Univerzita Pardubice vás zve do své galerie přímo v kampusu. Pod názvem GU: je moderní prostor připravený vystavovat kvalitní umělce z České republiky i ze zahraničí.
Vstup zdarma.
Galerii Univerzity Pardubice podporuje Statutární město Pardubice.
O výstavě
Pětadvacet let po rozsáhlé výstavě Tomáše Lahody, Messe, v roce 2001 ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, kde autor vystavil 15 zcela odlišných sérií, takže výstava vypadala jako veletrh umění prezentující 15 různých autorů, je zde prezentována malá Kunst-Messe s díly z pěti různých sérií.
Série Ikebama
Série Ikebama z projektu „Podle“ je pokusem o zkoumání identity umění jako originálního aktu. Narušení aury originality znamená popření či relativizování základní devizy modernistického vnímání umění jako neopakovatelné zprávy přijaté od autonomního tvůrce. Na rozdíl od tohoto tradičního modelu kreativity má projekt Podle předem daná pravidla. Konceptuální „naivita“ je tvůrčím procesem založeným na principu mimesis (samotný proces je ostatně v celém experimentu jedním z nejdůležitějších momentů) a směřuje k několikerému transponování předlohy. Posun vůči předloze není v kreativních zásazích, ale vzniká pouze legitimními možnostmi zvolené metody. Na počátku procesu jsou květiny, ty někdo nasbírá a naaranžuje ve stylu ikebany, z hlediska evropského modelu poněkud bizarní aranžmá přírody – něco jako pokračování zátiší. Následují fotografie otištěné v knize o ikebaně, které jsou opět posunuty novým aranžováním osvětlení, pozadí atd., jako první stupeň transpozice. Podle fotografií vznikají neumělé kresby Tomáše Lahody v dětství a podle nich malby téhož autora, tentokrát s vážností akademického školení.
Série je nazvaná podle chybně napsaného názvu na jedné z kreseb z dětských let, kdy místo Ikebana napsal malý klučina Tomášek Ikebama. Vědomý posun v malířském stylu balancuje na hraně umělecky a výtvarně „správné“ formy, a typu přehnaných, rádoby uměleckých maleb důchodkyň z večerního kurzu malování.
Věnovat se Ikebaně znamená podle japonské tradice vydat se na cestu zkoumání a poznávání sebe sama. Pro mnohé znamená ikebana obšírné studie vedoucí ke stále hlubšímu poznání života, uvědomění si jeho protikladů a smíření se s nimi. Původní výraz pro ikebanu byl ka-dó, cesta květin. V Japonsku se říká, že na zvládnutí jakéhokoliv oboru musí člověk studovat a zvládnout tři základní kategorie: technické znalosti oboru, teorii a historii, a nakonec filozofii, která stojí za metafyzickým a duchovním poznáním sebe sama. To je dó. První dvě kategorie je možné zvládnout za určitou dobu, ale dó je studium na celý život.
Kaliopi Chamonikola
Neo-geo ad paintings
Práce s dekonstrukcí textu a obsahu je rozvíjena v sérii Neo-geo ad paintings. Série přetavuje slibné a podmanivé reklamní slogany do rozpadající se tříště shluků jednotlivých písmen v téměř nečitelných kompozicích ve stylu neo-geometrických abstrakcí.
Sdělení sloganu se rozpouští v jakémsi delíriu grafického designu. Halucinogenní pop-artová forma série připomíná východiska v téměř nečitelných psychedelických textech rockových plakátů z 60. let.
Reklamní slogany jako „Kvalita sbližuje“ (Jagermeister), „Myslím, proto jsem“ (I Think therefor I am – Moschino), „Myslete na budoucnost“ (Generali) nebo „Čas her je pryč“ (Playtime is am – Moschino), vytržené z kontextu původně propagovaného produktu tak dostávají v obrazech jiné významy. Záměrná obtížnost dešifrovat tyto emotivně laděné reklamní slogany je ovšem zároveň obsahově vyprazdňuje a posouvá do mihotavé formální geometrické abstrakce.
Morris Gyrros (Galerie Birthe Laursen, Kodaň)
Virtualita
V sérii Virtualita jde o apropriace scenérií s malými andílky/putti z obrazů Francoise Bouchera. Rokoková hra cherubů na schovávanou je transformována do virtuálních scén, kde je šátek zakrývající oči nahrazen brýlemi virtuální reality. Vidění je tak znemožněno, ale brýle současně rozšiřují cherubův horizont vidění do nové virtuální reality – realitu, kterou jeho společníci nevidí a nerozumí ji – do reality, která může být realitou naší doby a našeho světa.
Pohled se vrací: díváme se na obraz a vidíme v něm současně naší vlastní reflexi. Pouze malými změnami je dekadentní rokokový virtuální svět přeměněn na vizuální diskurz o dívání se na obrazy a fenomenologii malby.
Inge Mertte Kjeldgaard (Esbjerg Kunstmuseum, Dánsko)
Knihy
V obrazech s knihami se Tomáš Lahoda obrací k jedné z tradičních disciplín malířství, k zátiší. V celých dějinách umění zobrazovalo zátiší předměty z denního života, kterým běžně nepřisuzujeme velkou estetickou hodnotu, nebo kterým nepřikládáme větší pozornost. Od pol. 17. století bylo v estetické debatě na francouzské akademii zátiší umístěno na konci v hierarchii žánrů, za portrétem, krajinomalbou a historickou malbou.
V Lahodově podání nejsou zobrazené předměty denní potřeby (kuchyňské náčiní a jídlo jako v baroku), ale knihy. A stejně jako se za každým předmětem na tradičních zátiších skrývá svět plný obsahových symbolů, které se vztahují k základním podmínkám bytí, ani u Lahody nejde jen o seskupení knih na plátně. Když čteme názvy na hřbetech knih – které jsou fiktivní – po sobě, seskupují se do vět, které reflektují radikální pozice v modernismu a filozofii.
Celá série pracuje s tradicemi historie umění a zažitými akademickými disciplínami a subtilně obsahuje i jejich protiklady v čele s odkazem na Duchampův obraz „Akt sestupující ze schodů“. (The Nude Descending the Staircase), v podání Lahody ovšem věta zní: Akt sestoupil ze schodů – tedy odkaz na to, že vše se již v moderním umění stalo. Filozofické citáty série jako by navíc dodávaly novou aktuálnost výroku konceptuálního umělce Josepha Kosutha o umění jako o konkretizované filozofii. V mnoha obrazech jsou citáty z díla Tractatus Filosoficus filozofa Ludwigy Wittgensteina, která obsahuje jednotlivé krátké věty pod pořadovými čísly: „Language is the home of being“, nebo: „From nothing in the field of sight can it be concluded that it is seen by an eye“.
Inge Merete Kjeldgaard
Solitérní obraz v čele galerie ze série Koupání představuje minimalistický figurativní styl, který překlenuje spojení abstraktního expresionismu a pop-artu.
prof. Tomáš Lahoda, kurátor Galerie univerzity GU:
