Chytré obaly ohlídají potraviny a omezí plýtvání

15. 2. 2021

Už jste někdy ve své lednici našli třeba den nebo dva prošlé balení párků a přemýšleli, zda ho můžete ještě sníst? V budoucnu vám na to možná pomohou odpovědět inteligentní obaly, na jejichž vývoji se podílí i čeští vědci. Ty například díky chytrým štítkům se senzory zjistí, zda byla potravina správně skladovaná. Informaci pak snadno předají prodejci nebo zákazníkovi do chytrého mobilního telefonu s dnes už běžně používanou technologií NFC.

„Tyto štítky jsou samozřejmě jen špička ledovce. Větší úlohu a rozšíření z hlediska inteligentních obalů budou mít jednoduché senzory, které mají za cíl chránit zdraví spotřebitele, případně ho upozorňovat, že je produkt stále ještě poživatelný. To pomůže do budoucna značně redukovat množství potravin, které nejsou spotřebitelem preventivně konzumovány po době expirace. I na těchto senzorech pracujeme, zejména v oblasti detekce čerstvosti masných produktů, kvality ochranné atmosféry,“ říká Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko‑technologické Univerzity Pardubice.

Senzory dokážou sledovat řadu parametrů. U potravin jde například o koncentraci plynů v atmosféře – etylenu u ovoce, který indikuje kažení, oxidu uhličitého či kyslíku. „Změna koncentrace plynu může být indikována právě speciálním senzorem, který po překročení nějaké kritické meze změní výrazně barvu a upozorní tak, že s obalem, respektive s jeho atmosférou není něco v pořádku,“ dodává Syrový.

„Kromě uvedených plynů mohou být pomocí senzorů u masných produktů detekovány například biogenní aminy, které jsou příznakem nežádoucího procesu v potravině. Celou skupinu senzorů pro oblast potravin tvoří i takzvané TTI (Time Temperature Indicator) senzory, které se využívají pro sledování nežádoucího skladování potravin, jež mají být uchovávány při nízkých teplotách,“ dodává docent z pardubické univerzity.

Sledování nejen pro spotřebitele

Potraviny nejsou ale jediným oborem, kde se chytré obaly dají využít. Jan Bourek, manažer výzkumu a vývoje společnosti Colognia press, která se mimo jiné zabývá tiskem etiket, uvádí i řadu dalších možností.

„Inteligentní balení lze použít pro jakékoliv výrobky, které mohou být citlivé k různým vnějším vlivům a mají vyšší přidanou hodnotu, aby bylo využití tohoto typu obalů či systémů ekonomické. Může jít o sledování teplot při přepravě drahých vín z Jižní Ameriky do Evropy, o monitoring teploty a vlhkosti při transportu rozbušek z Čech do Malajsie či o sledování teploty při přepravě masa určeného pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky. Tyto příklady záměrně uvádím proto, že jsme je již reálně v minulosti řešili. Systémy inteligentního balení se používají v oblastech jako farmacie, logistika nebo nápojový průmysl,“ vypočítává Bourek.

„Když opustíme potraviny, pak pro obaly existují i jiné senzory – například otřesů, aby zákazník věděl, že s jeho televizí přepravní společnost zacházela řádně. Dále to jsou senzory pro detekci neporušeného či neotevřeného obalu, senzory průniku nebo průsaku kapalin do obalu, senzory správné přepravní polohy a jiné. V podstatě se zde fantazii meze nekladou a vše slouží k tomu, aby se zboží dostalo od výrobce k zákazníkovi v bezchybném stavu,“ dodává Syrový.

V Česku téměř nevídané

Podle Bourka ale nejsou nyní inteligentní obaly u českých výrobců příliš populární, a tak se s nimi zákazník prakticky nesetká.

„Před mnoha lety byl na trhu vidět indikátor teploty zabalený spolu s mraženým kuřetem, který měl sledovat překročení určité teploty indikující rozmražení a nevratnou barevnou změnou ji vizualizovat. Toto řešení ale pravděpodobně nevyhovovalo velkým řetězcům a jejich tehdejší logistické praxi a rychle zase z trhu zmizelo,“ popisuje situaci Bourek.

Tomáš Syrový připomíná, že nasazení chytrých senzorů do obalů potravin je ovlivněno cenou, kterou by byl ochoten zákazník připlatit za to, že bude mít zboží uchovávané v takovém obalu. Jan Bourek se domnívá, že vyšší cenu může absorbovat výrobce, pokud pochopí, že jsou pro něj takové obaly také přínosné.

„Inteligentní obaly samozřejmě vždy budou dražší. Na celou problematiku se však musí pohlížet komplexně a stejně tak i vyhodnocovat ekonomická data. Co když použijeme inteligentní obal a díky němu zajistíme efektivnější výrobní proces, eliminujeme zmetkovost a zajistíme, že se ke konzumentovi dostane vždy jen čerstvý výrobek? Zlepší se tím naše pověst a zákaznické reference. Díky aktivním a inteligentním obalům pak prodloužíme také trvanlivost výrobku,“ říká.

Oba odborníci se shodnou na tom, že i když se s inteligentními obaly dnes spotřebitel často nesetká, čeká je světlá budoucnost. A to třeba díky faktu, že se bude globálně tlačit na snižování emisí, a tím také na plýtvání potravinami. Pardubická univerzita už dnes spolupracuje s několika firmami na různých produktech, které by senzory využily. Konkrétnější ale zatím být nemůže.

Inteligentní obaly v zahraničí
Ve farmacii se používají chytré obaly na léky, které umožňují spotřebiteli vést evidenci o periodě a dávkování medikamentů, existují také lahve pro archivní vína s integrovanými tištěnými senzory teploty. Používají se chytré etikety ověřující pravost alkoholického nápoje za pomoci mobilního telefonu, v obalech sýrů jsou implementovány senzory tlaku sledující stupeň zrání, který si můžete ověřit mobilním telefonem. Ve velké míře se využívají QR kódy na obalech a mobilní telefony s vhodnými aplikacemi pro lepší dohledatelnost historie
produktu. Velmi aktivní v oblasti inteligentního balení je Japonsko a USA.

Článek je se svolením převzatý z Hospodářských novin, 3. února 2021

Autor: Jan Markovič; jan.markovic@economia.cz/ Foto: Archiv UPa