Monitoring a reporty

Univerzita Pardubice začala svoji uhlíkovou stopu systematicky sledovat v roce 2025, kdy byl zpracován externí firmou první komplexní výpočet za roky 2023 a 2024. Výpočet byl proveden v souladu s metodikou GHG Protocol a normou ČSN EN ISO 14064-1.Cílem je lépe porozumět dopadům činnosti univerzity na klima, identifikovat nejvýznamnější zdroje emisí a získat podklady pro plánování opatření vedoucích k jejich postupnému snižování. Současně považujeme za důležité transparentně informovat studující, zaměstnané i veřejnost o našich environmentálních dopadech a pokroku v oblasti udržitelnosti.

Hlavní výsledky

V roce 2023 dosáhla celková uhlíková stopa Univerzity Pardubice hodnoty 9 713 t CO₂e, v roce 2024 pak 9 524 t CO₂e. Meziročně tak došlo k mírnému poklesu celkových emisí. Nejvýznamnější část uhlíkové stopy tvoří nepřímé emise související se spotřebou energií a činnostmi v dodavatelském řetězci univerzity.

Přibližně polovinu emisí tvoří emise spojené se spotřebou nakupované elektřiny a tepla (Scope 2), druhou významnou část představují nepřímé emise vznikající mimo přímou kontrolu univerzity, například při pořizování zboží a služeb, investicích nebo služebních cestách (Scope 3). Přímé emise z vlastních zdrojů (Scope 1) tvoří pouze malou část celkové uhlíkové stopy. 

Uhlíková stopa jako nástroj pro zlepšování

Měření uhlíkové stopy není samoúčelným cílem. Získaná data nám pomáhají identifikovat oblasti s největším dopadem na klima a zaměřit budoucí úsilí tam, kde může přinést největší efekt. Součástí zpracované studie je také návrh dekarbonizačních opatření, která se zaměřují zejména na energetické úspory, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, udržitelnější mobilitu a odpovědné nakupování.

Výsledky uhlíkové stopy budou Univerzitě Pardubice sloužit jako výchozí bod pro dlouhodobé sledování emisí a vyhodnocování účinnosti realizovaných opatření v následujících letech.

Mobilita ovlivňuje dostupnost studia a práce, fungování kampusu i environmentální dopady univerzity. Univerzita Pardubice se zapojila do celorepublikového projektu Jak se hýbou univerzity, jehož cílem bylo získat data o způsobech dojíždění studentů a zaměstnanců vysokých škol.

Hlavní výsledky

Univerzitní komunita do kampusu dojíždí pravidelně

Téměř polovina respondentů 45 % tráví na univerzitě pět dní v týdnu a dalších 28 % čtyři dny v týdnu. Mobilita tak představuje nedílnou součást každodenního života univerzitní komunity a významně ovlivňuje fungování kampusu. 

Většina studujících a zaměstnaných se do kampusu dostane do 30 minut

Celkem 64 % respondentů uvedlo dobu dojíždění kratší než 30 minut. Přibližně 15 % respondentů naopak cestuje déle než jednu hodinu, což potvrzuje regionální význam Univerzity Pardubice jako místa studia i zaměstnání.

Vedle automobilové dopravy hraje důležitou roli i veřejná doprava

Zaměstnaní nejčastěji využívají individuální automobilovou dopravu, zatímco studující častěji kombinují více způsobů přepravy včetně městské hromadné dopravy, vlaků a pěší docházky. Výsledky zároveň ukazují významný potenciál pro další podporu udržitelné mobility v kampusu.

Blízkost kampusu vytváří podmínky pro aktivní mobilitu

Téměř třetina respondentů bydlí do 5 kilometrů od univerzity a další významná část ve vzdálenosti do 20 kilometrů. Kampus tak disponuje dobrými podmínkami pro využívání pěší a cyklistické dopravy i veřejné dopravy. 

O způsobu dopravy rozhoduje především cena a čas

Nejsilnější motivací pro využívání udržitelnějších forem dopravy jsou ekonomické a praktické důvody. Respondenty by ke změně nejvíce motivovala nižší cena dopravy, rychlejší spojení nebo kvalitnější dopravní infrastruktura. Environmentální důvody byly uváděny výrazně méně často.

Mobilita jako součást udržitelného rozvoje

Výsledky šetření pomáhají Univerzitě Pardubice lépe porozumět dopravním potřebám studujících a zaměstnaných. Slouží jako podklad pro rozvoj veřejné dopravy, pěší a cyklistické mobility, efektivní správu parkovacích kapacit i transparentní informování o pokroku univerzity v oblasti udržitelného rozvoje.