jejich výzvu a zájem o štukovou výzdobu jako první. A tak začal průzkum objektu, který postupně získával přesnější obrysy. Na zámku se nakonec s přestávkami zdrželi téměř půl roku. A výsledek? Unikátní komplexní metodický postup, který se uplatní při průzkumech dalších štukových objektů. V případě potřeby poslouží výsledky průzkumu také jako podklad pro restaurování. Navíc se díky bádání podařilo odhalit mnohé nedostatky v odborné literatuře mapující „bučovický“ štuk.

Císařský pokoj restaurátory doslova ohromil

Bučovický zámek patří mezi nejvýznamnější příklady renesančních památek u nás. Svou krásou a bohatostí architektury i vnitřní výzdoby si právem vydobyl označení Perla Moravy. Štuková výzdoba interiérů se datuje do počátku 80. let 16. století a dochovala se ve dvou místnostech východního křídla v přízemí. Nejhonosnější výzdobu najdeme v tzv. Císařském pokoji, ve kterém ústřední výzdobu tvoří štukový erb. „Dominantu, která poutá na první pohled, tvoří čtyři figurální štuky v lunetách a strop bohatě zdobený štukem, nástěnnými malbami i deskovou malbou, to vše dotvářené zlacením, barevnými skly imitující drahé kameny. V bočních lunetách pak najdeme busty římských císařů. I když se jedná o celkem malý sál, koncentrace výzdoby a krásy je, řekla bych, ohromující,“ popisuje unikátní bučovické štuky Ing. Renata Tišlová, Ph.D., z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Popsali strukturu štuku

Všechny tyto části výzdoby provedené ve štuku restaurátoři podrobili průzkumu. Chtěli popsat a zrekonstruovat techniku štuku, provést rozbor skladby štukových malt a povrchových úprav. Práci jim ale poněkud ztížilo restaurování celého sálu v 50. letech 20. století. Pod nánosy druhotných úprav museli nejprve nalézt a zorientovat se v původních materiálech a vrstvách. „Při průzkumu jsme odzkoušeli a použili řadu průzkumových technik, pomocí nichž jsme zjistili strukturu štukových vrstev od vnitřních částí a materiálů až k povrchu. U takto významného objektu jsme chtěli současně provést průzkum s minimálním fyzickým zásahem do děl a maximální snahou o neinvazivní průzkum. I když se ukázalo, že velmi pozorný vizuální průzkum je stejně dobrý a může přinést cenné informace stejně jako sofistikované průzkumové techniky,“ dodala Renata Tišlová, která si současně pochvalovala i zapojení studentů do této akce. „Při mapování a grafickém zpracování poškození štukové výzdoby nám pomáhali současní studenti magisterského stupně. Jeden z nich se problematice štuku věnuje hlouběji také v rámci své diplomové práce,“ říká. Díky obdobným projektům mají studenti jedinečnou šanci aktivně spolupracovat a zapojovat se do takto významných akcí a sbírat cenné zkušenosti.

Průzkum rozporuje některé informace

Průzkumem štuků bučovického zámku navíc restaurátoři Univerzity Pardubice pomohli zásadně přehodnotit některé poznatky, které byly o tamní štukové výzdobě dosud publikovány. Týkají se například otázky autorství, vlastní koncepce či výkladu výzdoby. Zásadní rozporování pak nastalo i na úrovni techniky a materiálové skladby štuku. „Například od restaurování sálu v roce 1955 se v odborné literatuře uvádí a dále přejímá informace k materiálu štuku, kterým měla být terakota povrchově upravená na bílo.  V rámci průzkumu jsme ale objevili, že jediná socha z terakoty je socha Marse. Ostatní jsou z vápenného štuku na dřevěné konstrukci,“ uvádí jeden příklad Renata Tišlová. Unikátní poznatky také nedávno představili během společného workshopu na bučovickém zámku, kde spolu s dalšími odborníky diskutovali o jejich vlivu na aktuální stav poznání této významné renesanční lokality.

Technika štuku má své kořeny už ve starověku

Renesanční štuk je druh omítky, který je plasticky zpracován. Podle uměleckých kvalit ho lze zařadit na pomezí výtvarných technik – sochařství a malířství, někdy dokonce architektury, protože může vytvářet jakési architektonické celky nebo členění. „Jedná se o velmi starou výtvarnou techniku, která byla rozvinuta již u starověkých kultur a v renesanci došlo pouze k jejímu ´vzkříšení´ a znovuobjevení,“vysvětluje Renata Tišlová. Díky renesančním mistrům putujícím z Itálie do střední Evropy můžeme řadu výjimečných památek ve štuku najít i u nás. Od poloviny 16. století se totiž tato technika šířila i na území Čech a Moravy. Renesanční mistři se snažili napodobit lehkost, jemnost a bělost antických štuků, se kterými se seznámili prostřednictvím dochovaných římských památek. Cestou experimentů a zkoušek vytvořili recepturu, díky níž bylo možné této jemnosti a bělosti docílit. A ta se poté v různých variantách šířila dále do Evropy.

Průzkumy památek provádějí restaurátoři spolu se studenty z Fakulty restaurování UPa v Litomyšli v rámci 5letého výzkumného projektu, který začal v březnu minulého roku (2018). Ten se zaměřuje na renesanční a manýristické štukatérství v období do roku 1620 na našem území. Podívá se na ně formou mezioborového výzkumu založeného na spolupráci historických oborů, památkářů a restaurátorů s podporou přírodovědného sektoru. Informace získané analýzou pramenů, starších restaurátorských dokumentací, fotografií a jiných záznamů napomohou při zmapování historických oprav a zásahů. Navíc poslouží pro syntetické zpracování uměleckohistorického i technologického vývoje štukatérství nejen na našem území, ale i pro jeho zařazení do středoevropského kontextu.

Pravidelně plave, sama se učí německy a jako dobrovolník tráví dvě hodiny v týdnu s dětmi, jejichž životní situace není zrovna růžová. Studentka Kristýna Škopová z Berouna se nechává motivovat ke všem těmto aktivitám díky programu DofE, který se zrodil ve Velké Británii. Když ho dodrží, získá po půlroce ocenění, které ji může otevřít cestu k dalším cílům. Obdrží totiž Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu.

„Ocitla jsem se v cizím městě, kde nikoho neznám. Nechtěla jsem se po škole nudit. Myslím, že sama bych se do žádných aktivit nedokopala. Ale když už jsem se jednou rozhodla na sobě pracovat, je tohle dobrá příležitost. Cíle si sama stanovím a sama také plním,“ říká dvacetiletá Kristýna, proč se do motivačního programu DofE přihlásila.

Na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice studuje v prvním ročníku historii a slavistická studia. Jako jazyk si vybrala slovinštinu. Jednou bude možná překládat z této jihoslovanské řeči, ale dnes nechce po vyučování zahálet a nic nedělat. Když se náhodou na jedné z přednášek k dějinám umění dozvěděla o programu DofE, měla jasno. Už během prezentace Ondry, který je vedoucím programu, věděla, že tohle je přesně to, co ji nakopne.

Přitom je to vcelku jednoduché. Stačí se věnovat třem aktivitám, ve kterých se bude zdokonalovat a rozvíjet svůj talent. Každý splněný „úkol“ pak poctivě zapisuje do aplikace DofE. Záleží na každém studentovi, jaký zájem si vybere. Důležité je naplnit tři oblasti aktivit – zdokonalit se v dovednostech, sportovat a pracovat jako dobrovolník.

Kristýna působí v nízkoprahovém centru Free Klub v Pardubicích, kde se setkává s dětmi a teenagery, kteří se ocitli ve složitých životních situacích. Hraje si s nimi, pomáhá jim se školou a řeší s nimi také různé úkoly.  „Hodinu týdně také plavu, chci se alespoň trochu hýbat. Hodinu v týdnu se učím německy, protože jazyk by se mi jednou při psaní odborných prací mohl hodit. A pak – mě vždycky zajímalo, jaké to je pracovat s dětmi ze sociálně slabších rodin,“ vysvětluje studentka a dodává: „Mým cílem je uplavat určitý počet bazénů a dále tuto metu překonávat. Program neznamená, že se jen něčemu věnujete, ale dáváte si i vyšší cíle.“

Po páté hodině strávené ve vodě se překonala a uplavala o šest bazénů více. Podvádět ji zatím nenapadlo, možná právě proto, že až bude v ruce držet certifikát, může se o svém osobním rozvoji a motivaci pochlubit budoucímu zaměstnavateli v životopise. Přestože už se pomalu blíží do finále a své mety téměř splnila, nehodlá s tím vším ze dne na den seknout. Je rozhodnutá dále pokračovat. Určitě by se chtěla dál věnovat dobrovolnictví a zapojit se do pomoci starým lidem nebo dělat lepší život zvířatům.

 „Zní to asi divně, že bych měla dostat cenu příslušníka královské rodiny jen za to, že jsem vydržela plavat nebo se učit německy. Mně to zase tak divné nepřijde. Je to vcelku dobrý nápad, jak motivovat studenty, aby na sobě pracovali. Program vás donutí nic neodkládat,“ říká vysokoškolačka. K získání bronzového stupně v programu jí stačí splnit už pár hodin. „A vlastně jsem ještě na něco zapomněla. Na závěr musím vyjet na dvoudenní dobrodružnou expedici,“ dodává Kristýna.

Více o programu čtěte na stránkách www.dofe.cz.

Přečtěte si, jak univerzita pomáhá