Experti z Fakulty restaurování obnovili mozaiku obětem Pražského povstání

Restaurátorské práce na kamenné mozaice malíře Martina Sladkého, která zdobí památník obětem Pražského povstání v Praze, v uplynulých dnech ukončili experti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Dvaatřicet let staré dílo, jež lze vidět při cestě z mostu na Barrandovské terasy, poškodili vandalové.  Projektový tým si pozapomenutou mozaiku vybral jako modelový příklad pro vzorové restaurování a kompletně ji obnovil.

Restaurátoři si museli poradit nejen s důsledky vandalismu, které mimo chybějící pamětní desku znamenaly pokrytí mozaiky sprejovým graffiti. Na stavu památníku se podepsaly také dlouhodobé výkyvy počasí a okolní náletová vegetace. Experti navrhli postup, kterým bylo možné povrch mozaiky celoplošně očistit a doplnit její motiv i v místech, kde už chyběly původní kameny. Ověřili a odzkoušeli různé druhy čištění graffiti a nečistot nejen pomocí rozpouštědel, ale také nově vyvinutých rozpouštědlových mikroemulzí, mikropískování i laseru.

„Jako nejefektivnější, ekonomicky nejméně náročná, i dostatečně citlivá se nakonec ukázala metoda mikropískování. Kombinovali jsme ji u betonového bloku s čištěním mikroemulzemi a vodní párou. Uvolněné a chybějící kameny jsme upevnili speciální injektážní maltou na hydraulické bázi, kterou jsme probarvili do tónu okolního betonu,“ uvedl proděkan Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D., vedoucí Ateliéru restaurování nástěnné malby, sgrafita a mozaiky Fakulty restaurování.

Mozaika podle předlohy akademického malíře Martina Sladkého byla vytvořena v roce 1988 v mozaikářské dílně Ústředí uměleckých řemesel. Byla osazena na betonový monolit památníku padlým bojovníkům, bojujícím za osvobození Prahy v květnu 1945. Ten se nachází na ostrohu při pěší cestě, stoupající od Barrandovského mostu k Barrandovským terasám. Mozaiku tvoří přírodní lomový kámen různých velikostí, tvarů a barev, který je osazen do cementové malty a kovových rámů, vytvářející tak dílčí přenosné panely. Po osazení panelů na betonový monolit byly okraje panelů přeskládány mozaikovými kameny tak, aby překrývaly místa spojů. Součástí výtvarného projevu díla je použití rozdílných tvarů a velikostí kamenů, jejichž lišící se výška a nerovný povrch vytváří typický hrubý reliéf.

Více informací najdete na webu celého projektu Univerzity Pardubice, na kterém se podílí také odborníci z VŠCHT Praha: https://ceskemozaiky.cz/aktualita/3199.

Pardubice 28. května 2020

Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa