Studující, zaměstnaní i veřejnost si v kampusu Univerzity Pardubice během tradičních akcí připomínají výročí listopadových událostí let 1939 a 1989. Při této významné příležitosti ocenil ve čtvrtek 13. listopadu rektor prof. Libor Čapek během slavnostního akademického obřadu osobnosti univerzity za jejich mimořádný přínos k rozvoji školy ve výzkumu i vzdělávání.

Desítky návštěvníků zavítaly do univerzitní galerie GU: na vernisáž výstavy s názvem LOOOK!, jejíž autorem je prof. akad. mal. Tomáš Lahoda z Fakulty restaurování UPCE. Setkání pokračovalo akcí Zvonění u auly, jež doprovodil Vysokoškolský umělecký soubor. Účastníci za přítomnosti rektora univerzity, primátora Pardubic Jana Nadrchala, senátorky Miluše Horské a dalších hostů společně zazvonili klíči a zapálili svíčky, stejně jako během protestů sametové revoluce v roce 1989.

Večerní program uzavřel koncert Komorní filharmonie Pardubice v Aule Arnošta z Pardubic. Pod taktovkou dirigenta Jana Kučery vystoupil v programu s názvem ‘O sole mio tenorista Daniel Matoušek.

V pondělí 17. listopadu od 17 hodin studující Fakulty filozofické vystoupí v představení Rekonstrukce ve Východočeském divadle Pardubice. Do pátku 21. listopadu zve fakulta také na Týden humanitních věd, během něhož se návštěvníci mohou těšit například na workshop tvůrčího psaní či pásmo studentských dokumentárních filmů.

Katedra tělovýchovy a sportu pořádá v úterý 18. listopadu od 12:30 hodin tradiční Sportovní den Univerzity Pardubice. V 17:30 hodin odstartuje Noční běh dvojic, při kterém se běžci s čelovkami vydají na trasu v kampusu UPCE. Ve středu 19. listopadu univerzita ocení své nejlepší sportovce a také vítěze prestižní soutěže Standarta rektora, ve které soupeří jednotlivé fakulty v mnoha sportech o putovní pohár.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Srdečně Vás zveme na workshop Praktický návod na komunikaci vědy s Pavlou Hubálkovou, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.

Jak efektivně komunikovat vědecká témata? Komunikace vědy má mnoho forem a možností, během workshopu se dozvíte, jak si správně vybrat. Svět vědy a médií se ale zároveň v mnohém liší a je dobré vědět, co (ne)dělat, jak se připravit na rozhovor, jak efektivně komunikovat s novináři nebo jak se do médií vůbec dostat. 

Termín: 27. listopadu 2025, od 10:00 do 12:00 hodin

Místo: budova VO, místnost 01009

Lektorka:  Pavla Hubálková Ph.D.

Pavla Hubálková píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a dokončila doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Nyní působí jako vědecká novinářka v české edici magazínu WIRED. Vědu komunikuje i na sociálních sítích, píše newsletter a je spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině. 

Registrovat se můžete zde: Praktický návod na komunikaci vědy s Pavlou Hubálkovou | EDU UPCE

Kapacita kurzu je omezena. Účastníci mentoringového programu mají možnost přednostního přihlášení.

Těšíme se na Vaši účast!

Ve zdravotnictví vznikají během vyšetření a péče nejrůznější odpady. Je možné je recyklovat? A dají se z nich získat některé důležité látky zpět? Když se Marek Tykva a Jiří Palarčík z Fakulty chemicko-technologické začali zabývat odpadem po magnetické rezonanci, právě recyklace jim jeden prvek vrátila. Gadolinium. Už teď vědí, že bude vracet i další. 

Na začátku spolupráce obou kolegů byla diplomová práce analyzující kov jménem gadolinium. Když ji student Marek Tykva obhajoval před komisí, častoval ho několika všetečnými dotazy dnes už jeho kolega z Ústavu environmentálního a chemického inženýrství Jiří Palarčík. Téma ho zaujalo a chtěl studenta navést na nové myšlenky. Pak oběma došlo, že bude nejlepší, když spojí síly.

Nenápadný kov

„Gadolinium najdeme v periodické tabulce prvků až v tom spodním pruhu. Patří do skupiny kovů vzácných zemin. Na první pohled není moc zajímavé, jedná se o stříbřitě bílý kov, který může vypadat také jako bílý prášek,“ popisuje doktorand Marek Tykva. Kouzlo ovšem je ve vlastnostech kovu. „Dokáže odvracet radiaci, protože zachytává velké množství neutronů. Proto se využívá například v jaderné energetice,“ vysvětluje dál. Kromě toho pomáhá prvek i ve zdravotnictví, třeba při vyšetření magnetickou rezonancí. Je součástí speciální kontrastní látky, kterou dostávají pacienti před vyšetřením. „Látka se jim aplikuje nitrožilně nebo vypitím tekutiny, a to například při podezření na onkologické onemocnění. Látka způsobí, že pořizovaný snímek je více kontrastní a změny v něm jsou lépe vidět,“ přibližuje význam gadolinia ve zdravotnictví doktorand. Podanou kontrastní látku člověk z těla následně vyloučí močí. 

Není odpad jako odpad

Na začátku výzkumu se chemikům nabízely dvě cesty, jak gadolinium získat zpět. Obě vedly přes odpad. „Marek se ve své diplomové práci zaměřil především na analytickou stránku věci. Zajímalo ho, jestli a jak lze množství gadolinia stanovit v odpadních vodách a jak ho odtud získat,“ popisuje první uchopení problému Jiří Palarčík. Taková cesta však vykazovala určitá rizika. „Ve chvíli, kdy se gadolinium dostává s močí do odpadních vod, stává se z něho nebezpečný materiál. Práce s ním je kvůli tomu komplikovanější a současně neekonomická,“ doplňuje. Proto se kolegu snažil přivést na myšlenku, aby zbytky gadolinia hledal jinde. Už v nemocnici. Kontrastní látka se odebírá z 30ml ampule a dávkuje se pacientovi podle pohlaví, hmotnosti a orgánové specifikace. Celý objem se přitom na jedno vyšetření nespotřebuje, zbytek se však už použít nesmí. Ze zbytku obsahu skleněné lahvičky se v tu chvíli stává z pohledu zdravotníků kontaminovaný odpad a musí se vyhodit. 

Nájezd na nemocnice

„Zdravotnický odpad se likviduje podle zákona o odpadech. Nejčastěji se odváží rovnou do spalovny,“ doplňuje Jiří Palarčík. To ale oběma vědcům přijde škoda a mají řešení. „V použitých ampulích i injekčních stříkačkách zůstávají zbytky kontrastní látky i s gadoliniem, kterého tam není málo. Navíc odpadá problém s tím, že jsou vzorky nebezpečné,“ vysvětluje Palarčík. A tak se dvojice chemiků začala zajímat o zdravotnický odpad a o to, zda by nějaké vzorky pro svůj výzkum mohli získat. Obrátili se na nemocnice v blízkém okolí a začali spolupracovat s těmi v Pardubicích a Hradci Králové. Požadovaný odpad jim k výzkumným účelům bez váhání poskytly. A vědci začali získávat gadolinium zpět. „Ampule a stříkačky vymýváme vodou či jiným rozpouštědlem. S tím nám do budoucna pomůže speciální myčka. Oplachové vody se snažíme co nejvíce zakoncentrovat, abychom nemuseli pracovat s velkými objemy,“ popisuje metodu Marek Tykva. Pak přichází na řadu rozklad roztoku.  

Princip recyklace

Kontrastní látka na bázi gadolinia je organická komplexní sloučenina. Je většinou velmi stabilní, proto chemici přistupují k poměrně radikálnímu způsobu rozkladu, aby ji dostaly do podoby anorganické, se kterou se lépe pracuje. „Vlivem vysokých teplot, tlaků a pomocí rozkladného činidla dochází k mineralizaci. Během ní se organická látka kompletně přemění na základní sloučeniny přítomných prvků. Uhlík a kyslík se mění na oxid uhličitý, vodík s kyslíkem na vodu nebo vodní páru a z kovů se stávají anorganické sole,“ přibližuje postup rozkladu doktorand Tykva. „Výsledkem je roztok sole gadolinia a použité minerální kyseliny, v našem případě dusičnanu gadolinitého. Tento roztok se po úpravě a čištění může použít jako druhotná výchozí surovina pro výrobu znovu ve zdravotnictví, v jiném odvětví nebo se prodá firmám, které ho použijí jako zdroj gadolinia pro své účely,“ dodává. 

Tento proces má ještě jeden bonus. V laboratoři po něm zůstává čistý obalový materiál jako plasty z injekčních stříkaček, jejich hroty nebo skleněné ampule, který už nemusí putovat primárně do spalovny. Převezmou si ho společnosti zabývající se recyklací plastu, skla nebo hliníku. Díky tomu dává výzkum pardubických vědců daleko větší, nejenom ekonomický smysl. Ochotu nemocnic poskytovat tento odpad přitom oba berou jako zprávu, že nemocnice chtějí aktivně hledat nové způsoby nakládání s odpadem.

Finance na projekt

V průběhu výzkumu se navíc ukazuje, že tato metoda recyklování by mohla fungovat na další typy kontrastních látek. Tuto přenositelnost chemici právě testují. Nahrává jim i to, že se podobným výzkumem ani vědci v zahraničí příliš nezabývali.

Marek Tykva a Jiří Palarčík nedávno podávali ke svému výzkumu dokonce projekt. Získal sice potřebné body, ale kvůli nedostatku financí k realizaci doporučen nebyl. Vědci se ale nevzdávají, hledají jiné cesty a oslovují i firmy. Jsou si také vědomi toho, že ten správný čas pro ně možná teprve přijde. Je důležité, že výzkum koresponduje s udržitelností, která momentálně hýbe světem a ovlivňuje řadu oblastí. I kvůli osvětě se už podruhé jejich pracoviště zapojilo do Týdne udržitelnosti, který na UPCE probíhal v polovině září. Pořádali exkurze po pracovištích, ukazovali, co dělají, čím se zabývají. „Naší ambicí je přitáhnout nejen lidi zvenku, ale i ty z univerzity. Je potřeba o tématech mluvit. A třeba zrovna naše práce zaujme další studenty chemie, přidají se k nám a pomohou nám dotáhnout výzkum do konce,“ uzavírá Jiří Palarčík. 

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 115, v tištěné i on-line podobě.

Šanci proniknout do strategií firem a podívat se, jak instituce řeší aktuální otázky, měli studující Univerzity Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice nabídla od pondělí 3. listopadu Týden teorie a praxe v ekonomice. Studující měli možnost navštívit týden více než50 přednášek, workshopů a diskusí. 

Během 19. ročníku akce vystoupilo více než šest desítek zástupců soukromých společností a institucí. „Naši studenti měli jedinečnou příležitost diskutovat nejen o aktuálních ekonomických otázkách, ale také o tématech jako je digitalizace veřejné správy, leadership v době umělé inteligence či udržitelnost. Týden teorie a praxe jim umožnil získat inspiraci, nové kontakty i praktické zkušenosti pro své budoucí profesní uplatnění,“ říká prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., děkan Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Během čtyřdenní akce nabídly známé firmy, státní instituce a úřady atraktivní pohled do svých strategií. Ukázaly například, jak lze využít udržitelnost jako konkurenční výhodu, přiblížily roli influencer marketingu v moderní komunikaci nebo feedback kulturu v praxi. Diskutovalo se také o implementaci umělé inteligence do firemních procesů, regionálním rozvoji, práci daňových poradců nebo makroobezřetnostní politice a daňové trestné činnosti. Mezi hosty se objevili odborníci z mezinárodních firem, veřejného sektoru, bankovních institucí i neziskových organizací. 

Součástí programu byl také páteční hackathon „PARÁDNÍ NÁPAD 2025“, během kterého studenti v týmech řešili reálné výzvy z praxe a soutěžili o nejlepší inovativní řešení. 

Rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek a zástupci vedení čtyř fakult UPCE jednali o budoucí spolupráci se společností Explosia. 

Společného jednání se zúčastnilo vedení společnosti, mimo jiné předseda představenstva Bc. Tomáš Rubáček, MBA, místopředseda představenstva Ing. Ondřej Havlík nebo člen představenstva Pavel Křivonožka, MBA, ale také zástupci výzkumu, provozu a HR společnosti. Jednání se soustředilo např. na možné prohloubení spolupráce týkající se stáží studentů univerzity a možnosti uplatnění absolventů Univerzity Pardubice. 

Univerzita a dynamicky se rozvíjející státní společnost se dohodly na konkrétních krocích a pokračování diskusí jak v těchto oblastech, tak v oblasti výzkumu a vývoje.

Předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání prof. Jaroslav Miller navštívil Univerzitu Pardubice. S rektorem univerzity prof. Liborem Čapkem, členy vedení UPCE, členy vedení fakult a zástupci Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice, odborných komisí, Akademického senátu Univerzity Pardubice a Oddělení metodického vzdělávání diskutoval o vizích, které se týkají hodnocení kvality studijních programů, kontroly kvality vysokých škol, dosažení plného členství ČR v evropských akreditačních strukturách, přípravy institucionální akreditace a standardů akreditace studijních programů. 

Univerzita Pardubice se zařadila do první čtveřice vysokých škol, kterým Národní akreditační úřad pro vysoké školství udělil v roce 2018 na deset let tzv. institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání, a to v dopravě, ekonomických oborech, historických vědách, chemii, informatice a zdravotnických oborech. 

V praxi to znamená, že univerzita nemusí v těchto oblastech vzdělávání posílat žádosti o akreditaci studijních programů ke schválení Národnímu akreditačnímu úřadu pro terciární vzdělávání a tato je projednána Radou pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice. „Vaše univerzita má kontinuitu a dynamiku. Víte, kam směřujete,“ uvedl prof. Miller, který diskutoval o plánovaných změnách a možnostech spolupráce.

Bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D. vede úřad od 1. července 2025, přičemž jde o šestiletý mandát. Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání je zřízen zákonem o vysokých školách jako právnická osoba veřejného práva a nezávislý orgán. Rozhoduje např. o institucionálních akreditacích, o akreditacích studijních programů nebo o akreditacích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol, vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a k typu vysoké školy nebo posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr školství, mládeže a tělovýchovy, a vydává k nim stanovisko.

Začíná pátý ročník mentoringového programu na UPCE, který se zaměřuje na podporu studujících doktorských studijních programů, postdoků a začínajících akademických a výzkumných pracujících.

I letos odstartuje úvodním workshopem, který proběhne 11. listopadu  2025 od 13 do 16 hodin v budově rektorátu (zasedací místnost 4. patro).

Přijďte a poznejte mentory, poslechněte si zkušenosti mentorovaných z minulých ročníků a zjistěte, co mentoring může nabídnout právě Vám. Workshopem Vás provede Mgr. Kateřina Cidlinská, Ph.D.

Registrovat se můžete zde: Úvodní workshop mentoringového programu (5. ročník) | EDU UPCE

Více o mentoringovém programu: Mentoring | Univerzita Pardubice

Těšíme se na Vás!

Bývala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se stala první zahraniční diskutující debat z cyklu Čaj o páté na Univerzitě Pardubice. Před samotnou diskuzí ji přivítal rektor prof. Libor Čapek. Setkala se také s prorektorkou prof. Petrou Bajerovou, děkanem Fakulty filozofické doc. Jiřím Kubešem a oběma organizátory projektu Čaj o páté Mgr. Michalem Němečkem a Ing. Janem Pražákem.

Zuzana Čaputová v debatě vyzdvihla důležitost hodnot, jako je pokora či empatie v profesním, veřejném i osobním životě. Inspirativnímu setkání přihlížela zcela zaplněná Aula Arnošta z Pardubic a další stovky sledujících online. Publikum ocenilo mimořádnou osobnost dlouhým potleskem ve stoje. 

Celý rozhovor naleznete od pondělí 10. listopadu na Youtube kanále univerzity a dalších podcastových platformách.

Foto: Milan Reinberk, Michal Král

Cyklistika Radka Vrbu z Dopravní fakulty Jana Pernera nikdy moc nelákala. Když ale nasedá na speciální nákladní kolo, je z něj najednou cyklistický nadšenec. Tohle kolo totiž není obyčejné. Převáží balíky a dopisy z depa k zákazníkům a u toho sbírá data. Proč? Aby doručování zásilek po městě bylo efektivnější a ekologičtější.

Je prvního července, v areálu univerzitního kampusu se na svůj velký den chystá neobvyklý stroj. Vypadá trochu jako kříženec rikši a malé dodávky – má robustní rám, dvoukolovou konstrukci, vpředu velký, uzavíratelný nákladový box. Výzkumník Radek Vrba kontroluje poslední detaily: tlak v pneumatikách, stav baterie, připojení tabletu. Tohle kolo zrovna vyjíždí na svou první velkou cestu. 

„Jedu na něm po cyklostezce do sousedního Hradce Králové. Předáváme ho partnerské firmě, která pro nás bude kolo testovat v ostrém provozu. Bude přepravovat zásilky a sbírat důležitá data týkající se jejich doručování,“ říká na cestu natěšený Radek Vrba. Trasa z kampusu do Hradce Králové má zhruba 25 kilometrů. „Na kole jsem se průběžně projížděl už po kampusu, ale na tuhle delší cestu se hodně těším,“ dodává. Nákladní box zatím zůstává téměř prázdný, naložil do něho jen pár nezbytností. Výzkumná práce na nákladním kole ho nesmírně baví a je rád, že jako doktorand může být součástí týmu docenta Libora Švadlenky, který se výzkumem doručování zásilek tzv. na poslední míli zabývá dlouhodobě. 

Už jen nezbytné foto celého týmu s nákladním kolem a Radek Vrba může nasednout. Elektrokolo se rozjíždí tiše a plynule. Ovládání je velmi snadné a při jízdě cyklistovi pomáhá elektromotor, což si mladý doktorand nemůže vynachválit. Do cíle přijíždí s úsměvem, ani na čele se nezpotil. Pochvaluje si, že kolo šlapalo perfektně celou cestu. Na předání je připravené. „Testování kola v provozu je pro nás velmi cenné, už teď jsem zvědavý na první výsledky,“ dodává Radek Vrba. 

Jízda na nákladním kole vás viditelně baví…

Musím říct, že to je úplně něco jiného. Na tohle kolo sedám opravdu rád. Hrozně mě baví.

Koukají na vás lidé divně, když jedete kolem?

Ani ne. Po Pardubicích podobné kolo už jezdí, jeden kurýr s ním rozváží zákazníkům jídlo. 

Vy jídlo ale nevozíte… Co se chystáte přepravovat?

Nákladní kola jsou určena pro přepravu nejrůznějších zásilek po městě od těch malých až po středně velké. Jsou to zásilky, které si např. zákazník běžně objednává na internetu v nejrůznějších e-shopech a očekává co nejrychlejší doručení na místo, které si vybere – domů, do výdejního místa nebo do samoobslužného boxu.

Jak doručování probíhá?

My se zabýváme poslední fází celého řetězce doručování, označuje se jako doručování na poslední míli, tedy z posledního distribučního depa nebo skladu k rukám zákazníka. Když si objednáte zboží na internetu, zásilka se doručuje nejdříve z centrálního skladu/depa do regionálního distribučního depa. V našem regionu je jedno takové například mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Odtud se zásilky rozvážejí zákazníkům. Typicky se vozí dieselovou dodávkou přímo na adresu zákazníka či do výdejního boxu v centru města. Ekologičtější variantou je ovšem zavést takovéto zásilky touto dodávkou pouze do tzv. mikro depa umístěného ve městě, tam je přeložit do nákladního kola a takto zavést na adresu či do výdejního boxu v centru města. Není to ale jediná alternativa, je jich celá řada – např. v jiném projektu řešíme v rámci výzkumného týmu i další moderní způsob doručování zásilek na poslední míli tzv. crowdshipping – více o tomto způsobu doručování se dozvíte i na letošní Noci vědců, kde ho přiblížíme široké veřejnosti.

Proč kolo jezdí zrovna v Hradci Králové, a ne v Pardubicích?

V Hradci Králové je systém doručování zásilek nákladními koly už zavedený. Firma, které jsme kolo předávali, se na tento způsob doručování specializuje a s naším týmem spolupracuje dlouhodobě. Bonusem navíc je, že nám kolo u „sousedů“ dělá reklamu na Dopravní fakultu Jana Pernera (smích). My bychom ale samozřejmě byli rádi, abychom doručování nákladními koly měli i v Pardubicích. V jednom našem již úspěšně ukončeném projektu jsme vytipovali ideální místa pro umístění mikro depa, nyní je třeba rozhodnutí vedení města.

Funguje takové doručování i v dalších městech?

Ve světě je tento způsob doručování již poměrně rozšířený. V Česku jezdí cargobiky například po Praze. Mikro depa tam mají na Florenci nebo na Andělu a chtějí budovat další. Tamní kola ale mívají nákladní prostor spíše vzadu. Je to pro ně bezpečnější při nájezdu do křižovatek, lépe do nich vidí a kolo pro ně vepředu není tak dlouhé.

Vaše kolo má ale náklad vepředu – proč?

Na začátku jsme měli určité technické požadavky – jako definovanou minimální nosnost kola, výkon, kapacitu baterie, možnost instalace dodatečných snímačů na sběr různorodých dat z provozu. Nejlépe jim vyhovoval holandský typ kola. Když kolo dorazilo, osadili jsme jej s kolegou Petrem Polívkou, který mi pomáhal s elektroinstalací, technologií pro sběr dat – ta zatím zahrnuje snímače hmotnosti zásilek, GPS, gyroskop, teplotní čidlo a měření odběru proudu a napětí. A do budoucna plánujeme kolo osadit ještě dalšími snímači. Pak už jsme vše jen nastavili a pustili se do testování kola.

Je těžké s nákladním kolem jezdit?

Člověk si na jízdu musí trochu zvyknout, a především zjistit, jak kolo reaguje, když se rozhodne například provést odbočovací manévr. Tím, že má nákladový prostor vepředu, reaguje maličko se zpožděním a chvilku proto trvá, než zatočí, když řídítky zahnete. S tím je třeba počítat. Po chvilce jízdy už to člověku vůbec nepřijde. 

Co všechno jste před předáním testovali?

Kromě samozřejmého prověření jízdních vlastností kola bylo nutné se především ujistit, že se nám data sbírají tak, jak mají, neboť to je pro nás klíčové. Statické testy pomohly ověřit správné nastavení a automatizaci, aby se vše spustilo ve správný čas. Po mnoha jízdách po rovině jsem pak vyrazil na jediný pořádný kopec v okolí, Kunětickou horu, abych zjistil, jak se kolo i měřicí technika chovají při takovém stoupání. I s největší dopomocí a nákladem kolo stále ukazovalo dojezd 120 kilometrů.

Jak těžké zásilky můžete převážet? 

Nosnost nákladního boxu je maximálně 100 kilogramů. Jeho objem je 375 litrů. Člověk vždycky musí počítat s hmotností nákladu i se svojí váhou. Jízda bude samozřejmě jiná, když v boxu bude pár dopisů, než když do něj naložíme čtyři pět těžších krabic či objemnější náklad. Když jedete plně naložení, musíte u jízdy víc přemýšlet, jak najíždět do zatáček, jak moc to pustit z kopce, abyste zvládli dole bezpečně zastavit atd. Se sto kily vepředu musíte být poměrně opatrní, fyziku zkrátka neoklamete.

Jak pro vás kolo sbírá potřebná data?

Celý proces je automatizovaný. Ráno kurýr na tabletu zmáčkne „play“, v telefonu zapne aplikaci, naloží kolo zásilkami a může vyrazit – skoro stejně snadno, jako když si doma pustíte film na televizi. Zbytek už běží sám: trasa se automaticky ukládá spolu se všemi informacemi o doručování a data putují rovnou na server. Odpoledne po návratu nahrávání na obou zařízeních zastaví, kolo připojí k nabíječce a další den se akce opakuje.

Může jet na kole pokaždé někdo jiný?

Může a je to dokonce žádoucí. Pomůže nám to získat větší rozptyl dat o stylu jízdy, využívání přípomoci apod. Díky tomu uvidíme zajímavé rozdíly. Na datech vidíme, jaký režim kurýři používají nebo jakou mají spotřebu. Motor dokáže hodně pomoct, což se potom odráží na výdrži baterie. Stejně tak jakmile vyprázdní nákladový box, jede kolo s daleko větší lehkostí.

Kolik kilometrů za den kolo najezdí?

Zatím to podle prvních jízd vychází kolem 25 kilometrů denně, ale skutečné číslo ukáže až delší sběr dat. Hodně záleží na počtu zásilek i na trase, kterou kurýr jede.

Jezdí se na kole za každého počasí?

Teď v létě ano. Jízda ale nesmí být pro kurýra nijak nebezpečná. Takže na sněhu nebo při náledí kola vyjíždět nebudou. To by byla spíš sebevražda…

Každopádně člověk je na čerstvém vzduchu, a vlastně ještě sportuje…

To je pravda. Elektrokolo sice motorem pomůže, ale šlapat za vás rozhodně nebude, jak si někteří myslí. 

Jak dlouho bude kolo v testovacím provozu?

Firma ho bude mít celý rok. Je skvělé, že v sebraných datech zohledníme jak prázdninový provoz, tak celkovou sezónnost a porovnáme různé scénáře vytížení kola. Jeho provoz určitě ovlivní zimní měsíce a nás zajímá, jak konkrétně.

Kolik dat máte v tuhle chvíli?

Kolo se zatím testuje od prázdnin, tedy velmi krátkou dobu na to, abychom mohli dělat konkrétní závěry. Navíc na data ještě koukáme spíš tak, jestli všechno funguje, jak má. Já jsem ale hodně zvědavý, jak to probíhá už teď, takže si data stahuji každý den.

Co bude výstupem vaší analýzy?

Budou to především doporučení pro praxi. Chceme tento typ doručování detailně popsat a pomoct ho rozšířit na další místa. V případě Pardubic jde o přípravu této alternativní dopravy, která naváže na vybudování zmíněného mikro depa. Jde o to zjistit optimální způsob provozu těchto kol, jak s nimi jezdit, kdy a kde dobíjet, jakou baterku použít, jakou optimální hmotnost zásilek nakládat, jak např. teplota okolí ovlivňuje stav baterie apod. Zajímá nás celá řada aspektů i vzhledem k optimalizaci doručovacích tras.

Proč je výhodné doručovat takto? Jsou důvody i ekologické?

Bezpochyby. Jedná se o ekologický způsob dopravy, který pomáhá snižovat emise a hluk ve městech. Počet zásilek, které se dennodenně přepravují, neustále vzrůstá. Doprava po městech sílí, a proto se řeší nejrůznější alternativy a lidé na ně začínají slyšet. Elektrokola zažívají v populaci také velký rozmach, a to s sebou přináší logické změny. V poslední době se hodně řeší udržitelnost a tento koncept do ní skvěle zapadá. Kola mají navíc celkově nízké provozní náklady.

Může být toto doručování rychlejší?

Ano, v hustém městském provozu může být kolo v některých případech rychlejší než auto, například když se využívají cyklostezky a auta stojí na červené nebo v koloně. Hodně ale záleží na trase, počtu zastávek a infrastruktuře. Dosavadní poznatky z praxe ukazují, že mikro depa přímo v centru města pomáhají doručování zefektivnit, protože zboží putuje z co nejkratší vzdálenosti.

Je potřeba ještě něco, aby tento systém dobře fungoval?

Stále budovat cyklostezky a propojovat je v jeden systém. Toto propojení musí být zároveň bezpečné pro všechny účastníky provozu. Pro nákladní kola platí stejná pravidla silničního provozu, tudíž mohou využívat vybudovanou infrastrukturu a mohou kromě cyklostezek jet klasicky po silnici. 

Dovedete si představit i další využití tohoto kola?

Na stáži v Německu jsme viděli, jak nákladní kolo využívá Deutsche Post, a to nás hodně inspirovalo. Dá se použít pro nejrůznější běžné údržby ve městě nebo na úklid. V Praze nám ukazovali, že se jím dá přepravit dokonce i celá kapela. Je to dobrý dopravní prostředek také do práce. Do boxu si naložíte, co potřebujete, a jedete. Cestou se zastavíte, kde je třeba, a když jedete domů, vezmete pohodlně ještě nákup. Někteří s ním jezdí na výlety. Sám si dovedu představit jet na něm i na dovolenou, a to jsem žádný velký fanda do kol nikdy nebyl (smích).

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 115, v tištěné i on-line podobě.

Uchazečům o studium na vysoké škole se představila Univerzita Pardubice na veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Brně. Jeho návštěvníky oslovila nejen atraktivní expozicí, ale také hravými ukázkami vědy. Středoškoláci, jejich rodiče i výchovní poradci se dozvěděli vše potřebné o studiu i přijímacím řízením. S uchazeči sdíleli své zkušenosti současní studující.

Univerzita Pardubice od 1. listopadu otevírá možnost podávat přihlášky ke studiu pro další akademický rok 2026/2027. Informace o možnostech studia i životě na UPCE, včetně elektronické přihlášky, lze už nyní najít na webu Studuj na UPCE.