Historik Miroslav Šedivý z Fakulty filozofické, Jan Vojtěchovský z Fakulty restaurování a další tři vědci z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice získali podporu Grantové agentury České republiky na řešení projektu.

Kromě prof. Šedivého budou na svých projektech pracovat prof. Michal Holčapek, který řeší „Spojení vícerozměrné chromatografie a hmotnostní spektrometrie v kvantitativních přístupech pro detailní charakterizaci lipidomu lidské plazmy“, prof. Aleš Růžička s výzkumem nazvaným „Dusíkaté ligandy pro prvky nepřechodných kovů - objemnější, konjugovanější a reaktivnější“ a Dr. –Ing. Jan Macák, který zkoumá „Syntézu TiO2 nanotrubicových vrstev o velké ploše pro efektivní fotokatalytickou degradaci polutantů v plynné fázi a virů“. Podporu pro projekt „Barokní nástěnná malba mezi teorií a praxí“ získal ve spolupráci s AV a MU také Mgr. art. Jan Vojtěchovský. V dalších letech se bude soustředit na výzkum pracovních postupů a technik nástěnných maleb v českých zemích 17. a 18. století, ze kterého vzejde také monografie.

Projekt prof. Šedivého s názvem „Německá reakce na nejistotu v mezinárodních vztazích: Němci a Evropa mezi psaným právem a právem silnějšího 1839–1853" si klade za cíl analyzovat reakce německé společnosti na porušování mezinárodního práva.

V následujících třech letech se profesor Šedivý ponoří do studia vydaných i nevydaných pramenů v evropských archivech a knihovnách. Z obsahu diplomatické i osobní korespondence, politických pamfletů a novin, deníků, pamětí a cestopisů se pokusí pochopit složitou interakci mezi mezinárodní politikou a vývojem německé společnosti.

„Vycházím z předpokladu, že i v polovině 19. století kvalita vztahů mezi státy a národy ovlivňovala postoje lidí podobně jako otázka osobních svobod, hospodářského blahobytu či podílu na moci,“ říká prof. Miroslav Šedivý. 

V rámci teritoria Německého spolku, který byl založen roku 1815 a zahrnoval i české země, se projekt pokouší prokázat, že již tehdy přitahovaly události v Evropě a zámoří pozornost nejen politických a diplomatických elit, ale i vzdělaných příslušníků střední třídy. Dané postoje vyústily v různorodé reakce od participace v mírovém hnutí až po příklon k agresivnímu nacionalismu a imperialismu.

Mezinárodní krize a omezené válečné konflikty, dnes většinou zapomenuté, se tak staly významným faktorem formujícím světonázor mnoha osob. Ty se pak pod jejich vahou čím dál tím více klonily k názoru, že není déle možné důvěřovat psanému právu. V důsledku toho rostl tlak na vytvoření mocného Německa s početnou armádou a teritoriální expanzi v Evropě i zámoří. Vše později vedlo k sjednocení Německa, závodům ve zbrojení a rozmachu imperialismu a kolonialismu. Tragickým vyústěním pak bylo vypuknutí první světové války v roce 1914.

„Tento proces byl českými i zahraničními historiky, politology a experty na dějiny mezinárodního práva doposud opomíjen, třebaže mu nelze upřít aktuálnost s ohledem na ruskou anexi Krymu, rostoucí ambice Číny, přetrvávající nestabilitu na Blízkém východě či chřadnoucí vztahy mezi EU a USA,“ dodává prof. Miroslav Šedivý.

K porušování mezinárodní práva a jeho velmi selektivnímu výkladu se vyjádřil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se svět rok od roku vzdaluje od mezinárodní mírové spolupráce, a naopak upadá do destrukce.

Pro české prostředí je důležitá skutečnost, že tento geopolitický kontext ovlivňoval vztahy mezi Němci a Čechy: v reakci na sílící panslavismus považovalo německé etnikum své slovanské sousedy za potenciální pátou kolonu Ruska. V tomto směru může projekt nabídnout nový pohled na dějiny česko-německých vztahů ve sledovaném období.

Projekt získal podporu Grantové agentury České republiky ve výši 2,5 milionu korun.

prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. (*1980)

Studoval na univerzitách ve Vídni, Mnichově a Newcastlu, aby nakonec v roce 2008 získal doktorát na FF UK, kde také o dvanáct let později úspěšně prošel řízením k jmenování profesorem v oboru obecné dějiny a světové dějiny. V letech 2008–2020 působil na FF ZČU, aby se poté stal kmenovým zaměstnancem Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Vědecky hostoval na Ruské státní univerzitě humanitních věd v Moskvě, Humboldtově univerzitě v Berlíně a opakovaně na Vídeňské univerzitě, kde také na jaře 2017 přednášel. Na podzim téhož roku vyučoval na univerzitě v Klagenfurtu, v následujícím letním semestru pak na Univerzitě v Lodži a v akademickém roce 2019–2020 byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Hildesheimu. Je autorem anglicky psaných monografií Metternich, the Great Powers and the Eastern Question (Plzeň: ZČU, 2013), Crisis among the Great Powers: The Concert of Europe and the Eastern Question (Londýn: I.B.Tauris, 2017), The Decline of the Congress System: Metternich, Italy and European Diplomacy (Londýn: I.B.Tauris, 2018) a Si vis pacem, para bellum: The Italian Response to International Insecurity 1830–1848 (Vídeň: ÖAW, v tisku). V českém jazyce dosud vydal knihy Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821–1832 (Praha: Epocha, 2011), Zrod německého nacionalismu (Plzeň: ZČU, 2013), O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779 (Praha: Epocha, 2018) a jako spoluautor Egypt v době Muhammada Alího (Praha: SET OUT, 2010). Pravidelně publikuje ve sbornících, kolektivních monografiích a českých i zahraničních odborných časopisech, mimo jiné v European History Quarterly, Journal of Modern Italian Studies, Austrian History Yearbook, British Journal of Middle Eastern Studies, Middle Eastern Studies, European Review of History, Central European History, Slavonic & East European Review a International History Review. Za popularizaci historie obdržel ceny Miroslava Ivanova a Egona Erwina Kische.

S ohledem na prokázaný výskyt koronaviru na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice vydává děkan opatření, kterým prodlužuje zkouškové období zimního semestru akademického roku 2020/2021 do 26. 2. 2021.

• Opatření platí pro všechny předměty vyučované na FF UPa a pro studenty všech studijních programů ve všech ročnících.
• Elektronické zápisy předmětů probíhají standardně dle Pokynu č. 1/2021 Elektronické zápisy předmětů letního semestru akademického roku 2020/2021.

Výuka v letním semestru bude probíhat od 15. února 2021

Pardubice, 1. února 2021
děkan FF UPa

Technologie společnosti Microsoft, které během pandemie používají studenti a pedagogové při online výuce, jsou praktickou ukázkou úspěšné spolupráce Univerzity Pardubice se světovou organizací. Projekt UPCE – moderní univerzita byl navíc zvolen jako nejlepší z České republiky.

Úspěch v rámci programu Voice of the Customer (VoC) dokládá vysokou úroveň práce v online prostředí na univerzitě. Koncem loňského roku oslovil český tým společnosti Microsoft pracovníky Centra informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice a nabídl jim spolupráci při přípravě případové studie. „Naši univerzitu zástupci firmy vnímají jako průkopníka v oblasti využívání cloudových technologií společnosti Microsoft,“ uvedla vedoucí Centra informačních technologií a služeb Ing. Olga Klápšťová.

Výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity a společnosti Microsoft je využívání řady moderních technologií zaměstnanci i studenty univerzity – od online prostředí podporujícího distanční výuku a vzdálenou práci, přes řešení pro podporu rozhodovacích procesů na univerzitě až po množství bezpečnostních technologií chránících identity uživatelů, jejich zařízení i infrastrukturu univerzity. To vše přispívá k zajištění moderního, otevřeného, ale současně i bezpečného akademického prostředí. Z těchto důvodů byla spolupráce s Univerzitou Pardubice nominována do programu VoC, jako jediná v rámci akademického prostředí v České republice, a má potenciál k rozšíření i do dalších univerzit a organizací.

Společnost Microsoft vznikla v roce 1975 v americkém Washingtonu. Její softwarové produkty a cloudové služby jsou velmi rozšířené. Misí společnosti je: „to empower every person and every organization on the planet to achieve more“.

Na podzim jsme Vás informovali o tom, že se Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice znovu zapojila do pomoci v nouzovém stavu, a to nejen prostřednictvím našich studentů, kteří nastupovali jako dobrovolníci do nemocnic a ostatních zdravotnických zařízení, ale i přímo testováním vzorků indikovaných pacientů na onemocnění COVID-19 na fakultě.

Testování vzorků metodou PCR probíhalo na Katedře biologických a biochemických věd FChT ve dvou etapách korespondujících s první a druhou vlnou pandemie koronaviru, a to na jaře a na podzim loňského roku. Odborná analýza vzorků odebraných v Pardubické nemocnici probíhala ve speciální laboratoři s vyšším stupněm biologické bezpečnosti (tzv. BSL-3), která byla v březnu 2020 pro tento účel plně zprovozněna.

V prvním období, které probíhalo od dubna do července 2020, bylo dle potřeb nemocnice otestováno celkem 298 vzorků, z nichž byl podíl pozitivních vzorků zhruba 7%. Ve druhém období probíhajícím od září 2020 až do ledna 2021 bylo otestováno téměř desetkrát tolik vzorků, konkrétně 2689, a rozdíl byl především v daleko vyšším zastoupení vzorků pozitivních na onemocnění COVID-19 (průměrně 43,4%).

Na konci ledna bylo testování na základě zhodnocení aktuální situace dohodou ukončeno. Fakulta chemicko-technologická UPa i Nemocnice Pardubického kraje si této spolupráce velmi váží a shledávají ji oboustranně prospěšnou. V rámci výpomoci byla i stanovená cena za jeden analyzovaný vzorek výrazně nižší, než se v dané období pohybovala aktuální cena v resortu zdravotnictví.

Pracovníkům podílejícím se na testování děkan FChT koncem září udělil za jejich nemalé zásluhy „Stříbrnou medaili za vynikající práci pro fakultu“, kterou si právem zaslouží. Všem členkám testovacího týmu touto cestou děkujeme a přejeme jim mnoho zdraví a úspěchů do dalšího období!

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D.
Katedra biologických a biochemických věd

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Studentka Simona Hurníková absolvovala obor Laboratorní asistent na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem. Po té nastoupila na Fakultu chemicko – technologickou Univerzity Pardubice do bakalářského studijního programu Speciální chemicko-biologické obory, obor Zdravotní laborant. V rámci výpomoci v nouzovém stavu se aktivně zapojila jako brigádník v Laboratořích lékařské genetiky a.s. v Pardubicích. V souvislosti s neuspokojivě se vyvíjející situací ohledně pandemie koronaviru jsme jí položili několik otázek, které předkládáme.

Kde konkrétně jste v Laboratořích LG působila?

Jak již bylo v úvodu zmíněno, pomáhám v Laboratořích lékařské genetiky v Pardubicích v blízkosti Polikliniky KOLF, a to jak v odběrovém místě, tak přímo v klinické laboratoři.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se přihlásila k této činnosti?

Jelikož jsem vystudovala obor Laboratorní asistent na SZŠ v Ústí nad Labem, tak jsem se domnívala, že mám s prací v laboratoři již zkušenosti, proto jsem svou pomoc hodlala nabídnout a rozšířit si tak své dovednosti. Vzhledem k neuspokojivě se vyvíjející pandemické situaci a totální vytíženosti zdravotnického personálu jsem o této nabídce ani na chvilku nezapochybovala. Navíc mě lákala možnost vyzkoušet si analyzovat vzorky potenciálně pozitivní na přítomnost viru SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, které je již téměř rok skloňováno ve všech pádech a snad i ve všech jazycích celého světa.

Co Vás na práci nejvíce zaujalo?

Mile mne překvapila moderně a vysoce specializovaně vybavená laboratoř, kterou Laboratoře LG mohou pro testování nejen na přítomnost koronaviru nabídnout. Laboratoře LG primárně, jak už z názvu vyplývá, nabízí klinické zjišťování genetického rizika různých vad a dědičných chorob. Svými moderními metodami a přístupy mohou napomoci diagnostikovat vrozené vývojové vady, geneticky podmíněné choroby, ale také predikovat jejich riziko. Zároveň společně s aktuálním testováním vzorků na přítomnost koronaviru, souběžně vyšetřují i nosičství určitých dědičných onemocnění. Laboratoře LG jsou tvořeny ambulancí klinické genetiky a genetickou laboratoří. Velmi mile mě překvapil přístup kolektivu laboratoře, který mne vstřícně a ochotně přijal mezi sebe. Komplexní proces analýzy vzorku, který se skládá z několika po sobě jdoucích dílčích kroků počínaje odběrem, samotnou analýzou a konče vydáváním výsledků pacientům, mne též zaujal a rozšířil moje znalosti a dovednosti v této oblasti.​

Jaká byla největší úskalí Vašich aktivit, a naopak co Vám připadalo snadnější?

Nejtěžší pro mne bylo zvyknout si být v ochranných pomůckách třeba i celých pět hodin. Vzhledem k tomu, že v laboratořích pracujeme s vysoce infekčním materiálem, musíme na sobě mít ochranný oblek, respirátor, štít a také dvojí vrstvu rukavic. Dále bylo těžké zvyknout si na velmi rychlý proces odběru vzorku. V odběrovém místě se totiž Laboratoře LG snaží pracovat efektivně tak, aby se před odběrovým místem netvořily žádné fronty a pacienti byli rychle odebráni. I když v této laboratoři pracuji pod odborným dohledem, tak je občas náročné zpracovat velké množství odebraných vzorků. Musím být plně soustředěna a koncentrována, abych neudělala chybu v podobě záměny vzorků. Díky tomu, že mám již s prací v laboratoři zkušenosti ze střední a vysoké školy, byla pro mě celkem snadná manipulace s laboratorními pomůckami a přístroji, které jsem obsluhovala. Také odběr a vyhodnocování vzorků pomocí antigenních testů a rapid testů pro mě nebylo těžké. A navíc práce v tak skvěle fungujícím kolektivu byla pro mne velkou podporou a motivací!

Jaké podněty Vám tato aktivita přinesla do života a do Vašeho profesního růstu?

Kromě analýzy vzorků na přítomnost viru SARS-CoV-2 jsem měla možnost vidět i nejrůznější genetická vyšetření, což mě velice zaujalo, a také otevřelo další možnosti mého příp. nasměrování v mé budoucí profesi. Díky této příležitosti jsem zjistila, že by se mi práce v genetické laboratoří velmi líbila.

Věřím, že se situace ohledně pandemie nakonec uklidní, a že dojde k úspěšnému zotavení převážné většiny pacientů, kteří byli touto nemocí nepříjemně zasaženi. V pomoci druhým vidím smysl a po těchto zkušenostech ji vnímám jako své životní poslání.

Simona Hurníková
studentka fakulty

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Webinář je určen pro všechny, kteří si chtějí projít základy tvorby kurzu v systému LMS Moodle!

Obsahem je základní orientace v systému, založení a nastavení parametrů kurzu, vč. správy kurzu, tvorba studijních materiálů kurzu (kniha, popisek, soubor, složka, stránka, URL) a tvorba činností v kurzu (dotazník, fórum, chat, úkol, úvod do činnosti test).

Pro školení jsou vypsané dva termíny, 9.2. a 11.2. 2021 vždy v čase 10 – 14 hodin. Přihlášení zde.

Celkem osm osobností Univerzity Pardubice se loni dostalo mezi nejcitovanější vědce světa. Seznam 2 procent nejcitovanějších vědců ze všech oborů obsahuje 160 tisíc jmen a na konci roku ho zveřejnili analytici Stanfordovy univerzity.

V seznamu je také jméno rektora Univerzity Pardubice prof. Jiřího Málka. Dalšími nejcitovanější vědci univerzity jsou prof. Filip Bureš, prof. Petr Hájek, prof. Michal Holčapek, prof. Pavel Jandera, Dr. Jan Macák, Ing. Roman Svoboda a prof. Svatopluk Zeman.

Zveřejněná data ukazují, jak si vědci stojí v celé své kariéře, a jaké byly jejich výsledky v loňském roce. Z českých institucí se do žebříčku dostalo 359 výzkumníků. Informace zahrnují kategorie jako je h-index, absolutní počet článků, na nichž se vědci za rok 2019 podíleli a všech publikovaných článků od roku 1960. Vědce, které zahrnuje databáze Scopus, sestavili experti PLoS Biology, se Stanford University a společností Elsevier.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek se zabývá fyzikální chemií, problematikou strukturní relaxace nekrystalických materiálů, kinetikou růstu krystalů v podchlazených kapalinách a viskozitou chalkogenidových sklotvorných systémů. Hlavním oborem působení prof. Ing. Pavla Jandery, DrSc. z Fakulty chemicko-technologické je analytická chemie: analytické separace, vysokoúčinná kapalinová chromatografie a programované a vícerozměrné chromatografické techniky. Dr.-Ing. Jan Macák pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Centru materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické. Jeho výzkum se soustřeďuje na vývoj nových nízkodimenzionálních struktur (jako např. nanotrubic, nanovrstev, nanovláken), které se využívají např. v solárních článcích, katalyzátorech, bateriích. Prof. Ing. Filip Bureš, Ph.D. se věnuje organické chemii a ve svém vědeckém bádání se zaměřuje na konjugované organické molekuly a studium jejich fundamentálních fyzikálně-chemických vlastností. Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. se jako analytický chemik zabývá lipidomickou analýzou, která slouží k včasné detekci některých druhů rakoviny. Prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc. se zaměřuje na studium iniciační reaktivity energetických materiálů a vývoj emulzních trhavin. Ing. Roman Svoboda, Ph.D. je vědeckým pracovníkem na Katedry fyzikální chemie. Oborem prof. Ing. Petra Hájka, Ph.D. z Fakulty ekonomicko-správní je umělá a výpočetní inteligence, zejména fuzzy systémy.

V paralelně zveřejněném seznamu, který odkazuje na celkový počet citací v celé kariéře vědců, jsou další tři jména z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Prof. Andréa Kalendová, prof. Ladislav Novotný a prof. Karel Vytřas. Prof. Andréa Kalendová je vědkyní na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek se zaměřením na nátěrové hmoty a ochranu materiálu, prof. Ladislav Novotný je akademickým pracovníkem Ústavu environmentálního a chemického inženýrství a zabývá se především využitím elektrochemie v ochraně životního prostředí a prof. Karel Vytřas působil na Katedře analytické chemie. V loňském roce mu rektor univerzity udělil in memoriam stříbrnou Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice („pro meritis“) za významný přínos k rozvoji elektrochemie na Univerzitě Pardubice.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice pořádala jako každý rok Dny otevřených dveří, letos však zcela netradičně, on-line. Dvouhodinový přímý přenos z univerzitní auly nabídl rozhovory se studenty a pedagogy ze všech fakultních pracovišť. Záznam vysílání je pro případné zájemce stále k dispozici.  

Cenné informace o studiu na naší fakultě mohli zájemci získat pouze on-line. Dvouhodinovým živým přenosem provedla zájemce Šárka Rusnáková, absolventka Fakulty filozofické a zároveň redaktorka Českého rozhlasu Pardubice. Ve studiu v univerzitní aule se tak vystřídali studenti i pedagogové, kteří se podělili o zkušenosti se studiem a poradili, jak se připravit na přijímací řízení.

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice právě letos slaví 20 let své existence.

„Nabízíme poměrně širokou paletu studijních programů, které pokrývají spektrum od humanitních oborů až po společensko-vědní obory. V rámci studia na naší fakultě je možné absolvovat programy zaměřené na oblast cizích jazyků, domácí literatury, historie, filosofie, religionistiky, sociální antropologie a dalších sociálních věd,“ uvedla proděkanka pro vzdělávání Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

Po celou dobu přenosu mohli zájemci o studium prostřednictvím živého chatu pokládat jakékoli dotazy, na které jim písemně odpovídali zástupci fakulty. Nejvíce otázek se týkalo přijímacích zkoušek a podmínek přijetí ke studiu.

„Snažíme se reagovat na epidemickou situaci, do téměř všech bakalářských studijních programů bereme bez přijímací zkoušky, pokud není naplněna kapacita daného studijního programu. Termín pro podání přihlášek do bakalářského studia je 20. dubna 2021, po tomto termínu budou uchazeči informování o tom, zda byli přijati, případně jaký je další postup v rámci přijímacího řízení,“ ujistila proděkanka Reimannová.

Dny otevřených dveří cílily především na stávající maturanty, tedy zájemce o bakalářské studium, nicméně naše fakulta nabízí také možnosti navazujícího magisterského či doktorského studia.

Záznam Dne otevřených dveří je možné zpětně zhlédnout na našich stránkách nebo na univerzitním YouTube kanálu. Veškeré informace k přijímacímu řízení naleznete na webu fakulty.

V případě jakýchkoli dalších dotazů se můžete obrátit na ing. Jana Pražáka z Poradenského a propagačního střediska FF UPa (jan.prazak@upce.cz) nebo na telefonu 466 036 224.

Veškerá výuka tělesné výchovy zajišťovaná Katedrou tělovýchovy a sportu bude v závislosti na opatřeních přijatých v souvislosti s pandemií Covid-19 vyučována prezenčně i distančně.

Volitelná tělesná výchova nebude v LS 2021 rušena, ale bude také případně vyučována distančně. Z tohoto důvodu budou pro tento semestr vypsány jen vybrané předměty volitelné tělesné výchovy.

Distanční výuka bude probíhat např. formou prezentačních videí, rozborem vlastní životosprávy, s využitím aplikací zaznamenávajících pohybové aktivity apod. Informace o formě a způsobu výuky obdrží studenti od příslušného vyučujícího v prvním týdnu letního semestru prostřednictvím e-mailu/aplikace MS Teams.

Volitelné předměty tělesné výchovy v LS 2021

Sport pro všechny (SPV2)

Kondiční cvičení (KCV2)

Posilování (POS2)

Atletická příprava (ATP2)

Powerjóga (PWJ2)

Výuka povinných předmětů tělesné výchovy bude probíhat dle sylabu předmětu prezenční, distanční nebo blokovou formou. Informace o formě a způsobu výuky obdrží studenti od příslušného vyučujícího v prvním týdnu letního semestru prostřednictvím e-mailu/aplikace MS Teams.

Povinné předměty tělesné výchovy v LS 2021

Sport a tělesná výchova (TVPLS) – pro FES, DFJP, FF, FCHT, FEI

Tělesná výchova (TVFLS) – FEI obor Aplikovaná elektrotechnika

Kondiční příprava (ZTV5) – FZS obor Zdravotnický záchranář

Sebeobrana 2 (ZTV6) – FZS obor Zdravotnický záchranář

Vodní záchrana (ZTV4) – FZS obor Zdravotnický záchranář

Základy plavání (FZP) – FES obor Ekonomika regionálního sportu

Zápis tělesné výchovy do STAGu

Zápisy povinných předmětů TV do Stagu probíhají v době individuálního předzápisu, stejně jako zápis ostatních předmětů.

Zápis volitelné TV probíhá po jednotlivých fakultách dle harmonogramu uveřejněným na webu KTS.

Tvůrci čtyřdílné minisérie o Boženě Němcové vystihli její charakter beze zbytku, říká historička, profesorka Milena Lenderová z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Ta je poradkyní úspěšného seriálu České televize a tvůrcům odborně zasahovala do scénáře. Oceňuje skvělé herecké výkony a potvrzuje, že erotické scény k nejslavnější české spisovatelce patří také.

Seriál o Boženě Němcové se začal natáčet už předloni v srpnu. Jste jeho poradkyní od začátku?

Při natáčení už by bylo na rady pozdě. Hana Wlodaczyková, jedna ze scenáristek, mě poprvé kontaktovala začátkem roku 2016. Ještě než jsem viděla scénář, odpovídala jsem jí na otázky týkající se pražských salonů, bálů, výchovy dívek a jejich uvádění do společnosti, zacházení s dětmi, kouření žen… Už tehdy jsem velmi ocenila skutečnost, že se obě scenáristky perfektně orientovaly ve vydané korespondenci Boženy Němcové. Takřka ve všem, co bylo o ní a její rodině napsáno. I v sekundární literatuře týkající se 19. století a postavení žen.

Proč vás tvůrci oslovili? Hrálo roli, že jste v minulosti už např. radila seriálu První republika?

Myslím, že to nebylo ani tak kvůli První republice, ale spíš díky mým publikacím týkajících se dějin žen. Ale to byste se musela zeptat jich.

Do čeho všeho ještě z pohledu historičky promlouváte?

Při čtení jednotlivých částí scénáře, který měl několik verzí, jsem tu a tam něco poopravila, upřesnila nebo doporučila změnit. Ale skutečně toho bylo málo. Ke scénáři jsem přistupovala s tím, že se nebude točit dokument, ba ani hraný historický dokument, ale melodramatická - v dobrém slova smyslu - minisérie, kterou se tvůrci obracejí k laickému publiku, byť zjevně nikoli k tomu, co se dívá na Ordinaci v růžové zahradě. Že se prostě neobracejí k odborníkům, ať už historikům, nebo literárním vědcům. A ten půdorys 19. století, jeho reálie, politickou a sociální problematiku, nesvéprávné a ponižující postavení žen respektovali a dokázali nenásilnou formou laikovi přiblížit. 

Na co si musíte dávat pozor, když něco upřesňujete?

Abych nebyla otravně učená.

Kromě vás seriálu radili i vaši kolegové, docentka Marie Macková a doktor Vladan Hanulík.

Ano. Myslím, že paní docentka se vyjadřovala k problematice rakouských úředníků a kolega Vladan Hanulík radil v medicínských záležitostech.

Co dělá obvykle tvůrcům historických seriálů a filmů největší problém?

Napjatý poměr mezi historickou věrohodností, dobrým vkusem a snahou přilákat diváky. Je to patrné i na „světových“ historických seriálech. Například v Bílé královně z roku 2013, ve velkolepých Versailles z let 2015-2018 či poměrně nové Kateřině Veliké s Helen Mirren (myslím, že pokud se týče dobrého vkusu, je tento seriál opravdu na hraně). Daň sledovanosti je u všech jmenovaných seriálů zčásti zaplacená množstvím erotických scén, čemuž se nevyhnula ani Božena.

Ale Němcová opravdu neprolamovala společenské konvence jen tím, že psala, debatovala s přáteli, provokovala, raději „četla, než pekla“, ale i svým vcelku nespoutaným milostným životem. Osobně s tím problém nemám, prostě to k ní patří, ale myslím, že u některých diváků otevřené milostné scény narazí. Přece jen byla Božena Němcová velkou českou spisovatelkou. A velké české spisovatelky, zjevy ojedinělé, jsou přece po všech stránkách dokonalé a nechybují!

Český buditel je prostě bezpohlavní, což platí zjevně i pro buditelky. Tento sporný odkaz Zdeňka Nejedlého si pořád tak trochu neseme v sobě. Moje prababička ještě věřila, že „Božena Němcová byla slavná spisovatelka, ale špatná ženská.“ Pak už platila jen první polovina této výpovědi…

Mohla byste například na způsobu oblékání dokumentovat, jak se promění v 19. století během pár let nějaký kousek oblečení, boty, klobouky…

To nebyla moje parketa. Na to měli tvůrci minisérie odborníky na dějiny oblékání. Kostýmy se povedly, návrhářka dokázala dokonce sledovat postupnou materiální a fyzickou degradaci Němcové. Ale obecně se dá říct, že oblečení vždy odráží nejen technologické možnosti dané společnosti, ale i dobový konstrukt feminity na jedné a maskulinity na druhé straně. A co se týče dětského oblečení, lze na jeho vývoji sledovat postupně vznikající a sílící autonomii dětského věku.

Když sledujete seriál, stane se, že narazíte ještě na nějaké nepřesnosti?

Ano, ale nebylo jich mnoho. Navíc jsou v seriálu scény, které v pramenech oporu nemají a ani mít nemůžou. Melodrama dopřává svým tvůrcům podstatně víc tvůrčí svobody a možností fabulace než historický dokument. V seriálu prostě není poznámkový aparát.

Dokázali tvůrci seriálu vystihnout charakter Boženy Němcové?

Beze zbytku. Myslím, že se podařilo i obsazení. Především Božena v podání mladičké Anny Kameníkové je úžasná. Stejně jako neurvalý vlastenec Josef Němec v podání Jana Hájka. Ale v podstatě se to týká všech postav. 

Co v seriálu chybí?

Mně tam nechybí nic. Zachytit košatý život ve čtyřech pokračováních – klobouk dolů! Ale určitě se někdo ozve.

Proč bychom měli „​Boženu" vidět?

Abychom si uvědomili, kým vlastně byla. Němcová přece nemůže být vnímána jen jako autorka Babičky. Přes nesporné kvality tohoto kanonického díla, doslova přelomu v české literatuře 19. století, už nedokáže mladou, ale zčásti ani střední generaci zaujmout. Němcová má nepřeberné množství fazet, které jsou patrné hlavně v její bohaté a nádherné korespondenci. Byla výjimečnou ženou, solitérem, rebelkou. Měla dobré i méně dobré vlastnosti. A to myslím jednotlivé díly této série ukázaly.

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (1947)

Věnuje se genderové tematice a píše o pestrém 19. století z pohledu každodennosti. Je autorkou řady knih o dějinách ženy a dětství. Za svou vědeckou činnost byla několikrát oceněna (získala i cenu Magnesia Litera). V roce 2014 převzala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za svou dlouholetou badatelskou činnost a významné publikace. Je jedním z excelentních vědců Univerzity Pardubice, kde působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické.