Pardubičtí vědci odhalí rakovinu z kapky krve

6. 11. 2020

Ticho při procházení osiřelých chodeb Univerzity Pardubice ukončí až otevření dveří na pracoviště analytické chemie. Čilý ruch v několika pracovnách prozrazuje, že tady výzkum pokračuje.

Přestože se nejedná o nemocnici, nýbrž chemické pracoviště, dokážou pardubičtí vědci včas detekovat rakovinu slinivky rozborem jedné kapky krve. „Vidíte ty červené body?“ ukazuje Michal Holčapek graf na monitoru. „Když mají jiné hodnoty než ty modré, ukazují na rakovinu slinivky,“ popisuje profesor na katedře analytické chemie pardubické univerzity.

Proces diagnózy vypadá na první pohled tak jednoduše, že by ji pouhým pohledem na monitor dokázal poznat i laik. Předcházelo jí však patnáct let práce a vývoj vlastního softwaru na zpracování statistických dat. To vše v těchto dnech korunoval přidělený evropský patent na analytickou metodu, která dokáže včas odhalit nejzákeřnější nádorové onemocnění.

„Pětileté přežití u rakoviny slinivky je pod deset procent, což je nejhorší prognóza ze všech existujících typů rakoviny. Dnes se ve včasném stadiu rakovina slinivky odhalí většinou náhodně. Je totiž bez příznaků, ty se projeví, až když už je většinou pozdě,“ popisuje Holčapek.

To by se díky pardubickým vědcům mohlo brzy změnit. Na začátku byl Holčapkův nápad, že zdravá a nádorová buňka se musí svou strukturou lišit. Pokud se mají rakovinné buňky rychle množit, nemohou se „zdržovat“ čekáním na činnost některých enzymů a pro stavbu buněčných membrán přednostně využívají jednodušších lipidů. „Lipidy jsou typy biomolekul, které se vyskytují v každé buňce lidského těla. Z běžného života známe většinou cholesterol nebo triglyceridy, často se jim zjednodušeně říká tuky, které jsou obsaženy i v tělních tekutinách a ve všech buňkách. Tvoří buněčnou membránu, takže každá buňka našeho těla je složená ze spousty lipidů,“ popisuje Holčapek.

Metoda je proto založená na analýze tělní tekutiny, konkrétně krve. Pokud se prokáže zvýšený výskyt jednodušších stavebních látek na úkor těch složitějších, je to signál, že daný člověk může mít rakovinu slinivky nebo jiný typ této zhoubné nemoci.
A je tedy vysoká šance, že se podaří nemoc odhalit včas. „Za těch patnáct let se nám podařilo postupy vyvinout takovým způsobem, že v dnešní době jsme schopni kvantifikovat stovky lipidů v tisících vzorcích za poměrně krátkou dobu,“ říká Holčapek.

Postupy se jeho týmu podařilo zautomatizovat, takže dnes dokážou analyzovat až dva tisíce vzorků za měsíc. „To bylo na začátku naprosto nepředstavitelné. Tehdy byla čísla řádově nižší, desítky, sotva stovky. Bylo velmi náročné vyhodnocení dat, neměli jsme žádný software. Ten dnes máme vlastní, a díky němu se zpracování zrychlilo asi stokrát, což byl základní krok,“ popisuje profesor.

Nyní, po udělení evropského patentu, přijde na řadu klinické ověření – rozsáhlé testování lidí, kteří patří do rizikových skupin. Výsledky mají za cíl prokázat přínos tohoto nového způsobu diagnózy. „Pokud uspějeme, tak by to mělo výrazně usnadnit zavedení naší metody do klinické praxe,“ říká Holčapek s tím, že by za úspěch považoval dobu tří až pěti let.

Spolehlivost testů je přes devadesát procent. Navíc metoda dokáže odhalit i další onemocnění – rakovinu prsu nebo ledvin. Kvůli složitým patentovým procedurám se však v Pardubicích zatím zaměřují na diagnózu rakoviny slinivky. „Evropský patent a následně jeho rozšíření do dalších zemí, konkrétně USA, Japonska a Singapuru, znamená, že naše metoda bude patentově v těchto zemích chráněná,“ říká Holčapek s tím, že výzkum je finančně náročný a univerzita sama jej nemůže unést. Celkové náklady se dostanou až k deseti milionům. „Proto musíme mít pro potencionálního sponzora jistotu, že se mu vložené prostředky vrátí.“

Po zavedení do klinické praxe by se metoda měla díky své rychlosti a dostupnosti stát nástrojem pro včasné odhalení choroby. Počítá se s preventivním vyšetřením u tří typů rizikových skupin. Jednak jsou to pacienti s cukrovkou nad 50 let. Dále pak lidi s dědičným výskytem onemocnění v rodině a pak pacienti, u kterých se projevují neznámé příznaky, které neodpovídají jejich nemoci.

 

Rakovina slinivky břišní je označována za mimořádně zákeřné zhoubné onemocnění. U většiny pacientů se jej podaří diagnostikovat až v rozvinuté fázi, kdy je již nemoc v těle pacienta rozšířená, což znemožňuje úspěšnou léčbu. Více než 95 procent pacientů na nemoc umírá. Celosvětově je onemocnění 13. nejčastějším zhoubným onemocněním, ve vyspělých zemích je na čtvrtém místě v žebříčku důvodů úmrtí. Z dvaceti pacientů s rakovinou slinivky do pěti let od data diagnózy devatenáct pacientů umírá. Rakovina slinivky se obvykle v prvních stadiích nijak neprojevuje, proto je tak obtížně diagnostikovatelná. Ve chvíli, kdy se příznaky objeví, se sice diagnózu podaří stanovit, ale nemoc je již u většiny pacientů v pokročilém stadiu. Zatím se nepodařilo vyvinout spolehlivý klinický test, který by dokázal včas identifikovat toto onemocnění.

Článek zveřejnily Hospodářské noviny a server ihned.cz
Autor Martin Ťopek 

Milí čtenáři, děkujeme za váš zájem o tuto metodu, ale bohužel ani tým profesora Holčapka ani Univerzita Pardubice nemají oprávnění testovat zájemce na rakovinu slinivky. Je pravda, že jsme vyvinuli novou metodu pro testování rakoviny a získali na ni evropský patent, ale použití metody v reálné praxi podléhá schvalovacímu řízení, což musíme respektovat. Před zavedením nové metody do praxe ji čekají klinické testy a řada ověřování. Pokud se podaří prokázat spolehlivost metody pro testování rakoviny, pak to nebudou naši chemici, ale lékaři, kteří rozhodnou o tom, koho a kdy na test pošlou. Ovšem testování a ani odběr vzorků nikdy nebude probíhat u nás na univerzitě, ale ve specializované laboratoři mimo univerzitu.
Je nám velice líto, že nemůžeme v tuto chvíli konkrétně pomoci. Intenzivně pracujeme na tom, aby testování bylo veřejně dostupné, ale bude to trvat několik let práce.
Děkujeme, Univerzita Pardubice