Univerzita Pardubice se zařadila do první čtveřice vysokých škol, kterým Národní akreditační úřad pro vysoké školství udělil na deset let tzv. institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání. Tímto krokem potvrdil univerzitě známku vysoké kvality. „Prošli jsme nezávislým a velice náročným hodnocením. Je pro nás a další rozvoj univerzity a jejích fakult nesmírně významná,“ řekl rektor univerzity prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

S účinností od 7. září 2018 může následujících deset let Univerzita Pardubice poskytovat vysokoškolské vzdělání v šesti oblastech vzdělávání, a to dopravě, ekonomických oborech, historických vědách, chemii, informatice a zdravotnických oborech. Studijní programy pokryjí výuku na šesti fakultách Univerzity Pardubice – fakultě chemicko-technologické, ekonomicko-správní, dopravní, filozofické, elektrotechniky a informatiky a fakultě zdravotnických studií.

Univerzita si bude sama schvalovat programy

Nabízené studijní programy v bakalářských, magisterských a ve vybraných případech i doktorských studijních programech projdou pouze tzv. interní akreditací v rámci samotné univerzity. V praxi to znamená, že univerzita nemusí své požadavky ke schválení programů posílat Národnímu akreditačnímu úřadu.

„Je to silný nástroj, který nám dává vysokou míru autonomie a pravomoc si schvalovat studijní programy, které mají dlouhodobě zaručenou a potvrzenou kvalitu. Umožní nám být v nabídce studijních programů našim studentům mnohem pružnější,“ pochvaluje si tuto významnou změnu rektor Jiří Málek.

Dlouhodobý a přísný mechanismus hodnocení

Proces získání akreditace byl přitom velmi náročný. Bylo nutné nastavit legislativní prostředí, připravit systém vzdělávacích a tvůrčích procesů a přísný mechanismus vnitřního hodnocení. „Zdokonalili jsme proces hodnocení vlastní výuky až na úroveň jednotlivých předmětů, revidovali jejich kvalitní zajištění jak po personální, tak materiální stránce včetně informační infrastruktury. Zavedli jsme systém hodnocení akademických pracovníků,“ dodává rektor k náročnému procesu získání institucionální akreditace.

Všechny tyto kroky se uskutečnily proto, aby univerzita vyhověla přísným kritériím komplexního systému kontroly a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a aby studenti získali jistotu, že jim vysoká škola poskytuje kvalitní vzdělání.

Známka vynikajícího vzdělávacího systému

Významné postavení Univerzity Pardubice mezi českými vysokými školami potvrzuje i skutečnost, že po Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci, které obdržely institucionální akreditaci v první polovině letošního roku, je naše univerzita teprve čtvrtou českou vysokou školou, která institucionální akreditaci po přísném posouzení Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství získala.

„Národní akreditační úřad potvrdil, že náš nastavený systém vzdělávacích a všech souvisejících tvůrčích činností, je kvalitní, a to napříč fakultami. Univerzita má nyní v oněch šesti oblastech vzdělávání samostatnost při rozhodování o struktuře a vnitřním obsahu vyučovaných studijních programů i o jejich detailnějším zaměření,“ uvedla prorektorka pro vzdělávání a záležitosti studentů prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., která stojí se svým týmem akademiků i pracovníků univerzitních útvarů za tímto důležitým procesem.

Druhý krok: vnitřní akreditace

Studijní programy v šesti oblastech vzdělávání nyní projdou tzv. vnitřní akreditací, kterou provede speciálně k tomu zřízený nový univerzitní orgán – Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice. Ta dohlíží na kvalitu všech vzdělávacích procesů, i jejich přípravu, a schvaluje studijní programy a jejich zaměření. Skládá se z devíti členů, interních odborníků, a svého zástupce v ní mají i studenti.

Podle nových studijních programů by se mělo vyučovat na Univerzitě Pardubice již v akademickém roce 2019/2020.

Projekty NANOBIO a NANOMAT se zabývají přípravou, charakterizací a především využitím nanomateriálů v praxi. Podílí se na nich dva vědecké týmy Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, které uspěly v rámci výzvy Ministerstva, školství, mládeže a tělovýchovy ČR nazvané „Předaplikační výzkum pro ITI“ a byly podpořeny dohromady finanční částkou 185 milionů korun.

• Projekt NANOBIO míří do oblasti biomedicíny – zaměřuje se mj. na testování biokompatibility nanomateriálů a záměrem je využít bioaktivní nanomateriály pro diagnostiku in-vivo, v rámci moderních terapeutických postupů jako nosiče léčiv s cíleným zaváděním do tkání a orgánů tzv. drug delivery systém. Nové nanomateriály budou též využity v biotechnologických procesech za účelem výroby a purifikace léčivých substancí pro tzv. biologickou léčbu.
• Projekt NANOMAT se zabývá výzkumem polymerních nanomateriálů s jedinečnými termochemickými vlastnosti, mimořádnou citlivostí a rychlou odezvou. Umožní třeba vývoj kompozitních čidel mechanického namáhání a scintilačních detektorů pro konverzi vysokoenergetického neutronového a gama záření, či vývoj nanostrukturovaných polymerních aerogelů s nízkou hustotou pro kosmické aplikace a vývoj nanostrukturované polymerní pěny s nízkou tepelnou vodivosti pro tepelně izolační účely a nejrůznější průmyslové využití.

V letošním roce je tomu pětadvacet let, kdy byla založena Dopravní fakulta Jana Pernera. Toto významné výročí si také zaslouží ohlédnutí nejen za historií, ale i dalším rozvojem fakulty. Dopravní fakulta, dnes jedna ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy a dále rozvíjí svoji vzdělávací a výzkumnou činnost v ryze technických i technologicko-manažerských oborech. Za čtvrt století vzešlo z fakulty mnoho odborníků, kteří mají na poli dopravy nezastupitelné místo.

V roce 1992 došlo k rozpadu Československa a bylo zřejmé, že skončí úloha Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině (VŠDS), která byla jedinou celostátní československou vysokou školou, zajišťující vzdělávání a vědecko-výzkumnou činnost v této oblasti.

Již v polovině roku 1991 profesoři Fakulty strojní a elektrotechnické VŠDS v Žilině Lánský a Čáp (děkan fakulty) zahájili první jednání. „Bylo nutné překonat nepřipravenost české strany pro realizaci vysokoškolského vzdělávání v ČR. Proto proběhla řada setkání na úrovni ministerstev a relevantních fakult v ČR. Lze konstatovat, že jednání byla přátelská a chápající,“ vzpomíná na schůzky první děkan dopravní fakulty prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

Uvažovalo se také o Vysoké škole báňské v Ostravě, ČVUT v Praze, VŠE v Praze nebo Západočeské univerzitě v Plzni. Jednou z variant bylo též umístění sídla nové dopravní vysoké školy v České Třebové, (nakonec zde vzniklo dislokované pracoviště, kde probíhala výuka) jako významného železničního uzlu a základny železničního strojírenství a opravárenství.

První jednání o dopravní fakultě

V září roku 1992 se na Ministerstvu školství ČR uskutečnilo neformální, avšak z dnešního pohledu klíčové, setkání „zájemců“ českých vysokých škol o vysoké škole dopravní. Setkání se účastnili rektoři a protektoři osmi vysokých škol.

Nejjasněji a zcela pozitivně vyjádřil zájem o pedagogy a studenty ze Žiliny zástupce tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (VŠCHT), prorektor doc. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc. Ještě koncem září 1992 odeslal primátor města Pardubic, MUDr. Zdeněk Stránský a rektor VŠCHT Pardubice, prof. Ing. Ladislav Kudláček, CSc., ministru školství prof. PhDr. Petru Piťhovi dopis se žádostí o souhlas s vytvořením dopravní fakulty s tím, že technické i organizační podmínky pro realizaci jsou zajištěny, včetně bytů pro vedoucí pedagogy, kteří přijdou ze Žiliny.

Dne 1. října 1992 byla v rámci Fakulty územní správy VŠCHT založena Katedra dopravy, jejímž vedoucím byl jmenován prof. Lánský. Katedra měla za úkol připravovat založení nové dopravní fakulty. V průběhu příprav byla přijata zásada, aby fakulta nabízela mimo prezenční studium, také dálkovou formu studia (v té době to umožňovalo pouze nepatrné množství vysokých škol). Také začal probíhat akreditační projekt a první personální zabezpečení.

Počátky výuky v Pardubicích

Fakulta byla zřízena dne 1. dubna 1993 na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, přejmenované v roce 1994 na Univerzitu Pardubice. Už na počátku vzniku byla fakulta koncipována jako víceoborová se zaměřením na technologické, technické a ekonomické obory. Za svou pětadvacetiletou historii fakulta vychovala řadu dopravních inženýrů, kteří patří k respektovaným odborníkům na dopravním trhu, a úspěšně tak navázala na tradici Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině.

Na základě kladného rozhodnutí Akreditační komise vlády České republiky ze dne 5. května 1993 byla fakulta oprávněna poskytovat bakalářské a inženýrské studium. Byla zřízena katedra dopravních prostředků a infrastruktury a katedra marketingu a technologie dopravy. Prvním proděkanem byl doc. Mojžíš. „Fakulta v krátkém čase postupně získala všechny atributy univerzitního pracoviště, tj. doktorské studium, habilitační právo a právo profesorského řízení. Dopravní fakulta realizovala svoji pedagogickou, vědeckou, výzkumnou a expertní činnost v příznivém prostředí Univerzity Pardubice, která vytvořila všechny potřebné předpoklady pro činnost a další rozvoj fakulty,“ říká prof. Ing. Vlastislav Mojžíš, CSc. z katedry technologie a řízení dopravy.

Důležitým milníkem založení DFJP byl však příchod studentů VŠDS Žilina – Miloš Procházka měl zájem přestoupit na Dopravní fakultu Jana Pernera a navrhl, aby se zahájení výuky uskutečnilo už od akademického roku 1993/94. Byl připraven projekt „Zabezpečení výuky pro studenty přestupující z VŠDS“.   

V průběhu první poloviny roku 1993 pak bylo evidováno 161 přihlášek do 1. ročníku studia na DFJP. Slavnostní zahájení prvního akademického roku (1993/94) na dopravní fakultě, jako nové fakulty VŠCHT, proběhlo dne 2. října 1993. V roce zahájení činnosti fakulty vyučovalo cca 20 učitelů. Postupně se fakulta rozrůstala až k číslu 2 150 studentů a přibližně devadesáti akademickým pracovníkům.

Významná podpora výzkumu

Fakulta má víceoborový charakter, tj. technický, technologický a ekonomicko-manažerský. Na DFJP bylo v letech 2011 – 2013 vybudováno vysoce specializované pracoviště podporující vědeckou a výukovou činnost – Výukové a výzkumné centrum v dopravě. Další laboratoří je Dopravní sál fakulty, který je určený pro plánovanou výuku předmětů zaměřených na technologie a řízení železniční dopravy. Studenti se tu seznamují s obsluhou různých typů zabezpečovacích zařízení a osvojují si základní návyky při řízení železniční dopravy.

V roce 2017 získala dopravní fakulta od Úřadu pro civilní letectví Osvědčení schválené organizace pro výcvik a Osvědčení o oprávnění organizace pro výcvik a provádění zkoušek údržby a zintenzivnila tak snahu o rozvoj letecké dopravy jako perspektivního směru dalšího rozvoje fakulty.

Uplatnění absolventů je velké

O technologicko-manažerské obory se těší velkému zájmu studentů a absolventi těchto oborů mají velmi dobrou uplatnitelnost v praxi. Fakulta se dlouhodobě umisťuje do desátého místa v hodnocení fakult právě z hlediska uplatnitelnosti absolventů. Ve studiu se klade důraz na univerzálnost s potřebnou mírou specializace s cílem zabezpečit maximální uplatnění absolventů v tržním hospodářství.

Pražské pracoviště DFJP je zaměřeno především na výuku kombinovaného studia.  V kombinované formě studia zde studuje více než 400 studentů a výuka probíhá ve čtrnáctidenním intervalu. Pracoviště disponuje pěti učebnami a každá učebna je vybavena projekční a prezentační technikou.

Za svoji pětadvacetiletou historii vychovala fakulta dopravní inženýry nové generace, kteří mají nezastupitelnou roli na dopravním trhu. Můžeme tak hovořit o tom, že dopravní fakulta má ve vysokoškolském vzdělávacím procesu nezpochybnitelné místo a vše směřuje k další úspěšné existenci.

Vědecká konference, křest lokomotivy a slavnostní obřad

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice chystá k výročí několik akcí. Ve dnech 6. – 7. září se konala VII. mezinárodní vědecká konference a Dopravní konference věnovaná oslavě 25. výročí fakulty s podtitulem Efektivní dopravou k udržitelné mobilitě. Součástí konference byl ve čtvrtek 6. září od 8.30 hodin křest lokomotivy Dopravní fakulty Jana Pernera a Českých drah v železniční stanici Pardubice hl. n. Lokomotivu pokřtil rektor univerzity profesor Jiří Málek za účasti dalších významných hostů, např. představitelů ČD, děkanů ze zahraničních vysokých škol, primátora města Pardubic nebo hejtmana Pardubického kraje.

U příležitosti oslav 25 let od založení DFJP se dne 6. září 2018 v Aule Arnošta z Pardubic uskutečnila slavnostní večer, jehož součástí byl akademický obřad a společenské setkání. V rámci slavnostního akademického obřadu děkan fakulty, doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., uděloval pamětní medaile zakladatelům fakulty, dlouholetým významným akademickým pracovníkům DFJP a externím spolupracovníkům.

V letošním roce se stánek Univerzity Pardubice stal už potřetí součástí sportovního parku Na Špici. Malí i velcí návštěvníci si mohli zasportovat a vyzkoušet například různé pohybové aktivity či veslařský trenažér. Na vědeckém stanovišti SCIENCE POINT obohacovali vysokoškolští pedagogové a jejich studenti o další vědomosti nejen děti, ale také jejich rodiče. Vyzkoušet si tak mohli nejrůznější kvízy z oblasti sportu, přírodovědných či technických oborů.

Letošní Sportovní park Pardubice nabídl sportovní vyžití, ale také speciální stanoviště vědeckých zajímavostí a hrátek s populárně-naučným programem naší univerzity.

Chemici před zraky návštěvníků předváděli efektní pokusy a míchali spolu různé látky, které ve výsledku přinesly pro přihlížející nejedno překvapení. Pokus „krev bez krve“ zpočátku u menších návštěvníků vyvolal obavy, ale pokud se našel první statečný, okamžitě bylo mnoho zájemců, kteří si jej chtěli vyzkoušet.

„Po nanesení vodného roztoku rhodanidu draselného na prst, popř. dlaň, byl proveden „řez“ tupým nožem namočeným ve vodném roztoku chloridu železitého. Výsledné krvavě červené zbarvení vypadalo velmi reálně,“ dodala k pokusu demonstrátorka Hana Doušová. 

Dozvědět jste se mohli zajímavosti o krevních skupinách, genech a lidské buňce. Plné ruce práce měli i zdravotníci, kteří na modelu ukazovali resuscitaci člověka a měřili také tepovou frekvenci před usednutím a po sesednutí z veslařského trenažeru.

Fakulta ekonomicko-správní si připravila praktické ukázky různých zvuků poplašných sirén. Ukazuje se, že skutečně váháme při jejich rozeznávání. Nechyběly ani drony a jejich využití v mapování terénu, dále malí roboti „ozoboti“, kteří dokáží reagovat na různobarevné čáry na podkladu a podle toho se pohybují. Fakulta filozofická nabídla všem zúčastněním klidnější formu relaxace, a to s antistresovými omalovánkami.

Letošní SCIENCE POINT s nejrůznějšími vědeckými aktivitami a populárně-naučným programem navštívilo opět hodně dětí i dospělých, kteří se zajímali o zákonitosti z oblasti jak společensko-vědních, tak přírodovědných a technických oborů.

Více o Sportovním parku Pardubice čtěte v e-Zpravodaji.

Fakulta restaurování připravila také v tomto roce Letní školy, v rámci kterých se nejen zájemci o studium mohli zdokonalit ve svých výtvarných dovednostech – kresbě, malbě a modelování částí sochy. Účastníci absolvovali kurzy pod vedením akademického malíře Tomáše Lahody a MgA. Pavla Hoška z Ateliéru výtvarné přípravy.

Po dva červencové týdny probíhal na Fakultě restaurování letní přípravný kurz pro případné budoucí uchazeče o studium, ale i pro veřejnost. Pro třináct zájemců fakulta otevřela dva moduly.

„Účastníci k nám přicházejí s různými zkušenostmi a dovednostmi a naší snahou je, v případě uchazečů o studium, přiblížit je úrovni požadované u přijímacích zkoušek. Letos máme několik zájemců také ze Slovenska. Naše letní škola tak získává mezinárodní rozměr,“ říká prof. akad. mal. Tomáš Lahoda z Ateliéru výtvarné přípravy Fakulty restaurování.

Z ohlasů uchazečů je zřejmé, že byli s kurzem velmi spokojeni, stejně tak si pochvalovali den otevřených dveří na Fakultě restaurování, kde si měli možnost školu prohlédnout a dozvědět se konkrétní informace o studiu. Tato zkušenost mnohé pozitivně nasměrovala k rozhodnutí studovat na Fakultě restaurování a následně také využít možnosti letního kurzu.

Další informace k Letní škole na Fakultě restaurování čtěte v e-Zpravodaji.

Za účasti zástupců pětadvaceti výzkumných institucí z celého světa se ve dnech 21. – 22. července uskutečnilo v pořadí 4. výroční setkání členů sítě SPARK Global. Na jednání, jež probíhalo v nejstarší berlínské univerzitní nemocnici Charité, reprezentovali naši univerzitu Ing. Michal Svoboda a Ing. Karolina Kašparová z Centra transferu technologií a znalostí (CTTZ).

Univerzita Pardubice se k programu SPARK, který byl založen v roce 2006 na Stanfordově univerzitě v USA za účelem propojení výzkumu v oblasti biomedicíny a zdravotnických prostředků s klinickou praxí, připojila jako první instituce z České republiky v březnu tohoto roku. Zástupci výzkumných institucí, které implementovaly program SPARK, se každoročně setkávají na výročním zasedání sítě SPARK Global. Letošní zasedání hostil Berlín.

Prezentace Univerzity Pardubice a její výzkumné činnosti

V úvodu setkání byl poskytnut prostor pro představení programů SPARK ze strany jednotlivých členských institucí. V sekci nových a plánovaných programů prezentovala Univerzitu Pardubice a její program SPARK Ing. Karolina Kašparová. Pozornost vzbudily jak dosavadní výsledky naší univerzity v oblasti biomedicínského a souvisejícího výzkumu, tak plán implementace programu v podmínkách pardubické univerzity.

Navázaní kontaktů se zástupci světových institucí

V průběhu setkání se zástupcům z Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice podařilo navázat řadu nových kontaktů se zástupci zahraničních institucí, např. University of Tsukuba, University of Toronto, Osaka University Hospital, National Taiwan University, Tel Aviv University, Weizmann Institute of Science, University of Bordeaux, Translational Research Institute Australia, Harry Perkins Institute of Medical Research Australia a dalších.

Na závěr dvoudenního zasedání v Berlíně se uskutečnilo intenzivní školení metodiky SPARK pro nové členy. „Z pohledu dlouhodobého rozvoje programu SPARK na naší univerzitě bude klíčové další rozšiřování neformální sítě poradců z různých oborů, zejména z oblasti průmyslového využití výsledků projektů a správné výrobní praxe, ale také z oblasti investic a financování výzkumu,“ řekl Ing. Michal Svoboda.

„Neméně důležité bude pro SPARK Pardubice také nastavení specifických procesů pro podporu projektů v oblasti diagnostických metod, zdravotnických prostředků, látek s potenciálním terapeutickým účinkem a souvisejících technologií,“ uvedla k dalšímu využití metodiky SPARK na Univerzitě Pardubice Ing. Karolina Kašparová.

Nové webové stránky programu SPARK Pardubice, přednášky a prezentace univerzity na konferencích

Na nově spuštěných webových stránkách https://spark.upce.cz/ bude vytvořen prostor pro prezentaci relevantních projektů a týmů na naší univerzitě, potenciálně vhodných pro zapojení do programu. Důležitým místem pro prezentaci univerzity jako instituce, relevantních týmů a projektů bude rovněž databáze SPARK Global, k jejímuž zprovoznění dojde do konce roku.

Článek v plném znění čtěte na stránkách e-Zpravodaje.

Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před 5000 lety byla vyrobena z materiálu, který se používal v té době v daleké Anatólii – současném Turecku. Dokázali tak, že kovy urazily několik tisíc kilometrů. Jedním z odborníků, který materiál použitý na výrobu nádoby zkoumal, byl i chemik z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování Ing. Jiří Kmošek.

To, že kovy musely urazit velkou vzdálenost, dokládá studie v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science publikovaná pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“.

K překvapivému zjištění dospěl český vědecký tým vedený v přírodovědecké části archeometalurgem Jiřím Kmoškem z naší Fakulty restaurování a Mgr. Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který vede archeologickou část výzkumu.

Egyptská mísa byla z rudy až z daleké Anatolie

Vědci provedli detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů z Egyptského muzea Lipské univerzity v Německu, které byly objeveny při německých a britských výzkumech na začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos) a z hrobek úředníků raně dynastické doby (Abúsír) a Staré říše (Gíza).

Největším překvapením pro vědce pak byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru, kterou objevil v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Ruda, ze které byla vyrobena, pochází až z daleké Anatolie.

„Osobně jsem byl zodpovědný za odběr vzorků, metalografické analýzy a statistické vyhodnocování dat. Předměty jsme nejprve zrentgenovali na univerzitě v Lipsku pro zjištění jejich stavu a stupně zachování kovového jádra. Přímo v lipském muzeu jsme předměty v roce 2015 navzorkovali a poté vzorky převezli do Prahy na další vyhodnocení,“ uvádí k výzkumu Jiří Kmošek.

Vědci poprvé využili nové metody

Až doposud byly znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kristem jen málo známé. Nyní čeští vědci použili při zjišťování původu rud u nalezených nádob nové archeologicko-metalurgické metody – analýzu izotopů olova. V kombinaci s egyptologickými a přírodovědnými přístupy tak prokázali „neviditelná propojení“, která lze vysledovat mezi oblastmi, z nichž pocházela měděná ruda, z níž byly nádoby vyrobeny, a kde byly nakonec vyrobeny a nalezeny.

 „Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Ing. Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, doktorand Martin Odler.

O výzkumu českých vědců čtěte podrobněji v e-Zpravodaji.

Záznam rozhovoru s Ing. Kmoškem a Mgr. Odlerem: Studio 6, Česká televize

Studenti Fakulty ekonomicko-správní se v letním semestru účastnili outdoorové výuky v rámci předmětu „Trénink osobnostních kompetencí“. Během pobytu v přírodě, krásné oblasti Moravského krasu, poznávali sami sebe, své schopnosti a dovednosti pomocí nejrůznějších aktivit.

V rámci kurzu, který byl pořádán již čtvrtým rokem, plnili studenti nejrůznější úkoly za účelem výuky týmové spolupráce a tvořivého myšlení. Během konkrétních cvičení si studenti uvědomují své týmové role, poznávají sami sebe a své vlastnosti v různých situacích, jsou nuceni překonávat se. Za klíčové považujeme interakce studentů s okolím.

Musí používat selský rozum

Místní obyvatelstvo pomáhá řešit studentům různorodé úkoly, kde studenti zkoušejí vedle interakce například svoje role v pracovním týmu, komunikační dovednosti, asertivitu, sebeprosazení, ujasňují si svoji osobnost v situacích, kdy se musejí orientovat bez pomoci informačních technologií a používat „selský rozum“, a třeba i klasickou mapu. Plní zdánlivě nelogické zadání. Celou řadu informací pro úspěšné řešení získají, pokud se zeptají místních lidí, které na své cestě potkají. Pracují ve dvojicích, ale i větších skupinách současně.

Orientace podle papírové mapy

Jedním z takových úkolů je například na základě velmi stručných indicií najít konkrétní obec v Moravském krasu, přepravit se tam a doufat, že je to správně v určitém časovém intervalu. To celé bez použití mobilního telefonu. Ukazuje se, že tak banální záležitost, jako znalost papírového jízdního řádu, není všem lidem v moderní době vlastní.

Ohlasy studentů na výuku čtěte e-Zpravodaji.

Mgr. Jan Mandys, Ph.D.

Ústav správních a sociálních věd FES UPa

Studenti Fakulty ekonomicko-správní v letošním roce navázali a překonali lepší úspěch studentů z minulého roku. A to hlavně díky umístění na prvních příčkách v obou hodnocených kategoriích včetně počtu hodnocených míst. Minulý ročník byl mimořádně úspěšný, kdy z deseti celkově hodnocených míst obsadili studenti z Univerzity Pardubice sedm těchto příček.

Všichni zájemci o tento program mají možnost naučit se obchodovat s akciemi a deriváty a zároveň změřit své síly mezi jednotlivými univerzitami. Letos se celkem do projektu zapojilo v letním semestru pět vysokých škol a univerzit.

Studijní interaktivní program simuluje reálné obchodování na vybraných světových burzách v Německu, USA a České republice. Na začátku získá každý účastník jeden milion korun pro investice do českých a zahraničních akcií a padesát tisíc dolarů pro obchody s deriváty. Během letního semestru studenti s akciemi a deriváty obchodují a snaží se je co nejvíce zhodnotit.

Výsledky se po semestru vždy vyhodnotí a ti nejlepší jsou odměněni věcnou cenou. Většinou se jedná o odborné ekonomické publikace, vyhrát se dá ale i tablet a notebook. Interaktivní program připravily RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a Fio banka.

Výhry mezi jednotlivci

Hodnocení mezi jednotlivými studenty bylo pro naši univerzitu mimořádně úspěšné. V rámci obchodování s deriváty se do první pětky dostali hned čtyři hráči, kteří obsadili první, druhé, třetí a čtvrté místo. Nejlepší účastnice z naší univerzity s přihlašovacím jménem KLENOROVÁFES, která skončila na prvním místě, zhodnotila svoje derivátové obchody o 261,41 % a získala hodnotnou cenu v podobě notebooku.

V rámci akciových trhů se do první pětky dostali všichni hráči z naší univerzity, když obsadili první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou příčku. Nejlepším účastníkem a zároveň i vítězem se stal student s přihlašovacím jménem JAHODAFES z Univerzity Pardubice, který disponoval majetkem ve výši 1.165.985Kč a získal hodnotnou cenu v podobě tabletu včetně odborné ekonomické publikace, taktéž od společnosti Fio. Všem úspěšným studentům byly předány ceny včetně finanční odměny za reprezentaci fakulty za účasti paní děkanky Romany Provazníkové.

Studenti se do programu StudentBroker zapojili i v předchozích letech a mezi jednotlivci byli vždy úspěšní. V letech 2012 až 2017 vždy dosáhli na hodnocená místa v obou kategoriích.  

StudentBroker není jen hra, ale i cesta k zaměstnání

Tato burzovní hra dále otevírá některým studentům brány zaměstnání nejen ve společnosti Fio, ale i v dalších finančních institucích. Spolupráce se společností Fio je na vysoké a profesionální úrovni. Dokládají to pracovní výkony již zaměstnaných absolventů v uvedené společnosti, kteří se významně podílejí na úspěchu této firmy, včetně nových absolventů, jež jsou posíláni pravidelně na pracovní pohovory.

Autor: Ing. Josef Novotný, Ph.D.
Ústav podnikové ekonomiky a managementu Fakulty ekonomicko- správní Univerzity Paredubice 

Česko - americká vědecká společnost The Comenius Academic Club se sešla v měsíci červnu v Litomyšli. Aktivity této společnosti směřují zejména do oblasti přírodních věd a humanitních či společensko-vědních disciplín.

Třídenní setkání bylo plné zajímavých odborných přednášek a čeští i zahraniční hosté diskutovali o výzkumech v oblasti medicíny i historických státních osmičkových výročích.

Vědecká společnost pořádá svou mezioborovou konferenci každý rok, střídavě v USA a v České republice. Na americké straně je tradičně místem těchto setkávání Bohemian National Hall na newyorském Manhattanu, na české straně je spolupořadatelem Univerzita Pardubice. Čeští hostitelé vybrali pro letošní setkání prostředí krásného východočeského města Litomyšle, konkrétně prostory Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Mezioborovou konferenci zahájil multidisciplinární blok, jenž byl tradičně věnovaný přírodním vědám, konkrétně genetice, medicínským výzkumům a nanotechnologiím. Humanitní vědy se zaměřily na osmičková výročí, kterých si během tohoto roku připomínáme hned několik.

U debatního stolu zasedli přední členové české vědecké a společensko-vědní inteligence, například věhlasný biofyzik prof. MUDr. Mojmír Petráň, CSc. nebo publicista a reformní politik Antonín J. Liehm, který založil v osmdesátých letech v Paříži mezinárodní kulturní revue Lettre Internationale.

Univerzitu Pardubice spojuje s vědeckou společností The Comenius Academic Club partnerství již řadu let. První setkání se uskutečnilo v červnu 2013 v New Yorku, konferenci tehdy ovládla osobnost reformátora pedagogiky a náboženského myslitele J. A. Komenského, k jehož odkazu se také pořádající společnost hlásí.