Univerzita Pardubice ocenila své pedagogy za rozvoj výuky

Šest vyučujících Univerzity Pardubice získalo Ocenění Centra pedagogických kompetencí za reflektovanou a inovativní výuku. Univerzita ceny udělila svým pedagogům u příležitosti druhého výročí založení Centra. Nová cena má upozornit na význam práce učitelů jako jedné z klíčových součástí poslání univerzity.

Ocenění převzali Ing. Monika Bartošová, Ph.D., z Dopravní fakulty Jana Pernera, Ing. Mgr. Václav Horčic, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky, Mgr. Petra Kohlová z Fakulty filozofické, Ing. Petra Lesniaková, Ph.D., z Fakulty restaurování, PhDr. Vlasta Seinerová z Fakulty zdravotnických studií a Ing. Jan Vrána, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické.

„Blahopřeji oceněným kolegyním a kolegům, kteří na sobě jako pedagogové neustále pracují a hledají nové cesty, jak své studující vést k poznání a profesnímu růstu. Jejich práce je důkazem toho, že kvalitní výuka vzniká především díky zaujetí, nasazení a ochotě stále se rozvíjet. Jsem rád, že k tomu může přispívat také Centrum pedagogických kompetencí, které vytváří prostor pro sdílení zkušeností i další profesní růst vyučujících“ uvedl doc. Ing. Petr Nachtigall, Ph.D., prorektor pro vzdělávání a kvalitu Univerzity Pardubice.

Důležitým kritériem byl také dlouhodobý zájem o profesní rozvoj a ochota sdílet zkušenosti a nové přístupy s ostatními vyučujícími. Oceněné pedagogy nominovali fakultní proděkani a proděkanky pro vzdělávání. Při nominacích vycházeli především z aktivního zapojení vyučujících do vzdělávacích a rozvojových aktivit Centra pedagogických kompetencí, účasti v programu Pedagogické optimum a otevřenosti k reflexi vlastní výuky prostřednictvím náslechů a následných pedagogických konzultací.

„Přeji si, aby UPCE byla i nadále univerzitou, která inspirativní pedagogy podporuje, vytváří prostor pro jejich rozvoj a umí jejich práci ocenit,“ dodal prorektor Petr Nachtigall.

Ocenění představuje veřejné uznání pedagogické práce a dlouhodobého přínosu oceněných pro vzdělávání na Univerzitě Pardubice. Součástí ocenění je také konkrétní forma podpory jejich dalšího profesního rozvoje. 

Pardubice 16. září 2026

Mgr. Martina Macková 
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Ing. Jan Vrána, Ph.D. – FChT

Co vyučujete a co Vás na výuce nejvíce baví?

Vyučuji především obecnou a anorganickou chemii, semináře i laboratoře. To je stěžejní předmět, se kterým se setkají studenti hned na počátku svého studia na naší fakultě, a to napříč všemi obory. Obecná chemie tvoří jakýsi základ, na kterém se dále staví v dalších přímo i nepřímo navazujících předmětech. Pro mnohé z nich, kteří nejsou ze škol specializovaných na chemii to je první větší exkurze do světa chemie, a to je právě to, co mě na tom baví. Snažím se je naučit o chemii přemýšlet, aby byly schopni spojit si věci napříč jednotlivými chemickými disciplínami, které jim mohou zdánlivě připadat oddělené, ale přitom spolu úzce souvisí. Obdobné je to v laboratořích, se kterými přijde řada lidí do styku úplně poprvé. Tam je důležité, aby si studenti plně uvědomovali, co a proč dělají a získali ty správné pracovní návyky. V těchto základních předmětech můžete ve studentech probudit nadšení, a i kdyby se to mělo podařit u jednoho z deseti, tak to za to stojí. Kromě tohoto zápalu a chemického myšlení se studentům snažím předat ještě jednu věc, a sice jak se učit. Je to trochu s podivem, ale řada lidí prostě neví, jak k učení přistoupit a myslí se, že učení je postupné čtení informací ze sešitu. Často pak slýcháme: "Ale já se to učil týden a stejně to do hlavy nedostanu." nebo "Na to já nemám paměť." nebo "Já tomu stejně nerozumím, tak co.". Snažím se tedy ukázat aspoň základní techniky učení jako asociace, fixace či provázání a snažím se je zakomponovat do samotného výkladu.

Kde hledáte inspiraci pro své hodiny?

V dnešní době není problém sehnat výukový materiál prakticky na cokoliv (zvláště v angličtině), nicméně každou hodinu je třeba přizpůsobit požadavkům naší fakulty a jednotlivým oborům i studentům. Stejný předmět lze vyučovat jinak pro různé obory. Například pro Hodnocení a analýzu potravin je dobré klást důraz na základy, které použijí v analytické chemii, zatímco farmakochemie a medicinální materiály potřebují co nejlépe připravit pro organickou chemii, s níž se budou potkávat neustále. Pro úpravu svých hodin se snažím vycházet ze zpětné vazby buď přímo od studentů nebo z písemných prací. Pak se soustředím na největší problémy a mezery a zkusím je příště podat jinak, z jiného úhlu, zkusím nové názorné příklady apod. Na tento semestr si připravuji Troubleshooting soubory - ke každému semináři vytvářím materiál vysvětlující jednotlivé části probírané látky, v nichž jsou v písemných pracích největší chyby. Krok po kroku na příkladech. Doufám, že to stihnu, a budu mít materiály na celý semestr. 

Jak motivujete studující k aktivnímu zapojení?

V laboratořích musejí být aktivní všichni, tam každý pracuje sám za sebe. Naproti tomu semináře se věnují převážně výpočtům, kde jsou poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými studenty. Nevyvolávám k tabuli, většinu lidí to spíš vystresuje a výuku to brzdí. Poté, co je látka vysvětlena, dostanou studenti příklady k počítání, já neustále chodím mezi nimi, radím, opravuji a především sleduji, kde jsou největší problémy. Ty se pak společně vyřešíme na tabuli, dávám otázky do pléna, a když všichni zarytě mlčí, ptám se zpočátku těch, o nichž vím, že jsou schopni problém vyřešit (či už ho vyřešili předtím), aby všichni viděli, že není třeba se bát. Postupně se snažím zapojovat více a více studentů. Ten "kolektivní strach" se projevit spoustě studentů škodí, jelikož se nezeptají i když problém mají. V mých hodinách mě studenti mohou kdykoliv přerušit a položit dotaz či přidat poznámku, ale využívá jich to relativně malé procento. Alespoň jsem zavedl, že mi mohou posílat maily s dotazy na jednotlivé příklady či látku, které nepochopili a já to poté můžu v nejbližší hodině anonymně probrat či si domluvíme konzultaci. Neexistuje hloupá otázka, jen hloupé odpovědi.

Ing. Mgr. Václav Horčic, Ph.D. – FEI

Co vyučujete a co Vás na výuce nejvíce baví?

Na FEI učím předměty, ve kterých propojuji teorii automatizace s praktickým využitím ve výrobě. Nejvíc mě baví to hledání a používání teorie ve skutečném světě. Při výuce využíváme aplikace TIA Portál od Siemensu nebo EPLAN. Jejich znalost pomáhá uspět studentům na trhu práce (při hledání brigády).

Výčet předmětů, které učím: Logické řízení , Projektování  v automatizaci a elektrotechnice, PLC a řízení pohonů, Mechatronika Programování řídících aplikací, Průmyslové řídící systémy.

Kde hledáte inspiraci pro své hodiny?

Inspiraci hledám kolem sebe. Všude jsou prvky logiky, které můžeme naprogramovat a vizualizovat. Příkladem je fotbalový zápas, kde divák vidí na panelu skóre. A studenti mají naprogramovat ovládání zobrazovacího panelu.

Jak motivujete studující k aktivnímu zapojení?

Chci, aby všichni zažili úspěch. Zároveň věřím, že všichni studenti mají na to studium úspěšně dokončit (jen tomu musí věřit i oni a musí tomu obětovat svůj čas). Při cvičení sleduji, jak studenti postupují na řešení projektů. Když se někomu nedaří tak ho navedu na správnou cestu. Oceňuji, když si vzájemně mezi skupinami pomůžou. Tím se učí práci v týmech a mám víc času na ostatní. Motivací pro studenty jsou certifikáty vydané Siemensem nebo Eplanem, potvrzující jejich dovednosti. 

PhDr. Vlasta Seinerová – FZS

Mým hlavním oborem je latina, konkrétně na Fakultě zdravotnických studií se jedná o latinu odbornou, o latinskou terminologii.

Přestože mám již velmi dlouhou praxi, výuce v různých formách – vysokoškolské i středoškolské se věnuji více než 50 let, neustále mne těší a naplňuje interakce mezi pedagogem a studentem, která je tvořivá a velmi různorodá.

Pedagogický proces je pro mne cesta, během které se pokouším najít společnou řeč se studenty a zprostředkovat jim nové informace. 

Tak jako každý jiný složitý postup i má práce prochází úspěšnějšími i méně úspěšnými fázemi. Já sama za zásadní moment pokládám právě otázku motivace, na kterou se ptáte. Odlišnost jedinců předpokládá i odlišnost cest, kterými je můžete podchytit a motivovat. Individuální přístup mi poněkud stěžují větší skupiny, se kterými při výuce přicházím do styku. 

Mám snahu poskytnout studentům materiály, které jim usnadní zvnitřnění látky a prohloubení orientace v oboru, například krátká videa, kde se znovu setkají s probíranými problémy, mají kdykoliv se na mne obrátit s dotazy i podněty. Samostatnými úkoly usiluji o rozvoj jejich jazykového citu a tvořivého přístupu. 

Mgr. Petra Kohlová – FF

Co vyučujete a co Vás na výuce nejvíce baví?

Vyučuji primárně humanitně zaměřené předměty, od literárních a kulturních seminářů až po jazyková cvičení. V mých kurzech se se studujícími zaměřujeme na historicko-kulturní reflexi v románech či povídkách. Velkou radost mi dělají mé autorské povinně-volitelné předměty, které zkoumají otázky identity v americké poválečné a asijsko-americké literatuře. Nejvíce mě na výuce baví ten moment, kdy se v učebně propojí různorodé myšlenky, názory a perspektivy. Aktivní zapojení studujících do diskuze je pro mě tou nejcennější částí každé hodiny. Jsem přesvědčená, že bez jejich aktivní participace by žádný seminář nemohl být skutečně úspěšný.

Kde hledáte inspiraci pro své hodiny?

Velkou inspirací jsou pro mě mí kolegové a bývalí vyučující, jejichž odborný a lidský přístup ke studujícím i k oboru mě osobně nesmírně formoval. Vedle akademického prostředí čerpám také z mezinárodní komunity – pravidelně sleduji zahraniční blogy (např. The Unlimited Teacher) a platformy, kde pedagogové sdílejí inovativní metody a osvědčené postupy z praxe. Ráda také sahám po odborných publikacích o výuce na vysokých školách nebo využívám portály s výukovými materiály, abych své semináře neustále oživovala a posouvala kupředu.

Jak motivujete studující k aktivnímu zapojení?

Základem je pro mě otevřená komunikace a bezpečné prostředí. Vždy se snažím dát studujícím prostor se svobodně zapojit, ale zároveň vím, že participaci nelze vynutit na sílu. Proto spoléhám na dobrovolnost a ráda využívám moderní technologie a různé výukové platformy, které fungují jako skvělý odrazový můstek pro ty, kteří mají zpočátku ostych mluvit před celou třídou. Skrze tyto metody a aplikace se mohou bezpečně vyjádřit i ti zdrženlivější. Největší odměnou a úspěchem pro mě jako vyučující pak je, když mohu sledovat onen posun – když studující postupně naberou kuráž, překonají bariéry a začnou své názory sebevědomě sdílet s ostatními.

Ing. Monika Bartošová, Ph.D.  – DFJP 

Co vyučujete a co Vás na výuce nejvíce baví?

Ve výuce se věnuji předmětům s výrazným mezioborovým přesahem, které propojují ekonomickou teorii s tématy udržitelnosti. Ekonomické jevy nelze smysluplně vykládat izolovaně – je potřeba je vnímat v širších environmentálních, sociálních a institucionálních souvislostech. Mým cílem proto není předávat izolované poznatky k mechanickému naučení, ale rozvíjet u studujících systémové myšlení – schopnost vidět vazby mezi jednotlivými prvky a chápat, jak na sebe navzájem reagují. V praxi to znamená vytvářet vazby mezi teoretickými modely a konkrétními příklady z praxe, aby studující sami docházeli k souvislostem mezi jednotlivými koncepty. Největší profesní satisfakci mám, když studující na konci kurzu nemají jen dílčí znalosti, ale vidí systém jako celek a rozumí tomu, jak jeho části souvisejí.