Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pokračuje v modernizaci a rozšiřování vybavení vědeckou infrastrukturou prostřednictvím projektu CIDET (Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy). V rámci projektu byly pořízeny dvě klíčové investice, které významně podpoří vědeckou činnost v oblasti elektronických senzorů, rádiových prvků, radarových systémů a pokročilých metod zpracování signálu.

Nově zakoupený signálový generátor umožní vědcům realizovat pokročilé experimenty v oblasti rádiových a komunikačních technologií. Přístroj poskytuje široké možnosti generování a analýzy signálů, což otevírá dveře k výzkumu, vývoji a optimalizaci efektivních algoritmů pro detekci a klasifikaci objektů, testům a inovativním řešením v oblasti rádiových systémů.

Druhou významnou investicí je výpočetní cluster, který přinese značný výpočetní výkon potřebný pro simulace, analýzu velkých dat a aplikaci metod umělé inteligence. Díky tomuto modernímu výpočetnímu prostředí budou moci vědci efektivně vyvíjet nové algoritmy pro identifikaci, klasifikaci a sledování objektů v různých aplikacích.

Projekt CIDET si klade za cíl posílení spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou, což umožňuje rychlé uplatnění vědeckých poznatků v praxi. Pořízení nového vybavení tak představuje významný krok k dosažení těchto cílů a přispívá k rozvoji špičkového výzkumu na FEI UPCE.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Srdečně Vás zveme na workshop Journaling  as a Tool of Professional Development, který proběhne v rámci mentoringového programu.

Kdy: pondělí, 14. dubna 2025, 13:00 – 16:00 hodin

Kde: Rektorát, zasedací místnost, 4. patro

Registrace: Journaling as a Tool of Professional Development | Univerzita Pardubice 

Journaling, tedy psaní deníku, je často vnímáno jako osobní aktivita, ale může být silným nástrojem pro doktorandy/dky a vědecké pracovíky, kteří se chtějí zaměřit na svůj akademický a profesní rozvoj. Tento seminář prozkoumá, jak psaní deníku může podpořit klíčové aspekty vědecké práce, pomoci účastníkům vyjasnit jejich myšlenky, sledovat pokrok, vytvářet nové nápady a zlepšit vědeckou komunikaci.

Účastníci se seznámí s technikami psaní deníku a získají praktické tipy, jak integrovat deníky do své každodenní rutiny. Tento nástroj jim pomůže zvýšit produktivitu, rozvíjet dovednosti pro řešení problémů, lépe zvládat stres a efektivněji čelit výzvám akademického prostředí.

Workshop povede PhDr. Jitka Hloušková, Ph.D., koučka a mentorka, držitelka mezinárodní akreditace EIA Practitioner a členka Evropské rady pro mentoring a koučink. Dlouhodobě se věnuje oblasti vzdělávání a také se zabývá psaním.

Workshop bude probíhat v angličtině. Kapacita kurzu je omezená na 12 účastníků.

Budeme se na Vás těšit!

Armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda spolu s vedoucím studentského týmu LASAR Simonem Klingou byli hosty dalšího setkání z cyklu Čaj o páté, které se konalo v pondělí 24. března na Univerzitě Pardubice. Debata se přirozeně točila kolem vesmíru a kosmonautiky.

Aleš Svoboda je stíhací pilot Armády ČR a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Do tohoto prestižního týmu se dostal v roce 2022, kdy uspěl v konkurenci 22 000 uchazečů. Simon Klinga, teprve sedmnáctiletý talent, dosáhl na konci roku 2024 mimořádného úspěchu – se svým studentským týmem LASAR vyslal do vesmíru vlastní družici na palubě rakety SpaceX.

Oba hosté nebyli v Pardubicích poprvé. Aleš Svoboda bydlí nedaleko Pardubic a je absolventem Univerzity Pardubice. Simon Klinga město několikrát navštívil při svých cestách mezi Brnem a Prahou.

Česká stopa ve vesmíru

Velká část rozhovoru se zaměřila na roli České republiky ve vesmírném průmyslu a na to, jaké příležitosti nás v budoucnu čekají.

„Technologie jsou dnes mnohem dál než v minulosti. Co nás ale brzdí, jsou naše vlastní ambice a to, čeho chceme v nejbližších letech dosáhnout. Důležitá je především motivace a ochota investovat úsilí i potřebné prostředky,“ vysvětlil Aleš Svoboda.

Simon Klinga jeho slova potvrdil:
„Pokud se chcete stát astronautem, můžete. Ale musíte si za tím jít. Příležitost je tady a teď – po 45 letech máme šanci poslat dalšího Čecha do vesmíru. Možná už taková možnost znovu nepřijde. Vidím kolem sebe čím dál víc lidí, kteří se snaží udělat maximum, aby to vyšlo.“

„Cílem není jen přistát na Měsíci a zapíchnout tam vlajku, ale naučit se tam efektivně fungovat – využívat nerostné suroviny a provádět dlouhodobý výzkum,“ zdůraznil Svoboda význam programu Artemis. 

Jak se stát astronautem?

Debata se dotkla i náročného výběrového řízení ESA. Kromě minimálních požadavků na vzdělání, tříleté praxe a znalosti jazyků byla vstupním kritériem zdravotní způsobilost na úrovni rekreačního pilota. Už v prvním kole se snížil počet uchazečů z 22 000 na 1 500, až se nakonec do finální sedmnáctky dostal i Aleš Svoboda.

Během rozhovoru si diváci mohli prohlédnout reálný model družice, kterou tým LASAR pod vedením Simona Klingy vyslal na oběžnou dráhu. Právě díky tomuto projektu se středoškoláci probojovali do prestižní soutěže Conrad Challenge. Jejich řešení pro opravu nefunkčních družic, které přestanou komunikovat ze softwarových důvodů, zaujalo porotce NASA v Houstonu.

„Na první pohled může programování pro ISS znít složitě, ale začíná se s jednoduchými věcmi a postupně se posouváte dál. ESA má podrobné návody krok za krokem, což nám umožnilo do kosmonautiky proniknout. Nakonec jsem pochopil, že nikde jinde být nechci – tohle je obor, ve kterém se chci pohybovat a udržet se,“ popsal Simon Klinga.

Budoucnost české kosmonautiky

Kromě témat, jako jsou komerční lety do vesmíru, zavádění stíhaček F-35 nebo zjištění o skutečné barvě Slunce, zazněla i zajímavá otázka z publika: Co můžeme udělat pro to, aby se více Čechů dostalo do vesmíru?

„Chceme, aby projekt Česká cesta do vesmíru podporoval technické obory (STEM) a inspiroval mladé lidi. Kosmické aktivity jsou důkazem naší technologické vyspělosti – pokud vytvoříme dostatek příležitostí, nebudou muset mladí lidé přemýšlet, jestli zůstat v Česku, nebo se ze zahraničí nevrátit,“ reagoval Svoboda.

„Musíme si uvědomit, že na to máme. Do vesmíru bychom neměli posílat jen vědce, ale i umělce, právníky, filosofy nebo programátory. Vědci nejsou blázni, ale normální lidé, kteří určují směr, kterým se bude lidstvo ubírat. Mým snem je, aby se z nich staly Rock Stars – osobnosti, ke kterým budeme vzhlížet a které budeme obdivovat,“ uzavřel téma Klinga.

Mise Zero-G

Březnová debata byla skvělou pozvánkou na víkendovou Misi Zero-G. Dvacet šest nejúspěšnějších žáků a studentů, kteří prošli intenzivním půlročním testováním, zažije jedinečný stav beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Na jejich cestě ke hvězdám je budou doprovázet právě Simon Klinga a Aleš Svoboda.

Záznam debaty si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube kanálu Univerzity Pardubice. 

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice 

Oblíbené i zcela nové akce pro veřejnost od našich vysokoškoláků startují. Díky podpoře Univerzity Pardubice a statutárního města Pardubice se také letos může široká pardubická veřejnost těšit na překvapivé a originální kulturní aktivity. 

Akce Rozjeď to a kdy na ně jít: 

Čaj o páté | Aula Arnošta z Pardubice Univerzity Pardubice
Rozhovory a besedy se zajímavými osobnostmi

 - 3. 3. František a Josef Trojanovi na UPCE
- 24. 3. Aleš Svoboda a Simon Klinga na UPCE
- 28. 4. Richard Wágner na UPCE
 

Café Universitas | Divadlo 29, Pardubice
Přednášky odborníků na aktuální témata

- 17. 3. Kořeny nesouhlasu v současné společnosti | Petra Chudárková
- 14. 4. Bez koláčů není práce, úvod do makroenomie | Jan Valendin
- 12. 5. Dopad tzv. živočišné výroby na zvířata a svět kolem nás | Věra Mikušová
 

Pardubické silent disco | Tyršovy sady
Outdoorová akce pro každého bez rušení okolí v centru města

- 7. 5. 2025 | 19.00 - 22.00 

Naslouchej prostoru - Akustická ekologie od počátků po současnost | Divadlo 29
Přednáška a workshop v interiéru i v exteriéru nad zajímavým tématem

- 22. 5. 2025
 

JenTakFest vol2 | Bělobranské náměstí, Pardubice
Setkání hudebníků s improvizačním klubovým koncertem pod širým nebem

-  23. 5. 2025

UPCE-CON pro Japonsko | Machoňova pasáž, Pardubic
Poznání japonské kultury, ale také prostor pro nadšence a cosplayery v centru města

- 5. 7.  2025
 

Co mají všechny akce společného? 

• Konají se v Pardubicích.
• Jsou pro všechny, takže zváni jsou nejen studenti, absolventi, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.
• Pořádají je nadšení vysokoškoláci.  

Jak projekt Rozjeď to vznikal?

Chtěli jsme všem ukázat, jaký kreativní náboj ve studentech leží. Na naši výzvu reagovalo několik desítek studentů a vybrané projekty získaly podporu Rozjeď to. Akce se konají za podpory Univerzity Pardubice spolu se Statutárním městem Pardubice.

„Studentské akce v projektu Rozjeď to rozvíjí myšlenku Pardubic jako univerzitního města. Právě zapojení studentů do kulturního dění pro veřejnost pomáhá propojit aktivity mladé vzdělané generace se stávajícími akcemi v atraktivním krajském městě,“ řekla Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice.

Tradiční univerzitní sportovní výzva Rozhýbejme univerzitu je tady! 

Celý duben s námi běhejte, jezděte na kole nebo zkuste aktivní chůzi. Uděláte něco pro své zdraví a zabojujete za svoji fakultu.

For English click here

Soutěžit mohou studující i zaměstnaní UPCE. Sbírejte kilometry za sebe i fakultu. 
Celkovým vítězem „Rozhýbejme univerzitu“ se stává fakulta, která získá v součtu všech kategoriích nejlepší umístění. Vyhodnotíme i jednotlivé kategorie na základě součtu kilometrů. 

Pojďte do toho s námi!

Chci zaznamenávat kilometry do souboje fakult: Jak na to

• Zapněte si jakoukoliv sportovní aplikaci, která zaznamenává trasu. 
• Přepněte na požadovanou sportovní aktivitu (běh, chůze, kolo) a můžete začít. 
• Po ukončení sportovní aktivity udělejte screenshot výsledku a nahrajte ho do formuláře.
• Každá aktivita se zapisuje do formuláře zvlášť. 

Start: V úterý 1. 4. 2025
Finiš: Ve středu 30. 4. 2025 o půlnoci

Vstupné na každý Váš záznam jsou 

• 2 km souvislého běhu
• nebo 4 km souvislé aktivní chůze
• nebo 10 km souvislé jízdy na kole.

Pokoříme loňské rekordní číslo 55 000 kilometrů? Těšíme se na Vaše výsledky!

Své záznamy aktivit vkládejte jednotlivě do tohoto formuláře. 

Chcete si zkontrolovat svoje výsledky a jak jste na tom v porovnání s ostatními? Pak se podívejte na odkaz s výsledky.

Zobrazená data jsou anonymní. Pokud si chcete jako účastník zobrazit souhrn svých výsledků, potřebuje znát identifikátor kteréhokoli z jím z nahlášených výsledků. Ten zjistíte na stránce se seznamem svých výsledků. Jedná se o číslo za symbolem #.

Rozhýbejme univerzitu pro Sofinku s aplikací EPP od Nadace ČEZ

Za pouhé tři dny od startu akce se podařilo studentům a zaměstnancům Univerzity Pardubice a veřejnosti splnit dobročinný účel výzvy Rozhýbejme univerzitu a pomoci malé Sofii. Dcera absolventů UPCE se narodila se spinální svalovou atrofií 1. typu. 

O Sofince

Sofince je 7 let. Narodila se se spinální svalovou atrofií 1. typu v době, kdy v ČR ještě nebyla běžně dostupná léčba. Po velkém úsilí rodičů se dostala do zahraniční studie na genovou terapii a odstěhovali se s rodiči a sestřičkou Anetkou do Bostonu.  V roce 2018 díky moderní medicíně dostala novou šanci na život. Přes všechny potíže, které zažila, neztrácí dobrou náladu a chuť do života. Chce si hrát, nosit šatičky a být u každé lumpárny. Je to úžasná školačka první třídy ZŠ Svítkov, která potřebuje naši pomoc.
Transparentní účet Naděje pro Sofinku 2901822502/2010.

Podpořte další charitativní projekty s aplikací EPP.  

Nainstalujte si na mobilu aplikaci EPP přes Android nebo Apple.
Vyberte si aktivitu, kterou chcete zaznamenávat a klikněte na tlačítko Zahájit aktivitu. Telefon musíte mít během aktivity u sebe. Po skončení aktivity klikněte na Podpořit projekt a vyberte si projekt, který chcete podpořit. Klikněte na tlačítko Chci podpořit. 

Na tři desítky dobrovolníků se neváhaly zapojit do velkého úklidu lesa u univerzitního kampusu. Do dalšího ročníku akce Ukliďme kampus se přidali studenti, zaměstnanci, ale hlavně široká veřejnost. A bylo co uklízet.

Děkujeme všem, kdo se zúčastnili! 

Druhá výzva nás čeká v pondělí 31. 3. 2025. Tentokrát se sejdeme v 16:00 před aulou a vrhneme se na odklízení odpadků v kampusu UPCE. Každá ruka vítána.

Odborní pracovníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se vydali do Alžírska, aby tam přednášeli, vedli workshopy a domluvili spolupráci na restaurování historických památek.

„Naším hlavním cílem bylo sdílet znalosti s alžírskými studenty i odborníky,“ vysvětluje proděkan fakulty Jan Vojtěchovský. Projekt probíhá v rámci programu Erasmus a umožňuje nejen výjezdy českých pedagogů do Alžírska, ale také příjezd tamních studentů do Česka.

Návštěva byla už druhou v pořadí. „První cesta proběhla v únoru 2023, tehdy šlo hlavně o navázání kontaktů,“ říká Vojtěchovský. Tentokrát se restaurátoři zaměřili na výuku pokročilých metod průzkumu a restaurování. „Představili jsme moderní metody čištění kamene i restaurování papíru a uměleckých děl na papíře,“ dodává. Významnou součástí programu byly i praktické workshopy, při nichž si účastníci vyzkoušeli restaurování mozaiky.

Spolupráce mezi českými a alžírskými restaurátory má dlouhodobý potenciál. „Uzavřeli jsme memorandum o spolupráci s alžírskou Národní školou restaurování,“ říká proděkan fakulty. Tím se otevírá cesta pro další výměnné pobyty i společné restaurátorské projekty. Výstupy z této mise plánují akademici prezentovat především studentům a pedagogickým kolegům, ale možná i širší veřejnosti.

Zkušenosti i zážitky

Kromě odborných zkušeností si účastníci programu přivezli i kulturní zážitky. „Navštívili jsme nádherné antické lokality v Tipase a Cherchellu, prošli jsme si historickou část hlavního města Alžíru,“ líčí Vojtěchovský. „A místní kuchyně byla úžasná. Spousta čerstvých ryb, olivy, orientální koření. Bylo to nejen pracovní, ale i chuťově velmi pestré dobrodružství," uzavírá.

Autor: Miroslav Hruban, Český rozhlas Pardubice

Pořad z cyklu Máme hosty je k poslechu v archivu ČRo Pardubice.

Jedna blondýnka, druhá tmavovláska. Jedna klidná, druhá energická. A obě úspěšné české judistky. Nerozlučná dvojčata Julie a Lucie Zárybnické se spolu na závodech ještě neprala. Obě si to ale moc přejí. Zatím je jim souzená spíš spolupráce. A to i při studiu na Fakultě ekonomicko-správní, která jim do budoucna kryje záda.

Byly jste už v Japonsku, kde judo vzniklo?

J: Ano, já jsem měla to štěstí dokonce už dvakrát. Zrovna jsem se odtamtud vrátila. Ségra na svoji šanci zatím čeká…

L. Jezdí se tam na speciální soustředění a dostanou se tam jen ti nejlepší. Jednou nohou už tam skoro jsem (smích).

Julie, setkala jste se tam s opravdovými mistry juda?

J: Naposledy jsme tam měli i trénink a bylo to něco neuvěřitelného. Jejich přístup a absolutní nasazení i v tréninku je až fanatické, zároveň jsou ale velmi zdvořilí a přátelští. V Japonsku je judo zakořeněné a jeho mistři i závodníci mají úplně jiný styl.

Než judisté z jiných zemí?

J: Mezi jednotlivými kontinenty se styl juda opravdu liší. I v samotném Japonsku se judo ještě dělí dál a je rozdílné od dalších asijských zemí.

Pocházejí vaše nejobávanější soupeřky právě z Japonska?

J: Dá se říct, že ano. Když narazíme na někoho z Japonska, víme, že to bude hodně těžký zápas.

L: Mezi silné judistické země patří ale třeba i Ázerbajdžán a Gruzie. A nesmíme zapomenout na Francii. 

Judo znamená v překladu jemná cesta, ale jako jemný sport to moc nevypadá…

L: To sice ne, ale judo určitě není tak drsné jako třeba karate. Vůbec nepoužíváme kopy nebo údery. Učí nás spíš využít konkrétní pohyb soupeře, jeho setrvačnost, sílu a dbát na správné načasování.

J: Původní, stará myšlenka juda vlastně spočívala ve znehybnění soupeře, ve znemožnění dalšího boje. Když nasadíme nějakou techniku nebo provedeme konkrétní chvat, v tu chvíli se můžeme rozhodnout, jestli soupeři ublížíme, nebo ne. Je to jako v šachu, kdy přemýšlíte několik tahů dopředu. Chvat může být proveden různou silou, směrem intenzitou, přejít plynule i do jiného chvatu podle toho, co chcete dělat dál. Nebo jak na něj a v jaké fázi reaguje soupeř. V té chvíli začínáme se soupeřem komunikovat prostřednictvím společného boje. Pracujeme s naší myslí, protože v boji je i určitá míra predikce. Tím, že chvaty mají svá pravidla a podobu, můžeme zároveň naopak z pohybu soupeře vytušit, co bude následovat. V tom je pak klíčová naše taktika.

Můžete se na své soupeřky připravit?

J: Na to je důležitá příprava v teoretické rovině. Díváme se na videa ze zápasů a rozebíráme je, abychom přesně věděly, co nás čeká. Nejde se připravovat na všechny soupeřky stejně, každá z nich má svůj styl.

L: Po teoretické přípravě pak zkoušíme nejlepší obranu, útok a jejich různé varianty.

Nedávno se vám oběma dařilo na mistrovství v Praze…

J: To je pravda. Bylo to mistrovství seniorů České republiky a ségra si z něho přivezla stříbrnou medaili a já nakonec bronzovou. Byl to skvělý výsledek, úžasný zážitek pro nás obě a pro ségru ten nejlepší možný návrat. 

Návrat? Vás, Lucie, něco na čas vyřadilo ze hry? 

L: Ano, zranění. Nejdřív jsem si přetrhala vazy v koleni. Dohromady jsem se dávala skoro osm měsíců a když už jsem pomalu začala trénovat a vypadalo to na návrat, tak jsem se nešťastně řízla nožem do ruky. Dostala se mi do ní infekce a měla jsem štěstí, že jsme dojeli do nemocnice včas, protože jinak by mi lékaři nedokázali ruku zachránit. 

J: Ségra byla mimo skoro dva roky a bereme jako zázrak, že se dokázala vrátit. A navíc hned vybojovala stříbrnou medaili na mistrovství. Myslím, že to byl náš dosavadní nejemotivnější zážitek, za který jsme obě hrozně moc vděčné. Chce se nám brečet pokaždé, když si na to vzpomeneme.

Takže medaile na turnajích neberete pokaždé obě?

L: Bohužel ne. Ještě se nám nestalo, aby se nám oběma ve velkém turnaji povedly všechny zápasy a prošly jsme jím hladce. Na to zatím čekáme.

J: Čekáme i na to, kdy se budeme prát spolu. Ještě se nám to nestalo, což je takový malý zázrak. Teď na mistrovství už to málem dopadlo, ale nakonec se to vždycky o jeden zápas nepodařilo. Kdybych bývala vyhrála svoje semifinále v republice, tak bychom spolu do finále šly, což by bylo hrozně krásný. Takhle si na to ještě musíme počkat (smích).

Prožíváte zápasy i jedna za druhou?

J: Jasně, to ani jinak nejde. Lucčin poslední zápas jsem viděla celý. Byla jsem nervózní, můj křik na rozhodčího slyšela celá hala a je to dokonce slyšet i na videu (smích). Také jsem se přistihla, že jdu ramenem do strany, abych ségře do toho pohybu pomohla. V hlavě si promítám, co bych v tu chvíli udělala já sama. Je vtipné, jak to vzájemně prožíváme.

L: Podpora od někoho, kdo vás zná celý život, je neskutečný motor. Já třeba bývám víc nervózní, když se pere ségra, než když se peru já sama (smích). 

Musíte před závody také hubnout třeba jako boxeři?

L: To je proces, který k našemu sportu patří. Neshazujeme ale tolik jako jiné závodnice. Jen něco okolo čtyř kilogramů.

Jak to probíhá?

L: Týden před začátkem turnaje se začínáme přepíjet vodou a denně vypijeme pět, šest litrů. Takhle to jde od pátku do pondělí. Další dny se voda začíná stahovat. Na posledních pár dnů máme saunaoblek, ve kterém cvičíme i běháme, abychom toho co nejvíc vypotily. Přepíjení způsobí, že voda mnohem rychleji odchází z těla pryč. Nakonec už máme jen trénink v posilovně a odjíždíme na závody, kde nás nejprve čeká vážení. Po něm následuje rehydratace, doplnění minerálů a živin, což je docela alchymie.

Moc zdravě to nezní…

L: Už jsme si na to zvykly. Je to spíš psychicky náročné. Člověk nemůže moc jíst a soustředí se hlavně na to shazování. Když shazujete hodně, máte po vážení pocit, že už jste vlastně vyhrála, ale celé závody jsou teprve před vámi…

Existuje nějaký limit pro takové shazování kil?

J: Člověk může hubnout, kolik chce, ale je potřeba myslet na to, že druhý den po vážení, než začne turnaj, ho můžou vylosovat na převážení. Při něm můžeme mít navrch pouze pět procent váhy, do které se váží. My se ségrou závodíme v kategorii do 70 kilogramů, což znamená, že druhý den ráno můžeme vážit maximálně 73 a půl kilogramu. Občas se stalo, že někdo zhubnul na závody i 12 kilo. Když se potom dopije, ví, že se do limitu nevejde, ale riskne to. Na převážení se vždycky losuje pět nebo šest lidí z celého turnaje a šance, že to padne zrovna na vás, je malá.

L: Na druhou stranu za jeden večer se toho zpátky zas tolik nabrat nedá, i když voda se do těla doplní velmi rychle. Správný postup je takový, že většinu toho, co tělo za týden shodí, by si mělo zase nabrat zpátky. To se děje z větší části právě tím dopíjením, ale musí to být šetrné a zvolené tak, aby se vhodně doplnila ztracená energie, kterou budete v den závodů potřebovat.

Kolik zápasů během mistrovství či jiných turnajů podstoupíte?

J: V seniorské kategorii nebývají žádné rekordní počty závodníků. Teď nás bylo osm závodnic a do zápasů jsme šly formou pavouka. Já jsem měla dva zápasy a ségra tři. Jindy míváme tabulku a ta obnáší čtyři až pět zápasů za předpokladu, že se člověku daří. 

L: Taky se může stát, že člověk vyjede 1100 kilometrů někam ven a po jednom zápase může jet zpátky. Takový už sport ale je.

Jak se sestry, navíc dvojčata, dostanou zrovna k judu?

L: Za to může Juli. Jako dítě vylezla snad na každý strom a taťka se bál, že si při pádu ublíží. Našel pro ni judo, aby se naučila správně padat. V tom dětském věku je to navíc skvělá příprava pro všeobecnou sportovní zdatnost. A já jsem se s ní tak trošku „svezla“, protože je jednodušší vyzvedávat děti na jednom kroužku (smích).

Zalíbilo se vám judo hned?

L: Já jsem judo na začátku vůbec nechtěla dělat. Pamatuju si, že jsem to dokonce obrečela… Zlom přišel asi po roce trénování, kdy se mi konečně začalo dařit a zažila jsem první úspěchy a konečně jsem si užívala krásu tohoto sportu. Dneska jsem hrozně ráda, že jsem u toho vydržela.

J: Mě judo bavilo hned. Já se se všemi kamarády ráda prala a šla jsem do toho naplno (smích). Vždycky jsem byla hodně živá, taková holka s nekonečnou energií, kterou jsem ségru spíš válcovala…

Mně se ale zdá, že se úžasně doplňujete.

J: To je pravda. Vždycky jsme s rodiči vtipkovali o tom, že některé vlastnosti jako třeba koncentrace a schopnost se plně soustředit v zápase mi chybí, ale ségra je ovládá skvěle. Je oproti mně takový kliďas. Vždycky byla spíš introvert, zato já jsem typický extrovert.

Čím si vás judo tak omotalo okolo prstu?

L: Judo není jenom sport. V souvislosti s tím často slýcháme větu: Judo more than sport. A přesně to ho vystihuje. Člověk musí ctít a respektovat i morální kodex judisty, ve kterém jsou zahrnuty hodnoty jako respekt, odvaha, přátelství, sebeovládání a další. Je to vlastně taková životní filozofie.

J: Hodně s ní souzníme, promítáme si ji i do běžného života. Myslím, že právě tenhle přístup pomohl ségře se k judu vrátit a nevzdat se. 

Žije judem celá vaše rodina?

J: Rozhodně. Už když jsme s ním začaly, naši rodiče si udělali trenérské zkoušky. Když nezávodíme ani nás nereprezentuje žádný český závodník, díváme se s mamkou na všechny zápasy velkých soutěží, jako jsou grandslamy, grand prix a mistrovství světa. Rodiče jsou naše velká opora, moc nám fandí a všechny nás judo neuvěřitelně baví.

A co bude, až judo nebudete moct dělat?

L: Judo se dá dělat, dokud člověku drží zdraví, což je docela náročné. Hranice bývá většinou okolo 30 let, ale je to individuální.

J: I proto rodiče chtěli, abychom šli studovat vysokou školu a měli do budoucna nějakou jistotu. Sami studovali až při nás a zaměstnání, takže moc dobře vědí, co to obnáší. Jsme rády, že jsme našly školu, která nám umožní věnovat se sportu vrcholově.

Co rády děláte, když nemusíte na trénink, na zápas ani do školy?

L: Mám dost věcí, které mě baví – třeba biologie člověka nebo jazyky – jen na to přes rok nemám vůbec čas. Jistí to prázdniny a někdy Vánoce. 

J: Snažíme se odpočívat a rády spíme (smích). Je to někdy náročné, ale máme to zkrátka rády.

Nelezete si někdy na nervy?

Obě současně: Jo, pořád (smích). 

L: Ale dvojčata to mají prostě jinak... 

Judistky Julie a Lucie Zárybnické studují na Fakultě ekonomicko-správní obor Ekonomika a management sportovních organizací. Mají individuální studijní plán. V kampusu se na ně ale dá narazit. Vždycky je potkáte spolu. Jedna bez druhé nedá ani ránu. Judu se věnují od svých pěti let, momentálně je trénuje bývalý olympionik Pavel Petřikov ml. a jednou by si chtěly založit vlastní klub.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání z prosince 2024, v tištěné i on-line podobě.

Téměř sedm desítek různých společností se opět představilo vysokoškolákům a vysokoškolačkám Univerzity Pardubice. Během tradičního veletrhu Kontakt se studující zároveň potkali s úspěšnými absolventy a získali praktické informace, které jim pomohou získat vysněnou práci. Veletrh přináší unikátní příležitost osobně potkat v kampusu UPCE personální manažery a diskutovat s nimi o pracovních podmínkách. Během celého dne zájemce čekali informace i přednášky nebo také aktivity, během kterých mohli získat potřebné dovednosti, konzultovat s experty svoje životopisy nebo profily na síti LinkedIn.

Na organizaci veletrhu pracovních příležitostí KONTAKT 2025 Univerzity Pardubice spolupracují Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta chemicko-technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice.

OZNÁMENÍ

o konání

18. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice

ve funkčním období 2023–2026,

které se uskuteční v hybridní formě v úterý 18. března 2025 od 14:00 hodin

v zasedací místnosti rektorátu, Studentská 95 (4.NP)

Program zasedání:

1. Jmenování skrutátorů zasedání.
2. Schválení programu zasedání a Pravidel pro hybridní zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice. 
3. Informace o činnosti předsednictva Akademického senátu Univerzity Pardubice.
4. Doplňovací volba předsednictva Akademického senátu Univerzity Pardubice.
5. Předchozí souhlas se jmenováním člena Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice.
6. Návrh AS UPCE na člena Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice z řad studentů. 
7. Návrh I. změn Volebního řádu Akademického senátu Fakulty Filozofické Univerzity Pardubice.
8. Ekonomické informace rektora. 
9. Vystoupení ombudsmanky UPCE
10. Různé.

Přílohou pozvánky jsou materiály k bodu č. 7.

18. zasedání AS UPCE dne 18. března 2025 | Univerzita Pardubice

Odkaz na připojení k zasedání: Připojit se ke schůzce hned 

V Pardubicích dne 10. března 2025                                                       Ing. Petr Bělina, Ph.D.

                                                                                                                  předseda AS UPCE