Vážené kolegyně, vážení kolegové,

chtěl bych Vás informovat o tom, že jsme pro Vás před nadcházejícím AR připravili několik novinek v oblasti stravování a občerstvení zde v kampusu Univerzity Pardubice. Jedná se zejména o tyto:

• Menza - máme pro Vás připravené posezení na nově zastřešené venkovní terase, které bude za příznivého počasí zpřístupněné po dobu aktuální provozní doby hlavní jídelny.
• Bistro FChT - máme zde nového nájemce, provozovna je pod označením "Laborka" otevřená od 1.9.2022, bližší informace naleznete zde.
• Bistro VAP - i zde máme nového nájemce, omezený prodej v režimu "z okénka" bude zahájený v pondělí 5.9.2022, předpokládaný termín uvedení do provozu celé provozovny je 19.9.2022. Aktuální informace Vám podají přímo v bistru. 

Těšíme se na Vaši návštěvu!  

Jan Brothánek

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů.

Mezi fakulty Univerzity Pardubice patří Fakulta chemicko-technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta

filozofická, Fakulta restaurování a Fakulta zdravotnických studií. „Různorodost nabídky studia je zajímavá, protože u nás studují chemici, zdravotníci, dopravní experti, ekonomové,restaurátoři, elektro a IT specialisté, historici a filozofové,“ uvedla vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Martina Macková. Univerzita Pardubice má na svých kolejích k dispozici 1 300 lůžek, která jsou obsazená. Mnozí studenti bydlí v pronájmech nebo dojíždí. „Zájem o bydlení na kolejích ještě vzrostl po období pandemie, kdy univerzita poskytovala studentům pro období online výuky slevy a další výhody. Na zájmu se projevil i růst cen pronájmů,“ sdělila Macková.

Studenti Univerzity Pardubice jsou z celé ČR – a samozřejmě i ze zahraničí. „Nabízíme jako jediní fakultu se zaměřením na dopravu nebo také obory na Fakultě restaurování, které přitahují zájem uchazečů i mimo východočeský region. Studenti k nám míří také za kvalitním a tradičním studiem chemie. Velmi žádané je v posledních třech letech studium na Fakultě ekonomicko-správní nebo Fakultě zdravotnických studií. Nejvíce studentů ale stále máme z krajů  - Pardubický, Královéhradecký a Středočeský,“ řekla Macková. Zajímavostí a novinkou pro nadcházející akademický rok je studijní program Digitální podnikání na Fakultě ekonomicko správní, který univerzita nabídla až v červnu a je o něj velký zájem. Anebo studium v anglickém programu na Dopravní fakultě Jana Pernera Transport Operations Management, který se otevře v akademickém roce 2023/24. Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila příjezdy a odjezdy studentů v rámci zahraničních výměnných programů Erasmus. „Studenti, kteří vyjeli nebo přijeli na tyto pobyty, museli respektovat omezení, tedy například i online výuku a uzavření škol. Nyní již nabízíme studentům výjezdy jako před pandemií. Ve startujícím akademickém roce podle našich dosavadních čísel a odhadu vyjede nastudijní pobyty a praktické stáže více než 120 studentů do 22 zemí. Přesná čísla zatím nemáme, protože probíhá přihlašování. Jen v zimním semestru přijede na Univerzitu Pardubice přes program Erasmus 74 zahraničních studentů z 18 zemí,“ řekla Macková.

Univerzita dlouhodobě spolupracuje s Pardubickým krajem na několika úrovních. „Kraj například každoročně podporuje popularizační akce univerzity, které mohou podnítit zájem žáků o studium a o vědu. Univerzita se účastní krajských akcí, jako je například Den Pardubického kraje. Spolupracujeme také v rámci projektu Parádní kraj. Komunikujeme ohledně výstavby Fakulty zdravotnických studií v areálu bývalé Tesly nebo výuky vázané na krajskou nemocnici apod. Univerzita Pardubice je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji s 1 200 zaměstnanci a také jedinou vysokou školou, proto je komunikace a spolupráce naprosto nezbytná,“ řekla Macková.

Univerzita se zapojila také do pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před válkou, a dala k dispozici svoji budovu v kampusu pro jejich ubytování, Tu budou obývat do konce roku. Zároveň Jazykové centrum univerzity spustilo i přes prázdniny jazykové kurzy pro běžence i ve spolupráci s Úřadem práce tak, aby mohli uprchlíci co nejdříve získat práci. Jazykové kurzy od prvních okamžiků uprchlické vlny nabízí také akademici z Fakulty filozofické. „Univerzita dala svůj postoj najevo bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině a v kampusu jsou stále vidět ukrajinské vlajky nebo tabulka vzkazů. Logo univerzity se přebarvilo jako symbol solidarity s napadenou zemí do barev její vlajky.

V aule proběhl koncert na podporu Ukrajiny a mnozí studenti i zaměstnanci pomáhali a pomáhají rodinám nebo ve sbírkách. Sociální sítě univerzity přinesly seriál příběhů ukrajinských i ruských studentů, univerzita je finančně podpořila a vypsala také sbírku,“ dodala Macková.

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů. Univerzita vzdělává studenty z celé země.

Článek je se svolením převzatý z MF DNES, magazín special.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 24. srpna 2022 zemřel ve věku 90 let náš vážený akademik, doc. Ing. Josef Panchartek, CSc., který stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor v porevolučních letech 1990 – 1991.

Docent Panchartek byl jedním z prvních absolventů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Diplom inženýra chemie zde získal v roce 1954, v roce 1963 pak dosáhl titulu kandidáta chemických věd. Od roku 1964 působil na své alma mater jako pedagog na Katedře organické chemie, v oboru organická chemi se v roce 1973 také habilitoval. 

Po svržení totalitního režimu v naší zemi, v roce 1990, byl docent Panchartek na základě demokratických voleb, kterých se účastnili zaměstnanci i studenti tehdejší Vysoké školy chemicko - technologické v Pardubicích jmenován rektorem. Funkci rektora zastával do roku 1991, následně vykonával funkci prorektora pro pedagogické záležitosti. V roce 1992 odešel do důchodu, avšak i poté se svou alma mater dále spolupracoval. Když v roce 1992 vznikl na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Ústav cizích jazyků, přejmenovaný v roce 1995 na Ústav jazyků a humanitních studií, využil zde docent Panchartek své dlouholeté pedagogické zkušenosti a vynikající znalosti anglické chemické terminologie, na ústavu působil v letech 1994 – 1996.

Docent Panchartek byl uznávaným vědcem a skvělým pedagogem, který byl mezi studenty mimořádně oblíben. Za dobu téměř třiceti let svého působení na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích významně přispěl k rozvoji vědeckého oboru organické chemie, kterému se po dlouhá léta aktivně věnoval, a k formování nových generací odborníků v tomto oboru. Jako člen vedení se pak zasloužil o celkový rozvoj školy, její rozkvět a věhlas, za což byl v roce 2000 oceněn medailí rektora za zásluhy o Univerzitu Pardubice.

Ztráta této výjimečné osobnosti je nenahraditelná. Pan doc. Ing. Josef  Panchartek, CSc. zůstane navždy zapsán do kroniky života Univerzity Pardubice. 

Čest jeho památce!

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 24. srpna 2022 zemřel ve věku 90 let náš vážený akademik, doc. Ing. Josef Panchartek, CSc., který stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor v porevolučních letech 1990 – 1991. Docent Panchartek byl jedním z prvních absolventů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Diplom inženýra chemie zde získal v roce 1954, v roce 1963 pak dosáhl titulu kandidáta chemických věd. Od roku 1964 působil na své alma mater jako pedagog na Katedře organické chemie, v oboru organická chemie se v roce 1973 také habilitoval.

Po svržení totalitního režimu v naší zemi, v roce 1990, byl docent Panchartek na základě demokratických voleb, kterých se účastnili zaměstnanci i studenti tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jmenován rektorem. Funkci rektora zastával do roku 1991, následně vykonával funkci prorektora pro pedagogické záležitosti. V roce 1992 odešel do důchodu, avšak i poté se svou alma mater dále spolupracoval. Když v roce 1992 vznikl na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Ústav cizích jazyků, přejmenovaný v roce 1995 na Ústav jazyků a humanitních studií, využil zde docent Panchartek své dlouholeté pedagogické zkušenosti a vynikající znalosti anglické chemické terminologie, na ústavu působil v letech 1994 – 1996.

Docent Panchartek byl uznávaným vědcem a skvělým pedagogem, který byl mezi studenty mimořádně oblíben. Za dobu téměř třiceti let svého působení na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích významně přispěl k rozvoji vědeckého oboru organické chemie, kterému se po dlouhá léta aktivně věnoval, a k formování nových generací odborníků v tomto oboru. Jako člen vedení se pak zasloužil o celkový rozvoj školy, její rozkvět a věhlas, za což byl v roce 2000 oceněn medailí rektora za zásluhy o Univerzitu Pardubice.

Ztráta této výjimečné osobnosti je nenahraditelná. Pan doc. Ing. Josef  Panchartek, CSc. zůstane navždy zapsán do kroniky života Univerzity Pardubice. 

Čest jeho památce!

Na konci srpna byl kampus plný dětských sportovců. Katedra tělovýchovy a sportu si pro žáky ve věku od 6 do 14 let připravila příměstský tábor plný sportu a pohybu. S mottem „Sportování nás baví“ si děti vyzkoušely mnoho sportovních dovedností a aktivit v tělocvičně i na čerstvém vzduchu.
Zahrály si míčové i raketové hry, čekaly je orientační aktivity, lanové překážky a hry v přírodě. Při vodních sportech mohly plout na kánoích nebo paddleboardech. Zajímavý program
děti nejen bavil, ale přispěl také k rozvoji základních pohybových schopností a dovedností.

Dva členové lipidomické skupiny Michala Holčapka z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické jsou spoluautory další práce v prestižním vědeckém časopise Nature Metabolism. Tentokrát se jedná o společnou aktivitu Mezinárodní lipidomické společnosti, jejíž cílem je navržení jednotného způsobu publikování lipidomických dat.

„V současné době dochází k velkému nárůstu publikaci zabývajících se analýzou lipidů. Bohužel dosud neexistovala jasná pravidla, jakým způsobem prezentovat výsledky lipidomických analýz. Cílem naší práce bylo nalezení konsensu světové lipidomické komunity pro ujednocení sdílení lipidomických dat, což usnadní přenositelnost závěrů mezi různými pracovišti,“ uvedl prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Online platforma, která by byla přístupná všem zájemcům, by měla poskytnout všechny klíčové detaily o analýze lipidů jako je například typ použitého přístroje nebo popis analýzy, včetně skladování nebo způsobu zpracování vzorku. Celou publikaci najdete zde - Introducing the Lipidomics Minimal Reporting Checklist | Nature Metabolism

Lipidy jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu a patří mezi ně tuky, oleje, vosky i některé vitamíny a hormony. Jednou z funkcí lipidů je ukládání energie, signalizace a působí jako strukturální složky buněčných membrán. Mají uplatnění v kosmetickém a potravinářském průmyslu i v nanotechnologiích.

Skupina prof. Holčapka se na Katedře analytické chemie zabývá analýzou lipidů víc jak dvacet let. Letos za to v USA získal jako první Čech prestižní cenu Herberta J. Duttona. Tato publikace je již třetí prací této skupiny publikované v Nature časopisech během jednoho roku. První byl komentář popisující problémy v reportování lipidomických dat z jiné publikace. Druhá práce byla metoda pro detekci rakoviny slinivky z kapky krve založená na analýze krevních lipidů. Na metodu získala univerzita evropský patent a v současnosti směřuje díky založené spin-off firmě ke klinickému testování v praxi.

Válka na Ukrajině trvá půl roku, už v únoru vtrhla ruská vojska na žluto-modré území. Se sociálním antropologem Tomášem Boukalem z Fakulty filozofické jsme si v té době povídali o tom, jací lidé v Rusku vlastně žijí a proč podporují Putina.

Jací jsou Rusové a proč podporují Putina?

Obyčejní lidé z Ruska jsou otevření a přátelští. Pustí mě k sobě domů, když potřebuju někde přespat, a vždy jsou ochotni pomoct a poradit. Moje zkušenosti z Ruska jsou i díky tomu většinou pozitivní. Mnozí Rusové nesouhlasí se současnou politikou. Vadí jim korupce, ale jejich nenávist nebývá směřována přímo k postavě prezidenta Putina. Toto jeho vnímání by se dalo připodobnit k carovi. Také se věřilo, že kolem cara jsou špatní bojaři, ale on sám je dobrý. To stejné bylo se Stalinem, který je dodnes velkou částí Rusů považován za pozitivní postavu. Podle mě se část lidí bojí nestability, která by mohla přijít, kdyby Putin padl. V Rusku byly hodně složitým obdobím 90. léta. To, co jsme viděli u nás v seriálu z této doby, byl jen slabý odvar toho, co se odehrávalo v Rusku. Tam to bylo mnohem brutálnější, vládly gangy, zabíjelo se úplně běžně. Když koncem 90. let nastoupil Putin, začalo se to měnit, a navíc se v té době pozvedla i ruská ekonomika. Přestože pro řadu lidí není ideální, vidí v něm záruku určité stability. Putin si také už řadu let společnost připravuje, aby mu byla loajální. Kdo chtěl pracovat na nějakém vyšším postu, loajalita se od něj očekávala, policisté a lidé v armádě zase mají velmi vysoké platy.

Jak je možné, že má ruská propaganda v době internetu takový dopad?

Je to tím, že neexistuje mnoho nezávislých zpráv v ruštině. Nezávislá média byla likvidovaná už řadu let. Poslední, státem nekontrolovaný kanál byl před lety vytlačen jen na internet a teď byl zakázaný i tam. Na internetu jsou nezávislé články v ruštině, mnozí Rusové je ale najít neumí nebo nemají vůbec přístup k internetu. V Rusku není tak snadné dostat se k informacím jako u nás. Nedávno jsem viděl televizní anketu, v níž se lidí ptali, co si o konfliktu myslí. Jedna paní řekla: „Já nechci vidět fotky, já podporuju Putina.“ Myslím, že to je i o tom, že si lidé nechtějí nechat vzít své přesvědčení. Raději se dívají na první ruský kanál, než aby riskovali, že zažijí psychický otřes.

Změní válečný konflikt váš pohled na Rusko?

Určitě ho ovlivní. Dlouhodobě jsem proti Putinovi, jeho politika šla vždy špatným směrem. Občanské svobody jsou potlačované dlouhodobě. Rusko jako takové mám ale rád. Velmi mě však zasáhla obrovská pasivita obyčejných Rusů vůči tomu, co se děje. Kdybych viděl, že do ulic vyšly ne slabé tisíce, ale velké zástupy, mohl bych říct, že jsem se v obyčejných lidech z Ruska nespletl. Jenže pravda je, že svou pasivitou to nechali dojít až do současného stavu. Tohle se nestalo teď, to se děje už dlouho. Lidem v Rusku nepřišlo divné, že se najednou nemohli shromažďovat. Takové zákazy tam jsou už roky a oni proti tomu skoro nic nedělali. Nemuseli si nechat líbit, že člověk někam přijde vyjádřit svůj názor a oni ho za to mohou legálně perzekuovat. Nemuseli si nechat zlikvidovat veškerá nezávislá média. To mě na Rusech zamrzelo. Mluví se o tom, že jsou ovládaní propagandou, ale já jsem přesvědčený o tom, že část z nich opravdu souhlasí s tím, co se nyní děje. A není to jen o jejich neznalosti. Ideou Putina je, že vše sjednotí a vezme si, co mu patří. A myslím, že část lidí s ním souhlasí.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. Rozhovor byl pořízen v únoru 2022.

Vážené kolegyně, vážené kolegové,

do páteční informace k zahájení provozu menzy se nám vloudila chybná informace ohledně provozu hlavní jídelny, za kterou se tímto omlouvám.

Správně mělo být uvedeno, že do hlavní jídelny můžete přijít v době od 11:00 do 13:30 bez nutnosti objednání jídel předem.

Detailní informace naleznete zde   

Těšíme se na Vás!

Jan Brothánek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

chtěl bych Vás informovat o uzavření našeho výdejního místa v Doubravicích dne 26. 8. 2022 a to z důvodu přerušení dodávky el. energie v areálu.

Děkuji za pochopení

Jan Brothánek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

chtěl bych Vás informovat o tom, že provoz menzy bude po prázdninové přestávce obnovený v pondělí 22. 8. 2022.

Počítejte však, prosím, s nutností objednání obědů předem a to na daný den nejpozději do 8:00.

Detailní informace naleznete zde

Těšíme se na Vás!

S pozdravem

Jan Brothánek