Snad si teď všichni uvědomíme, jak se máme dobře, říká ekonom Jan Černohorský

23. 3. 2020
koronavirus

Koronavirus těžce zamával nejen se zdravotnictvím, ale ještě více s ekonomikou. Ta se bude propadat několik dalších měsíců. A vládu čeká mnoho rozhodnutí, která budou důležitá pro fungování státu. „Naše ekonomika má jednu obrovskou výhodu oproti řadě jiných tržních ekonomik ve světě. Můžeme si dovolit zvýšit zadlužení, protože je relativně nízké,“ říká ekonom Jan Černohorský z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Jaké jsou už nyní dopady pandemie na ekonomiku?

Nacházíme se v obrovské míře nejistoty ohledně budoucího vývoje a dále se situace dynamicky, bohužel negativním směrem, mění. Nikdo z nás s tím nemá zkušenosti. Banky, finanční instituce ani stát nemají modely s dopady pandemie takového rozsahu. Nevíme, jak dlouho budou preventivní opatření trvat. Již dnes jsou dopady zdravotních a bezpečnostních opatření výrazné.

Co se původně zdálo jako problém cestovních kanceláří nebo pořadatelů různých akcí se nyní stává celospolečenských problémem. Příjmy z turistiky jsou na nule, obrovským způsobem poklesly příjmy z poskytovaných služeb, včetně dopravy, a zavírají se továrny. Automobilky přerušují výrobu na několik týdnů. To vše bude mít značný dopad na výkon ekonomiky.

Jaký měl být vývoj české ekonomiky nebýt úderu viru z Wuchanu?

Česká ekonomika měla podle odhadů analytiků růst zhruba o 2 % ročně. Již dnes je jisté, že ekonomika míří do recese. To se významně dotkne státního rozpočtu, který přijde o desítky miliard na daňových příjmech a zároveň bude muset vynakládat podobné částky na podporu ekonomiky.

Kdy u nás nastane opravdová krize?

Žádný analytik, žádná instituce dosud nepublikovala jasný výhled. Každopádně se shodneme, že ekonomika poklesne. Na druhou stranu pokles ekonomiky a její růst patří k současným typům moderního kapitalistického hospodářství. Osobně si ale myslím, že je skoro jedno, o kolik ekonomika poklesne. V současnosti je zásadní ochrana zdraví obyvatel a respektování hygienických pravidel.

Která ekonomická odvětví budou v největším propadu?

Nejvíce se situace projeví v sektoru služeb. Už nyní jsou nejvíce zasaženy aerolinky, ubytovací zařízení, cestovní kanceláře. Dále budou výrazné propady výroby v automobilovém průmyslu. Jmenovaná odvětví, včetně maloobchodu obecně, dále sportu a kultury tvoří asi 10 % našeho HDP. Podle odhadu ekonoma Davida Marka měsíční nouzový režim ekonomiky znamená výpadek HDP lehce přes 1 % HDP. Já si ale myslím, že tento režim bude trvat déle. Již se objevují první odhady, že naše HDP poklesne klidně o 5 %. Na druhou stranu, pro běžného spotřebitele, pokud tedy nepracuje v těchto odvětvích, se jedná o zbytné statky, kdy bez dovolené a nového auta lze v klidu přežít.

Jak je na tom Čína, která se z nákazy pomalu vzpamatovává. Pomůže jí situace v Evropě, když začíná vyrábět ochranné pomůcky a má „odběratele“?

Jak ukazuje v současnosti nejaktuálnější ukazatel o současné ekonomické aktivitě, tzv. Air Quality Index Visual Map, v Číně už se továrny rozjely. Neplatí to ale pro všechny a ve všech oblastech. Zároveň neznáme, s jakou kapacitou nyní vyrábí. Nicméně problémy v Číně znamenají v současnosti daleko větší problém než např. při epidemii SARS v roce 2003, kdy Čína představovala asi 4 % celosvětové ekonomiky. Dnes 16 % a přes export a import je daleko výrazněji provázaná se světem. Výroba ochranných pomůcek Čínu nespasí, ta má svoji ekonomiku postavenou na jiném průmyslu. Nicméně v Evropě můžeme být rádi, že nám ochranné pomůcky dodají.

Chystají se podpůrná opatření pro firmy a zaměstnance. Stát dá na podporu podnikatelů až bilion korun, na přímou pomoc 100 miliard. Dokáže si stát s takto mimořádnou situací poradit?

Nejsem příznivec přímé podpory vlád podnikatelskému sektoru, například formou dotací, ale v této kritické době je určitě zapotřebí podnikatele podpořit. A to třeba formou příspěvků na mzdy zaměstnanců, kteří nemohou pracovat, odkladu daňových splátek, bezúročných půjček nebo garancemi. Vše adresně, nikoliv plošně. Ne každý podnikatel, zaměstnanec bude postižen ve stejné míře. Naše ekonomika má tu obrovskou výhodu oproti řadě jiných tržních ekonomik ve světě, že si můžeme dovolit zvýšit zadlužení, které je jinak relativně nízké. A právě teď je ta situace, kdy to vláda musí udělat. Je v podstatě znemožněno v řadě odvětví podnikat, firmy nemají příjmy, těžko hledají zdroje na výplatu mezd… Pokud se ty kroky povedou dobře nastavit, tak za každým poklesem následuje růst a s ním rostoucí daňové příjmy, které by tyto náklady měly zaplatit.

Bezpečnostní opatření budou trvat ještě několik týdnů. Není jisté, kdy děti nastoupí zpět do školy. Je schopen stát vůbec vyplácet ošetřovné v tak velké míře?

Náš stát je toho schopen. V rámci státního rozpočtu to není zas tak veliká částka. Navíc i v dnešní době vláda nebude mít problém půjčit si peníze na finančním trhu formou emise státních dluhopisů. Teď musí nastoupit konečně snaha hledat v rozpočtu úspory.

Kde konkrétně?

Měla by škrtat ekonomicky neodůvodnitelné výdaje – například zrušení slev na dopravu pro děti, studenty a seniory a další netržní výjimky. Teď je prostor, i politický, tato populistická opatření zrušit. Na druhou stranu jakýkoliv fiskální impuls bude stále tlumen tím, že jsme velmi otevřená ekonomika – většina našeho HDP pochází z exportu. V momentě, kdy jsou v podstatě zavřené hranice, to snižuje účinnost jiných podpůrných opatření.

Mohou současnou ekonomickou situaci ještě prohloubit další opatření vlády?

Dnes už jde spíše než o míru těchto opatření, která už jsou v současnosti dost limitující, ale pochopitelná, také o délku jejich účinnosti. Nyní to vypadá, že ekonomiky pojedou v nouzovém režimu několik měsíců. Evropské ekonomiky jsou postaveny na službách – ty jsou výrazně omezeny. Čím delší bude karanténa, tím výraznější to bude mít ekonomické důsledky. Ale opravdu si myslím, že nyní je rozhodující ochrana zdraví nás všech. Je to vidět i v rozhodnutích státu, místních samospráv i naší univerzity.

Prý by mohlo dojít i k zestátnění některých podniků. Je to reálné?

Já doufám, že to reálné není. Stát není dobrý hospodář ve smyslu provozování podniků. Na druhou stranu první reakcí americké administrativy na finanční krizi před 13 lety bylo zestátnění řady významných firem, které se dostaly do problémů. V té době americká vláda vlastnila největší hodnotu firem na světě. Zde byl ale smysl situaci stabilizovat a naopak zpětným prodejem do soukromých rukou na těchto transakcích vydělala vláda i americká ekonomika. Situace u nás je ale výrazně odlišná, myslím si, že toho zatím naše vláda není schopna.

Nemůže nakonec dojít i na zvýšení daní?

Zvýšení daní by byl nejhorší možný a nesmyslný krok. Vedlo by to k dalšímu utlumení ekonomické aktivity a mělo by to kontraproduktivní efekt, než zamýšlená podpora podnikatelů.

Jaký dopad bude mít ekonomická situace na banky, na splácení úvěrů, včetně těch hypotečních a na další vývoj finančních produktů?

Česká národní banka (ČNB) přijala stabilizační opatření pro banky, jejichž smyslem je bankám uvolnit podmínky. Na mimořádném zasedání (a i to vypovídá o vážnosti situace) snížila o půl procentního bodu své úrokové sazby, dále ve větší míře nabízí bankám volnou likviditu, zrušila navýšení proticyklické kapitálové rezervy. Bezprecedentním krokem ČNB je doporučení bankám, aby do odeznění důsledků této krize nevyplácely dividendy a nepodnikaly kroky vedoucí k ohrožení jejich stability.

Může Česká národní banka nařídit, jak postupovat v případě odkladů splátek?

Centrální banka nesmí jednotlivým bankám přikazovat, jak přistupovat k možným odkladům splátek. ČNB ale vyhlásila, že pokud banka povolí odklad splátky klientům z důvodu preventivních opatření proti šíření koronaviru, potom to chápe jako vhodný způsob, jak si zajistit splátky v budoucnu. Jinými slovy nebude je považovat za tzv. klasifikované, tedy problémové.

Jak současná situace ovlivní finanční trhy?

Americké akcie se propadly nejvíce za posledních třicet let. V případě tohoto šoku na ekonomiku se samozřejmě hodně projevují psychologické faktory investorů. Nicméně stále je ten pokles dán tím, jak významné světové firmy postupně ohlašují odstávky výroby. Původně jen v Číně, nyní už i v Evropě a USA. A signalizují tím výraznější propad příjmů. Na druhou stranu po vyhlášení podpůrného balíčku administrativy prezidenta Trumpa spočívajícího zatím v návrhu v podstatě rozdat 1000 dolarů na osobu, se trhy trochu vzpamatovaly a akciový index se o pár procent zvýšil.

A dopad na Evropskou unii?

Myslím si, že na ni to bude mít krátkodobě negativní vliv. Nyní se ukázalo, že pokud jde skutečně do tuhého, potom není čas na vyjednávání všech států a každý stát se rozhoduje samostatně. Uvidíme, jak se z toho politici v EU poučí.

Kdo může ze situace ještě těžit?

Například překupníci zdravotnického materiálu. Je škoda, že jsme si nevzali poučení např. z Tchaj-wanu, kde byla mimo jiné cena roušky dána státem. Určitě vydělávají e-shopy s potravinami a drogistickým zbožím. Ale podle mého názoru se jedná o jednorázový a spíše krátkodobý efekt podobný vánočním nákupům. Těžit ze situace mohou i školáci a studenti. Poznají nové formy výuky a třeba si budou o to víc vážit klasické kontaktní výuky na základních, středních i vysokých školách. Zároveň si my všichni snad v této chvíli uvědomíme, že i přes různé problémy se máme nejlépe, jak se kdy lidstvo mělo.

TEXT: Věra Přibylová/FOTO: Petr Špaček