O historii Ruska se Zbyňkem Vydrou

27. 5. 2022

O historii Ruska s historikem Zbyňkem Vydrou z Fakulty filozofické.

Jaká doba nejvíce ovlivnila vývoj Ruska?

Z mého pohledu jsou to 60. léta 19. století. Bylo zrušeno nevolnictví a nastaly reformy, které měly Rusko udělat konkurenceschopnější vůči vyspělým evropským státům. Car se sice snažil zemi modernizovat, ale stále zachovával autokratické řízení a chtěl mít reformní proces pod kontrolou. V tomto vidím paralely k současnému Rusku. Také se mluví o modernizaci, ale už ne o liberální demokracii, jak ji chápeme na Západě. V dějinách Ruska sehráli zásadní roli také Lenin a Stalin. Bez Lenina by nevznikl Sovětský svaz. Stalin na něj navázal a transformoval Rusko z agrární země v průmyslovou velmoc, avšak za cenu obrovských obětí. To bylo ale v bolševickém hodnotovém systému v pořádku. Stalin k tomu přistupoval pragmaticky – země se musí modernizovat, smrt milionů lidí je vedlejší. Podařilo se mu vyhrát druhou světovou válku, čímž posílil pozici Sovětského svazu, který se stal jednou ze dvou supervelmocí. To je Stalinovo dědictví, které má i dnes v Rusku mnoho obdivovatelů. Obraz Stalina se navíc v současné ruské propagandě stal černobílým. Záměrně se opomíjí zločiny proti vlastnímu obyvatelstvu, hladomor, masové čistky a zdůrazňují se jen úspěchy jako vítězství v druhé světové válce, budování průmyslu a podobně.

Jak byste popsal dnešní Rusko a Vladimíra Putina?

Dnešní Rusko psychologicky trpí tím, že už není v postavení supervelmoci, jako tomu bylo v éře Sovětského svazu. Snaží se to nějakým způsobem zvrátit a vykompenzovat. Zatím se mu to moc nedaří. Do hlavy Putinovi nevidí asi nikdo. Prezidentem je s přestávkami 20 let, takže je klíčovou postavou, která ztělesňuje novou éru Ruska. Legitimní je otázka: Co bude po Putinovi? Kolem něj se zatím neobjevuje žádná jiná výrazná figura, která by ho mohla zastoupit. Ale i Putin se v Kremlu objevil jako relativně málo známá postava. Rychle si získal popularitu Rusů, a to i díky kontrastu s prezidentem Jelcinem, jehož éra byla chaotická, zkorumpovaná a plná skandálů. Putin se jevil jako mladý, perspektivní politik, který neodpovídá stereotypu Rusa. Nepije, je to sportovec a pro řadu žen idol. S tím pracuje propaganda i nyní. Dvacet let buduje kult silného prezidenta, který se o Rusy dokáže postarat, vyřeší úplně všechno a současně není zkorumpovaný. Je to iluze, k níž se řada Rusů ráda upnula.

Proč je Ukrajina pro Rusko důležitá?

Polovina Ukrajiny byla součástí ruského impéria od 17. století a zbytek Rusko získalo v 18. století. Téměř celé teritorium dnešní Ukrajiny bylo jeho součástí staletí. Ruské elity odmítaly velmi dlouho uznat existenci nezávislého ukrajinského národa. Celé 19. století byla ukrajinština potlačována a ruští carové a ministři tvrdili, že ukrajinský národ neexistuje, že je to pouze větev ruského etnika. V rámci Sovětského svazu byla Ukrajina svazovou republikou. Nikdo nepředpokládal, že by jednou mohla být nezávislá. Stejně tak nikdo, až do roku 1990, ani vážně neuvažoval o rozpadu SSSR. Ukrajina byla vždy brána jako integrální součást Ruska. Koneckonců ruská identita vyrůstá z území Ukrajiny. Rusko se odkazuje na Kyjevskou Rus jako na svůj historický základ. I proto Rusko chce minimálně udržet Ukrajinu v ruské sféře vlivu. Existuje však celá řada obyčejných Rusů, kteří se smířili s tím, že Ukrajina je nezávislým samostatným státem, berou ji jako souseda a nevidí v tom problém.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. Rozhovor byl pořízen v únoru 2022.

TEXT: Tereza Karanská, Lada Součková/ FOTO: Adrián Zeiner