S jednadvacítkou na dresu: Fotbalový kanonýr David Huf

15. 10. 2021

Mluví se o něm jako o velkém talentu, jehož čas ještě přijde. S devíti vstřelenými brankami patří k nejlepším střelcům nejvyšší fotbalové soutěže uplynulé sezony. Hráčské zkušenosti navíc předává jako trenér desetiletým klukům. Prvoligový hráč FK Pardubice David Huf (22) studuje na Fakultě ekonomicko­-správní Univerzity Pardubice.

Davide, kdo vás přivedl k fotbalu?

Už od dětství mám ke sportu blízko, protože oba moji rodiče byli a jsou minimálně rekreační sportovci. Máma hrála volejbal a táta fotbal. K fotbalu mě přivedl táta, který mě učil kopat do míče ještě předtím, než jsem uměl pořádně chodit. Pod ním jsem vyrůstal v přípravce v Jevíčku. Táta i máma sledují každý zápas v televizi, máma teda jen ty, kde mě může vidět, jinak ji fotbal moc nebere. To táta je fotbalový fanatik, kouká každý týden na spoustu zápasů a o víkendech, když se může na hřiště, tak dělá hlavního pořadatele na hřišti u nás v Jevíčku.

Kam jste se posunul z malého moravského města?

Hrál jsem v Moravské Třebové a ve Svitavách. Na oba tyto kluby rád vzpomínám. Ze Svitav jsem potom přestoupil do Pardubic. Začal jsem tady hrát ve 14 letech ještě za starší žáky. Od té doby hraji fotbal a studuji v Pardubicích.

Na podzim jste nastupoval na hřiště jako náhradník, ale dokázal jste se prosadit a dát o sobě vědět. Také v jarní části soutěže jste byl na hřišti hodně vidět. Jaké jsou vaše priority?

Snažím se být pokaždé nejlepší verzí sebe sama. Chci být ve fotbale skvělý, jelikož mě už odmalička naplňuje a je to něco, co mě neustále baví. Proto chci odvádět na hřišti nejlepší výkony a uvidíme, na co to bude stačit.

Konečné 7. místo v tabulce nejvyšší fotbalové soutěže. Jaké hodnocení si pardubický A tým po 34 odehraných kolech v uplynulé sezoně zaslouží?

Myslím si, že jsme dosáhli velkého úspěchu v naší první sezoně po návratu do nejvyšší fotbalové soutěže. Spousta lidí čekalo, že hned po první sezoně spadneme, že se neudržíme. Mě tento výsledek ale tolik nepřekvapuje, už před sezonou bych klidně řekl, že se můžeme umístit někde kolem středu tabulky (ligu tvoří 18 týmů – pozn. red.). Přesto výsledek je asi i nad mé očekávání.

V sezoně 2019/2020 jste měl vážné zranění kolene, které vás na rok vyřadilo z fotbalových soutěží. Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?

Těsně po operaci a pár dní po ní, kdy jsem nemohl chodit a byl jsem i v některých činnostech odkázaný na blízké, kteří mi museli občas pomáhat třeba do sprchy, jsem měl spoustu času přemýšlet. Říkal jsem si, jestli mi tohle za to stojí. Ovšem tyhle myšlenky brzo přešly a já si uvědomil, proč od dětství fotbal hraju. Protože ho miluju a naplňuje mě tak jako nic jiného. Takže jsem byl brzo odhodlaný k dlouhé cestě zpět na hřiště.

Věnoval jste se během rekonvalescence více studiu?

Je pravda, že jsem na studium měl o něco více času než při normálním vytížení na hřišti, takže jsem tomu dal asi opravdu víc.

Měl jste při návratu na hřiště zranění v hlavě? Nebo jste se soustředil maximálně na hru a výkon?

Nějakou dobu trvalo, než jsem si zase zvykl na hraní na hřišti, na souboje a vše, co fotbal obnáší. Začátky nebyly nejlehčí, ale postupem času jsem dostával zpět ztracené sebevědomí a cítil, jak koleno sílí a že by mělo vydržet plnou zátěž. Nedá se vše shrnout do jednoho zápasu, byl to dlouhodobý proces návratu na hřiště.

Jaká byla po zranění motivace vrátit se?

Motivace byla obrovská, fotbal mi ke konci zranění už opravdu chyběl a navíc Pardubice postoupily do 1. ligy, tak se ještě zvýšila.

Neměl jste i takové myšlenky, že se k fotbalu nevrátíte?

Jasně, i taková myšlenka mi párkrát hlavou proletěla, ale rychle jsem ji zase zavrhnul.

Nucená pauza, následně návrat na hřiště a tvrdá dřina. V sezoně 2020/2021 jste patřil k nejlepším střelcům ligy. To vás muselo nakopnout. Je to tak?

Je to pro mě taková odměna za práci, kterou odvádím na trénincích i mimo ně. A samozřejmě, když se to pak takto vrací, nabudí vás to ještě víc k další poctivé práci.

S devíti brankami jste dokonce kanonýrem FK Pardubice. Byl nejdůležitější gól v kariéře ten proti Sigmě Olomouc, který jste dal v nastavení?

Ani bych neřekl, že to byl můj nejdůležitější, ten jsem podle mě ještě nevstřelil. Na druhou stranu je pro mě důležitý každý vstřelený gól.

Dostal jste se mezi náhradníky na Euro do 21 let. Je to zatím ve vaší kariéře největší posun a nabídka od  nároďáku?

Na Euro U21 jsem chtěl jet, bohužel to nevyšlo. Respektuji rozhodnutí trenéra.

Studoval jste sportovní gymnázium. Proč jste se rozhodl jít studovat na Fakultu ekonomicko-správní?

Chtěl jsem pokračovat ve studiu, kde bych se mohl dál věnovat sportu. Jako nejvhodnější mi přišla právě Univerzita Pardubice a Fakulta ekonomicko-správní. Vybral jsem si obor Ekonomika a management.

Online výuka vám v posledním roce vyhovovala. Nemrzelo vás, že se nepotkáváte se spolužáky?

To mě samozřejmě trochu mrzelo, ale s některými kamarády jsem se vídal i tak.

Jak jste skloubil fotbal se studiem?

Všechno jde, když se chce. Jako fotbalista jsem sice 6 dní v týdnu na hřišti, ale vždy jen 2–3 hodiny a zbytek dne mám volno. Ten čas se dá tedy využít nejen ke studiu.

Co vám dělalo ve škole největší problém?

Asi psaní seminárních prací. Nebyl jsem na to ze střední školy zvyklý a psaní dlouhých esejí o vybraném tématu není můj šálek kávy.

Sám vlastníte trenérskou licenci a trénujete mládež. Jste tedy stále na hřišti, a to několikrát denně. Vidíte v mládežnickém týmu už teď nějaký talent?

Já trénuji děti ve věku kolem 10 let a odhadnout u nich konkrétní talent je opravdu těžké. Je tam určitě spousta šikovných kluků, ale v růstu hráče hraje roli mnohem více faktorů než pouze talent.

Máte nějaký fotbalový vzor?

Samozřejmě se inspiruji řadou skvělých hráčů, kteří hrají na té nejvyšší úrovni, ale i těmi, kteří hrají se mnou v týmu. Je to především proto, že každý má něco, co může ostatním předat, nějakou schopnost, dovednost či zkušenost. Konkrétní vzor teď již asi nemám, dříve to byl Didier Drogba z Chelsea. Jsem fanoušek Chelsea a on byl útočník, který hrál skvěle a dával spoustu gólů.

Vraťme se v poslední otázce do Pardubic. Určitě jste zaznamenal, že zastupitelstvo Pardubic schválilo rekonstrukci fotbalového stadionu. Je to pro vás motivace a těšíte se, že si na něm zahrajete?

Všichni v klubu jsme rádi, že u nás proběhne dlouho očekávaná rekonstrukce letního stadionu. Motivuje nás to i proto, že když už to teď schválili, tak můžeme zůstat v první lize i pro příští sezony. Pokud na to budeme mít výkonnostně… a já věřím, že ano.


Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

TEXT: Věra Přibylová/FOTO: Adrián Zeiner/Deník Sport/Jan Pořízek