Uvítali byste podporu při samostudiu?
Jste zahlceni texty a přívalem informací na distanční výuce?
Máte pocit zmaru, čtete text stále dokola a stále nic nevíte?
Odpověděli jste „ANO“?
Pak je právě pro Vás určen webinář, který je zaměřen zejména na to, jak efektivně pracovat s textem, jaké jsou nástroje a možnosti zpracování informací. Seznámíte se a získáte povědomí o možnostech studijní strategie, efektivní práce s textem, práce s pamětí.
17. listopad. Den, kdy je co slavit. Svátek studentů i začátek svobodné cesty.
Loni jsme na univerzitě slavili společně, letos nám to pandemie nedovoluje.
„Proto bych chtěl všechny vyzvat, abychom si státní svátek a roky 1939 a 1989 připomněli v rodinách. Mluvte se svými rodiči, dětmi nebo vnuky o tom, čím je tento den výjimečný, a co všechno ve vašich životech změnil. Má to velký smysl,“ vyzval rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.
Ticho při procházení osiřelých chodeb Univerzity Pardubice ukončí až otevření dveří na pracoviště analytické chemie. Čilý ruch v několika pracovnách prozrazuje, že tady výzkum pokračuje.
Přestože se nejedná o nemocnici, nýbrž chemické pracoviště, dokážou pardubičtí vědci včas detekovat rakovinu slinivky rozborem jedné kapky krve. „Vidíte ty červené body?“ ukazuje Michal Holčapek graf na monitoru. „Když mají jiné hodnoty než ty modré, ukazují na rakovinu slinivky,“ popisuje profesor na katedře analytické chemie pardubické univerzity.
Proces diagnózy vypadá na první pohled tak jednoduše, že by ji pouhým pohledem na monitor dokázal poznat i laik. Předcházelo jí však patnáct let práce a vývoj vlastního softwaru na zpracování statistických dat. To vše v těchto dnech korunoval přidělený evropský patent na analytickou metodu, která dokáže včas odhalit nejzákeřnější nádorové onemocnění.
„Pětileté přežití u rakoviny slinivky je pod deset procent, což je nejhorší prognóza ze všech existujících typů rakoviny. Dnes se ve včasném stadiu rakovina slinivky odhalí většinou náhodně. Je totiž bez příznaků, ty se projeví, až když už je většinou pozdě,“ popisuje Holčapek.
To by se díky pardubickým vědcům mohlo brzy změnit. Na začátku byl Holčapkův nápad, že zdravá a nádorová buňka se musí svou strukturou lišit. Pokud se mají rakovinné buňky rychle množit, nemohou se „zdržovat“ čekáním na činnost některých enzymů a pro stavbu buněčných membrán přednostně využívají jednodušších lipidů. „Lipidy jsou typy biomolekul, které se vyskytují v každé buňce lidského těla. Z běžného života známe většinou cholesterol nebo triglyceridy, často se jim zjednodušeně říká tuky, které jsou obsaženy i v tělních tekutinách a ve všech buňkách. Tvoří buněčnou membránu, takže každá buňka našeho těla je složená ze spousty lipidů,“ popisuje Holčapek.
Metoda je proto založená na analýze tělní tekutiny, konkrétně krve. Pokud se prokáže zvýšený výskyt jednodušších stavebních látek na úkor těch složitějších, je to signál, že daný člověk může mít rakovinu slinivky nebo jiný typ této zhoubné nemoci.
A je tedy vysoká šance, že se podaří nemoc odhalit včas. „Za těch patnáct let se nám podařilo postupy vyvinout takovým způsobem, že v dnešní době jsme schopni kvantifikovat stovky lipidů v tisících vzorcích za poměrně krátkou dobu,“ říká Holčapek.
Postupy se jeho týmu podařilo zautomatizovat, takže dnes dokážou analyzovat až dva tisíce vzorků za měsíc. „To bylo na začátku naprosto nepředstavitelné. Tehdy byla čísla řádově nižší, desítky, sotva stovky. Bylo velmi náročné vyhodnocení dat, neměli jsme žádný software. Ten dnes máme vlastní, a díky němu se zpracování zrychlilo asi stokrát, což byl základní krok,“ popisuje profesor.
Nyní, po udělení evropského patentu, přijde na řadu klinické ověření – rozsáhlé testování lidí, kteří patří do rizikových skupin. Výsledky mají za cíl prokázat přínos tohoto nového způsobu diagnózy. „Pokud uspějeme, tak by to mělo výrazně usnadnit zavedení naší metody do klinické praxe,“ říká Holčapek s tím, že by za úspěch považoval dobu tří až pěti let.
Spolehlivost testů je přes devadesát procent. Navíc metoda dokáže odhalit i další onemocnění – rakovinu prsu nebo ledvin. Kvůli složitým patentovým procedurám se však v Pardubicích zatím zaměřují na diagnózu rakoviny slinivky. „Evropský patent a následně jeho rozšíření do dalších zemí, konkrétně USA, Japonska a Singapuru, znamená, že naše metoda bude patentově v těchto zemích chráněná,“ říká Holčapek s tím, že výzkum je finančně náročný a univerzita sama jej nemůže unést. Celkové náklady se dostanou až k deseti milionům. „Proto musíme mít pro potencionálního sponzora jistotu, že se mu vložené prostředky vrátí.“
Po zavedení do klinické praxe by se metoda měla díky své rychlosti a dostupnosti stát nástrojem pro včasné odhalení choroby. Počítá se s preventivním vyšetřením u tří typů rizikových skupin. Jednak jsou to pacienti s cukrovkou nad 50 let. Dále pak lidi s dědičným výskytem onemocnění v rodině a pak pacienti, u kterých se projevují neznámé příznaky, které neodpovídají jejich nemoci.
Rakovina slinivky břišní je označována za mimořádně zákeřné zhoubné onemocnění. U většiny pacientů se jej podaří diagnostikovat až v rozvinuté fázi, kdy je již nemoc v těle pacienta rozšířená, což znemožňuje úspěšnou léčbu. Více než 95 procent pacientů na nemoc umírá. Celosvětově je onemocnění 13. nejčastějším zhoubným onemocněním, ve vyspělých zemích je na čtvrtém místě v žebříčku důvodů úmrtí. Z dvaceti pacientů s rakovinou slinivky do pěti let od data diagnózy devatenáct pacientů umírá. Rakovina slinivky se obvykle v prvních stadiích nijak neprojevuje, proto je tak obtížně diagnostikovatelná. Ve chvíli, kdy se příznaky objeví, se sice diagnózu podaří stanovit, ale nemoc je již u většiny pacientů v pokročilém stadiu. Zatím se nepodařilo vyvinout spolehlivý klinický test, který by dokázal včas identifikovat toto onemocnění.
Článek zveřejnily Hospodářské noviny a server ihned.cz.
Autor Martin Ťopek
Milí čtenáři, děkujeme za váš zájem o tuto metodu, ale bohužel ani tým profesora Holčapka ani Univerzita Pardubice nemají oprávnění testovat zájemce na rakovinu slinivky. Je pravda, že jsme vyvinuli novou metodu pro testování rakoviny a získali na ni evropský patent, ale použití metody v reálné praxi podléhá schvalovacímu řízení, což musíme respektovat. Před zavedením nové metody do praxe ji čekají klinické testy a řada ověřování. Pokud se podaří prokázat spolehlivost metody pro testování rakoviny, pak to nebudou naši chemici, ale lékaři, kteří rozhodnou o tom, koho a kdy na test pošlou. Ovšem testování a ani odběr vzorků nikdy nebude probíhat u nás na univerzitě, ale ve specializované laboratoři mimo univerzitu.
Je nám velice líto, že nemůžeme v tuto chvíli konkrétně pomoci. Intenzivně pracujeme na tom, aby testování bylo veřejně dostupné, ale bude to trvat několik let práce.
Děkujeme, Univerzita Pardubice
Zabývá se dějinami žen, 19. století, každodennosti a česko-francouzskými kulturními vztahy. Milena Lenderová získala za svou práci řadu ocenění a také stála u zrodu dnešní Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Rozhovor byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
autor: Šárka Rusnáková / foto: Petr Topič, MAFRA / Profimedia
Český rozhlas Pardubice
OZNÁMENÍ
o konání
5. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2020 - 2023,
které se uskuteční v úterý 10. listopadu 2020 od 14:00 hodin distančně, formou videokonference
Program zasedání:
1. Schválení skrutátorů zasedání.
2. Souhlas AS UPa s Pravidly pro distanční zasedání a hlasování Akademického senátu Univerzity Pardubice formou videokonference.
3. Schválení programu zasedání.
4. Informace o činnosti předsednictva AS UPa.
5. Návrh Jednacího řádu Akademického senátu Univerzity Pardubice.
6. Návrh II. změny Statutu Univerzity Pardubice.
7. Návrh II. změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Pardubice.
8. Návrh Stipendijního řádu Univerzity Pardubice.
9. Návrh I. změny Jednacího řádu Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
10. Návrh Jednacího řádu Akademického senátu Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.
11. Volba delegátu za Univerzitu Pardubice do Rady vysokých škol na funkční období 2021–2023.
12. Různé.
Hosté z řad akademických pracovníků, studentů, zaměstnanců UPa a veřejnosti se mohou přihlásit pomocí následujícího odkazu: Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.
V Pardubicích dne 3. listopadu 2020
Ing. Petr Bělina, Ph.D.
předseda AS UPa
Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek bude i nadále místopředsedou České konference rektorů (ČKR). Od 1. srpna se stane součástí nově zvoleného vedení ČKR. Do čela konference se postaví rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Jako místopředsedové budou kromě rektora Univerzity Pardubice v dalším období působit tito rektoři: Jitka Němcová z Vysoké školy zdravotnické v Praze, Jindřich Vybíral z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Vladimír Sedlařík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě.
Česká konference rektorů se staví proti zvažovaným škrtům ve státním rozpočtu, které se týkají vědy a varuje před opětovným plošným uzavřením univerzit v případě další vlny koronaviru. Školy jsou schopné dodržovat hygienická opatření a zajistit svůj bezpečný chod a jejich uzavření by mělo následky pro konkurenceschopnost země. „Vysoké školy nepatřily během pandemie covidu k prioritám současné vlády. S výjimkou několika málo oborů byly prakticky uzavřeny studentům od března loňského roku s krátkou přestávkou. Přísnost opatření byla nebývalá ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie," uvedl místopředseda ČKR a rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.
Podle rektorů je to právě věda, která prostřednictvím očkování pomůže světu z pandemické krize. I proto rektoři nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, který by vedl pro příští rok ke snížení peněz na vědu, výzkum a inovace o 3,6 procenta oproti roku 2021. Návrh je podle rektorů nekoncepční, krátkozraký a ohrožující budoucí rozvoj země. ČKR vyzvala ministerstvo školství a Národní akreditační úřad k diskusi o využití některých forem on-line výuky ve studijních programech akreditovaných v prezenční formě. „Česká konference rektorů musí být autonomní sebevědomá platforma, která aktivně vstupuje do celospolečenské debaty jako relevantní partner při diskusích se státními a veřejnými úřady v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání," řekl budoucí předseda ČKR prof. Martin Bareš.
Oddělení propagace a vnějších vztahů
„Řekla bych, že v současné chvíli je v nemocnicích spíš než po medicích daleko větší poptávka po ošetřovatelské péči. Tu jsou schopni zvládnout v podstatě všichni naši studenti a nejedná se jen o všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře, ale i o radiologické asistenty a o zdravotně-sociální pracovníky. Ti všichni pomáhají v zařízeních už od září, nečekali jsme na vyhlášení pracovní povinnosti,“ popsala děkanka fakulty Jana Holá.
Studenti plní nejen své úkoly vyplývající z jejich povinné praxe, ale starají se i o covid pozitivní pacienty, působí v call centru i na odběrových místech.
Jsou to jak studenti posledních, tedy třetích ročníků bakalářských nelékařských zdravotnických oborů, tak i všech ročníků oboru Zdravotně-sociální pracovník.
„Protože v tomto konkrétním oboru je na rozdíl od těch čistě zdravotnických ošetřovatelská péče v menším rozsahu, zrealizovali jsme u těchto studentů nad rámec jejich výuky zaškolení v základních ošetřovatelských úkonech, co se týká třeba manipulace s pacientem, podávání stravy a tekutin, stlaní lůžka a podobně,“ doplnila proděkanka fakulty Markéta Moravcová.
Fakulta má kolem osmi set studentů, v současné chvíli je v praxi více než 230 z nich. Jejich zařazení časově kopíruje pracovní dobu, která vyplývá z potřeby konkrétního pracoviště.
„Může jít o spektrum covidové jednotky, ale také mohou pracovat místo někoho, kdo je na ošetřovačce nebo sám nemocný, takže je naši studenti zastupují a pracují na různých pozicích. Na ambulancích tak drží ranní směny, u akutní péče u lůžka je to klasický třísměnný provoz,“ uvedla Moravcová s tím, že studenti praktikují nejen v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, ale i v těch sociálních.
Například budoucí záchranář Martin Kubát v těchto dnech drží služby na oddělení ARO Chrudimské nemocnice. „Pracuji od začátku září, v rámci mé odborné praxe je to 40 hodin týdně.“ Adéla Klegerová, studentka oboru všeobecná sestra, zase třikrát týdně pomáhá v léčebně dlouhodobě nemocných: „Pracuji tady už třetí rok. Ve všední dny chodím na noční nebo beru víkendové služby denní i noční. Je to náročné, ale baví mě to.“
Děkanka fakulty Jana Holá vidí ale v praxi za těchto okolností také několik problémů.
Jedním je podle ní určitý chaos, který současný stav přináší, a to v komunikaci mezi fakultou a příslušným zařízením, kdy je potřeba určitý čas na vyjasnění, v jaké formě pomoci má student pracovat. Zda se bude jednat o praxi, pracovní povinnost nebo třeba dohodu o provedení práce.
„Studenti jsou pak jako figurky a jen čekají na ty správné pokyny. Někdy chvilku trvá, než společně sladíme noty, a student se tak může ocitnout v informačním vakuu, kdy přesně neví, co má dělat. Buď je informacemi zahlcen, nebo jich má naopak nedostatek. Navíc se může stát, že v rámci pracovní povinnosti si studenta z praxe může stáhnout kraj, do kterého podle svého bydliště patří, a pak je nutné určit, co má prioritu. Proto máme vlastní garanty praxe, kteří poté s každým studentem vše individuálně řeší,“ řekla Holá.
Také se přihodí, že se na přechodnou dobu musí z důvodu nákazy či karantény zavřít celé oddělení, takže je nutné přeorganizovat umístění studentů, což i pro ně může znamenat velkou zátěž.
„My komunikujeme hlavně se zařízeními, která jsou nám nejblíž či jsou našimi partnery jako třeba Nemocnice Pardubického kraje,“ dodala Moravcová. Nejvíc studentů z fakulty je podle ní z Pardubického kraje, takže případné větší nasazení studentů by povinnou praxí a výukou zahýbalo nejvíc.
„Pokud by byla uvalena pracovní povinnost na více než padesát procent studentů v ročníku a oboru, museli bychom přesměrovat nebo zrušit teoretickou i praktickou výuku. V tuto chvíli probíhá online nebo v malých skupinkách, studenti mají k dispozici veškeré studijní materiály a přednášky,“ uvedla Moravcová.
Nabízí se tak samozřejmě otázka, nakolik současná práce studentů ovlivní harmonogram akademického roku a nakolik by se mohla prodloužit standardní doba studia.
„Je to komplikovaná situace, vždyť student posledního ročníku se také musí připravovat na závěrečné zkoušky. Na jaře jsme posouvali státnice, prodlužovali zkouškové období, kvalita výuky byla pracovní povinností snížena. Na druhou stranu plné zapojení studentů do praxe je dnes nezbytně nutné,“ řekla Holá.
Další problém vyplývá podle Holé z nynější atmosféry, která mnohým studentům přináší velký střet s realitou, bohužel občas i negativní.
„Nasazení našich studentů v praxi je zvlášť v současnosti nesmírně důležité, ale stalo se nám, že se třeba při prezentaci na sociálních sítích setkávají s obrovskou nevraživostí, až nenávistí. Na tom je vidět, jak je naše společnost polarizovaná. Máme tu popírače, kteří šíří různé dezinformace, a naši studenti jsou často vystaveni jejich slovním útokům,“ připustila Holá s tím, že na jaře i nyní proto fakulta otevřela supervizní linku, kde se snaží studenty podpořit.
„U našich profesí se sice očekává jistá odolnost, ale po této zkušenosti vnímáme, že musíme studenty připravit i na to, jak může být jejich profese přijímána a jejich výkon dehonestován,“ vysvětila Holá.
I přes rostoucí počty nakažených a nejistou situaci vidí na fakultě i určité pozitivum.
„V souvislosti s covidem zjišťujeme, že se některé věci posunuly, třeba ve vnímání, že studenti mohou být platní, že jsou schopni spolu s akademiky rozjet call centrum v nemocnici, plně fungovat a zajistit něco, co by nemocnice ze svých personálních zdrojů nezvládla. Na jaře se všechno nastavovalo, bylo to pro každého neznámé a nové, teď můžeme jet podle nějakého schématu,“ sdělila Moravcová.
Fakulta zdravotnických studií pomoc studentů i akademiků v pandemii oceňuje. Na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole nominovala Kateřinu Horáčkovou, která se věnuje zejména vzdělávání všeobecných sester. Spoluvytvářela a uváděla do provozu Covid Call Centrum v Pardubické nemocnici.
Nominovaným z řad studentů je Jiří Vaněk, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, který pracoval na Dětské klinice ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde ve dvanáctihodinových denních i nočních službách pečoval o dětské pacienty jak s podezřením na nákazu koronavirem, tak i o covid pozitivní.
Říjnová Kavárna Universitas objasnila problémy soužití Čechů a Slováků v Československu z filosofického pohledu, čímž poukázala na základní asymetrie ve vnímání společného státu. Přednášku s názvem „Prečo sa rozpadlo Československo?“ pronesl doktor Matej Cíbik z Centra pro etiku formou YouTube live streamu dne 26. 10. 2020.
Velmi nás těší, že téma o důvodech rozpadu Československa oslovilo tolik posluchačů. Doktor Cíbik vysvětlil vzájemné nedorozumění Čechů a Slováků pomocí známé optické iluze králíka a kachny (The Rabbit-Duck Illusion), která trefně poukazuje na fakt, že ačkoli se lidé mnohdy dívají na totožný objekt, mohou vidět zcela odlišné věci. Zatímco Češi vnímali Československo jako jednu politickou komunitu, Slováci viděli komunity dvě. Tato disproporce jasně signalizovala, že míra ztotožnění se státem byla na straně Slováků o poznání menší, než tomu bylo u Čechů. Z dobových textů, kterými se Matej Cíbik podrobně zabýval, zřetelně vyplývá, že Slováci se nedokázali plně identifikovat s identitou Čechoslováka, a cítili se být spíše Slováky v Československu. Z dobového tisku je patrné, že Češi kupříkladu často označovali Tatry za naše hory, zatímco Slováci používali přivlastňovací zájmeno naše výhradně v souvislosti se slovenským územím.
Druhá část přednášky byla zaměřena na vlastní interpretaci důvodů, proč byl československý stát takto vychýlen z rovnováhy. Doktor Cíbik se domnívá, že nedorozumění, která následně vedla ke značným politickým problémům, pramenila především z potřeby uznání slovenského národa. Nejednalo se tedy o nacionalismus ve vyhrocené podobě, nýbrž v rovině symbolické. Závěr přednášky přinesl shrnutí této interpretace do jedné věty: „Rozpad Československa a slovenská samostatnost byla nechtěným vedlejším produktem boje o uznání, který vedli slovenští politici.“
|
|
Live stream si nenechal ujít opravdu velký počet diváků, za což velmi děkujeme. Záznam přednášky je k dispozici na YouTube. |
|
|
|
Listopadová Kavárnu Universitas, proběhla opět v online režimu, a to v úterý 3. listopadu 2020 od 18:00 hodin. Přednášku pronesla Ing. Dana Hrubošová, Ph.D., která se zaměřila na problematiku potravin a potravinových doplňků. Akce se uskutečnila v rámci festivalu Týden vědy a techniky AV ČR. Odkaz na online událost (záznam Kavárny bude v nejbližších dnech zveřejněn) |
Za organizátorky
Mgr. Veronika Janečková
Mladí vědci a studenti ze dvou fakult Univerzity Pardubice pokračují v navrhování moderní interaktivní výuky. Ta by měla zlepšit vzdělávání pro středoškoláky v oblasti dopravy a spojů. Díky nápadům lidí z Dopravní fakulty Jana Pernera a Fakulty ekonomicko-správní vznikají v rámci projektu nové didaktické materiály, ale také software s videi, animacemi nebo kvízy.
Současná generace studentů už po celý svůj život využívá komunikační technologie. Interaktivní podoba vzdělávání spočívá tedy v tom, aby jim učitelé nebrali z ruky mobilní telefon. „Pro ně je to nástroj, který jsou zvyklí běžně využívat a pokud nám současná technologie dovolí zpracovávat výukové materiály tak, aby následně k jejich přístupu a ovládání stačil mobilní telefon, tak proč nejít touto cestou,“ říká hlavní řešitel projektu Ing. Dalibor Gottwald, Ph.D. z Dopravní fakulty Jana Pernera.
Obsah výukových materiálů tvoří interaktivní prezentace, video nahrávky, k zopakování látky je využita aplikace KAHOOT. Veškeré výukové texty jsou namluveny ve formátu mp3 tak, aby je studenti mohli poslouchat kdykoli. Součástí softwaru jsou také zadání případových studií k jednotlivým tématům, což studenty podnítí ke skupinové práci a současně je donutí kriticky se zamyslet nad jejich řešením.
Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera a Fakulty ekonomicko-správní oslovili také studenty, kteří do projektu přinášejí nové nápady. „Naši studenti nám pomohli vidět věci zase v jiném kontextu a jejich zapojení do projektu mělo velmi pozitivní efekt. Výukový software jsme zpracovali tak, aby respektoval návyky aktuální generace studentů,“ říká Dalibor Gottwald.
„Do projektu jsem se zapojila, protože to vnímám jako super příležitost k sebezlepšení a rozšíření obzorů. Je skvělé být součástí tohoto týmu a pracovat na něčem, co se opravdu realizuje a má smysl,“ říká studentka Fakulty ekonomicko-správní Martina Chmelíková.
„Je skvělé, že mám možnost podílet se na softwaru, který se bude využívat k výuce a napomůže vyučujícím i studentům na středních školách,“ dodává studentka z Dopravní fakulty Jana Pernera Viktoriia Savinova.
Celý tým má už definitivně jasno v tom, čemu bude v rámci modernizace odborného vzdělávání v sektoru dopravy a spojů věnovat pozornost. Jedná se o velmi atraktivní moduly, jejichž znalost je v současné době ze strany podniků v daném sektoru velmi ceněná - City logistika, Zelená logistika, Zpětná logistika a E-commerce v rámci distribuční logistiky.
Mladí vědci na celém projektu spolupracují se středními školami se zaměřením na informační technologie, telekomunikace, peněžnictví, poštovnictví a logistiku, a také s jedním z největších zaměstnavatelů v ČR – Českou poštou. Minulý měsíc uspořádali již druhý workshop, během kterého výstupy z projektu představili středoškolským učitelům, středoškolákům a také zástupcům České pošty.
„Zpětná vazba od studentů středních škol je naprosto perfektní. Pro ně byla v rámci workshopu připravena samostatná sekce, která byla plně v režii našich vysokoškolských studentů. Chtěli jsme pro středoškoláky vytvořit pohodovou atmosféru, což se podařilo,“ chválí spolupráci Dalibor Gottwald.
Pozitivně hodnotí projekt také Česká pošta a učitelé zainteresovaných středních škol.
„Když se podívám na první hmatatelné výstupy, je zcela patrné, že projekt je trendy a je nadčasový. Vše je sestaveno poutavě, mladistvě, čistě, přehledně a odpovídá celosvětovým trendům, v rámci přístupu ke vzdělávání. Celý projekt věnuje pozornost potřebám jak mladé generace, tak samotného zaměstnavatele,“ říká Nikola Hubáčková, HR specialistka České pošty.
„Na představených studijních materiálech je vidět, že byl odvedený obrovský kus práce a osobně se těším, až bude celá sada výukových modulů kompletní a bude možné je začít využívat při výuce. Z mého pohledu byly vaše prezentace velice inovativní, inspirativní a skvěle zacílené právě na studenty SŠ. Moc vám i celému řešitelskému týmu za to děkuji,“ píše Ing. Mgr. Kateřina Horáková ze Střední školy informatiky a finančních služeb Plzeň.
„Uspořádaný workshop byl opravdu naprosto skvělý. Materiály, které jste společně s týmem vytvořili, nemají chybu. Už se na tuto výuku těším. Jsou sice obsáhlejší, ale je na každém vyučujícím, co si z každého tématu vybere. Nebo spíše, co vyučující chce, aby žák ovládal,“ chválí projekt Ing. Miroslava Piskořová z Obchodní akademie a SOŠ logistické Opava.
Ing. Lenka Machačová - Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP
