Historie hysterie. Nakolik neexistující nemoc ovlivnila vývoj medicíny i evropské kultury

3. 10. 2022

Hysterie byla po staletí považována za ryze ženskou chorobu. I když mnozí lékaři zjišťovali, že jí mohli trpět i muži. Ti měli však svou vlastní „mužskou“ obdobu, hypochondrie. Pod hysterii se v minulosti vešla široká škála ženských nemocí a příznaků, které byly z pohledu především mužských lékařů i společnosti nezařaditelné jinam. Jak pestrý byl seznam projevů, podobně pestré, ne-li dokonce „šílené“, byly i metody léčby.

Audio Historie hysterie. Nakolik neexistující nemoc ovlivnila vývoj medicíny i evropské kultury

Za kořeny této obtížně uchopitelné choroby se musíme vypravit velmi hluboko do historie. Podle antických, a dokonce prý už staroegyptských lékařů byla příčina řady ženských nemocí v putující děloze. Ostatně řecký výraz pro dělohu je „hystera“.

„V momentě, kdy se děloha dostane příliš k mozku, může utlačovat myšlení a způsobovat nějaké záchvaty. V momentě, kdy se dostane někam jinam, může způsobovat třeba přehnanou žádostivost,“ vysvětluje historik Vladan Hanulík z Univerzity Pardubice uvažování starověkých lékařů v pořadu Historie Plus. A samozřejmě, jakmile se našla příčina, k léčbě už vedla logická cesta pomocí „selského rozumu“. Pokud děloha putuje a dělá v těle neplechu, je potřeba ji zase vrátit na původní místo.

„Když byla děloha blíže k hlavě, tak se na místo pohlavních orgánů daly nějaké parfemované věci, případně vykuřovadla a k ústům a k nosu naopak nějaké nepříjemné elementy. Ty způsobily, že se děloha zalekla, alespoň podle dobových představ, a vrátila se na místo, kde se měla původně nacházet,“ pokračuje Vladan Hanulík. Pokud se děloha vydala opačným směrem, platilo to samozřejmě naopak.

Nemoc vyšších vrstev

Od konce 17. století se lékaři od putující dělohy postupně přikláněli i k jiným příčinám vzniku hysterie, a sice že se její prapůvod skrývá v nervové soustavě. Z hysterie se v 18. a 19. století stala přímo epidemie a tato diagnóza téměř patřila k dobrému tónu ve vyšší společnosti. K jejím příznakům náleželo skoro jakékoliv vybočení z normy, přesněji z normy, kterou určovali muži.

Jak pestré byly symptomy, tak pestrá byla i léčba. Patřila k ní hypnóza, naprostý klid na lůžku nebo naopak rozptylování a odvádění pozornosti. A pak tu samozřejmě byla další oblíbená kratochvíle vyšších vrstev, návštěva lázní. V seznamu nemocí lázeňských hostů se právě u žen hysterie velmi často objevuje. A u mužů? Hypochondrie.

Jaké metody léčby zvolil věhlasný pařížský psychiatr Jean-Martin Charcot, který se svými pacientkami provozoval takzvaný Charcotův cirkus? Jak si své úspěchy na poli psychoanalýzy přibarvil Sigmund Freud? A proč byla tolik populární hysterie později radikálně vyškrtnuta ze seznamu nemocí? Také to se dozvíte v pořadu Historie Plus, kde jsme si o historii hysterie povídali s historikem medicíny Vladanem Hanulíkem z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, který je mimo jiné autorem publikace „Historie nekonvenčních léčebných praktik v době profesionalizace medicíny“.


Článek byl převzat z Českého rozhlasu Plus.
autor: Naďa Reviláková | foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice
Český rozhlas Plus