V příloze naleznete přijatá usnesení 150. zasedání Pléna České konference rektorů s přílohou, jíž je Prohlášení ČKR k volbám do Evropského parlamentu.

150. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 25. dubna 2019 na Vysoké škole polytechnické Jihlava.

„Zkázou katedrály jsme byli zděšeni,“ říká i za své kolegy proděkan Karol Bayer, jenž pečuje o vědu a výzkum na malé, velmi specializované Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Ta ovšem sídlí v krásné Litomyšli – hned poblíž opraveného zámku.

* LN Jak vaši kolegové na fakultě přijali zprávu o zničení takové památky, jakou je pařížská katedrála Notre Dame?
Asi podobně jako všichni po celém světě – byli jsme zděšeni a je nám to moc líto. Notre Dame je nejen jedna z nejvýznamnějších sakrálních staveb období gotiky, ale také symbol Paříže, Francie i evropské kultury. A podobně jako i jiní zabývající se péčí o kulturní dědictví jsme byli překvapeni, že se dnes něco takového může stát na tak významné památce, kdy se dbá na požární bezpečnost v budovách a v historických budovách zvláště... Není to myšleno jako kritika, protože ještě stále nevíme mnoho detailů o vzniku a rozšíření požáru, ale beru to spíše jako varování do budoucna.

* LN Mnohé země již nabídly zkormouceným Francouzům peníze anebo odbornou pomoc. Zapojíte se nějak do rekonstrukcí i vy s vaším know-how?
Pokud budeme osloveni v rámci zapojení Česka do obnovy chrámu, jsme zcela jistě připraveni nabídnout naše odborné kapacity, samozřejmě ve spolupráci a v součinnosti s francouzskými kolegy. Know-how, jež můžeme využít a nabídnout, se týká hlavně konzervace a restaurování artefaktů z vápence, jimž se v posledních letech systematicky věnujeme. Otevřeně však musíme dodat, že s podobným typem a rozsahem poškození v důsledku takto masivního požáru nemáme zkušenosti.

* LN Co bude na rekonstrukci chrámu a jeho inventáře podle vás nejtěžší?
To je v této chvíli velmi těžké předvídat. Na prvním místě bude jistě statické posouzení celé stavby, do jaké míry je stabilní nebo poškozená samotná konstrukce či její části. Pak bude zřejmě následovat detailní průzkum a vyhodnocení stavu nejen stavby jako celku, ale i jednotlivých součástí – od povrchu zdiva až po výzdobu katedrály. Až po dokončení této „inventury“ bude možné seriózně připravit strategii a koncept obnovy a posoudit též její náročnost.

* LN Stavba Notre Dame byla požárem narušena, zničen byl i úžasný historický strop... Dá se vytvořit jeho kopie? Jak?
Pokud to statická stabilita stavby dovolí, tak je obecně rekonstrukce možná. Zda se bude provádět, závisí také od výše zmíněného posouzení poškození a rozhodnutí o celkové koncepci obnovy. Technické řešení případné obnovy stropu bude také závislé na tomto rozhodnutí; zda vytvořit kopii stropu týmž způsobem jako originál, anebo tak, aby originál pouze napodoboval „vizuálně“.

* LN Zasaženy byly i historické vitráže z 13. století. Slavné jsou též notredamské varhany, do nichž napadala suť a natekla voda. Umíte takové věci opravit i vy?
Restaurování vitráží ani varhan není součástí vzdělávacích programů naší fakulty restaurování.

* LN Sledujete, která umělecká díla byla ohněm poničena? A jak se po takové pohromě restaurují?
Průběžně sledujeme, ale informace jsou zatím spíše obecné než konkrétní. Proto bude zásadní již výše zmíněný průzkum, posouzení stavu jednotlivých děl a podle toho pak následné vypracování postupu jejich restaurování.

* LN Máte z Česka – či z Polska a Slovenska – analogické zkušenosti s požáry, s ohněm?
S jednotlivými díly poškozenými požárem už zkušenost máme – například z restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic ve farním kostele Nejsvětější P. Marie v polském Kłodzku nebo i z restaurování knižních artefaktů silně poničených požárem... Ovšem s poškozením v tak velkém rozsahu, ke kterému došlo na katedrále Notre Dame, jsme se nesetkali.

* LN Co doporučíte ostatním expertům, které čeká plno práce?
Jen velmi jednoduše, aby naše odpověď nevyzněla hloupě – doporučím asi to samé, čím se řídíme při naší „každodenní“ práci i my – tedy trpělivost a pokoru.
 

Čeští mistři v restaurování
* Jedna z nejmenších fakult v ČR funguje již 25 let v Litomyšli, patří však pod Univerzitu Pardubice. * Studuje na ní asi 90 studentů, kteří se rovněž učí, jak vyrobit tradiční materiály. Škola má své ateliéry, v nichž se učitelé a posluchači věnují renovaci papíru, textilu, maleb i kamene. * Do oprav se zapojují nejen šikovní restaurátoři, ale také kunsthistorici a chemici, jímž je ostatně i proděkan Karol Bayer.

Článek byl převzat z Lidových novin, 18. dubna 2019. 

Je mu dvacet let, studuje Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a k tomu ještě pardubickou konzervatoř. Hraje totiž na varhany. Jeho spolužáci nejspíš ani netuší, že studují s vítězem prestižní mezinárodní soutěže varhaníků v anglickém Maidstonu. Přestože další hudební souboje čekají Ondřeje Smolíka až v létě, diář má plný už teď. Hraním na mších a svatbách.

Jak se dvacetiletému klukovi podaří vyhrát náročnou soutěž varhaníků v Anglii?

Je to shoda náhod a okolností v kombinaci s roky systematické práce na něčem, co vás baví a v čem se chcete zdokonalovat.

Varhany si s sebou, na rozdíl od jiných nástrojů, nikdo nevozí. Jaké to je hrát na hudební nástroj, který vidíte poprvé?

Každý nástroj je unikátní a na každý se hraje trochu jinak. Když člověk jede hrát na nástroj, který nezná, je to vždy trochu stresující, protože se musí na místě velmi rychle přizpůsobit. Na tamní varhany se mi hrálo příjemně až na fakt, že hrací stůl byl dost daleko od píšťal. To má za následek, že než se informace o stisknuté klávese na hracím stole přenese k píšťale, trvá to poměrně dlouhou dobu. A když člověk hraje rychlé skladby, je to nepříjemné.

Prý jste se na soutěž připravoval úplně sám.

Tato informace není úplně pravdivá, na soutěž mne připravoval můj profesor Josef Rafaja. Pravdou je, že soutěž jsem si sám našel a sám si také vše zařídil. Bez odborného vedení by to ale opravdu nešlo.

Když se pro účast v takové soutěži rozhodnete, jak náročné to je?

Soutěže většinou vyžadují velmi náročnou přípravu, zvlášť když jsou vícekolové. Soutěžící postupují do vyšších kol a v každém z nich určitý počet soutěžících vypadne. Znamená to také více hodin čistého času hraní, protože se mění i repertoár. Připravit se na takovou soutěž zabere dlouho, někdy trénujete i více let.

Jak soutěž probíhá?

Nejdřív probíhá takové „předkolo”, v rámci kterého soutěžící buď zašlou své životopisy, nebo nahrávky, jak hrají, nebo oboje. Na základě těchto podkladů se vybere vyhovující počet soutěžících. Ti mají potom přidělený určitý čas na přípravu na místním nástroji (za předpokladu, že se hraje jenom na jeden). Pořadí soutěžících se losuje buď na místě, nebo předem vylosuje pořadatel. Po poradě poroty potom bývá slavnostní vyhlášení.

Vy jste vyhrál a v létě vás za odměnu čekají dva recitály v Anglii. Těšíte se?

Na recitály se moc těším. Hrát v zahraničí je skvělá příležitost, jak získat zkušenosti, stejně jako navázat nové kontakty. Navíc v životopise jsou takové věci velmi důležité.

Čím si vás varhany získaly?

Určitě svou monumentalitou, složitostí i praktickým využitím. O monumentalitě asi mluvit netřeba, o složitosti se ještě zmíním. Praktické využití by možná mohlo mnohé překvapit. Varhaník nalezne uplatnění například při doprovodu bohoslužeb, svateb, pohřbů, křtin nebo při významných událostech. Je navíc zcela kompetentní vyučovat, a to jak hru na varhany, tak hru na klavír. Varhaníci se také většinou dobře orientují v hudební teorii, mnoho z nich proto na školách vyučuje i hudebně teoretické předměty.

Jak dlouho na ně hrajete?

Zase tak dlouho ne. Odmala hraji na klavír, což se hodí umět. Dokonce při studiu konzervatoří i akademií mají varhaníci povinné studium klavíru. Na samotné varhany hraji asi čtvrtým rokem.

Je těžké se to naučit?

Hrát na jakýkoli hudební nástroj je velmi těžké. Varhany jako nástroj jsou velmi náročné na koordinaci pohybů, protože se hraje doslova všemi končetinami.

Jak to při hře vypadá?

Určitě si všichni umíme představit klaviaturu – klávesy na klavíru. Varhany často mívají takových klaviatur, ve varhanní terminologii „manuálů”, více nad sebou. Málokdo ví, že varhaník hraje i nohama. Varhany mají jednu takovou klaviaturu rovněž pro nohy. S tím souvisí také fakt, že varhaník čte tři notové osnovy najednou, je to tedy i poměrně náročné na přemýšlení.

Pomáhá vám v tom přemýšlení nějak váš obor - matematika?

Osobně si myslím, že matematika rozvíjí člověku myšlení. A protože je myšlení v hudbě třeba, určitě se tyto dva směry navzájem propojují. Když má člověk vytrénovanější hlavu, rychleji například čte notový materiál, učí se nové věci apod. Konkrétně mezi hudbou a matematikou navíc existuje určitý vztah. Zejména v dřívějších dobách existovalo přímé propojení těchto dvou věd. Vezměme si například Pythagora, který harmonii světa spatřoval v tom, že je v něm vše uspořádáno podle číselných vztahů, a důkaz o tom hledal v hudbě. V hudbě, resp. v harmonických souzvucích, hledal matematické vztahy. Zajímavá je např. i Pythagorova „hudba sfér“ či „pythagorejské kóma“.

Co nejraději hrajete?

Nedá se říct, že bych něco hrál raději než něco jiného. Od J. S. Bacha až po soudobé autory, kterým byl například P. Eben, máme k dispozici ohromné množství krásné hudby. Obecně ale nemám rád soudobou mainstreamovou hudbu a na varhany ani na klavír ji nehraji.

Skládáte i vlastní skladby?

Neskládám, ani se k tomu v tuto chvíli nechystám. Při doprovodu obřadů provádím určité improvizace, což může možná vzdáleně připomínat skladbu. Skladby jako takové ale neprodukuji.

Kolik hodin denně cvičíte?

Záleží hodně na situaci – jestli něco „hoří” nebo ne. Za normálních okolností ale tak tři hodiny denně.

A když nejste na konzervatoři, jste na Fakultě ekonomicko-správní?

Dalo by se to tak říct. Snažím se ale dělat i jiné věci, rekreačně plavu nebo chodím běhat.

Jak jde dohromady hra na varhany se studiem ekonomie?

Myslím, že dobře. Jsou to dva úplně odlišné světy, ale jeden ve druhém odpočívá a inspiruje se.

Dá se obojí stíhat?

Na fakultě máme naštěstí možnost skládat si rozvrh a na konzervatoři mi hodně vychází vstříc. Problém jsou trochu předměty, na které je třeba soustavně vytvářet nějaké seminární práce, to člověka docela brzdí.

Co na to říkají vaši spolužáci z FESky?

Pár lidem jsem říkal, že studuji ještě konzervatoř. O soutěžích moc nemluvím.

Co vás naopak baví na ekonomii?

Nejdřív musím zmínit, že mě fascinuje naprostá odlišnost obou světů – ekonomického a hudebního. Konkrétně na ekonomii mne baví její využitelnost do praxe. Vědět (samozřejmě do určité míry), jak funguje ekonomika, banky, pojišťovny, účetnictví, získat pojem o daních či právu, je do běžného života velmi přínosné.

Nechystáte se třeba také na nějakou ekonomickou soutěž?

Pokud by se naskytla příležitost zúčastnit se nějaké zajímavé soutěže v něčem, v čem se zrovna orientuji, klidně bych se zúčastnil. Na střední škole jsem třeba v rámci středoškolské odborné činnosti soutěžil se svým projektem na téma inflace. Problém je samozřejmě opět s časem, kterého je neustále nedostatek. Zejména teď, kdy mne čeká třetí ročník, bakalářská práce a státnice, nevím, zda bych toho byl schopen. Soutěžím se ale rozhodně nebráním.

Už jste přemýšlel o tom, čím jednou budete?

V tuto chvíli si myslím, že hudba bude spíš jen koníček a přivýdělek, kdy si zahraji na koncertech nebo svatbách. Věci se ale mohou změnit. Pokud mě chytne pedagogická nálada, můžu se stát učitelem se vším všudy.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

Teď mám do července relativní klid, který samozřejmě trávím zejména pečlivou přípravou na další akce. V červenci budu mít recitál v anglickém Rochesteru. V srpnu bych měl jet do Německa na interpretační kurzy a hned potom letět na soutěž do Irska. Do konce roku mě čeká soutěž českých konzervatoří v Brně a pak mezinárodní varhanní soutěž v Polsku.

Budete hrát někdy i doma?

V listopadu budu hrát v Liberci. Bude to slavnostní koncert se Symfonickým orchestrem Konzervatoře Pardubice k příležitosti uvedení nově zrekonstruovaného nástroje do provozu. Se stejným orchestrem vystoupím i v Sukově síni v Pardubicích. Bude toho ještě mnohem víc. Všechny tyto aktivity navíc provází pravidelné činnosti jako hra menších koncertů, výuka, hra mších nebo svatbách.

Student a mladý varhaník Ondřej Smolík pochází z Liberce. Druhým rokem studuje Fakultu ekonomicko-správní obor Ekonomika a provoz podniku a k tomu Konzervatoř Pardubice – varhany u prof. Josefa Rafaji a klavír u prof. Jitky Fowler Fraňkové. Hudba je jeho velkým koníčkem. Na klavír hraje odmala, na varhany asi čtyři roky. Zpravidla cvičí tři hodiny denně. Dokáže zahrát ledacos, nemá rád soudobou mainstreamovou hudbu a vlastní skladby zatím neskládá. Letos v březnu se v anglickém městě Maidstone zúčastnil mezinárodní soutěže pro varhaníky do 21 let. Soutěžil v nejvyšší kategorii („advanced”) se skladbami J. S. Bacha a P. Ebena a vyhrál. Kromě finanční odměny získal pozvánku na dva samostatné recitály. První se uskuteční 13. 7. v katedrále v Rochesteru, druhý následuje v kostele sv. Jiří v Londýně na Hannoverském náměstí. Kromě toho si zahraje na několika koncertech, mších či svatbách.

Současné dění v Paříži kolem katedrály Notre-Dame se dotýká i nás. Odborníci z  Fakulty restaurování Univerzity Pardubice nabízí svoji pomoc, zkušenosti a speciální inovované technologie úprav vápence. K situaci se vyjádřili v hlavním zpravodajství pro Českou televizi.

Sledujte reportáž

Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. dnes jmenoval do funkce děkanky Fakulty zdravotnických studií doc. Ing. Janu Holou, Ph.D. Docentka Holá se stává první ženou, děkankou, v historii fakulty. Fakultu povede od 1. května 2019.

Jmenovaná děkanka pro Český rozhlas Pardubice uvedla: „Nedomnívám se, že je důležité, jestli fakultu vede muž nebo žena. Důležitá je vize a pojetí této funkce. Kromě reprezentační úlohy má taky vysoce manažerský charakter. Měla by se rozvíjet vnější spolupráce s našimi partnery, tedy zdravotnickými zařízeními a Nemocnicemi Pardubického kraje.“

Pusťte si rozhovor

s děkankou Holou od Českého rozhlasu Pardubice

Vážné a časté železniční nehody daly vzniknout zařízení a mobilní aplikaci, která upozorní uživatele na to, že se blíží železniční přejezd, případně projíždějící vlak. Telefon vydá výstražné zvukové znamení podobně jako lokomotiva a člověk má ještě čas zastavit. Uvedl to student doktorského studia Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Martin Řezáč, který systém a aplikaci pro mobilní telefony se svými kolegy vyvinul.

SLEDUJTE REPORTÁŽ ČESKÉ TELEVIZE

Aby se ale systém v praxi rozšířil, bylo by nutné vybavit přejezdy speciálním zařízením. Mobilní aplikace i toto zařízení jsou již hotové, nyní je čeká povolovací proces, pak se mohou začít vyrábět. Teprve potom je mohou jejich tvůrci nabídnout do provozu v ČR nebo také v zahraničí.

Student pochází z Prostějova, kde se v posledních letech stalo hodně tragických nehod. Nedávno tam zemřela na železničním přejezdu dívka - možná proto, že se sluchátky v uších poslouchala hudbu ze svého mobilního telefonu. "Jednomu muži jsem se svými kolegy poskytoval první pomoc po srážce jeho auta s vlakem na přejezdu. Nevím, jestli to přežil, nevím, jestli jsme mu pomohli," dodal Řezáč. Doktorand bydlí v části města, kde jsou blízko přejezdy hned dva.

Aplikace v mobilním telefonu nesupluje výstražná zabezpečení na přejezdech, ale je možným doplňkem bezpečnosti v dopravě. Mnohdy totiž lidem zabrání ve výhledu počasí, oslní je slunce nebo je mlha, někdy prostě jen nedávají pozor nebo riskují a projedou přejezd, i když bliká červené světlo.

Drtivá většina železničních nehod na přejezdech se stane vinou lidí, světelná zabezpečovací zařízení jsou vždy v pořádku, mají množství kontrolních mechanismů, aby neselhala, řekl Řezáčův školitel a proděkan fakulty Radovan Soušek. "Na fakultě se hodně věnujeme bezpečnosti v dopravě a krizovému řízení v dopravě. Kolegovi se podařila úžasná věc. Může zachránit lidský život," řekl Soušek.

Aplikace několik desítek metrů před přejezdem vydá zvukové výstražné znamení, případně i stáhne hlasitost hudby, kterou třeba uživatel poslouchá. Na displeji se objeví ikona, která oznámí, zda je zabezpečovací zařízení v klidu, nebo ve výstražné poloze a upozorňuje na blížící se vlak.

"Většina přejezdů u nás má zabezpečovací zařízení, které může být vybaveno vyvinutým rádiovým rozhraním. Když bude mít přejezd naše zařízení, aplikace přijme informace a zpracuje je. Systém je nezávislý na internetovém připojení. Využívá běžně používané rozhraní BlueTooth," řekl Řezáč.

Vývoj zařízení s aplikací trval více než rok, další rok ho jeho tvůrci testovali na několika českých železničních přejezdech. Program měly v telefonu desítky lidí a zkoušely, jak funguje, jak jim vyhovuje. "Provedli jsme během ročního testování řadu vylepšení, abychom dosáhli velmi vysoké provozní spolehlivosti celého systému. U aplikace jsme se také snažili, aby byla uživatelsky co nejpřívětivější," řekl Řezáč.

Zdroj: ČTK

OZNÁMENÍ

o konání

12. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice

které se uskuteční v úterý 23. dubna 2019 od 14:00 hodin

v zasedací místnosti Fakulty elektrotechniky a informatiky,

náměstí Čs. legií 565 (2. NP)

Program zasedání:

1. Zahájení, jmenování skrutátorů.

2. Schválení programu zasedání.

3. Informace o činnosti předsednictva AS UPa.

4. Návrh rozpočtu UPa na rok 2019.

5. Žádost o předchozí souhlas ke jmenování členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity  
    Pardubice.

6. Žádost o souhlas s návrhem na přistoupení Univerzity Pardubice jako člena právnické  
    osoby GS1 Czech Republic, Sdružení pro dopravní telematiku, z. s., České logistické  
    asociace, UIC – The worldwide railway organisation a Sdružení automobilových dopravců
    ČESMAD BOHEMIA, z. s.

7. Návrh změny Jednacího řádu a Volebního řádu Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

8. Návrh změny Statutu Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

9. Různé.

doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., v. r.

                                                                           předseda AS UPa

Pardubice, 15. dubna 2019

V úterý 16. dubna nebude možné od 8:00 do 13:00 parkovat pod tělocvičnou KTS. 

Děkujeme za pochopení.

Superodolné bakterie a kvasinky, proti kterým nezabírají dostupné léky, patří podle odborníků k největším zdravotním hrozbám současnosti. Řadí se mezi ně i nebezpečná kvasinka Candida auris. Prestižní americký deník New York Times v pondělí upozornil, že způsobuje paniku v nemocnicích po celém světě. Do Česka se zatím nedostala, ale podle profesorky Zuzany Bílkové, imunoložky z pardubické univerzity, se tomu nijak nedá zabránit. "Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

O Candidě auris zatím víme, že se šíří po nemocnicích a způsobuje smrtelně nebezpečnou infekci. Jak je možné, že zrovna na místě, kde jsou lékaři a zpravidla i velmi čisto, hrozí takové riziko?
Není to nic neobvyklého. V nemocnicích a zdravotních střediscích se musí pravidelně dělat stěry v ordinacích, čekárnách i na pokojích a kontrolovat znečištění prostředí. Nemocnice a polikliniky od určité velikosti na to musí mít specializované oddělení.

Hromadí se tady lidé s oslabenou imunitou, ať už kvůli onemocnění, nebo důsledkem léčby. A ti jsou k takovým agresivním infekcím náchylní, hrozí jim i smrt. Proto je riziko vysoké právě v nemocnicích.

Zdá se ale, že problém je v tom, že se Candidě auris daří přežívat i v prostředí, ve kterém ostatní mikroorganismy nepřežijí. Kvasinky obecně tuto schopnost mají, na rozdíl třeba od virů. Zapouzdří se, a když se naskytne příležitost, zase vyklíčí a množí se. Proto se tak těžko likvidují.

Zdravé lidi tedy neohrožuje?
To bych spekulovala. Běžné kvasinky zdravé lidi nijak neohrožují a jejich imunitní systém se s nimi normálně vypořádá. Candida auris pravděpodobně dokáže bariéry nastavené imunitním systémem překonávat snadněji, a proto je zákeřnější.

V Česku zatím Candida auris není, ale objevila se už jinde v Evropě. Dá se nějak zabránit tomu, aby se k nám dostala?
Já myslím, že nedá. Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv. Šířit se bude hlavně v nemocnicích. Zdraví lidé nebo pacienti se silnou imunitou ani nemusí mít příznaky a nemusí vůbec vědět, že jsou přenašeči.

Candida auris se řadí k superodolným původcům infekcí, které jsou rezistentní vůči známým lékům. Jak velké nebezpečí pro lidstvo jsou tyto velmi rezistentní bakterie a kvasinky?
Tito noví nebo neznámí původci představují velký problém, protože se může stát, že se včas neodhalí, a tím pádem se nezavede efektivní léčba. Když pak lékaři zjistí, že jde o takto rezistentní druh, nasadí kombinaci léků - například několika antibiotik nebo u kvasinkových infekcí několika antimykotik.

Pak už záleží na stavu pacienta. Ani u superrezistentních bakterií, o kterých se tak často mluví, nebývá úmrtnost stoprocentní.

To znamená, že neexistuje bakterie, která by byla odolná vůči všem existujícím lékům?
Ale ano, i takové jsou. Ale dají se třeba porazit kombinací některých antibiotik, která se nechávají působit mnohem déle. Problém je, že to pacienti oslabení nějakou nemocí nebo invazivní léčbou nemusí vydržet.

Nejde o to, že by nešlo zabít bakterii. Organismus napadeného člověka ale pak musí ty zahubené bakterie zlikvidovat a pacient, který to nezvládne, většinou zemře na selhání orgánů.

Jsou tedy obavy ze superodolných bakterií a nefungujících antibiotik zbytečné strašení?
Podle mě by tohle strašení za normálních okolností nebylo úplně nutné, protože se netýká zdravé populace. Ale otázka je, v jakém stavu se tato zdravá populace nachází.

Mnoho z nás má nějakou nemoc, se kterou díky moderní medicíně žije normální, poměrně dlouhý život. Někteří z nás se rodí s poruchami imunity, o kterých ani nemusí vědět. Mnoho lidí je nějak léčeno, proto tyto bakterie představují pro lidstvo velké riziko. Opravdu zdravých jedinců je málo.

Candida auris
Kvasinku, která způsobuje smrtelnou infekci, poprvé objevili v roce 2009 v Japonsku. Od té doby se šíří v nemocnicích na všech kontinentech. Je odolná vůči všem známým lékům a dokáže přežít i v nepříznivých podmínkách. Ohrožuje životy pacientů, kteří mají oslabený imunitní systém. Zdraví lidé ji mohou přenášet, aniž by si toho byli vědomi.

Článek byl převzat z Akutálně.cz.

K efektivnějšímu provozu v mladoboleslavském závodě firmy ŠKODA AUTO, a.s. přispěli svým výzkumem experti z Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Výsledky projektu zaměřeného na optimalizaci svozu prázdných obalů v rámci podnikové logistiky už firma začala využívat.

„Fakulta má jako jednu z priorit přímou spolupráci s aplikační sférou, protože to umožňuje uplatnit výsledky vlastního výzkumu při řešení konkrétních problémů podniků. Tento typ součinnosti přispívá k aktuálně velmi žádané participaci výzkumných institucí na navrhování inovací v rámci různých průmyslových odvětví,“ říká děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Ing. Zdeněk Němec, Ph.D.

Pro výrobní závod odborníci Univerzity Pardubice prověřovali prognostický plán výroby, který je mimo jiné spojený s přesuny prázdných obalů. Součástky potřebné pro výrobu jsou totiž dodávány do výrobních hal ve specializovaných znovupoužitelných obalech. Po jejich vyprázdnění se přesouvají do skladů prázdných obalů, odkud je kamiony odvážejí nazpět externím subdodavatelům.

Vyřešit bylo nutné nejen organizaci skladování, manipulační činnost a plánování odvozů prázdných obalů, ale také vše vymyslet tak, aby se kamiony zdržely v areálu závodu co nejkratší dobu a firma skladovala jen minimální počet prázdných obalů. Odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky zkoumali možné scénáře organizace logistických procesů spojených s prázdnými obaly pomocí počítačových simulací. Jejich prostřednictvím prověřovali důležité provozní ukazatele jako dobu pobytů kamionů v závodě, čekací doby kamionů před jednotlivými sklady a měnící se stavy zaplněnosti skladů. Nakonec mladoboleslavskému závodu navrhli optimalizovanou strategii plánování svozů prázdných obalů jednotlivými kamiony z více skladů v závodě.

„Navržené inovace v oblasti strategie plánování svozných jízd kamionů a doporučení ohledně navýšení počtů nakládko-vykládkových míst v silně vytížených skladech mají velký potenciál ke zvýšení efektivity logistických procesů týkajících se prázdných obalů. Proto je spolupráce s Univerzitou Pardubice na logistických projektech pro nás vždy přínosná a inspirativní,“ uvedl Jiří Cee, vedoucí Logistiky značky ŠKODA a dlouholetý externí spolupracovník univerzity.

Řešený projekt nám prostřednictvím příslušných počítačových simulací poskytl objektivizující argumenty ohledně charakteristik prognózovaného provozu, jejichž získání by jinak bylo velmi obtížné. Získané poznatky aktuálně uplatňujeme při plánování příslušných logistických procesů,“ dodal koordinátor projektu Martin Berný ze společnosti ŠKODA AUTO, a.s.

Na Fakultě elektrotechniky a informatiky se oblasti dopravních simulací dlouhodobě věnuje specializovaný výzkumný tým. Jeho členové při řešení různých aplikačních projektů úzce spolupracují s odborníky z dalších pracovišť, a to zejména z Dopravní fakulty Jana Pernera a z Fakulty riadenia a informatiky Žilinské univerzity.

Poptávka po aplikačním výzkumu, jehož výsledky přispívají k zavádění inovací a zvyšování konkurenceschopnosti podniků, se v posledních letech stále zvyšuje. Univerzita Pardubice podporuje projekty smluvního výzkumu, v jejichž rámci dochází k transferu technologií a znalostí, které jsou výsledkem výzkumně-vývojových činností různých univerzitních pracovišť.