Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

S hostem pořadu Českého rozhlasu Hradec Králové “Na cestách s Petrem Voldánem” přidáme také zajímavosti o mincích a dolech, nezapomeneme ani na hledače pokladů jak v zahraničí, tak také v Česku.

Ze sklepení zámku v Pardubicích

Naše rozhlasové cestování s profesorem Petrem Vorlem startujeme v podzemí pardubického zámku, vlastně přímo od vstupu do unikátní expozice s názvem “Peníze si do hrobu nevezmeš”.

Můj průvodce na cestách je zasvěceným vypravěčem - je totiž autorem konceptu stálé výstavy, těžící i ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích. To spravuje jednu z největších numismatických sbírek v Česku.

Mexiko a stříbrné doly

Profesor Petr Vorel nás v rozhlasovém putování po cestách od tolaru k dolaru vezme například do Mexika. A dovíte se nejen, co tam náš odborník objevil, ale uslyšíte také o tom, že funguje i spolupráce mezi univerzitami z Mexika a Pardubic.

Expozice putuje světem

Hodně míst navštívil ve světě profesor Petr Vorel s výstavou o cestě “Od stříbrného českého tolaru k světovému dolaru”. Univerzita v mexické Pachuce je jedním z nich. Ale viděli ji i v Bohemian National Hall na newyorském Manhattanu a na jiných místech.

Česká měna v Bulharsku i Nizozemsku

Zastávek budeme mít v rozhlasovém cestování s profesorem Petrem Vorlem a s českými mincemi a platidly ve světě mnohem víc. Třeba soubor exponátů pod názvem “Tisíciletá tradice české měny” zaujala v bulharském Plovdivu i Sofii. A viděli ji také třeba v nizozemském Naardenu.

Hledači pokladů

I o nich je pořad “Na cestách” a to nejen o těch našich. Protože mince a platidla jsou předmětem zájmu nejen odborníků, jako je profesor Petr Vorel, ale i mnoha nadšenců napříč kontinenty. Proč je lepší poklad odevzdat a nesnažit se ho třeba utajit jen pro sebe - také to se dovíte.

Zdroj: Český rozhlas Hradec Králové; autoři: Petr Voldán, Milan Baják

Studentka Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Anežka Zuzánková uspěla se svou kandidaturou na pozici Vice President ESN Česká republika. Mandát ve vedení studentské organizace začíná 1. července 2026 a končí 30.června 2027.

Anežka Zuzánková do letošního roku stála ve vedení ESN Pardubice. Od 1. července tuto funkci předá novému vedení v čele se studentem Patrikem Tošnarem.

Spolek ESN (Erasmus Student Network) pomáhá zahraničním studentům lépe se adaptovat v nové zemi i na UPCE. Členem ESN nebo tzv. buddy se může stát jakýkoliv studující univerzity. Pokud si chcete zlepšit cizí jazyky, soft skills, vést nějaký projekt nebo se jen setkat se zajímavými lidmi ze zahraničí, nezapomeňte se pro více informací zastavit na stánku spolku na největší studentské akci na UPCE - zahájení zimního semestru Příliv. Přijďte v úterý 22. září kdykoli od 14 hodin do kampusu, na prostranství mezi budovou auly a Fakultou chemicko-technologickou.

OPVV

Věda se dá poznávat jeden v laboratořích. To úspěšně potvrdil další ročník Vědecko-technického jarmarku Univerzity Pardubice, kdy Pernštýnské náměstí zaplnily desítky pokusů, hlavolamů, vědeckých stanovišť a aktivit pro děti. 

Popularizátorům ze všech sedmi fakult univerzity se podařilo vytvořit atraktivní program, který srozumitelnou a zábavnou formou přiblížil moderní technologie, přírodní vědy i technické obory. Jak funguje umělá inteligence? Co všechno dokážou mikroorganismy? A jakou cestu urazí bavlna, než se z ní stane tričko? Náměstí se proměnilo v otevřenou laboratoř plnou pokusů, objevů a interaktivních aktivit pro děti, školní skupiny i veřejnost. Program nabídnul například poznávání minulosti všemi smysly, cestu světem bankovek, pohled na Pardubický kraj z výšky nebo experimenty zaměřené na fyziku či fungování lidského zraku. Návštěvníci si vyzkoušeli také kreativní komunikaci prostřednictvím umění, seznámili se s požární ochranou nebo kreativně vyjádřili své pocity přes umění. 

Součástí letošního ročníku byly nově také partnerské organizace a spolky zaměřené na vzdělávání dětí a mládeže, které program rozšířily o logické hry, stavebnice či pohybové aktivity.

Foto: archiv UPCE, fotograf Adrián Zeiner; archiv MMP, fotograf Tomáš Kubelka 

14. ročník soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR, který i letos hostila Univerzita Pardubice, zná svého vítěze. Titul si odnáší Matěj Kopecký z Pardubic. 

Nejlépe si vedl Matěj Kopecký ze ZŠ Pardubice-Polabiny, npor. Eliáše. „Vítězství je pro mě velkým překvapením a mám z něj ohromnou radost. V testu teoretických znalostí jsem bojoval s časem a poslední otázku se mi podařilo vyplnit jen pár vteřin před časovým limitem. Laboratorní úloha ve mně vzbuzovala respekt, a i když jsem ji zvládl bez větších chyb, očekával jsem umístění maximálně v první desítce. Dnešního vítězství si proto moc vážím a je pro mě motivací do dalších let,“ svěřil se vítěz. 
Na druhé příčce se umístil Zdeněk Olšan ze ZŠ a MŠ Kunštát, třetí místo obsadil Matěj Vaník ze ZŠ Palachova Brandýs nad Labem.

Soutěž pro žáky a žákyně osmých a devátých tříd základních škol představuje chemii jako atraktivní studijní obor s vynikajícími možnostmi pracovního uplatnění. Regionální kola probíhala od září loňského roku do letošního března. Celkem se do 14. ročníku soutěže zapojilo 21 065 žáků ze 772 základních škol v zemi. V prostorách Fakulty chemicko-technologické se 11. června ve finále utkalo 42 nejlepších žáků. Finálové klání se skládalo ze dvou částí. Teoretické znalosti prověřil písemný test, praktické dovednosti laboratorní práce. 

Děkan Fakulty chemicko-technologické prof. Němec udělil prvním pěti finalistům příslib přiznání stipendia ve výši 120 000 korun, pokud se v budoucnu rozhodnou pro studium na této fakultě. Zvláštní cenu obdržel desetiletý Matěj Vaník ze ZŠ Palachova v Brandýse nad Labem, který se jako mimořádně nadaný a historicky nejmladší účastník do celostátního finále probojoval už podruhé. Během slavnostního vyhlášení vítězů pořadatelé ocenili také tři učitele, jejichž žáci obsadili medailové pozice.

Více informací najdete na webu www.mladychemikcr.cz.

Akademický senát Univerzity Pardubice (AS UPCE) na svém 6. zasedání dne 9. června 2026 projednal změny modelu řízení vysokých škol, které v souvislosti s přípravou věcného záměru nového zákona o vysokých školách představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Výsledné vyjádření bylo schváleno oficiálním hlasováním senátu.

K tomuto tématu je k dispozici také usnesení Rady vysokých škol (RVŠ) přijaté dne 21. května 2026.

Kompletní dokumenty naleznete v příloze.

V příloze naleznete přijatá usnesení  zasedání Pléna České konference rektorů.

Dne 4. června 2026 se na půdě Akademie múzických umění v Praze uskutečnilo 186. zasedání Pléna České konference rektorů (ČKR).

Zasedání bylo zároveň součástí společného jednání Slovenské rektorské konference (SRK) a České konference rektorů (ČKR), které proběhlo ve dnech 4.–5. června 2026 v Praze, taktéž na Akademii múzických umění v Praze.

Vítězové dubnové výzvy Rozhýbejme univerzitu převzali ocenění. Nejúspěšnější sportovce jednotlivých kategorií při slavnostním setkání vyzdvihl rektor univerzity prof. Libor Čapek. Do šestého ročníku výzvy se zapojilo všech sedm fakult a rektorát. Akce se zúčastnil dosud nejvyšší počet účastníků, 1 153 studujících a zaměstnaných, kteří zaznamenali rekordních 115 984 kilometrů.

Nejlépe si letos opět vedla Fakulta chemicko-technologická, která v součtu zvítězila ve všech třech sledovaných aktivitách – v chůzi, běhu i cyklistice. Druhé místo obsadila Fakulta ekonomicko-správní, třetí skončila Dopravní fakulta Jana Pernera.

Mezi nejlepší účastníky výzvy v kategorii jednotlivců, zahrnující zaměstnané i studující, patřili Bc. Aneta Venclová z FES, která v chůzi zdolala 759 km, Bc. Renáta Čukanová z FChT s výkonem 471 km v běhu a prof. Radovan Soušek z DFJP, jenž na kole překonal 4 252 km.

Letos kromě pohybu lidé z univerzity také pomáhali. Prostřednictvím aplikace EPP od Nadace ČEZ zajistili šek na 150 tisíc korun pro kolegu, akademika a bývalého proděkana Fakulty filozofické - PhDr. Ivo Říhu, Ph.D., který trpí onemocněním ALS.

Srdečně Vás zveme na závěrečné setkání pátého ročníku mentoringového programu, jehož součástí bude také workshop Jak na networking s Mgr. Ditou Palaščákovou (UPOL).

Chcete se umět přirozeně seznamovat s lidmi napříč obory? Navázat kontakty, které mohou podpořit Vaši vědeckou dráhu, výzkumné projekty nebo rozvoj kariéry? Nebo jen zjistit, jak začít konverzaci, když to není úplně snadné? Na workshopu se dozvíte praktické tipy a malé triky pro efektivní networking a budování profesních vztahů.

Přijďte se inspirovat, pobavit, navázat nové kontakty a zakončit semestr s úsměvem.

Kdy: čtvrtek, 4. června 2026, 09:00 – 12:00 hod

Kde: budova VO (Titan), 01009

Registrovat se můžete přes EDU portál zde: Závěrečné setkání mentoringového programu a workshop Jak na NETWORKING | EDU UPCE. Uzavření registrací 1. 6. 2026.

Těšíme se na Vaši účast!

Pozvánka

na

6. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice

 ve funkčním období 2026–2029,

které se uskuteční v hybridní formě v úterý 9. června 2026 od 14:30 hodin

v zasedací místnosti rektorátu, Studentská 95 (4.NP)

Program zasedání:

1. Jmenování skrutátorů zasedání a schválení Pravidel pro hybridní zasedání a hlasování Akademického senátu Univerzity Pardubice.
2. Schválení programu zasedání.
3. Informace o činnosti předsednictva Akademického senátu Univerzity Pardubice.
4. Návrh rozpočtu Univerzity Pardubice na rok 2026.
5. Návrh Statutu Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice.
6. Volba náhradníka delegáta do Studentské komory Rady vysokých škol.
7. Informace k přípravě věcného záměru zákona o vysokých školách.
8. Různé.

Přílohou k pozvánce jsou materiály k bodům 1 a 4 až 7.

6. zasedání AS UPCE dne 9. června 2026 | Univerzita Pardubice

Odkaz na připojení k zasedání: https://teams.microsoft.com/meet/358919610356760?p=q6Ex7HPZqPfNvLPzjm

V Pardubicích 2. června 2026                                               Mgr. Michal Kleprlík, Ph.D.

                                                                                                     předseda AS UPCE

„Dřív by mě nenapadlo, že budu vypadat takhle. Kulturistika ze mě udělala jiného člověka,“ říká Matěj Kubelka. Student Fakulty elektrotechniky a informatiky si cílené formování těla zamiloval. Vyrýsované svalstvo jezdí předvádět i na soutěže. 

Matějova cesta za svaly začala kde jinde než v posilovně. Nejdřív tam jako doprovod chodíval se svými rodiči. Během střední školy mu přišlo smysluplnější trávit čas tam než se poflakovat někde po městě. „Vždycky jsem hodně sportoval a fotbal a parkour mi rozházely kolena. Přišel jsem do posilovny hledat tipy na kompenzační cviky a celkové zpevnění těla. Najednou už jsem neskákal po zdech, ale zvedal jsem čím dál těžší závaží v posilovně,“ líčí Matěj. A právě tam potkal kluka, co kulturistiku dělal, a řekl si, že to zkusí. A tím to všechno začalo. Příprava, tréninky, strava, psychika, objemová fáze a do toho odvracení jízlivých poznámek, že hazarduje se zdravím. Matěj se nedal a šel si za svým. Vloni bodoval na soutěži Mistrovství Moravy juniorů, na Mistrovství Čech mužů a neztratil se ani na Mistrovství České republiky juniorů. Letos zkoušel hned tři kategorie na Mistrovství Čech dorostu a juniorů v Kutné Hoře – Classic Physique, kulturistiku nad 77 kg a klasickou kulturistiku. Mezi konkurencí 84 soutěžících bral deváté, osmé a čtvrté místo, a k tomu další cenné zkušenosti. „Je potřeba makat dál,“ dodává nadšeně.

Jste v posilovně víc než doma nebo ve škole?

Mívám to vyrovnané, ale když jsem kombinoval vícero sportů, měl jsem i 13, 14 tréninků týdně, a to už bylo hodně náročné. Někdy jsem potřeboval, aby měl den víc než 24 hodin (smích). Teď už to tak nedělám a soustředím se na kulturistiku. V závěru kulturistické přípravy se dostanu maximálně na šest tréninků v týdnu. 

Co vás na kulturistice baví?

Baví mě forma sebeprezentace, kterou umožňuje. Vzhled člověka, ladnost pohybů, tvrdost svalů i svalový rozvoj, kterého člověk dokáže za určitý čas dosáhnout. To, jak člověk dokáže formovat svoje tělo, je až neskutečné. 

Co je vlastně cílem kulturistiky?

Je to sportovní disciplína, ve které jde o to mít esteticky ideální, maximálně osvalené a vyrýsované tělo. A docílíte toho správným silovým tréninkem, specifickou stravou a pravidelnou regenerací. 

Jaká kategorie vás zaujala?

Začínal jsem v kategorii Men′s Physique. Je lehčí a přirovnal bych ji k mužské plážové postavě. Na sobě jsem měl delší plavkové kraťasy, což bylo pro začátek fajn. Asi po dvou letech jsem si řekl, že zkusím tu surovější kulturistiku. A tam už jsem musel obléknout soutěžní plavky, taková malá tanga…

Styděl jste se, když jste je měl poprvé?

Přechod do malých plavek mě z počátku děsil, ale po hodinách trénování v nich jsem si na ně zvykl a na závodní stage jsem se postavil s nulovým studem.

Soutěžící jsou vždycky hodně opálení, chodíte do solária?

Před prvními závody mi solárium doporučili navštěvovat. Ale po první zkušenosti se závodní barvou jsem zjistil, že další návštěva už není potřeba. Barva totiž zařídí, co má. Je navržená tak, aby fungovala pod světly a zvýraznila detaily svalů.

Musíte si tělo také holit?

Pravidlo o tom, že soutěžící musí být oholený, není. Na druhou stranu je to žádoucí. Chlupy rozmazávají linie svalů, zakrývají vyrýsování a zkreslují práci s barvou a světlem. A týká se to všech partií – nohou, rukou, hrudníku, zad i břicha. Hladká pokožka je lepší i kvůli nanášení barvy.

Co porotu zajímá nejvíc?

Podle kategorie se většinou hodnotí stavba těla, tvrdost svalů a jejich připravenost. Zohledňuje se, kolik procent tuku člověk má. A také se řeší třeba to, jak je daný sval žílovaný.

Co se děje před nástupem na pódium?

Vrcholí poslední přípravy. Dostávám ještě pokyny od trenéra, udělám pár kliků a pumpuju svaly, kontroluju postoj. Nádech – výdech a jde se nahoru. Teprve tam se ukáže, jestli měsíce disciplíny a dřiny stály za to.  Já se nahoru vždycky těším.

Nejste nervózní?

Už nejsem. Chodím si to tam užít, protože se můžu fakt předvést. Nastupuju spolu s ostatními soutěžícími dané kategorie. Poté nás porovnávají v pěticích a následně se v rámci semifinále dělají takzvané callouty, což znamená, že se volají závodníci ve skupinách po pěti (1–5, 6–10 atd.). Ve finále je na řadě přednes volné sestavy, kde závodník pózuje na hudbu dle vlastního výběru zhruba jednu minutu, a pak se ještě přechází na porovnání finalistů.

Máte tam čas na něco myslet?

Ani ne. Jsem maximálně koncentrovaný. Míří na mě reflektory, které mě mají co nejlépe nasvítit, a mám lehkou mlhu před očima. Jsem rád, že vůbec vidím rozhodčí, na které se v průběhu svého přednesu soustředím nejvíc a jsem s nimi v očním kontaktu.

Trénujete si jednotlivé pózy před zrcadlem?

Před zrcadlo chodím každý den. Fotky posílám i trenérovi, aby moje pózy zhodnotil. Pak je ladíme během osobního tréninku. Ale je důležité zkoušet si držení těla hlavně mimo zrcadlo. Když vstupuju na stage, kde žádné zrcadlo není, musím mít natrénováno hlavně bez něj. Pak už vím, jak se do které pozice dostanu a vypadám v ní nejlépe. Musím, říct, že fáze „učím se pózovat“ byla nejhorší. To, že pak vylezu na pódium, je už to nejmenší (smích).

Nechytají vás při pózování křeče?

Křeče mě chytají, ale není to pravidlo. Vždy záleží na tom, jak má závodník natrénováno, zda dobře solil či pil. Práce s dechem je náročná a jak držíte svaly zatnuté, rychle se okysličují. Pokud na to nejsou zvyklé, začnete se potit a klepat a prozradí, že nejste trénovaný. 

Jak tenhle sport vnímají vaši kamarádi?

Kámoši si mě spíš dobírají. Jestli dneska budu zase cvičit, jestli už jsem se najedl… Tohle popichování i kritiku jsem se naučil už nevnímat. Chápou mě a moje rozhodnutí dělat kulturistiku respektují. Už se mi několikrát stalo, že kluci, kteří z toho nejdřív měli srandu, za mnou přišli a vyzvídali: Hele, já bych to chtěl vyzkoušet a ty už se v tom orientuješ? Myslíš, že bys mi pomohl? A třeba se potom tomu i chvilku věnovali.

Co vás ještě letos čeká?

Letos plánuju nejdelší soutěžní přípravu. Vždycky jsem podstoupil maximálně tři soutěže, teď bych se chtěl dostat na pět soutěží. Ale jsou i závodníci, kteří jsou schopni během jediného víkendu dát dva závody. Kulturistika není o tom, jak silné tělo člověk má, ale spíš jak všechno dokáže zvládnout v hlavě.

Jak to myslíte?

Je důležité být na kulturistiku připravený také mentálně. Je o velkém odříkání, musíte být k sobě hodně tvrdý a plnit plán, který vás k vašemu cíli dostane. 

Máte nějaký cíl do budoucna?

V kulturistice je mým aktuálním snem podívat se v poslední juniorské sezóně na mistrovství Evropy do Španělska. Samozřejmě je to velký cíl, ale mezi ty malé rozhodně patří se každým rokem zlepšovat.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Archiv Matěje Kubelky

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 117 z května 2026, v tištěné i on-line podobě.