Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Published: 08.10.2020

Zimní semestr začal i na Univerzitě Pardubice. Výuka odstartovala na všech sedmi fakultách. Kvůli mimořádným opatřením jsou studenti se svými pedagogy v kontaktu prostřednictvím online výuky. Výjimku ale mají praktická cvičení. V laboratořích Fakulty chemicko-technologické jsou studenti stále. Byť pracují v trochu jiném režimu, shodují se na tom, že učit se jen z odborných knih a pomocí obrázků by nemělo žádný smysl.  

„Pracujeme v kombinovaném systému. Teoretické předměty vyučujeme online a praktickou část studia učíme stále kontaktně. Studenti tedy o laboratoře nepřišli. Počet osob je ale omezený,“ říká při výuce organické chemie docent Petr Šimůnek, z Oddělení mechanismů organických reakcí Fakulty chemicko-technologické.

Za normálních okolností mívají studenti praktická cvičení pravidelně každý týden čtyři hodiny během celého semestru. S nouzovými opatřeními kvůli covidu si nyní svou praxi splňují během jediného týdne, studují takzvaným blokovým způsobem. Od pondělí do pátku, od osmi do pěti hodin. „Jsem ráda, že do laboratoří můžeme chodit stále. Praxe je pro nás v našem oboru velmi důležitá. Dneska jsme dělali destilaci a měříme index lomu. Jsme tady tak trochu v rodinném kruhu a učitelé se nám více věnují,“ je ráda za formu praktické výuky Aneta Horálková, studentka 2. ročníku oboru Farmakochemie a medicinální materiály.

Příprava je také mnohem rychlejší a všichni se musí učit ze dne na den. „Určitě je to časově náročnější. Všechno musíme zvládnout během jednoho týdne. Ale zase je fajn, že nepřicházíme o praktickou část,“ říká také studentka oboru Farmakochemie a medicinální materiály Monika Miklová, kterou doplňuje ze stejného oboru Jiří Stibral: „Teď máme laboratoře intenzivněji. Je to trošku hektické a máme toho víc. Ale zase je nás tu méně. Toto spatřuji na této situaci jako velmi pozitivní. Bez laboratoří by se špatně fungovalo a také látka by se špatně doháněla.“

Zvládnutí praktické výuky během jednoho týdne je výhodou i pro studenty, kteří cestují do Pardubic z větší dálky. Nemusí dojíždět každý týden na jeden den. Pokud by ale studenti o práci v laboratořích přišli, ztížily by se jejich studijní podmínky. Chemie je totiž specifická tím, že praktická část je pro výuku nezbytná. Po studentech se vyžaduje, aby si uměli postavit aparaturu pro provádění reakcí, a tohoto distančním způsobem nejde absolutně dosáhnout. „Kdyby tedy výuka v laboratořích nebyla, musela by se nahradit nějakým jiným způsobem později, bez ní studenti znalosti skutečně nezískají,“ říká docent Petr Šimůnek.

Published: 06.10.2020

V příloze naleznete přijatá usnesení 157. zasedání Pléna České konference rektorů.

157. zasedání Pléna ČKR se konalo v pátek dne 2. října 2020 v Praze.

Published: 06.10.2020

OZNÁMENÍ

o konání

4. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2020 - 2023,

které se uskuteční v úterý 13. října 2020 od 14:00 hodin distančně, formou videokonference

Program zasedání:

1. Schválení skrutátorů zasedání.
2. Souhlas AS UPa s Pravidly pro distanční zasedání a hlasování Akademického senátu Univerzity Pardubice formou videokonference. 
3. Schválení programu zasedání.
4. Informace o činnosti předsednictva AS UPa.
5. Návrh Stipendijního řádu Univerzity Pardubice.
6. Návrh střednědobého výhledu rozpočtu Univerzity Pardubice na rok 2021 a 2022.
7. Návrh Statutu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.
8. Informace o přípravě distančních voleb do akademických senátů UPa.
9. Informace k nominacím zástupců Univerzity Pardubice do Rady vysokých škol.
10. Různé.

Hosté z řad akademických pracovníků, studentů, zaměstnanců UPa a veřejnosti se mohou přihlásit pomocí následujícího odkazu: Připojit se ke schůzce přes Microsoft Teams

V Pardubicích dne 6. října 2020

 

Ing. Petr Bělina, Ph.D.
předseda AS UPa

                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

Published: 05.10.2020

Podpořit kariéru vysokoškolských sportovců. Vytvořit pro ně takové podmínky, aby náročné sportovní, ale studijní povinnosti skloubili dohromady. To je cílem projektu UNIS (UNIverzitní Sport), do kterého se zapojilo celkem 21 vysokých škol ze 13 českých měst. Mezi nimi je i Univerzita Pardubice.  

Univerzita Pardubice chce podpořit talentované sportovce, kteří studují na všech jejich sedmi fakultách. Do programu UNIS bylo na základě výsledků z loňského roku vybráno 9 studentů Univerzity Pardubice. Pro zařazení do kategorií jsou stanovená jasná kritéria. Celkem jde o pět výkonnostních kategorií. Od kategorie A s měsíční podporu 15 tisíc až po kategorii E s podporu 5 tisíc. Sportovní stipendium studenti nemají garantované na celou dobu studia, svůj nárok na něj musejí obhájit každou sezónu,“ říká koordinátorka projektu UNIS Mgr. Pavla Procházková.

Vybraní vysokoškoláci, kteří jsou špičkovými sportovci, získají speciální stipendium podle jejich sportovní výkonnosti. A také servisní podporu při studiu. „Vše, co je v souvislosti se sportem zajímá, mohou řešit s profesionálními pedagogy. Nabízí konzultace v oblasti výživy, doplňků, kondičního cvičení, ale také trenérství a s ním spojené konzultace florbalu, basketbalu či tenisu. Sportovci, kteří se do projektu na Univerzitě Pardubice zapojili, mají bezplatný vstup do posilovny Katedry tělovýchovy a sportu a mohou využívat nejmoderněji vybavené tělocvičny, aerobní sál, venkovní sportoviště či posilovny. Univerzita má rovněž vlastní loděnici u Labe,“ říká vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Mgr. Jan Němec.

Podpora vysokoškolských sportovců je prostřednictvím Stipendijního programu MŠMT. A druhá část podpory míří přímo na vysoké školy prostřednictvím dotačního neinvestičního programu ministerstva.

Nový projekt představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s resortním sportovním centrem VICTORIA VSC u příležitosti Mezinárodního dne univerzitního sportu. Pro zařazení do projektu a tím i do VICTORIA VSC musí studenti splnit formální i výkonnostní podmínky. Sportovce navrhují vysoké školy a schvalují sportovní svazy. Zařazení je vždy na jeden rok, po roce se opět posuzuje výkonnost a další podmínky.

https://kts.upce.cz/kts/projekt-unis

Published: 05.10.2020

V pondělí 5. října se poprvé v pardubické Enteria aréně představí univerzitní hokejový tým Riders.  Zápas se soupeřem HC Univerzita Palackého v Olomouci se odehraje bez fanoušků v hale. Utkání bude možné sledovat prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice.

Hokejisté Univerzity Pardubice vyjedou na domácí led poprvé od svého vzniku v září letošního roku. Zápas mezi univerzitním pardubickým týmem Riders a HC Univerzita Palackého v Olomouci začíná v 19.30 hodin.

Kvůli aktuální situaci s covidem nebude ale možné přijít fandit na tribuny. Sledovat ho stejně jako všechny ostatní utkání univerzitní hokejové ligy mohou diváci prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice nebo živém streamu na Tipsport TV.

Hokejová univerzitní soutěž (Univerzitní liga ledního hokeje) vznikla loni a tým Univerzity Pardubice, veřejné vysoké školy z tradičního hokejového města, vstupuje do druhé sezóny. „Novému hokejovému týmu naší univerzity držíme palce a osobně nepochybuji, že v této soutěži uspěje. Jsme univerzita v hokejovém městě, proto věřím, že zápasy Riders spojí všech našich 7 tisíc studentů v jeden tým fanoušků,“ uvedla prorektorka Univerzity Pardubice prof. Tatiana Molková.

Na soupisce nového týmu je zatím 25 hráčů, z nichž je 19 studentů univerzity, které podle pravidel ULLH doplňují žáci maturitních ročníků středních škol. Hráčům je od 18 do 23 let.

Sledujte zápas online

Published: 01.10.2020

Loňský rok označuje za velmi tvůrčí. Nikdy prý nepsal nic tak rychle. Nikdy se prý ve psaní takhle neotevřel. Řeč je o knize Mount Anne, za níž byl absolvent Fakulty filozofické Univerzity Pardubice Ladislav Slezák letos nominován na Cenu Jiřího Ortena. Přestože nominaci neproměnil, mluví o úspěchu. Protože upozornil na jeho dílo.

Co pro vás nominace znamenala?

Cenu Jiřího Ortena sleduji každý rok, nominace na ni pak obecně beru jako upozornění na kvalitní literární díla, bez ohledu na to, které potom vyhraje. Nominace si tedy nesmírně vážím, neboť právě na Mount Anne bylo v tomto ohledu upozorněno.   

Proč si myslíte, že právě vaše dílo uspělo? V čem je jiné?

Mount Anne má sílu zejména ve své autentičnosti. Původně vůbec nevznikala s ambicí vydání. Měl to být jen takový osobní básnicky pojatý příběh. Při psaní jsem se tak cítil svobodně a klidně. Nad ničím jsem nepřemýšlel a prostě psal. Za dva týdny bylo hotovo. Poté jsem text ukázal třem kamarádům a na základě jejich připomínky poupravil. Nikdy jsem nenapsal nic tak rychle a nikdy jsem se ve psaní tak neotevřel. V tom spatřuji sílu knihy a doufám, že i některým čtenářům pomůže zjistit, co je na světě vlastně důležité.  

Sledoval jste kritiky?

Sledoval bych, ale v podstatě žádné nejsou. Básnických knih dnes vzniká velké množství a jejich kvalita je skutečně proměnlivá. Pro kritiky a recenzenty je pak těžké vybrat knihu, na kterou psát reflexi. Současnou českou poezii sleduji už velmi dlouho, mám na ní dokonce předmět na střední škole, kde učím.

Orientovat se v ní je skutečně náročné, proto i kritik je pomálu. Věřím však, že právě díky nominaci si někdy nějakou kritiku přečtu, ale na druhou stranu, proto se knihy nepíšou. Mount Anne je věnována všem, kteří se ztratili sami sobě. Pokud někomu pomůže vydat se zpátky ke svému já, tak ta kniha nevznikla zbytečně, bez ohledu na to, kolik je na ni napsáno kritik a recenzí. 

Nakopne vás tato nominace k další tvůrčí činnosti?

Obecně byl pro mě rok 2019 velmi tvůrčí, napsal jsem toho strašně moc a dodnes se v tom přehrabuji. Nominace byla do velké míry spíše takové poplácání po zádech, že to psaní má nějaký smysl, že zkrátka mám co říct. A současně mi to ukázalo, že se nemusím nikam hnát, nikam tlačit. Když je text dobrý, tak prostě někde rezonovat bude. 

Koho z držitelů této ceny rád čtete?

Od svého magisterského studia pravidelně každý rok čtu všechny nominované a v podstatě si i sám vybírám vítěze (to jsem udělal i letos). Sám jsem zacyklen spíše v poezii, jmenovitě mám velmi rád Ondřeje Buddeuse, Ondřeje Hanuse, Jana Těsnohlídka ml., Jana Nemčeka a před dvěma lety mě absolutně uzemnil Ondřej Macl. V loňském roce mě zase oslovila Anna Cima. 

Mgr. Ladislav Slezák (1990)

Vystudoval na Univerzitě Pardubice magisterský obor Dějiny literární kultury. V současné době je učitelem na střední škole. Zabývá se výchovou, vzděláváním a didaktikou humanitních oborů. Debutoval rozsáhlou básnickou skladbou Noc s klaunem (2013). Následovala sbírka veršů s názvem Monotónně znějící samoty (2015) a skladba Hořký letopočet (2017). Vydal báseň v próze Mount Anne (2019), za níž byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Publikoval v časopisech HostDobrá adresaTahyPartonymaPlž a dalších.

Published: 01.10.2020

Univerzitní knihovna nabízí pedagogům i studentům novinku, která umožní publikovat materiály pro výuku a využít ke studiu interaktivní učebnice a naskenovaná skripta.

Platformu pro elektronické učebnice, která už nyní obsahuje naskenovaná skripta v PDF, je možné najít na adrese eupce.publi.cz.

Přibývat budou multimediální a interaktivní učebnice (tzv. mKnihy ve formátu HTML5), které může zájemce otevřít na jakémkoliv mobilním zařízení přes čtečku (aplikace eUPCE). Tu lze zdarma stáhnout na Google PlayApp Store či Windows Store.

Vyučující mohou vytvářet jednodušší mKnihy sami. S komplexními, které jsou interaktivní a multimediální, jim pomohou programátoři z Publi.cz. Stačí dodat text, obrázky, videa… Učebnici pak může autor zpřístupnit zdarma, nebo za úplatu; jen pro studenty některé fakulty, nebo jakémukoliv zájemci.

Studenti, kteří hledají materiály pro on-line studium, si kromě naskenovaných skript mohou už nyní prohlížet a stahovat také dostupné materiály z jiných univerzit a v mKnize si dělat vlastní poznámky a výtahy z textu i během výuky v MS Teams.

Více informací o webové knihovně, užitečné odkazy, kontakty a inspiraci z dalších univerzit naleznete na stránkách Univerzitní knihovny.

Published: 29.09.2020

V rámci celosvětového dění ohledně situace kolem šíření koronaviru se akademičtí pracovníci a doktorandi Fakulty chemicko – technologické Univerzity Pardubice rozhodli pomoci při testování vzorků indikovaných pacientů na COVID-19. Do realizace se zapojili už na jaře společně ve spolupráci s Nemocnicí Pardubického kraje. Zhoršující se epidemiologická situace po letních prázdninách s návratem dětí a mládeže do škol vedla k tomu, že testovací pomoc s 50 vzorky denně je i tak přínosná, i když testování probíhá manuálně se základním přístrojovým vybavením, neboť podaný grant pro modernizaci testovacího pracoviště v biologické smyčce BSL-3 nevyšel.

V čele testovacího týmu stojí zkušená vědkyně Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D., která celý tým nejen propojila, ale i zorganizovala nezbytné přípravy k restartu speciální laboratoře BSL-3, která je zcela samostatnou „buňkou“ v budově FChT. Celý realizační tým zastřešuje vedoucí Katedry biologických a biochemických věd prof. Mgr. Roman Kanďár, Ph.D.

V návaznosti na obětavé nasazení šesti žen testovacího týmu jak v jarních, tak v podzimních měsících se děkan fakulty prof. Petr Kalenda rozhodl ocenit tyto pracovnice „Stříbrnou medailí za vynikající práci pro fakultu“. Společně s medailí si odnesly i Pamětní list.

Testovací tým je smíšený, tvoří ho tedy Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D., dále 3 laboratorní pracovnice Bc. Renáta Čukanová, Bc. Ivana Fousová a Jana Kňavová. Tým obohatily také dvě studentky doktorského studia Mgr. Nikola Mannová a Ing. Lucie Michalcová, pro které je zapojení do testování neocenitelnou zkušeností na počátku jejich vědecké dráhy.

„Stříbrné medaile“ byly předány v rámci uspořádání Vědecké rady dne 23.9. v posluchárně C1 a nutno podotknout, že oceněné jsou první, které nový typ medaile obdržely.

Všem oceněným srdečně gratulujeme a do další práce jim přejeme především mnoho zdraví, úspěchů a osobní spokojenosti!

 

Medaile byla vydána k 70. výročí vysokého chemického školství v Pardubicích, na což symbolicky odkazuje její rubová strana, které vévodí dominanta města – Zelená brána. Nechybí ani znak města, který tvoří polovina stříbrného koně, zde vyobrazeného v erbovním reliéfu. Je to znak pánů z Pardubic, doložený již ve 14.století. Město tento erb používá již od poloviny 16.století. Podle staré erbovní pověsti získal tento znak legendární rytíř Ješek z Pardubic při obléhání severoitalského města Milána v roce 1158. Výjev mimo jiné zobrazil podle návrhu Mikoláše Alše sochař Bohumil Vlček na západním průčelí Zelené brány.

Po okraji medaile je uveden nápis instituce – Univerzity Pardubice. Medaile má hmotnost 1 unce a je zhotovena z ryzího stříbra. Vznikla v dílně českých medailérů v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Patří mezi tzv. kolorované medaile, což připomíná na lícové straně „vlna“ v srdcové baňce ve fakultní barvě, symbolizující buď krev v srdci, nebo roztok manganistanu draselného v baňce. Propojení obou stěžejních oborů, které se na FChT potkávají (biologie – chemie) je tak symbolicky sjednoceno právě v tomto dnes již neodmyslitelném symbolu fakulty. Hlavním motivem na lícové straně je přehledný výřez z Periodické soustavy prvků, který je základním odrazovým můstkem pro studium všech oborů chemie. Nechybí ani logo fakulty včetně nápisu po okrajích. Pozorný čtenář si všimne i drobného symbolu na lícové straně medaile dole, což je lipový list, odkazující na symbol české státnosti. Oficiálně se stala lípa národním symbolem roku 1848 na všeslovanském sjezdu a byla navržena F. L. Čelakovským. Byla to reakce na tzv. frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípa je dodnes symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídnému stínu. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé myšlenky. V mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky, v křesťanství byla často spojována s Pannou Marií. Její dřevo je oblíbené pro řezbářství a pro svou měkkost.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Published: 29.09.2020

Honza, Vašek a Petr. Tři čerství absolventi Univerzity Pardubice. V jejich hlavách se zrodil smysluplný projekt. A v nápadu jim pomohla i vysoká škola. Sestrojili elektrické longboardy, na kterých projedou Českou republiku, aby nakonec za získané finance pořídili nemocnému Milánkovi speciální vozík.

Odkud jste přijeli do Pardubic?

Honza Kolařík: Ze Slapan, je to malá vesnice, která leží asi šest kilometrů od Chebu. Na hranicích s Německem začíná cyklostezka a tady začala i naše charitativní cesta. Chceme pokračovat dál přes větší česká a moravská města. Momentálně máme za sebou 300 kilometrů a zastávku v Pardubicích. Počasí není úplně příznivé, ale žene nás dopředu smysluplný cíl.

Jaký?

Vašek Štancl: Náš projekt Darujeme milion-snad. Vymysleli jsme si a sestrojili elektrické longboardy a jedeme na nich skrze republiku. Aby naše cesta měla hlubší smysl, rozhodli jsme se pomoct malému chlapečkovi, který potřebuje speciální elektrický vozík.

Honza: Dělám různé charitativní akce a chtěl jsem i tomuto projektu dát nějakou tvář, která bude mít smysl. Nedělám si iluze, že se nám sejde milion korun, ale moc rádi bychom pomohli. Je to vlastně smutný příběh. Rodiče už od začátku tušili, že s Milánkem není něco v pořádku. Lékaři jim nejprve řekli, že dítě je zdravé, ale nakonec se potvrdila diagnóza. Trpí spinální svalovou atrofií. Má horší průběh, zatím nedokáže sám sedět bez opory.

Je vaším cílem dělat nemoci osvětu?

Vašek: Teď už ji určitě děláme. Naše myšlenka byla, že jedeme na longboardech, ale jsou tu i jiní, kteří tyto aktivity dělat nemohou. Díky organizaci Život dětem, která nás seznámila s rodinou malého Milánka, má naše cesta hluboký smysl.

Jak to všechno začalo?

Honza: Vašek konstatoval, že by chtěl už konečně udělat nový prototyp elektrického prkna. Tak jsem mu řekl: „Do léta ho dodělej, a pak pojedeme na nějakou cestu.“ Postupně se to nabalovalo, až to dospělo sem.

Vašek: Čekalo se na nás s Petrem.  Studovali jsme inženýrský obor Řízení procesů a teprve před pár týdny jsme udělali na „fejce“ (Fakulta elektrotechniky a informatiky) státnice. 

Kam až pojedete?

Vašek: Na Lysou horu v Beskydech a přes místa jako Karlovy Vary, Prahu, Pardubice, Jihlavu, zastávku máme i v Brně. Právě ve větších městech jsme chtěli pořádat další akce na podporu projektu, ale kvůli covidu se často naše další aktivity ruší. Plánovali jsme například různé společné jízdy.

Co je vašich prknech unikátní?

Petr Šedo: Jsou prostě naše (smích). Navrhli jsme si je sami od začátku až do konce. Jsou to prototypy, tohle je třetí prototyp. Pořád je doděláváme. Každý den, co na nich jedeme, jsou lepší a lepší. Zjišťujeme chyby a řešíme, jak je odstranit. První den museli kluci pořád držet plyn, ale teď už mají tempomat. Tahle prkna jsou silniční, ale protože jsme cestou také zabloudili a museli projít po nezpevněných cestách, čtvrtý prototyp bude do terénu.

Vašek: Týden před naším odjezdem prkna ještě ani neexistovala. Bylo to hodně punkový (smích).

Jakou rychlostí na nich můžete jet?

Vašek: Maximálně 45 km/h, což je ale na helmu i kombinézu. Normální cestovní rychlost je tak 25km/h.

Už vás někdo oslovil, že by chtěl vaše prkno?

Petr: Jasně, lidi se nás ptají, kde jsme ho koupili. Když jim řekneme, že je to náš výrobek, mají zájem o jeho pořízení.

Máte konkurenci, která by vás ohrozila?

Vašek: To si nemyslíme. Takhle od A do Z to nedělá asi nikdo. Zatím jsme si vyrobili pár kusů, ověřili jsme si, že můžeme využít naše vědomosti ze školy a že to bude fungovat. Celkově nás práce s elektronikou baví. Já jsem vlastně konstruktér. A jestli to rozjedeme ve velkém, záleží na tom, jaký bude na longboardy ohlas.

Petr: My jsme hlavně fanoušci a udělali jsme si je pro sebe.

Říkáte, že studium vám při vývoji prken pomohlo…

Vašek: Ano, i díky lidem z fakulty se nám to podařilo. Nejvíc nás posunul Daniel Honc, vedoucí katedry řízení procesů. Ten nám nabízel velkou pomoc ve škole i mimo ni. Radil a pomáhal také Pavel Rozsíval z katedry elektrotechniky i další lidé.

Petr: To je hrozně těžký, každý nás učil něco jiného… Třeba statistika nám nešla, přitom je pro vyhodnocování dat hrozně důležitá. Na bakaláři jsme studovali elektrotechniku a informatiku a v navazujícím studiu obor Řízení procesů. Máme znalosti z více oborů a díky tomu jsme byli schopní navrhovat hardware i software.

Zajímá lidi příběh, který s sebou vezete?

Honza: Jsme překvapení, kolik lidí se na projektu podílí, sdílejí naše stránky. Už máme vybráno 52 tisíc a částka stále stoupá. Mám z toho husinu. Potkáváme lidi i v zapadlém bufetu, místní štamgasty, oni se nás ptají: „Kde jste se tu vzali? A na tomhle? Vy jste v blázni…“

Petr: Což nám zní v hlavě tak, že je vlastně všechno v pořádku (smích).

Vašek: Je super, kolik celebrit se zapojuje, například Ben Cristovao, se kterým jsme se už projeli. A taky nás začal sledovat Leoš Mareš. Tak uvidíme…

Co byste vzkázali mladým lidem, aby se věnovali něčemu smysluplnému…

Honza: Jak říká Vašek, pokud vás to nebaví, tak to nemá ani cenu. Nemá smysl přes odpor u něčeho setrvávat. Naši cestu jsme odkládali. Ale bylo to kvůli státnicím (smích).

Vašek: Neseďte jen u počítače. Ne že my bychom občas u něj neseděli, pracovat musíme… Ale známe to z kolejí, mladí lidé se nechodili ani bavit. Přitom si nemyslím, že by všichni tak hodně studovali, aby byli dobří. Pojďte proto raději zase ven!

Honza: Vejška je právě o tom, že potkáte spoustu kamarádů, kteří vám třeba vnuknou i ten dobrý nápad. Získáte skvělé kontakty.

Tak jaké máte zážitky vy?

Honza: Už když jsme na Univerzitě Pardubice studovali, dělali jsme různé akce. Chtěli jsme se například zapsat do české knihy rekordů. Do jednoho pokoje na kolejích jsme nacpali 88 klečících lidí. Ono by se jich tam vešlo ještě víc (smích).

Vašek: To byli právě ti, co chodili ven a znali jsme se s nimi. Někoho jsme vytáhli z pokoje, jen když vykoukl. Tenkrát tam klečela i paní uklízečka.

Kdy končí váš projekt „Darujeme milion-snad“?

Honza: V říjnu. Věřím, že peníze na vozík vybereme. A pak si zase něco určitě vymyslíme.

Přispívat Milánkovi můžete na sbírkový účet 83297339/0800 VS: 1717

Jan Kolařík (1992): Vystudoval bakalářský obor Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nyní pracuje v oblasti kvality ve výrobě elektromotorů.

Václav Štancl (1994): Inženýrský titul získal na Fakultě elektrotechniky a informatiky v oboru Řízení procesů. Baví ho elektrotechnika a je konstruktérem elektrického longboardu.

Petr Šedo (1994): Má titul inženýra v oboru Řízení procesů na Fakultě elektrotechniky a informatiky. Dělá psychickou podporu týmu. Prkna programuje a je také konstruktérem. 

Published: 25.09.2020

Milé absolventky, milí absolventi.

Bohužel Vám musíme oznámit, že slavnostní obřady (promoce a sponze) plánované na říjen 2020 musely být vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci zrušeny. Diplomy si vyzvedněte osobně po domluvě se studijním oddělením. Upozorňujeme, že diplom nelze poslat poštou.

Děkujeme za pochopení.