Němcová byla výjimečnou ženou, solitérem i rebelkou

20. 1. 2021

Tvůrci čtyřdílné minisérie o Boženě Němcové vystihli její charakter beze zbytku, říká historička, profesorka Milena Lenderová z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Ta je poradkyní úspěšného seriálu České televize a tvůrcům odborně zasahovala do scénáře. Oceňuje skvělé herecké výkony a potvrzuje, že erotické scény k nejslavnější české spisovatelce patří také.

Seriál o Boženě Němcové se začal natáčet už předloni v srpnu. Jste jeho poradkyní od začátku?

Při natáčení už by bylo na rady pozdě. Hana Wlodaczyková, jedna ze scenáristek, mě poprvé kontaktovala začátkem roku 2016. Ještě než jsem viděla scénář, odpovídala jsem jí na otázky týkající se pražských salonů, bálů, výchovy dívek a jejich uvádění do společnosti, zacházení s dětmi, kouření žen… Už tehdy jsem velmi ocenila skutečnost, že se obě scenáristky perfektně orientovaly ve vydané korespondenci Boženy Němcové. Takřka ve všem, co bylo o ní a její rodině napsáno. I v sekundární literatuře týkající se 19. století a postavení žen.

Proč vás tvůrci oslovili? Hrálo roli, že jste v minulosti už např. radila seriálu První republika?

Myslím, že to nebylo ani tak kvůli První republice, ale spíš díky mým publikacím týkajících se dějin žen. Ale to byste se musela zeptat jich.

Do čeho všeho ještě z pohledu historičky promlouváte?

Při čtení jednotlivých částí scénáře, který měl několik verzí, jsem tu a tam něco poopravila, upřesnila nebo doporučila změnit. Ale skutečně toho bylo málo. Ke scénáři jsem přistupovala s tím, že se nebude točit dokument, ba ani hraný historický dokument, ale melodramatická - v dobrém slova smyslu - minisérie, kterou se tvůrci obracejí k laickému publiku, byť zjevně nikoli k tomu, co se dívá na Ordinaci v růžové zahradě. Že se prostě neobracejí k odborníkům, ať už historikům, nebo literárním vědcům. A ten půdorys 19. století, jeho reálie, politickou a sociální problematiku, nesvéprávné a ponižující postavení žen respektovali a dokázali nenásilnou formou laikovi přiblížit. 

Na co si musíte dávat pozor, když něco upřesňujete?

Abych nebyla otravně učená.

Kromě vás seriálu radili i vaši kolegové, docentka Marie Macková a doktor Vladan Hanulík.

Ano. Myslím, že paní docentka se vyjadřovala k problematice rakouských úředníků a kolega Vladan Hanulík radil v medicínských záležitostech.

Co dělá obvykle tvůrcům historických seriálů a filmů největší problém?

Napjatý poměr mezi historickou věrohodností, dobrým vkusem a snahou přilákat diváky. Je to patrné i na „světových“ historických seriálech. Například v Bílé královně z roku 2013, ve velkolepých Versailles z let 2015-2018 či poměrně nové Kateřině Veliké s Helen Mirren (myslím, že pokud se týče dobrého vkusu, je tento seriál opravdu na hraně). Daň sledovanosti je u všech jmenovaných seriálů zčásti zaplacená množstvím erotických scén, čemuž se nevyhnula ani Božena.

Ale Němcová opravdu neprolamovala společenské konvence jen tím, že psala, debatovala s přáteli, provokovala, raději „četla, než pekla“, ale i svým vcelku nespoutaným milostným životem. Osobně s tím problém nemám, prostě to k ní patří, ale myslím, že u některých diváků otevřené milostné scény narazí. Přece jen byla Božena Němcová velkou českou spisovatelkou. A velké české spisovatelky, zjevy ojedinělé, jsou přece po všech stránkách dokonalé a nechybují!

Český buditel je prostě bezpohlavní, což platí zjevně i pro buditelky. Tento sporný odkaz Zdeňka Nejedlého si pořád tak trochu neseme v sobě. Moje prababička ještě věřila, že „Božena Němcová byla slavná spisovatelka, ale špatná ženská.“ Pak už platila jen první polovina této výpovědi…

Mohla byste například na způsobu oblékání dokumentovat, jak se promění v 19. století během pár let nějaký kousek oblečení, boty, klobouky…

To nebyla moje parketa. Na to měli tvůrci minisérie odborníky na dějiny oblékání. Kostýmy se povedly, návrhářka dokázala dokonce sledovat postupnou materiální a fyzickou degradaci Němcové. Ale obecně se dá říct, že oblečení vždy odráží nejen technologické možnosti dané společnosti, ale i dobový konstrukt feminity na jedné a maskulinity na druhé straně. A co se týče dětského oblečení, lze na jeho vývoji sledovat postupně vznikající a sílící autonomii dětského věku.

Když sledujete seriál, stane se, že narazíte ještě na nějaké nepřesnosti?

Ano, ale nebylo jich mnoho. Navíc jsou v seriálu scény, které v pramenech oporu nemají a ani mít nemůžou. Melodrama dopřává svým tvůrcům podstatně víc tvůrčí svobody a možností fabulace než historický dokument. V seriálu prostě není poznámkový aparát.

Dokázali tvůrci seriálu vystihnout charakter Boženy Němcové?

Beze zbytku. Myslím, že se podařilo i obsazení. Především Božena v podání mladičké Anny Kameníkové je úžasná. Stejně jako neurvalý vlastenec Josef Němec v podání Jana Hájka. Ale v podstatě se to týká všech postav. 

Co v seriálu chybí?

Mně tam nechybí nic. Zachytit košatý život ve čtyřech pokračováních – klobouk dolů! Ale určitě se někdo ozve.

Proč bychom měli „​Boženu" vidět?

Abychom si uvědomili, kým vlastně byla. Němcová přece nemůže být vnímána jen jako autorka Babičky. Přes nesporné kvality tohoto kanonického díla, doslova přelomu v české literatuře 19. století, už nedokáže mladou, ale zčásti ani střední generaci zaujmout. Němcová má nepřeberné množství fazet, které jsou patrné hlavně v její bohaté a nádherné korespondenci. Byla výjimečnou ženou, solitérem, rebelkou. Měla dobré i méně dobré vlastnosti. A to myslím jednotlivé díly této série ukázaly.

 

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (1947)

Věnuje se genderové tematice a píše o pestrém 19. století z pohledu každodennosti. Je autorkou řady knih o dějinách ženy a dětství. Za svou vědeckou činnost byla několikrát oceněna (získala i cenu Magnesia Litera). V roce 2014 převzala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za svou dlouholetou badatelskou činnost a významné publikace. Je jedním z excelentních vědců Univerzity Pardubice, kde působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické.

 

 

 

 

TEXT: Věra Přibylová/FOTO: Milan Reinberk