Objev českých vědců: Kovy urazily tisíce kilometrů

10. 08. 2018
Věda a výzkum

Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před 5000 lety byla vyrobena z materiálu, který se používal v té době v daleké Anatólii – současném Turecku. Dokázali tak, že kovy urazily několik tisíc kilometrů. Jedním z odborníků, který materiál použitý na výrobu nádoby zkoumal, byl i chemik z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování Ing. Jiří Kmošek.

To, že kovy musely urazit velkou vzdálenost, dokládá studie v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science publikovaná pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“.

K překvapivému zjištění dospěl český vědecký tým vedený v přírodovědecké části archeometalurgem Jiřím Kmoškem z naší Fakulty restaurování a Mgr. Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který vede archeologickou část výzkumu.

Egyptská mísa byla z rudy až z daleké Anatolie

Vědci provedli detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů z Egyptského muzea Lipské univerzity v Německu, které byly objeveny při německých a britských výzkumech na začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos) a z hrobek úředníků raně dynastické doby (Abúsír) a Staré říše (Gíza).

Největším překvapením pro vědce pak byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru, kterou objevil v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Ruda, ze které byla vyrobena, pochází až z daleké Anatolie.

„Osobně jsem byl zodpovědný za odběr vzorků, metalografické analýzy a statistické vyhodnocování dat. Předměty jsme nejprve zrentgenovali na univerzitě v Lipsku pro zjištění jejich stavu a stupně zachování kovového jádra. Přímo v lipském muzeu jsme předměty v roce 2015 navzorkovali a poté vzorky převezli do Prahy na další vyhodnocení,“ uvádí k výzkumu Jiří Kmošek.

Vědci poprvé využili nové metody

Až doposud byly znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kristem jen málo známé. Nyní čeští vědci použili při zjišťování původu rud u nalezených nádob nové archeologicko-metalurgické metody – analýzu izotopů olova. V kombinaci s egyptologickými a přírodovědnými přístupy tak prokázali „neviditelná propojení“, která lze vysledovat mezi oblastmi, z nichž pocházela měděná ruda, z níž byly nádoby vyrobeny, a kde byly nakonec vyrobeny a nalezeny.

 „Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Ing. Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, doktorand Martin Odler.

O výzkumu českých vědců čtěte podrobněji v e-Zpravodaji.

Záznam rozhovoru s Ing. Kmoškem a Mgr. Odlerem: Studio 6, Česká televize

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí UPa ve spolupráci s Fakultou restaurování