Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Published: 09.03.2015

Published: 09.03.2015

Akademický senát, devítičlenný samosprávný orgán Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice zvolil v pondělí 9. března na svém volebním zasedání za kandidáta na funkci děkana fakulty pro další čtyřleté období prof. MUDr. Josefa FUSKA, DrSc.

Po osmi letech stane v čele Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice nový děkan. Jak ukládá zákon o vysokých školách: tatáž osoba může funkci děkana vykonávat nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Současný děkan Fakulty zdravotnických studií prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc., který stál u zrodu fakulty v Pardubicích, předá po osmi letech funkci svému nástupci.

Akademické obci Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice se dne 5. března představil na veřejném shromáždění se svou vizí vedení fakulty v následujících letech jediný kandidát - prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc., který v současné době působí na Katedře ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Na pondělním volebním zasedání Akademického senátu Fakulty zdravotnických studií byl (8 hlasy z 9 možných) zvolen kandidátem na funkci děkana pro další funkční období 2015 – 2019.

Předseda akademického senátu fakulty Mgr. Vít Blanař tak na základě provedené volby v akademickém orgánu fakulty kandidáta doporučil rektorovi univerzity ke jmenování.

Očekává se, že rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. navrženého kandidáta do funkce děkana fakulty jmenuje s účinností od 1. května 2015, neboť současné funkční období stávajícího děkana prof. Arnošta Pellanta končí k 30. dubnu 2015.

Prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc., je profesorem v oboru farmakologie a na Katedře ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice působí od roku 2005. Je dlouholetým akademickým pracovníkem Vojenské lékařské akademie, nyní Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, kde zastával dvě desítky let od roku 1990 i významné akademické funkce (rektor, prorektor, proděkan). Působí též na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Ve své pedagogické a vědecké práci se zaměřuje na obecnou, speciální a klinickou farmakologii, toxikologii, radiofarmacii, medicínu katastrof, bezpečnostní výzkum diagnostiky, léčbu a prevenci intoxikací. Je autorem nebo spoluautorem více než 250 publikací v domácích i zahraničních časopisech, také autor nebo spoluautor více než 20 monografií.

Published: 09.03.2015

Published: 06.03.2015

Published: 05.03.2015

Published: 04.03.2015

Published: 03.03.2015

Ve čtvrtek 5. března se v aule Univerzity Pardubice uskuteční diskusní setkání reprezentantů inteligence s akademickými pracovníky, veřejností a především se studenty nazvané „Dialogem k vlastní identitě“. Diskutovat se budou eticko-společenské otázky, Masarykův odkaz i současná manipulace s pojmem „pražská kavárna”. Cílem setkání je posílení individuálních hodnotových postojů i kulturně-politická osvěta směřující k „vymanění jedince z role malého bezmocného člověka”.

Jak se zapojit do veřejné debaty? Co chci já a co mi nabízí mainstream? Je pro mě aktuální Masarykův odkaz? A co jsou vlastně hodnoty občanské společnosti... Ve čtvrtek 5. března ve 13 hodin nejen tyto otázky vznese diskusní setkání nazvané Dialogem k vlastní identitě. K diskusi byli pozváni rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel organizace Člověk v tísni a nejznámější studentský vůdce Sametové revoluce Šimon Pánek či prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, který se věnuje dějinám a perspektivám vzdělávání. Diskusi bude moderovat rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

Více informací o diskusním setkání Dialogem k vlastní identitě se dočtete v univerzitním e-Zpravodaji.

Published: 27.02.2015

Published: 26.02.2015

Published: 26.02.2015

Převzato z Mladé fronty DNES ze dne 26. února 2015, Kraj Pardubický.
 
Výzkum slibuje včasné odhalení zákeřné choroby
 
Vědci na pardubické univerzitě se zabývají výzkumem Alzheimerovy choroby. Podílí se totiž na vývoji diagnostického zařízení, které by umožnilo dříve prokazovat toto onemocnění.
„Bude možné včas zahájit terapii a oddálit nástup život omezujících příznaků,“ říká vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Zuzana Bílková.
 
* Co se děje v mozku člověka, který trpí Alzheimerovou chorobou?
Dochází k nežádoucím změnám v mozkové tkáni. Shluky proteinů vytlačují nervové buňky a způsobují jejich poškozování, a dokonce i vymizení. V mozku vznikají plaky, které jsou vyplněné proteiny neschopnými zastávat funkci nervových buněk. Mozková tkáň potom ztrácí funkci přenášení informací, a proto potom dochází k poruchám paměti a chování. Lidé mají problémy s orientací v prostoru, jsou zmatení, nejsou schopni si zorganizovat den, mají problémy se zapamatováním běžných úkonů. Říká se tomu také kognitivní změny.
 
* Jak člověk pozná, že byl postižen právě tímto onemocněním?
Velice obtížně. Poruchou paměti mohou trpět i pacienti, kteří mají jiné typy demencí. Je těžké poznat, kdy tato choroba propuká, a případně zahájit účinnou a včasnou léčbu. Ve stadiu mírných kognitivních změn lékaři nemají nikdy jistotu, že se jedná o Alzheimerovu chorob, takže nemohou nasadit účinnou léčbu. Existují však určité skupiny látek, které jsou prokazatelné v mozkomíšním moku. Odchylky hladin těchto látek mohou navést lékaře k tomu, že se pravděpodobně bude jednat o Alzheimerovu chorobu. Takovéto látky můžeme nalézt v mozkomíšním moku i pět let před propuknutím choroby. Tato diagnostika se ale teprve vyvíjí a není potvrzená. Navíc je problém pravidelně někomu odebírat mozkomíšní mok, je to bolestivé a drahé vyšetření.
 
* Jak se mozkomíšní mok odebírá?
Z páteřního kanálu, používá se k tomu velká jehla. Mozkomíšní mok je kapalina omývající mozek. Pokud dojde k nějakým změnám v mozku, projeví se to i na hladinách některých proteinů v mozkomíšním moku. Ideální by bylo, kdybychom tyto proteiny mohli prokazovat v krvi. Ta ...