Namalovala stovky obrazů s vlky a některé z nich vystavuje v přírodě. V lese je vidí nejen lidé, ale i divoká zvěř. Lenka Černota je absolventkou Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a na studium má ty nejlepší vzpomínky. „Bylo to báječné období. Osvojila jsem si základní malířské a restaurátorské techniky a postupy, kterých využívám dodnes,“ říká umělkyně.

Vlci, to je téma, které prochází celou vaší tvorbou. Má být tajemná?

Někomu to tak může připadat, ale já ji tajemnou nedělám. Maluju to, co žiju.

V antice byl vlk jedním ze symbolů boha Apollona. Nejznámější kapitolská vlčice vychovávala Romula a Rema, zakladatele Říma. Ve středověku byl vnímán jako démon, který na sebe bere i podobu čarodějnice. Jakou symboliku má vlk ve vaší tvorbě?

Pro mě je symbol vlka zdroj. Baví mě, dává, inspiruje, irituje, chrání mě. Zdroj souboru nehmotných vjemů, ze kterého si člověk vybírá nebo čerpá.

Malujete i něco jiného?

Vlci posledních deseti let moji tvorbu zaštítili, ale nejsou jediným zdrojem. Mám vícero témat, která vychází z okamžitých vjemů, situací, ročního období.

Zajímám se o původ a vliv na selekci zobrazovaného, tedy na základě čeho vybíráme a zhmotňujeme nehmotné informace, a především o samotný proces zobrazování. Co je malba schopna zprostředkovat a do jaké míry. Jaký je to nosič. Co dovolí barevnost, jak se zapisuje proces v povrchu a uvnitř malby, kde je hranice malby.

Jste absolventkou Fakulty restaurování. To je vlastně taková rodinná škola. Co se vám z Litomyšle, kde fakulta sídlí, vybaví?

Litomyšl vnímám jako výjimečné místo. Na fakultu jsem nastoupila hned po gymnáziu a patřila jsem mezi nejmladší v ročníku. Byla to má první vysoká škola a dala mi živý základ. Skvělý punk, výjimeční lidé, pedagogové, město. Zažila jsem éru, kdy jsme na Piaristické koleji topili v kamnech a celé prázdniny jsme měli povinné praxe. Bylo to báječné období. V ateliéru nástěnné malby a sgrafita jsem si osvojila základní malířské a restaurátorské techniky a postupy, kterých využívám dodnes. V ročníku nás bylo dvanáct, navzájem jsme si pomáhali a učili jsme se od sebe. Spolužáci jsou dodnes mí nejlepší přátelé.

Studovala jste také v Polsku. Co jste se naučila?

Polsky malovat, mluvit a myslet. Krakov a ASP v Krakově patří do období plného experimentů v malbě, sochařině a grafice.

Loni v srpnu jste měla velkou výstavu v pražské holešovické Bold Gallery s názvem Vlčina. Jaký jste z ní měla pocit?

Především mi přinesla novou zkušenost. Možnost vidět svá velkoformátová plátna pohromadě v jiných souvislostech, než do kterých jsem je stavěla já sama. Byla tam interakce diváků. Jsem velmi vděčná panu Oldřichu Hejtmánkovi a všem lidem z Bold Gallery, panu kurátoru Radku Wohlmuthovi, že mi to umožnili. Výstava mi poskytla odstup od obrazů, jak fyzický, tak i mentální.

Čím malujete?

Převládá klasická olejomalba. Oleje mají svoji vlastní hlubokou barevnost, vůni, hutnost, váhu, fyzickou váhu barvy na plátně, která pulzuje. Na některých obrazech to kombinuji i s jinými médii, zaleží na konkrétním obraze, co má ukázat.

Existuje autor, který by vaši tvorbu inspiroval?

Já se nikdy nechtěla někým inspirovat, rovněž jsem nikdy nestudovala žádného autora detailně. Samozřejmě se mi líbí spousta umělců, jak starých, tak současných. Nežijeme v izolaci, informace a vjemy jsou kolem nás, a to já všechno vnímám. Mám barevnou paměť. Vizuální vzpomínka toho, co jsem viděla nebo se mi líbilo, se občas objeví v tom, co dělám, ale mnou přetráveno do jiné formy.

Když mluvíte o těch barvách… Jste držitelkou patentu. Jakého?

Jedná se o způsob přípravy pigmentu z odpadního materiálu při zpracování bauxitové rudy. Získala jsem pigment, který má dobré optické vlastnosti a stálost.

Zajímavé také je, že svá díla necháváte vystavená v přírodě. Co se s nimi děje, vidíte prostřednictvím fotopastí. Viděla jste u fotopastí vlky?

Vlci jsou na každém snímku.

Viděla jsem u nich divoká prasata, jelení a srnčí zvěř, spoustu lesního ptactva, kuny, lišky, zajíce a také lidi. Teď mám nově past umístěnou v oblasti Svitavska, a tam jsou častými návštěvníky jeleni a laně siky japonského, lišky, mufloni a srnčí zvěř.

Kolik těchto zvířat (vlků) jste už namalovala?

Nemám to spočítané. Víc než sto, méně než tisíc.

A kolik jste jich viděla?

Měně než tisíc, více než dva. 

Pocházíte z myslivecké rodiny. Tatínek byl hajný?

Nikoli. Dědeček, pradědeček a prapradědeček byli lesníci. Tatínek je lovec.

V době, kdy umění nemá své diváky, čemu se věnujete?

Maluji stále. Moje obrazy mají diváky i nadále, zvířecí i lidské.

Učíte?

Já se pořád učím. Vedu v Praze nárazové workshopy – Jamming. Jedná se jednodenní víkendové kurzy pro Ateliér radostné tvorby, který pracuje s handicapovanými umělci a veřejností. Online kurzy nepořádám.

Máte raději zvířata než lidi?

Obojí si zaslouží lásku.

Lenka Černota (1985)

Narodila se v Mělníku. Je absolventkou několika vysokých škol. V letech 2004 – 2008 studovala v ateliéru nástěnné malby a sgrafita na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice (BcA.). Inženýrský titul získala na Hornicko-geologické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava, kde také v roce 2014 dokončila doktorské studium. V letech 2009-2011 pobývala v Krakově na Akademii výtvarných umění a odtud se přesunula do Prahy, kde v roce 2015 úspěšně ukončila studium na Akademii výtvarných umění (MgA.).

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.

V příloze naleznete přijatá usnesení 162. zasedání Pléna České konference rektorů.

162. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 8. října 2021 v Mladé Boleslavi.

Putovní výstava „Jsem sestra“ od světoznámého fotografa profesora Jindřicha Štreita je k vidění na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Výstava je součástí kampaně Nursing now, která si dává za cíl posílit postavení všeobecných sester a porodních asistentek. Vernisáž výstavy byla spojena s křestem katalogu a potrvá až do 8. října.

OZNÁMENÍ

o konání

11. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2020 - 2023,

které se uskuteční v úterý 12. října 2021 od 14:00 hodin
v zasedací místnosti rektorátu, Studentská 95 (ZAS4NP)

Program zasedání:

1. Schválení skrutátorů zasedání.
2. Schválení programu zasedání.
3. Informace o činnosti volební komise a předsednictva AS UPCE.
4. Volba kandidáta na funkci rektora.
5. Přestávka.
6. Vyhlášení doplňujících voleb do AS UPCE ve volebním celku FZS a FEI.
7. Různé.

V Pardubicích dne 4. října 2021

Ing. Petr Bělina, Ph.D.
předseda AS UPCE

Velká studentská akce Příliv obsadila po dvouleté pauze opět kampus Univerzity Pardubice. Tisíce studentů prvních i druhých ročníků, kteří pravou atmosféru vysoké školy kvůli pandemii nezažili, měli možnost poznat univerzitními spolky, získat informace o zahraničních studijních pobytech, užít si sportovní i výtvarné aktivity. Ale také poslechnout si univerzitní soubory nebo kapely.

Vysokoškolákům zahrál písničkář Jakub Ondra a rovněž skupina Vypsaná fixa, která kdysi začínala zkoušet právě na kolejích pardubické vysoké školy. Nový akademický rok začal v tomto týdnu na všech sedmi fakultách Univerzity Pardubice. Nově letos nastoupilo asi 3 tisíce studentů.

Slavnostního odhalení se po více než ročním odkladu dočkala socha chemika před Fakultou chemicko-technologickou. Plastika vědce se po 40 letech odstěhovala z centra Pardubic před nejstarší fakultu Univerzity Pardubice. Umělecké dílo získala Fakulta chemicko-technologická, která si připomíná 70 let od zahájení vysokoškolského studia chemie v Pardubicích, od města darem.

„Darování díla vnímáme jako symbolické vyjádření spolupráce. Pardubice jsou městem chemie, kovová plastika Chemika je unikátním dílem tohoto druhu a ve městě zatím jediná. Proto je návaznost na vzdělávání v našem městě a regionu zřejmá,“ uvedl děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Petr Kalenda.
Dílo, které vytvořil akademický sochař Luboš Moravec, nechala fakulta odborně zrestaurovat. Do útrob plastiky a podstavce vložila také vzkaz budoucím generacím studentů a vědců.

Podle pověsti byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou, dokázal zachovat suverenitu českého státu. Zavražděn byl ve Staré Boleslavi a po smrti začal být uctíván jako svatý pro svou zbožnost a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu.

V některých kalendářích u data 28. září najdeme dva letopočty. A to 929 a 935. „My neznáme roční datum zavraždění svatého Václava a z legend, které se zachovaly, vyplývají dvě data. Ta způsobují dlouhý spor historiků, ke kterému roku se přiklonit. Ale řekněme, že z logiky událostí, tak ji chápeme dnes, tak se více přikláníme k roku 935,“ vysvětluje historik Martin Čapský.

Jaký byl Sv.Václav

„Byl takový, jakým ho chtěli legendisté mít. My těch zpráv o něm mále málo. Mluví se daleko častěji o jeho bratrovi Boleslavovi, než o Václavovi. To, z čeho čerpáme jsou legendy. Ty jsou psány pro publikum a to má svá očekávání. A tak je svatý Václav vždy trochu přizpůsobován tomu, co chtějí lidé slyšet. Jednou je knížetem míru, jindy spravedlivým soudcem a jindy člověkem, který se stal téměř mnichem,“ říká Martin Čapský.

Přesto existuje několik věcí, které o svatém Václavovi víme jistě: „Víme, že žil. Víme, že měl bratra Boleslava, který ho zavraždil ve Staré Boleslavi. Víme, že v té době probíhal dlouhý proces upevňování státnosti kmene Čechů, na kterém měl svatý Václav a později jeho bratr Boleslav velkou zásluhu. To všechno dokážeme z historických pramenů odvodit. Ale jaký byl svatý Václav jako člověk, to už je záležitost legendistů.“

Vysoký blonďák

Z ostatků svatého Václava, především z lebky dokázali antropologové zkoumáním zjistit mnoho dalších zajímavých faktů. „Víme, že měl poměrně úzký obličej, že lebka patřila vyššímu člověku. Ostatně Přemyslovci byli poměrně vysocí. Asi měl světlé vlasy na rozdíl od našich představ,“ říká Martin Čapský.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu: „Zasloužil si to za to, že se stal člověkem, který položil život za víru, takovým způsobem je představován. A byl to někdo, ke komu vzhlížel český národ jako ke svému ochránci a světci. A jestliže byl za života líčen jako člověk, který toužil po mnišství a chtěl se vzdát světských hodností. Tak postupně nabývá charakteru postavy, která je skutečně tím svatý knížetem, ochráncem české země.

28. září 935

To byl den, kdy byl svatý Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem, který toužil po moci. „Víme, že svatý Václav přijel do Staré Boleslavi. Byl pozván na hostinu a oslavu. Po ní vstal brzy ráno a šel do kostela, jak bylo jeho dobrým zvykem. Zastihl ho Boleslav, který tasil meč a pokusil se ho seknout. Svatý Václav údajně částečně vykryl ránu, vyrval meč z rukou bratra, který ale přizval na pomoc své družiníky a ti Václava zavraždili přímo před branami kostela ve Staré Boleslavi. Svatý Václav odmítl použít meč proti Boleslavovi a prolít bratrovu krev,“ popisuje Martin Čapský.

Pro církev je 28. září dnem prvořadé důležitosti, protože svatý Václav je nejvýznamnějším světcem českých zemí. „Svatováclavské pouti byly ještě za první republiky obrovskou společenskou událostí, které se účastnily mnohatisícové davy. Dnes už je to trochu jiné, ale církev se ke svatému Václavovi, jako svému primárnímu českému světci obrací stále.“

Článek je převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

Noc vědců 2021 na Univerzitě Pardubice se odehrála opět naživo. Šestihodinový program nabitý zábavnou vědou probíhal v univerzitním kampusu a v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září. Na zajímavé experimenty a kvízy se přišlo podívat téměř 1 000 návštěvníků. Tématem, které letos propojilo všechny pokusy i aktivity, byl čas.

Děkujeme všem, kteří nás navštívili!

Dejte nám vědět, co se vám na akci líbilo a vyplňte dotazník k Noci vědců. 

Za jakou nejkratší dobu někam dojedete vlakem anebo jak se na výtvarných dílech projevuje takzvaný zub času. To jsou jenom některé věci, které můžete sami prozkoumat během letošní Noci vědců. I v Pardubicích bude poslední zářijový pátek.

Situace poprvé od roku 2019 umožňuje pozvat návštěvníky přímo na univerzitu. „Chceme je pustit tam, kam se normálně nedostanou, ukázat jim laboratoře a hlavně jim umožnit setkání s vědci. Loni jsme museli dělat on-line formu Noci vědců, ale kontakt s lidmi a možnost vidět jejich reakce je něco, co se nedá nahradit,“ myslí si jedna z organizátorek Lenka Čermáková.

Zábava na šest hodin

Program nabitý atraktivní vědou odstartuje v prostorách Dopravní fakulty Jana Pernera v pátek 24. září ve čtyři odpoledne. Na zajímavé experimenty a kvízy zaměřené na čas zvou popularizátoři vědy všechny zájemce až do večera. Zapojí se výzkumníci ze všech sedmi fakult Univerzity Pardubice, a to na více než dvaceti stanovištích. Menší návštěvníci můžou do indexu sbírat razítka a následně získat malou odměnu.

Desítky možných podob a významů času najdou zájemci v praktických ukázkách. Podle Čermákové zjistí třeba princip fungování binárních anebo modrých hodin. Zároveň na novém dispečerském pracovišti uvidí, jak se řídí vlaky, aby se nesrazily a dojely včas. Plno atrakcí si budou moci sami vyzkoušet. „Připravili jsme i speciální podcast, který si můžete poslechnout kdykoliv sami, a to na téma Čas jsou peníze.“

Součástí programu bude nově kinosál Noci vědců. Univerzita tam nabídne speciálně natočená videa i rozhovory o čase, případně povídání s vědci v novém podcastu UPCE On Air.

Blíž lidem

Vstup je zdarma. Návštěvníky pardubické Noci vědců bezplatně dopraví okružní linka MHD, která jede od nádraží až na místo. Handicapovaným pomůže se zvládnutím stanovišť univerzitní Centrum ALMA.

Akce má tradičně bořit mýty o vědě i o vědcích a ukázat, že věda může být velmi zábavná a že ji vědci dokážou poutavě představit. V Česku se Noc vědců opakuje pravidelně od roku 2005. Vědecké instituce se otevírají ve stejný den ve stejném čase po celé Evropě.

Článek je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

Všichni ubytovaní studenti a zaměstnanci, kteří nemají platné očkování nebo neprodělali onemocnění COVID-19, jsou povinni každých 7 dní absolvovat test.

Ve středu 22. 9. 2021 otevírá společnost MEDILA testovací místo v areálu Univerzity Pardubice:

• koleje, pavilon E
• vstup bočním vchodem od parkoviště
• testování každou středu 8:00 – 16:00
• test je NUTNÉ předem objednat

 Rezervační kalendář - MeDiLa spol. s r.o. - UNIVERZITA PA... | Reservatic

• cena testu pro samoplátce 150,- Kč

Výsledek testu je nutné načíst do ubytovacího a stravovacího systému ISKaM - postup:

• přihlášení do ISKaM
• záložka „ubytování“ → „COVID – potvrzení o bezinfekčnosti“
• tlačítko „nové potvrzení“
• dále dle instrukcí systému ISKaM

V případě problémů s načtením potvrzení do systému ISKaM kontaktujte Ubytovací centrum nebo recepci.