Nejvyšší mexické státní vyznamenání pro cizince „ŘÁD AZTÉCKÉHO ORLA“, udělované mexickou vládou, obdrželi v pátek 20. července v Praze dva Češi: historik a etnolog doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc., z Katedry kulturní a sociální antropologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice a vědkyně a pedagožka Ludmila Holková, která žije od roku 1965 v Mexiku. Takto mexickou vládou oceněných Čechů je od roku 1935 prozatím jen 14.

Docent PhDr. Oldřich Kašpar, CSc. obdržel nejvyšší mexické státní vyznamenání, které může cizinec získat, a to na základě Dekretu prezidenta Spojených států mexických Enrique Peňafiela Nieto ze dne 17. dubna 2018. „Řád aztéckého orla“ (Orden de Águila Azteca) mu při slavnostním aktu předal v pátek 20. července ve 12 hodin v sídle Velvyslanectví Spojených států mexických v Praze její excelence velvyslankyně Mexika Leonora Rueda.

Významné ocenění mexické vlády obdržel docent Kašpar z Univerzity Pardubice za svoji aktivitu, kterou vykonal pro Mexiko – za celoživotní studium mexické antropologie a historie, šíření mexické kultury v české společnosti, za bohatou publikační a překladatelskou činnost věnovanou této latinskoamerické zemi i za dlouholeté přednáškové působení na mexických univerzitách.

Reportáž a rozhovor s docentem Kašparem z mexického velvyslanectví sledujte na ČT24 v minutě 6:05. 

S panem docentem o vědeckém poznání indiánů na Českém rozhlasu Pardubice.

Docent Kašpar se už čtyřicet let pravidelně vydává, jak říká, do svého druhého domova, kde se věnuje studiu mexické antropologie a historie, přednáší a vydal více než desítku knih věnovaných Mexiku, které byly publikovány nejen v češtině, ale i v němčině, francouzštině a španělštině. Zabývá se předkolumbovskou a koloniální lidovou slovesností Mexika, provádí terénní výzkum v mexických městech. Na některá místa se opakovaně vrací, aby mohl provádět zajímavá srovnání. Tak vznikla např. i vloni vydaná kniha „O červeném sporťáku a jiné současné pověsti a fámy z Mexika“. Latinskoamerickému tématu se navíc věnoval ve stovkách svých studií, které v průběhu času otiskovaly prestižní odborné časopisy v Čechách, Slovensku, Slovinsku, Polsku, Rakousku, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Rusku, Mexiku, Brazílii, na Kubě atd. Do španělštiny i češtiny přeložil např. také indiánské básně a se svými studenty nastudoval několik her přenášejících diváka do starých časů Latinské Ameriky.

A ještě mnoho materiálu mu zbývá ke zpracování: „Na každé cestě jsem si psal deníky, knihovnickou terminologií řečeno jich mám doma několik metrů, a teprve teď je začínám zpracovávat, stejně jako fotografickou a video dokumentaci,“ uvádí o svém zamilovaném a nekončícím mexickém tématu historik a etnolog Kašpar.

V květnu letošního roku byl docent Kašpar na mexické Autonomní univerzitě státu Hidalgo (UAEH) v Pachuce jmenován čestným a hostujícím profesorem a osobně se účastnil převzetí ocenění „profesor honorario y visitante“. Mexická strana tak ocenila jeho nejen více než čtyři desetiletí trvající badatelský zájem o tuto zemi, ale také aktivní působení na mexických univerzitách Universidad San Nicolás de Morélia, Universidad Autónoma de Baja California, Universidad Autónoma de Querétaro, Universidad Iberoamericana, Universidad Nacional Autónoma de México a v neposlední řadě také několikaletou přednáškovou činnost na již zmíněné UAEH.

„Ač mi život, jako každému z nás, kladl do cesty nejrůznější překážky, přesto o sobě s nadsázkou rád prohlašuji, že jsem jedním z mála lidí, jejichž koníček se stal jejich povoláním. A to hned ve dvou podobách – skoro v půl stoletém působení ve funkci vysokoškolského pedagoga a také badatele v historii a antropologii Španělska a Mexika,“ říká nositel nejvyššího mexického státního vyznamenání pro cizince doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.

Řád aztéckého orla

Řád aztéckého orla je udělován za prominentní služby poskytované mexickému národu nebo lidstvu a jako reciprocita vůči vyznamenáním uděleným v zahraničí mexickým veřejným činitelům. Ocenění vzniklo na základě vyhlášky z 13. září 1932 jako ocenění udělované cizincům za humanitární služby. Kandidáti na ocenění jsou navrhováni reprezentanty mexických velvyslanectví daných zemí a konečné rozhodnutí má mexická vláda na základě pokynů rady vedené prezidentem Mexika. Mexická vláda dosud udělila Řád aztéckého orla celkem 14 českým a československým občanům, z nichž jako první jej v roce 1938 obdržel Edvard Beneš jakožto vyjádření solidarity Mexika československé vládě po mnichovských událostech. Mezi dalšími oceněnými figurují především bývalí čeští velvyslanci působící v Mexiku, a to za svou záslužnou činnost ve prospěch této země.

Doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.

Narodil se ve vesničce Jestřebí v podhůří Jeseníků. Střední všeobecně vzdělávací školu s rozšířenou výukou francouzštiny absolvoval v Zábřehu na Moravě. Poté studoval dějepis a češtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, paralelně však navštěvoval na téže univerzitě i Filozofickou fakultu, kde v roce 1975 získal v rigorózním řízení (obor historie) titul PhDr. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (publikována v roce 1983 pod názvem Nový svět v české a evropské literatuře 16. - 19. století) a získal titul CSc. Roku 1996 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Doc.) a o čtyři roky později byl jmenován Členem korespondentem (Académico corresponsal) Academia Mexicana de la Historia. Od roku 1974 až do roku 2011 působil postupně jako vědecký pracovník, odborný asistent a docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2004 až dosud pracuje jako docent na Katedře kulturní a sociální antopologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Přednáší například na univerzitách ve Slovinsku, Polsku, na Kubě, v Německu, Rusku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Francii či v Mexiku. Publikoval na tři desítky odborných publikací v češtině, francouzštině, němčině a španělštině a několik set odborných studií a recenzí. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí, TV Nova a TV Noe.    

O působení docenta Oldřicha Kašpara v Mexiku najdete také na stránkách univerzitního e-Zpravodaje:

• Čestným profesorem na mexické Autonomní univerzitě státu Hidalgo (UAEH) v Pachuce
• Zajímavosti z jeho cest a působení v Mexiku
• O mexických pověstech
• A vydané knize mexických městských pověstí O červeném sporťáku a jiné současné pověsti a fámy z Mexika

Knihu si můžete objednat v univerzitním e-shopu.

Působí na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, velká část jeho profesního života je spojena s chemickým průmyslem. Ing. Miloslav Slezák, CSc. se po odborné stránce dlouhodobě zabývá zpracováním odpadních vod, ale i mnoha dalšími technologiemi životního prostředí. Za práci na poli chemických technologií obdržel významnou Cenu Viktora Ettela.

Ing. Miloslav Slezák působil od 60. let ve společnosti Synthesia, a.s., a podílel se na výzkumu a vývoji armádních i civilních výbušnin. Na fakultě chemicko-technologické působí od roku 1997, kdy jako externista začal učit dvousemestrální předmět Ekologické aspekty chemických technologií a zpracování odpadů. Studentům tak předává své zkušenosti, které získal ze svého působení právě v chemickém průmyslu.

„Oblast čištění odpadních vod se změnila dosti výrazně. Došlo k masové výstavbě čistíren odpadních vod i v menších obcích a s tím souvisejícím rozšířením kanalizační sítě. V současnosti má kanalizaci již 85 % obyvatel České republiky,“ říká Ing. Miloslav Slezák.

Nejen o odpadních vodách, ale také kvalitě vody v Pardubicích či třídění odpadu je rozhovor s Ing. Miloslavem Slezákem.

Rozhovor v plném znění si můžete přečíst na stránkách e-Zpravodaje.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Ze tří bratří Vokolků byl vždy nejznámější nejmladší z nich. Až časem vyšlo najevo, že všichni tři bratři byli výjimeční. Tiskař a nakladatel Vlastimil, sochař a básník Vojmír a nejmladší spisovatel Vladimír.

Se synem Vladimíra Vokolka se v červnu na půdě Univerzity Pardubice u Lavičky Václava Havla konala beseda o životě těchto tří bratří, jejich sestře a knize, která odhaluje jejich dlouholetou korespondenci.

U lavičky Václava Havla se sešel editor Jan Šulc se spisovatelem a publicistou Václavem Vokolkem, který je synem nejmladšího z bratří. Přítomným divákům představili knihu korespondence všech sourozenců Vokolkových a objasnili původ dopisů, které jsou v knize obsaženy. „Pro mě byla kniha v mnoha věcech překvapením. A to v tom, že si psali dopisy, já sám jsem dvacet let dopis nenapsal,“přiznal Václav Vokolek.

Oba hosté v rozhovoru rozebrali vznik knihy Listy tří bratří a sestry Květy, která vyšla v nakladatelství Torst v roce 2017. Václav Vokolek vzpomínal na situace, na které si během čtení knihy znovu vzpomněl. „Jsem strašně rád, že kniha vyšla, ale myslím si, že by korespondence neměla vycházet. Jedná se o soukromé dopisy sourozenců a není jisté, zda by autoři dopisů byli či nebyli spokojeni s tím, že si to teď mohou přečíst cizí lidé.“

Editorkou knihy je Hana Vaníčková, která ji doplnila svými poznámkami a komentáři. Korespondence, ze které je celá kniha sestavena, zachycuje proměny sourozenců Vokolkových – Vojmíra, Vlastimila, Vladimíra a jejich sestry Květy. Dopisy zachycují dobu od 30. do 60. let. Jde však jen o náhodně dochované dopisy. Řada jejich korespondence byla sourozenci zničena a spálena.

Akce proběhla v rámci projektu „Budování slovem?“ – cyklu autorských čtení a besed se současnými osobnostmi české literární scény. Byla podpořena z dotačního programu MŠMT pro veřejné vysoké školy pro připomínku státních výročí v roce 2018 – „Společné století“.

Autor: Kristýna Rejmanová
studentka oboru Historicko-literární studia
Katedra literární a kulturní slavistiky FF 

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice připravila pro zájemce o studium i veřejnost na dva červencové týdny speciální letní školy. Třináct přihlášených účastníků se bude mít možnost zdokonalit v kresbě, malbě a dalších výtvarných technikách.

Fakulta restaurování nabízí tak zájemcům unikátní možnost zdokonalit své výtvarné schopnosti a případným uchazečům o studium též zvýšit šance na úspěch při přijímacím řízení v příštím roce. Kurz je primárně určen pro studenty a absolventy specializovaných středních škol a gymnázií, přihlásit se mohli ale i zájemci z laické veřejnosti.

Pro 13 zájemců tak fakulta otevřela dva moduly. První modul A je určen pro začátečníky a začal tento týden od 9. července. Účastníci se seznámí s malířskými technikami, perspektivou, stínováním, kompozičním řešením a formálními proporcemi. Kromě kresby zátiší budou pracovat i s živým modelem a kreslit figuru. V malbě se zaměří na techniku akvarelu na papíru a techniku temperové malby. „Fakulta v předchozích letech pořádala již dvě letní školy. V tomto dvoutýdenním rozsahu je to však poprvé a zdá se, že i atraktivnější,“ říká prof. Tomáš Lahoda, ak. mal., lektor kurzů, a doplňuje: „Účastníci k nám přicházejí s různými zkušenostmi a dovednostmi a naší snahou je, v případě uchazečů o studium, přiblížit je úrovni požadované u přijímacích zkoušek. Letos máme několik zájemců také ze Slovenska. Naše letní škola tak získává mezinárodní rozměr.“

Modul B je určen pro mírně pokročilé a proběhne v následujícím týdnu od 16. do 20. července. Na úvod se účastníci kurzu seznámí s teorií barev, pokračovat budou malbou v plenéru a budou plnit další praktické úkoly. Zájemci o studium na Fakultě restaurování, konkrétně o studium oboru Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů mohou využít možnosti modelování busty podle živého modelu. 

V průběhu konání kurzů se mohou jejich účastníci seznámit s dalšími činnostmi litomyšlské Fakulty restaurování, především s nejnovějšími poznatky z výzkumu a používaných technik a technologií při péči o kulturní dědictví.

Obě letní školy, které probíhají ve dnech 9. – 20. července, se konají v prostorách Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli (na zámeckém návrší).

Ing. Valerie Wágnerová

Sedmnáctý ročník Českých akademických her se uskutečnil v červnu v Brně. Mezi sportovci, kteří bojovali o medaile, byli i studenti Univerzity Pardubice. A vedli si skvěle, výsledkem jsou čtyři cenné kovy, které přivezli fotbalisté, veslaři v kategorii 4+ a tým pohybových skladeb. Individuální medaili získala Andrea Heřmánková z dopravní fakulty ve dvouhře žen ve stolním tenisu.

České akademické hry se uskutečnily ve dnech 17. – 22. června. Univerzitu Pardubice reprezentovalo šedesát jedna sportovců.

Letošní 17. ročník her hostila Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií. Mladí sportovci soutěžili v 27 zařazených sportech a bojovali o titul Akademický mistr/ mistryně. Akademických her se účastnilo přibližně 2 000 sportovců z celkem 50 vysokých a vyšších odborných škol.

Pardubičtí vysokoškoláci se zapojili do bojů o medaile ve fotbale, veslování, stolním tenisu, ale také v atletice či volejbale. Reprezentanty měla naše univerzita i ve frisbee, pohybových skladbách a aerobiku.

Více se o výsledcích našich sportovců dočtete v e-Zpravodaji.

Kolektiv autorů
Katedra tělovýchovy a sportu

Studenti Fakulty ekonomicko-správní vyhráli největší manažerskou soutěž na světě Global Management Challenge. Největší manažerská soutěž světa v řízení virtuálních firem Global Management Challenge se letos konala v Dubaji.

Prvenství si přivezl český tým Answer 42 ve složení Ing. Lucie Jelínková, Ph.D., Ing. Lukáš Kruml, Ph.D., a Ing. Michal Vilímek. Všichni jsou absolventy, nebo studenty Fakulty ekonomicko-správní.

Český, respektive pardubický, tým Answer 42 se po úspěšném loňském šestém místě dokázal nejen probojovat do celosvětového finále opět i letos, ale dosáhl na metu nejvyšší a nechal za sebou právě všechny světové velmoci i největší favority. Průběh celého finále byl přitom neskutečně vyrovnaný a do poslední chvíle nebylo jasné, kdo si vítězství odnese. Druhé místo patří Číně, třetí příčku obsadilo Macao. Na dalších pozicích skončily Estonsko, Rusko, Slovensko, Keňa a Španělsko.

Soutěž Global Management Challenge je celosvětově považována za největší a nejznámější simulaci ve strategickém řízení firmy, ve které proti sobě na virtuálním trhu soutěží studentské týmy se snahou získat nejlepší ocenění firmy na trhu.

Více o soutěži čtěte v e-Zpravodaji.

Studentka Fakulty filozofické Denisa Vídeňská uspěla v celostátní soutěži Historie 2018 a získala významnou Cenu Josefa Šusty. Denisa Vídeňská vystoupila s příspěvkem Reflexe rodinných strategií šlechtické výchovy ve světle dětské korespondence v 19. století a se svou prezentací porotu nejvíce zaujala.

Nejvýše ohodnocená a oceněná práce napomáhá definovat, jak docházelo k předávání významných symbolických prvků aristokratické kultury a popisuje způsoby, jimiž si mladé šlechtičny prostřednictvím vlastního aktivního přístupu ke hrám osvojovaly podobu tradic a hodnot odpovídajících jejich postavení ve společnosti 19. století.

Oceněná práce Denisy Vídeňské může být zajímavá pro každého, kdo má blízko k širšímu regionu Pardubicka. „Kdo dnes míjí Kočičí hrádek v areálu zámku Slatiňany již patrně ani netuší, že podobné stavby, ale i obyčejné panenky, s nimiž si hrály mladé šlechtičny, byly promyšleným způsobem zapojovány vychovateli a rodiči mladých aristokratů a aristokratek do jejich vzdělávání a sloužily ke vštěpování tradic, na nichž spočívala rodová kontinuita,“ upozorňuje na skutečnosti školitel autorky práce Mgr. Vladan Hanulík, Ph.D.

Vysokoškolští studenti historie a příbuzných oborů se každoročně účastní soutěže se svými odbornými články v délce třiceti stran na celostátní studentské vědecké konferenci „Historie“. Letošní ročník organizovala Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a se svými příspěvky vystoupilo 26 účastníků.

Více se dočtete v e-Zpravodaji.

V letošním roce slaví hned tři fakulty Univerzity Pardubice významná výročí. Před pětadvaceti se v Litomyšli začalo s výukou restaurování a stejný počet let uplynul i od vzniku Dopravní fakulty Jana Pernera. Nejmladším „oslavencem“ je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla před deseti lety.

Zřizovací listina, tehdy soukromé Školy restaurování a konzervačních technik Litomyšl, z níž postupem času vznikla nejprve vyšší odborná škola, potom soukromá vysoká škola neuniverzitního typu a nakonec v roce 2005 samostatná fakulta veřejné vysoké školy - Fakulta restaurování, byla podepsána 22. dubna 1993. Za čtvrt století vychovala litomyšlská škola mnoho odborníků, kteří pomohli zachránit řadu významných památek nejen u nás, ale i v zahraničí.

Pětadvacet let od svého založení si letos připomíná také Dopravní fakulta Jana Pernera. V současné době poskytuje fakulta komplexní vzdělání v oblasti dopravy s cílem připravit odborníky pro soukromé i státní dopravní společnosti a podniky, výrobní, stavební i obchodní firmy nebo výzkumné či projektové organizace.

Fakulta elektrotechniky a informatiky je nejmladší fakultou univerzity a svou činnost zahájila před deseti lety. Její obory jsou velmi žádané, což je dáno odrazem zaměření na rychle se rozvíjející oblasti informačních technologií, elektrotechniky a automatizace.

Více se o výročí fakult dočtete v e-Zpravodaji.

Fakulta restaurování si připomněla významné výročí - 25 let existence školy

Nejmladší Fakulta elektrotechniky a informatiky slaví 10 let

V pondělí 25. června v pražském Karolinu předal šedesáti novým profesorkám a profesorům českých vysokých škol jmenovací dekrety ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Mezi nově jmenovanými profesory jsou i dva profesoři Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, kteří prošli úspěšně profesorským řízením na Univerzitě Pardubice:

prof. Ing. Jiří HANUSEK, Ph.D., z Ústavu organické chemie a technologie, vedoucí oddělení mechanismů organických reakcí, jmenovaný pro obor Organická chemie,

a

prof. Mgr. Roman KANĎÁR, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd, jmenovaný pro obor Analytická chemie.

Vědecká rada Univerzity Pardubice při svém listopadovém zasedání loňského roku doporučila v profesorském řízení, konaném na Univerzitě Pardubice, jmenovat profesorkou také doc. PhDr. Michaelu Hrubou, Ph.D., která působí na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, a to pro obor České dějiny a československé dějiny.

Doc. Hrubá se dlouhodobě zabývá dějinami pozdně středověkých a raně novověkých měst, zejména problematikou každodenního života a fungování městské společnosti, včetně genderových aspektů. Podstatný badatelský přínos lze též vidět v zájmu o dějiny příhraničního regionu severozápadních Čech, zejména výzkumu kulturního dědictví s kontextuálními přesahy do Saska.

Prof. Kanďár se zasloužil o rozšíření koncepce pracoviště o analýzy biologických vzorků chromatografickými metodami a mezi jeho největší vědecký přínos patří zavedení několika metod pro stanovení antioxidantů a monitorování ukazatelů oxidačního stresu a biologicky významných látek v biologických vzorcích, jako jsou krev, moč, krevní plazma a seminální plazma, které byly publikovány v časopisech s impakt faktorem s velkým citačním ohlasem.

Oblastí vědeckého zájmu prof. Hanuska je výzkum reakčních mechanismů organických reakcí s využitím tradičních i moderních metod fyzikální organické chemie. Nosnou myšlenkou jeho výzkumu je hledání vztahů mezi strukturou a reaktivitou organických látek, a to především v případech, kdy i malá změna v jejich struktuře, případně malá změna podmínek, indukují velkou změnu v jejich reaktivitě.

Nově jmenovaným profesorům k získání nejvyššího vědecko-pedagogického akademického titulu gratulujeme.

Po úspěšném vykonání státních závěrečných zkoušek opustili Univerzitu Pardubice a její fakulty letošní absolventi. Své diplomy dostali při slavnostních akademických obřadech v aule Arnošta z Pardubic.

První letošní diplomy dostali v červnu absolventi Fakulty chemicko-technologické. Celkem promovalo 162 absolventů, z toho 119 inženýrů a 43 magistrů. Nejúspěšnější absolventi pak obdrželi speciální ceny – rektora, děkana, nadačního fondu, partnerů, které jsou spojeny i s finanční odměnou.

Také absolventi Fakulty filozofické úspěšně ukončili své studium a to celkem 111 bakalářů a 61 magistrů. Vysokoškolský diplom získalo i 250 úspěšných absolventů Fakulty ekonomicko-správní – 145 bakalářů a 105 inženýrů. Na konci června se konaly rovněž závěrečné promoce a sponze na Dopravní fakultě Jana Pernera a své diplomy převzalo celkem 159 absolventů. Vysokoškolským diplomem se může pyšnit 82 inženýrů – absolventů navazujících magisterských studijních programů, titul „bakalář“ obdrželo 77 absolventů bakalářského studia.

Při slavnostní promoci a bakalářské sponzi Fakulty elektrotechniky a informatiky se rozdalo 67 diplomů, ty putovaly do rukou 31 novým inženýrům a 36 bakalářům.

Fakultu zdravotnických studií opoustilo v pondělí 9. července 133 úspěšných absolventů.

Poslední předání diplomů pro letošní absolventy na závěr vysokoškolského studia pak proběhnou ještě v měsíci září a říjnu, a to i na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Ročně končí svá vysokoškolská studia na sedmi fakultách Univerzity Pardubice na dva tisíce absolventů. V téměř sedmdesátileté historii tak vychovala pardubická vysoká škola již téměř čtyřicet tisíc kvalifikovaných, vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří působí v nejrůznějších sférách, oborech a profesích.