Baví ji učit se o lidském těle a líbí se jí práce v nemocnici. Studuje na Fakultě zdravotnických studií, ale potkáte ji také na porodním sále. Jana Spolková je totiž porodní asistentkou. Stará se o pacientky během porodu i po něm. A pomáhá jim s péčí o porodní poranění. Její informační mapa zaujala i Českou komoru porodních asistentek.

Jak sama říká, je to hezká práce, ale náročná. Zdaleka ne pro každého. A nejde přitom jen o znalosti nebo dovednosti, ale i samotnou osobnost zdravotníka. Jana se v téhle práci našla a vnímá ji jako poslání. Stále na sobě pracuje, a tak se vrhla do dalšího studia. Momentálně v navazujícím magisterském studiu oboru Perioperační péče v gynekologii a porodnictví.

Poranění při porodu jsou častá

Kompetence porodních asistentek jsou podle ní rozsáhlé. „Porodní asistentka může ženě poskytnout komplexní péči a hraje velkou roli v péči o těhotnou ženu, rodící ženu, ženu v šestinedělí a v péči o novorozence,“ popisuje porodní asistentka Jana Spolková z Fakulty zdravotnických studií, která už asistovala u řady porodů, více či méně komplikovaných. Poranění během porodu se totiž vyhne jen málokterá žena. „Dochází k němu při průchodu plodu porodními cestami. K poranění často dochází i při fyziologickém porodu, zejména pak k poranění měkkých porodních cest,“ vysvětluje Jana, která pro tyto ženy našla řešení. Je totiž autorkou speciální informační mapy péče pro ženu s porodním poraněním. Nejenže její tištěný edukační materiál zvyšuje kvalitu poskytované péče, ale cílí i na konkrétní diagnózu.

Mapa radí se správnou péčí

„Informační mapu žena dostane při příjezdu na oddělení šestinedělí, kde si ji v klidu přečte. Pokud jí nebude něco jasné, může se obrátit na porodní asistentku,“ říká Jana k použití mapy. Vytvořila ji, aby ženám pomohla se správnou péčí o tato poranění. A aby předešly zbytečným komplikacím s jeho hojením. Informační mapa proto odpovídá ženám na spoustu otázek, na které by se možná styděly zeptat. Týkají se jak hygienické péče, tedy sprchování a hygienických pomůcek, tak bolesti, podpory hojení, vyprazdňování stolice, stehů a příznaků infekce. „Graficky jsem ji zpracovala a doplnila obrázky, aby byla pro ženu s porodním poraněním přehledná a názorná. Text je napsán srozumitelnou formou,“ dodává Jana.

Informační mapu péče zatím rodičky nedostávají. „Přesně nevím, kdy se tak stane, ale její využití se momentálně řeší s pardubickou nemocnicí. Záměrem je rozšířit informační mapu péče do všech poboček Nemocnice Pardubického kraje,“ dodává Jana Spolková. Časem bude dostupná jak pro ženy rodící v Pardubicích, tak v Chrudimi, v Ústí nad Orlicí, ale i ve Svitavách a v Litomyšli.

Hlavní je porozumění

Její nápad zaujal i komisi soutěže České komory porodních asistentek, a tak Jana mezi přihlášenými pracemi získala s přehledem první místo. Komise navíc vybírala práci, jejíž výstup bude mít největší praktické využití, což se právě Janě povedlo. „Díky vítězství mám možnost vyzkoušet si členství v profesní organizaci a možnost účastnit se konferencí, které pořádá komora bezplatně, čímž si mohu zlepšit své znalosti v problematice týkající se práce porodní asistentky,“ pochvaluje si Jana, která si Fakultu zdravotnických studií vybrala na základě doporučení spokojené studentky. Na studiu ocenila především praktickou výuku a rozsáhlé praxe, během nichž si student budoucí zaměstnání dostatečně „osahá“.

Na Fakultu zdravotnických studií si podejte přihlášku do 28. února

Studium na sedmi fakultách nabízí pardubická univerzita. Studovat na ní lze celé spektrum oborů od technických přes filozofické až po umělecké. Pro příští akademický rok mohou zájemci podávat přihlášky minimálně do konce března.

Univerzita Pardubice se snaží přinášet studentům stále nové možnosti. Novinkou je třeba bakalářský obor Ekonomika regionálního sportu, magisterský program Udržitelný rozvoj v chemii a technologie a chystá se také zcela nový doktorský program Konzervační vědy.
Univerzita se už prezentovala na několika veletrzích a zájemcům o studium ukázala například nejnovější modely simulovaných pacientů Fakulty zdravotnických studií nebo virtuální realitu z Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Fakulta zdravotnických studií přijímá přihlášky už jen týden

Do konce února mohou podat přihlášky uchazeči o studium na Fakultě zdravotnických studií, většina ostatních fakult je přijímá do 31. března, některé potom dokonce i později.
Zájemci o vysokoškolské vzdělání se mohou hlásit na filozofickou, ekonomicko-správní, chemicko-technologickou fakultu a také na fakultu elektrotechniky a informatiky. Nové studenty očekává také Fakulta restaurování, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta zdravotnických studií.
Právě o studium zdravotnických oborů v Pardubicích je velký zájem. Absolventi jsou ve zdravotnické praxi velmi žádaní a budoucí místo mohou získat už během studia. Mezi stále oblíbené obory patří Zdravotnický záchranář nebo Všeobecná sestra.
„Jsem studentem oboru Zdravotnický záchranář. Nabídka tohoto studia mě velmi lákala, zejména díky kombinaci medicíny a adrenalinu, který během výuky zažívám. Absolvujeme různé kurzy, například potápění, výcvik v horách, slaňujeme a učíme se sebeobraně,“ řekl student Jan Černohous.
Každý rok se do oboru Zdravotnický záchranář hlásí stovky uchazečů. Stejně jako na obor Všeobecná sestra, kterých v nemocnicích a zdravotnických zařízeních stále není dostatek.
„Zájem uchazečů o tyto dva obory převyšuje až čtyřnásobně kapacitní možnosti výuky na naší fakultě. Naše studijní obory patří každoročně k těm nejvyhledávanějším na Univerzitě Pardubice,“ řekl před časem za fakultu Josef Fusek.

Univerzita nabízí studentům celkem 137 oborů

Oblíbená je také celá řada oborů, například na filozofické fakultě či na fakultě ekonomicko-správní. Na to, jaká je při přijímacím řízení konkurence, se mohou zájemci o studium podívat na webové stránky univerzity. Tam podle oboru uvidí, jaká je v prezenční a kombinované formě procentuální úspěšnost uchazečů.
Univerzita v současné době nabízí vzdělání ve 137 studijních oborech v bakalářském, magisterském i doktorském stupni vzdělání. Studovat je možné v prezenční i kombinované formě.
Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.
O budoucnost se nemusejí bát například absolventi dopravní fakulty. Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí absolventi téměř stoprocentně okamžité uplatnění na trhu práce.
Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Také na této fakultě si zájemci mohou vybrat jak mezi studiem denním, tak kombinovaným.
„Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá rovněž v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013,“ uvedla Lenka Machačová z pardubické univerzity.

Některé fakulty požadují potvrzení o zdravotní způsobilosti

Studenti se na Univerzitu Pardubice mohou přihlásit přes klasický formulář, který se zasílá poštou, nebo přes elektronickou přihlášku přímo na webu školy. Potom musejí uhradit administrativní poplatek a některé fakulty chtějí také zaslání potvrzení o zdravotní způsobilosti. Univerzita poté uchazeče vyzve k účasti na přijímacím řízení, součástí většiny z nich jsou přijímací zkoušky.
O přijetí či nepřijetí jsou uchazeči informováni poštou, ale sledovat přijímací řízení je možné taky online. Přijatí uchazeči potom musejí přijet do Pardubic na zápis.
V mnoha oborech se následně konají seznamovací nebo přípravné kurzy, kde se studenti mají možnost poznat, seznámí se s požadavky svých vyučujících a dozvědí se více o univerzitním studiu.
Prostředí se na univerzitě každým rokem zlepšuje. Rekonstrukcí prošly například některé koleje. Na všech pavilonech kolejí mají studenti bezplatné pevné připojení k univerzitní datové síti a internetu, od letošního jara navíc i bezplatné wi-fipřipojení.
Na každém pavilonu je nyní na čtyřicet vysílačů. Během posledních tří let se počet vysílačů pro bezdrátový wi-fipřístup ztrojnásobil, letos je umístěno v areálech univerzity celkem asi 400 vysílačů.

Další informace o studiu na univerzitě mohou uchazeči získat ještě na posledním dnu otevřených dveří na Dopravní fakultě Jana Pernera 7. března. 

Článek je převzatý z Mladá fronta DNES - Pardubický kraj

Kapacita kurzu je naplněna, děkujeme za Váš zájem.

Již nyní se můžete přihlásit na intenzivní čtyřdenní pobytový sebezkušenostní kurz, který proběhne v termínu 12. - 15. 9. 2020 v konferenčním centru Immanuel. 

Kurz je určen všem studentům, kteří formulovali potřebu v rozvoji vlastní osobnosti a studentům humanitních oborů jako osobnostní příprava pro budoucí uplatnění na trhu práce.

Studenti UPa si platí pouze stravu a zajistí si dopravu. Ubytování a kurz uhradíme MY.

Více informací a přihlášení na: https://www.upce.cz/4-denni-kurz-poznej-sam-sebe

V příloze naleznete přijatá usnesení 154. zasedání Pléna České konference rektorů.

154. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 13. února 2020 v Praze.

Na dnešní den připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Slaví se od roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. 

Také na Univerzitě Pardubice jsou ženy, který dělají vědu, podílejí se na výzkumu a mohou se pochlubit úspěšnými výsledky ze svého bádání.

Ing. Lucie Michalcová absolvovala bakalářské studium v oboru Zdravotní laborant na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Sama nosí kontaktní čočky a ví, že nesprávnou manipulací s nimi je možné do oka zavléct zákeřné kvasinky. Ty mohou u lidí s oslabenou imunitou způsobit až ztrátu zraku. Doktorandka ve svém výzkumu zjistila, že je obtížné odstranit je i roztokem určeným k jejich čištění.
Nebezpečné kvasinky najdete i v kontaktních čočkách

Halina Šimková vystudovala antropologii a genetiku člověka a na Fakultě chemicko-technologické učí předmět Forenzní genetika.Šestnáct let dělala analýzy, aby pomohla usvědčit vrahy, násilníky, lupiče. Kriminalistický ústav byl její první pracovní štace a otevřel jí dveře do světa forenzní genetiky. Po ničivé vlně tsunami v Thajsku tak mohla identifikovat oběti přírodní katastrofy. 
DNA se někdy těžko hledá

Zjistit rakovinu slinivky v jejím časném stadiu. Uvést do praxe metodu, která zachrání život statisícům lidí. O to se snaží tým profesora Michala Holčapka z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické. Do jeho vědecké skupiny patří i doktorandka Michaela Chocholoušková.
Doktorandka se podílí na výzkumu rakoviny slinivky

Zuzana Svobodová z Univerzity Pardubice bodovala v semifinále světové soutěže Falling Walls Lab v polské Wroclawi. Získala druhé místo za skvělou prezentaci nápadu na téma BREAKING THE WALL OF POOR-QUALITY ANTIBODIES, díky němuž vědci budou moci vybrat protilátky, které fungují a jsou šité na míru experimentům, které provádí. Tím mohou značně ušetřit peníze z grantů, investovaný čas a vzácné vzorky.
Mladá vědkyně uspěla na světové soutěži

Práce restaurátorů. O záchraně památek poničených válkou v iráckém Mosulu, konzervace pravěké studny, práce na obnově reliéfu z věže Juditina mostu. Moderuje Josef Kluge.

Moderuje Josef Kluge

Rozhovor je převzatý z Český rozhlas Plus.

Rekordní počet 70 týmů středoškoláků se v pátek utkal na Univerzitě Pardubice v soutěži Chemiklání. Během jediného dne změřilo na Fakultě chemicko-technologické síly v řešení sady chemických úloh více než 300 žáků z České republiky a ze Slovenska.

Chemiklání pořádali už popáté vysokoškolští studenti, kteří jsou také autory speciální sady chemických úloh pro soutěžící středoškolské týmy. Šanci zvítězit měli jen ti, kteří jich správně vyřešili ve stanoveném čase co nejvíc.  

„Jsem rád, že se soutěž ujala a zájem o ni každým rokem roste. Myslím si, že je důležité podporovat v žácích nadšení pro chemii, která je všude kolem nás a je podstatou mnoha jevů. Proto jsem se rozhodl opět nabídnout žákům z nejlepších týmů příslib mimořádného stipendia v prvním roce studia, pokud se v budoucnu stanou našimi studenty,“ řekl děkan Fakulty chemicko-technologické prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.

S nápadem zorganizovat soutěž přišli před pěti lety vysokoškoláci, kteří sami vymysleli pravidla a sestavili soutěžní úlohy. Jejich zadání pokrývá veškeré oblasti chemie od nejjednodušších až po ty obtížné.

Letos žáci soutěžili ve dvou kategoriích. Vítězem v kategorii pro mladší, tedy 1. a 2. ročníky středních škol zvítězili Mladí Křeni, z Gymnázia Brno, Křenová, kteří soutěžili v zastoupení Šárka Geierová, Petra Kopecká, Jakub Sochor, Markéta Protivánková a Natálie Kumanová.

Nejvyšší kategorii pak pro všechny ročníky středních škol ovládla Vítězná čtyřka z Gymnázia Na Vítězné pláni z Praha 4 v sestavě Michal Straka, Pavel Říkovský, Marek Pavlica a Alina Mojšová. 

Soutěž pořádá studentský spolek Alumni scientiae bohemicae a Fakulta chemicko-technologická.

Nejstarší studna na světě, kterou objevili archeologové u Ostrova na Chrudimsku pod budoucí dálnicí D35, nyní zdroj vody rozhodně nepřipomíná. Leží rozebraná na části v pěti plastových vanách a konzervuje se ve sklepení - poněkud nezvykle v cukru.

Obyčejný krystalový cukr posloužil restaurátorům k tomu, aby ošetřili 7000 let starou dubovou studnu. Krystalový je nejideálnější, protože neobsahuje žádné další příměsi. Do 700 litrů vody postupně nasypali 700 kilogramových balíčků cukru.
Dřevo je cukerným roztokem doslova napité. „Studna se nyní nachází ve fázi impregnace dřeva. Kusy jsme očistili a následně vložili do roztoku sacharózy,“ popisuje proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Karol Bayer.
Tma, nízká teplota a vysoká vlhkost poskytují studni dokonalý komfort. Uchovat vodou nasycené kmeny totiž není jednoduché. Na rozdíl od běžného dřeva dubové části studny zcela vyschnout nesmí. Jakmile by se to stalo, jednotlivé části dřeva by se deformovaly a znehodnotily.
„Cílem konzervace je nejen zpevnit, ale i nahradit vodu, která byla ve dřevě. Jak bude dřevo vysychat, postará se o to právě cukr, a tak se podaří studnu uchovat,“ řekl Bayer.
Restaurátoři zpočátku poměrně dlouho zvažovali, jak studnu ošetřit a uchovat, aby ji pak ve Východočeském muzeu mohli začít ukazovat návštěvníkům. „Nikdy předtím jsme v cukru nekonzervovali, postup jsme konzultovali s odborníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde jsou specialisté na konzervaci dřeva. Tento postup je pro studnu nejvýhodnější a nejšetrnější. Navíc nejvíce garantuje původní vzhled studny,“ řekl Bayer.
Sedm tisíc let staré dřevo bylo na první pohled vcelku zachovalé, ale křehké. „Na svůj věk se zachovalo ve velmi dobrém stavu, ale dřevní hmota už je narušená, proto s ním musíme manipulovat velmi opatrně,“ řekl Bayer. Naši neolitičtí předkové zřejmě vycházeli z nějaké zkušenosti, protože dubové dřevo je tvrdé a odolné. „I proto se zřejmě studna dochovala v tomto stavu,“ řekl Bayer.

Použitá technologie odborníky překvapila

Pro restaurátory bylo zajímavé, jak zručně je dřevo opracované. Studnu tvoří rohové kůly, do nichž jsou vydlabané drážky osazené prkny. Dřeva ze studny jsou zajímavá i z hlediska technologie zpracování dřeva.
„Dosud byly představy, že když na naše území přicházeli první zemědělci, tak pracovali primitivními metodami. Ze studny poznáváme, že v té době před sedmi tisíci lety k nám přišli takřka s kompletním balíčkem celého tesařského umění,“ řekl Petr Juřina, ředitel společnosti Archaia, která společně s olomouckým archeologickým centrem na výzkumech pod plánovanou trasou nové dálnice D35 pracovala. „Na to, že je to doba před 7 tisíci lety, je to hodně dobře propracované a vydlabané,“ řekl student fakulty restaurování Marek Laška, který o studnu nyní pečuje.
Sleduje, aby dřevěné kusy byly zcela ponořené v cukerném roztoku nebo aby dovnitř nevnikly mikroorganismy, které by narušily proces konzervování.
Části studny zůstanou v cukerném sirupu ponořené do listopadu. Pak je restaurátoři vyjmou a další měsíce budou dubová prkna zvolna vysychat. Žádné lakování nebo natírání ochranným filmem už studnu nečeká.
Poté si ji budou moci prohlédnout návštěvníci Východočeského muzea v Pardubicích, kde bude vzácná studna uložena.

Článek je převzatý z Mladá fronta DNES - Pardubický kraj

Příběhy památek ho provázely od malička. Pochází totiž z Českého ráje, kde se to jimi jen hemží. Jako průvodce začínal na Karlštejně. Záliba v historii a literatuře ho přivedla také do Pardubic, kde na univerzitě vystudoval Fakultu filozofickou. Teď je kastelán zámku Hrádek u Nechanic, kde občas zavede turisty i tam, kam to nečekají nebo klidně smekne před knížecí rodinou Harrachů.

Co všechno máte jako kastelán na starosti?

Malý zámek na samotě u lesa. Jde o komplexní zajištění ochrany, provozu, správy, prezentaci a tvorbu koncepce národní kulturní památky s velkou provozní náročností.

Jak vypadá váš běžný den?

Každý den na zámku je nevšední. Většinou se ráno sejdu se zámeckou posádkou, abychom si určili pracovní povinnosti na konkrétní časový úsek. Hned potom zasedám k počítači a vyřizuji nejnutnější e-maily a byrokracii. Pak se snažím být tzv. v terénu. Ať už se jedná o stavební obnovy, úpravy expoziční instalace, drobnou údržbu zámeckých budov, nákup materiálu, práci v parku nebo sjednané schůzky. Pokud mě večer nečeká kulturní akce, opět zasedám k počítači.

Máte čas provádět i turisty?

Bohužel jen velmi málo. Ostatní pracovní povinnosti mi to téměř nedovolí. Ale výjimky se najdou: Tradičně provázím první a poslední prohlídku roku. Od letošního roku také začínáme s prohlídkami Hrádkem křížem krážem, kdy spolu s kolegy provedeme návštěvníky celým zámkem včetně běžně nepřístupných prostor.

Co máte na provádění rád?

Předávání zajímavých informací lidem, kteří o ně stojí. Hrádek u Nechanic je plný takových zajímavostí: centrální vytápění, tajné dveře, původní elektrorozvodna, houpací křeslo, kaple s ďáblem, nestvůry nebo golfové hřiště.

Mívají návštěvníci záludné otázky?

Ptají se často, to nemohu říct.

Jakou nejhorší otázku jste dostal?

Je to spíše taková škála evergreenů: Straší tady? Je to lešení původní? Je to zrcadlo kouzelné? Ale vůbec nejroztomilejší byl malý chlapeček, který ke mně zhruba v půlce prohlídky přišel a povídá: A strejdo, kdy už bude konec?

Co jste si na zámku Hrádek u Nechanic zamiloval?

Nejspíš fakt, že se jedná o unikátní zámecký komplex. Když pominu neogotický vzhled zámecké budovy a bohatou výzdobu interiéru, za zmínku stojí také čtyřkřídlá hospodářská budova, ve které se nachází jízdárna, divadlo, kočárovny, stáje a byty pro zaměstnance (v současnosti je bohužel hospodářská budova ve velmi špatném stavu). To vše obklopuje téměř dvacetihektarový park. Každý detail areálu je pečlivě promyšlený a v tomto ohledu je třeba před hraběcí rodinou Harrachů, která zámek postavila, smeknout.

Jak probíhá příprava zámku na sezonu? Co všechno se musí udělat a stihnout?

Vzhledem k vánočním prohlídkám si zámek od návštěvníků moc neodpočine. Během tří měsíců se musí uklidit zámecká expozice, umýt okna, rámcově připravit akce na rok dopředu a provést opravy, které během klasického provozu nejsou možné. To vše za velmi nízkých teplot. Také se snažíme vymýšlet nové akce i prohlídky, protože vždy se najde někdo s otázkou, co pro letošek chystáme za novinky.

A na jaké se tedy turisté mohou těšit?

Krom zmiňovaných netradičních prohlídek se návštěvníci mohou například těšit na nový prohlídkový okruh s názvem Hostinské pokoje. V prvním patře západního křídla budeme od letošního června vyprávět příběhy o zajímavých návštěvách, které na zámku strávily noc. Dále se připravujeme na nové noční kostýmované prohlídky s názvem Kouzelnické hrátky nebo otevřenou zámeckou kuchyni v rámci prohlídkového okruhu Sklepy.

Kdy vás tak „chytla“ láska k památkám?

Původem jsem z Českého ráje, tedy kraje, ve kterém se nachází takové památky jako Rotštejn, Valdštejn, Frýdštejn, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Trosky nebo Sychrov. Jejich příběhy mě provázely od malička.

Může za to i Karlštejn, na němž jste začal jako sezónní průvodce?

Určitě. Byla to má první pracovní zkušenost na objektu. Vděčím za to Obchodní akademii v Turnově, kdy součástí povinné praxe byla i práce průvodce. A „Kájaštejn“ je hrad, který zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Kdo někdy rozjímal v Kapli svatého Kříže, dá mi jistě za pravdu.

Přispěla vaše záliba v hradech a zámcích k výběru studijních oborů na Fakultě filozofické?

Bezesporu.

Proč jste volil pro svá vysokoškolská studia právě Pardubice?

Jednak mě zaujaly zajímavé přednášky a semináře, které kombinovaly mou zálibu v historii a literatuře. Praktické bylo i umístění školního kampusu na jednom místě. Třešničkou na dortu bylo historické centrum města se zámkem.

Jak se vám tu studovalo?

Zkoušky byly náročné, ale jsem rád, že je UPCE moje alma mater. Kde jinde bych se naučil tvůrčímu psaní, rétorice, literatuře 19. století nebo dějinám umění a každodennosti?

Na co rád vzpomínáte?

Krom nezapomenutelných přednášek a seminářů? Na literární skupinu Tlupu, na divadelní představení Já, Síť, na EAčko, na Áčko, na Dýdý Bábu, na Josefa, na Dědka nebo nekonečné ping-pongové zápasy.

Jste s fakultou v kontaktu dodnes? Neprovází u vás například naši studenti?

Pro všechny různé povinnosti se dostanu do Pardubic bohužel jen málokdy. Ale „vaši“ u „nás“ provází a jsou moc šikovní.

Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Vyberte si, co vás baví a naplňuje, buďte trpěliví a nezapomeňte si to užívat.

Přemýšlel jste už, která památka bude vaší další profesní zastávkou?

Na to se mě prosím zeptejte, až objevím hezčí památku, než je Hrádek. Ten kousek Anglie se stal mou srdeční záležitostí. Budu jedině rád, když se stane i tou vaší. Tak přijďte pobejt.

Mgr. Martin Rejman vystudoval Historicko-literární studia a Dějiny literární kultury na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Doplňující pedagogické studium absolvoval na Univerzitě Hradec Králové. Působil jako průvodce a dispečer návštěvnického provozu na hradě Karlštejn, zámku Žleby nebo zámku Hrubý Rohozec. Po ukončení studia pracoval na Územní památkové správě Sychrov jako Kurátor mobiliárních a sbírkových předmětů. Od 1. července 2016 je kastelánem státního zámku Hrádek u Nechanic. 

Webové stránky Hrádek u Nechanic 
Facebook Hrádek u Nechanic
Instagram Hrádek u Nechanic                   

Ještě jim třeba ani nebylo třicet a už vydávají knihy. Nebo se ani po několika desítkách let nevzdali svého snu stát se básníkem, spisovatelem. Představujeme vám literární talenty z Pardubického kraje: Přemysla Krejčíka, Anetu Krejčík Plškovou, Zuzanu Martínkovou a Reginu Podávkovou.

Láska k literatuře přivedla Přemysla Krejčíka a Anetu Krejčík Plškovou až k oltáři. Seznámili se na Filozofické fakultě Pardubické univerzitě. On už byl šéfredaktorem tamního časopisu Partonyma a autorem několika knih a ona talentovanou básnířkou, které si všimli pedagogové. Doporučili jí Přemka, který ji měl pomoci s vydáním její první básnické sbírky.

Přemysl s Anetou se ale nepřestali scházet ani poté, co kniha s názvem Zlom ruce za vaz mířila do tisku. Zamilovali se, brzy se zasnoubili a vzali. Jaké je manželství dvou literárně činných lidí? Podle nich je to výhoda. Partner může být totiž prvním a zcela upřímným kritikem. Takového právě Přemysl Krejčík určitě potřebuje. Naposledy vydal román z prostředí hip hopové kapely Mladej NY.

Dny poezie a Šaziho tisíc a jedna noc

Také Zuzana Martínková vzešla jako mladý literární talent z tvůrčího prostředí Pardubické univerzity a z okolí časopisu Partonyma. Tam je teď redaktorkou, ale podílí se na jeho obsahu i vlastní tvorbou, povídkami. 

Zuzana je speciální případ, člověk mnoha talentů. A tak krom psaní ještě kreslí, dělá grafiku, fotí, peče dorty nebo se věnuje reklamním textům, což je její současné povolání. Pak také každoročně pořádá v Pardubicích festival poezie. Ke své tvorbě je ale velmi kritická a poměrně dlouho trvá, než nějaký text představí veřejnosti. S vlastní knihou tak váhá.

Zcela jasno má v tomto směru už Regina Podávková. Ta se od dětství toužila stát básnířkou, spisovatelkou. I když se jí podařilo publikovat básně třeba v antologii básníků Podorlicka, psát články do novin a časopisů nebo zvítězit v literárních soutěžích, život ji vedl jinými cestami.

Tvořit ale nepřestala nikdy. A když se před pár lety rozhodla vydat svou první sbírku, cítila, že už je to „teď nebo nikdy.“ A tak vznikla nejprve útlá knížka s názvem Poetry fox proces aneb žába po špičkách jdoucí. Knížku plnou intimní lyriky pak následovala další sbírka. Byla jí bohatě ilustrovaná knížka s tajemným názvem Šaziho tisíc a jedna noc. Teď se Regina Podávková chystá k vydání další básnické sbírky.

Převzato z Český rozhlas Pardubice