Naši vědci mají podporu Grantové agentury ČR

1. 2. 2021

Historik Miroslav Šedivý z Fakulty filozofické, Jan Vojtěchovský z Fakulty restaurování a další tři vědci z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice získali podporu Grantové agentury České republiky na řešení projektu.


Kromě prof. Šedivého budou na svých projektech pracovat prof. Michal Holčapek, který řeší „Spojení vícerozměrné chromatografie a hmotnostní spektrometrie v kvantitativních přístupech pro detailní charakterizaci lipidomu lidské plazmy“, prof. Aleš Růžička s výzkumem nazvaným „Dusíkaté ligandy pro prvky nepřechodných kovů - objemnější, konjugovanější a reaktivnější“ a Dr. –Ing. Jan Macák, který zkoumá „Syntézu TiO2 nanotrubicových vrstev o velké ploše pro efektivní fotokatalytickou degradaci polutantů v plynné fázi a virů“. Podporu pro projekt „Barokní nástěnná malba mezi teorií a praxí“ získal ve spolupráci s AV a MU také Mgr. art. Jan Vojtěchovský. V dalších letech se bude soustředit na výzkum pracovních postupů a technik nástěnných maleb v českých zemích 17. a 18. století, ze kterého vzejde také monografie.

Projekt prof. Šedivého s názvem Německá reakce na nejistotu v mezinárodních vztazích: Němci a Evropa mezi psaným právem a právem silnějšího 1839–1853" si klade za cíl analyzovat reakce německé společnosti na porušování mezinárodního práva.

V následujících třech letech se profesor Šedivý ponoří do studia vydaných i nevydaných pramenů v evropských archivech a knihovnách. Z obsahu diplomatické i osobní korespondence, politických pamfletů a novin, deníků, pamětí a cestopisů se pokusí pochopit složitou interakci mezi mezinárodní politikou a vývojem německé společnosti.

„Vycházím z předpokladu, že i v polovině 19. století kvalita vztahů mezi státy a národy ovlivňovala postoje lidí podobně jako otázka osobních svobod, hospodářského blahobytu či podílu na moci,“ říká prof. Miroslav Šedivý. 

V rámci teritoria Německého spolku, který byl založen roku 1815 a zahrnoval i české země, se projekt pokouší prokázat, že již tehdy přitahovaly události v Evropě a zámoří pozornost nejen politických a diplomatických elit, ale i vzdělaných příslušníků střední třídy. Dané postoje vyústily v různorodé reakce od participace v mírovém hnutí až po příklon k agresivnímu nacionalismu a imperialismu.

Mezinárodní krize a omezené válečné konflikty, dnes většinou zapomenuté, se tak staly významným faktorem formujícím světonázor mnoha osob. Ty se pak pod jejich vahou čím dál tím více klonily k názoru, že není déle možné důvěřovat psanému právu. V důsledku toho rostl tlak na vytvoření mocného Německa s početnou armádou a teritoriální expanzi v Evropě i zámoří. Vše později vedlo k sjednocení Německa, závodům ve zbrojení a rozmachu imperialismu a kolonialismu. Tragickým vyústěním pak bylo vypuknutí první světové války v roce 1914.

„Tento proces byl českými i zahraničními historiky, politology a experty na dějiny mezinárodního práva doposud opomíjen, třebaže mu nelze upřít aktuálnost s ohledem na ruskou anexi Krymu, rostoucí ambice Číny, přetrvávající nestabilitu na Blízkém východě či chřadnoucí vztahy mezi EU a USA,“ dodává prof. Miroslav Šedivý.

K porušování mezinárodní práva a jeho velmi selektivnímu výkladu se vyjádřil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se svět rok od roku vzdaluje od mezinárodní mírové spolupráce, a naopak upadá do destrukce.

Pro české prostředí je důležitá skutečnost, že tento geopolitický kontext ovlivňoval vztahy mezi Němci a Čechy: v reakci na sílící panslavismus považovalo německé etnikum své slovanské sousedy za potenciální pátou kolonu Ruska. V tomto směru může projekt nabídnout nový pohled na dějiny česko-německých vztahů ve sledovaném období.

Projekt získal podporu Grantové agentury České republiky ve výši 2,5 milionu korun.


prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. (*1980)

Studoval na univerzitách ve Vídni, Mnichově a Newcastlu, aby nakonec v roce 2008 získal doktorát na FF UK, kde také o dvanáct let později úspěšně prošel řízením k jmenování profesorem v oboru obecné dějiny a světové dějiny. V letech 2008–2020 působil na FF ZČU, aby se poté stal kmenovým zaměstnancem Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Vědecky hostoval na Ruské státní univerzitě humanitních věd v Moskvě, Humboldtově univerzitě v Berlíně a opakovaně na Vídeňské univerzitě, kde také na jaře 2017 přednášel. Na podzim téhož roku vyučoval na univerzitě v Klagenfurtu, v následujícím letním semestru pak na Univerzitě v Lodži a v akademickém roce 2019–2020 byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Hildesheimu. Je autorem anglicky psaných monografií Metternich, the Great Powers and the Eastern Question (Plzeň: ZČU, 2013), Crisis among the Great Powers: The Concert of Europe and the Eastern Question (Londýn: I.B.Tauris, 2017), The Decline of the Congress System: Metternich, Italy and European Diplomacy (Londýn: I.B.Tauris, 2018) a Si vis pacem, para bellum: The Italian Response to International Insecurity 1830–1848 (Vídeň: ÖAW, v tisku). V českém jazyce dosud vydal knihy Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821–1832 (Praha: Epocha, 2011), Zrod německého nacionalismu (Plzeň: ZČU, 2013), O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779 (Praha: Epocha, 2018) a jako spoluautor Egypt v době Muhammada Alího (Praha: SET OUT, 2010). Pravidelně publikuje ve sbornících, kolektivních monografiích a českých i zahraničních odborných časopisech, mimo jiné v European History QuarterlyJournal of Modern Italian StudiesAustrian History YearbookBritish Journal of Middle Eastern StudiesMiddle Eastern StudiesEuropean Review of HistoryCentral European HistorySlavonic & East European Review a International History Review. Za popularizaci historie obdržel ceny Miroslava Ivanova a Egona Erwina Kische.

TEXT: Jan Pražák, Věra Přibylová/ FOTO: Adrián Zeiner