OZNÁMENÍ
o
konání
 

11. (mimořádné) zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2023–2026,

které se uskuteční v hybridní formě v úterý 9. dubna 2024 od 14:00 hodin
v zasedací místnosti rektorátu, Studentská 95 (4.NP)

Program zasedání:

1. Jmenování skrutátorů zasedání.
2. Schválení pravidel pro hybridní zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice.
3. Schválení programu zasedání. 
4. Záměr rektora jmenovat prorektory Univerzity Pardubice.
5. Různé.

Odkaz na připojení k zasedání: Připojit se ke schůzce hned

11. (mimořádné) zasedání AS UPCE dne 9.4.2024 | Univerzita Pardubice

V Pardubicích dne 2. dubna 2024                                                          Ing. Petr Bělina, Ph.D.

                                                                                                                  předseda AS UPCE

Rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek tento týden jmenoval děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) doc. Petra Doležela.  Do funkce nastoupí 15. dubna. 

Současného prorektora pro vědu a tvůrčí činnost zvolil kandidátem na děkana pro čtyřleté funkční období do roku 2028 Akademický senát fakulty v lednu. „Jednomyslná podpora akademického senátu je pro mne velkým závazkem, ale zároveň i potvrzením správnosti směru, který jsem akademické obci v posledních týdnech představil,“ řekl doc. Petr Doležel. 

„Naše fakulta nabízí progresivní studijní programy zasahující do nejprestižnějších oblastí vzdělávání a za předpokladu vhodné modifikace můžeme produkovat špičkové odborníky s okamžitou celosvětovou uplatnitelností. Zároveň věřím, že naši akademici se mohou stát rovnocennými partnery inovativním firmám nejen v regionu, ale v celé Evropské unii, a tím prohlubovat unikátnost tvůrčích činností a zároveň získávat další finance pro rozvoj fakulty a její role v rámci univerzity,“ dodal budoucí děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Fakulta, kterou nově doc. Doležel povede, je jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. Vzdělává v oblasti elektrotechniky, elektroniky, komunikačních, informačních a řídicích technologií a vychovává špičkové specialisty. Fakulta elektrotechniky a informatiky vznikla v roce 2008, když se postupně po roce 2002 rozšířil o akreditované studijní programy původní Ústav informatiky, později Ústav elektrotechniky a informatiky. Více o studiu na fakultě najdete zde: https://fei.upce.cz/

Doc. Ing. Petr Doležel, Ph.D. (*1983) je absolventem Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. V magisterském studiu se věnoval oboru Řízení technologických procesů, které zakončil diplomovou prací na téma Umělé neuronové sítě v modelování a řízení bioreaktorů. V doktorském studiu už pokračoval na Fakultě elektrotechniky a informatiky, kde v rámci oboru Informační, komunikační a řídicí technologie obhájil v roce 2011 disertační práci na téma Modelování a řízení nelineární soustavy s využitím umělých neuronových sítí.

Petr Doležel působil jako odborný asistent i jako proděkan pro vědu a tvůrčí činnost na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Od roku 2022 je prorektorem Univerzity Pardubice pro vědu a tvůrčí činnost.

Ve své vědecké práci absolvoval zahraniční výzkumné nebo pracovní pobyty, například na norské Norwegian University of Science and Technology, chorvatské Zagreb University of Applied Sciences nebo na španělské University of Burgos. Věnuje se publikační činnosti v uznávaných mezinárodních časopisech a byl řešitelem nebo spoluřešitelem několika výzkumných projektů. Mezi nimi např. Systém pro zvýšení bezpečnosti vrtulníku při přistání a vzletu v neznámém terénu, Smart systém pro automatické vyhodnocování kvality svarů nebo Vývoj bezkontaktní technologie pro inteligentní ochranu zájmových prostor.
Volný čas tráví s manželkou a dvěma dcerami. Mezi jeho záliby patří cestování, fotbal, badminton nebo tenis.

Univerzita Pardubice (UPCE) oslaví třicet let od své přeměny z Vysoké školy chemicko-technologické. Výročí připomíná například venkovní výstava, která ukazuje, jak se za poslední tři desetiletí univerzita změnila. 

Výstava Tehdy a teď nabízí porovnání pohledů na současnost a minulost, kterou pomáhají zobrazit fotografie z univerzitního archivu. Velkoplošné panely s dobovými fotografiemi jsou instalované v univerzitním kampusu a areálu v části Doubravice. Nabízí dvojí pohled na podobu klíčových budov vysoké školy. V kampusu je možné si prohlédnout také historické fotografie budov Fakulty zdravotnických studií, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty restaurování v Litomyšli.
„Univerzita Pardubice stojí na silných základech, které postavilo historicky v našem městě studium chemie. Nové fakulty daly naší univerzitě další moderní rozměr a nabídku vzdělávat se v širokém spektru oborů s kvalitním zázemím a v místě s dobrou dostupností,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek. 

Historie vysokého školství v Pardubicích sahá až do roku 1950, jako Univerzita Pardubice se škola prezentuje od 31. března 1994. Dnes nabízí na dnešních 7 fakultách studium ve více než 160 programech pro zhruba 7 tisíc mladých lidí. Největší historii má Fakulta chemicko-technologická, „nejmladší“ je Fakulta elektrotechniky a informatiky a početně nejmenší Fakulta restaurování v Litomyšli. 

Univerzita Pardubice oslaví třicet let od své přeměny z Vysoké školy chemicko-technologické. Na univerzitní třicetiny studující i zaměstnance upozorní také některé výzvy akce Rozhýbejme univerzitu, která startuje symbolicky 1. dubna. Zapojte se do letošní výzvy a udělejte něco pro svoje zdraví!

Soutěž pořádá Katedra tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice a každý zájemce může s pohybem začít kdykoliv během měsíce dubna. Pro start v soutěži stačí uběhnout minimálně 2 kilometry, ujít 4 km nebo na kole ujet trasu 10 kilometrů.
V tom, jak dlouhou trasu urazí chůzí, během nebo jízdou na kole, budou soupeřit nejen jednotlivci, ale také fakulty a útvary. 

Celkovou délku pohybu za měsíc si univerzitní sportovci budou měřit pomocí mobilních aplikací. Výsledky se budou sčítat a průběžně zveřejňovat. Sledujte proto univerzitní web a sociální sítě.
Vítězný fakultní tým získá opět pohár a nejlepší jednotlivci odměny. Loni během této celouniverzitní akce celkem 420 nadšených sportovců uběhlo či ujelo rekordních 34 649 kilometrů. 

Připomeňte si loňské výsledky na https://www.upce.cz/akce-univerzity-pardubice-rozhybejme-univerzitu-mela-rekordni-ucast-i-vykony.

University in Lapland nabízí studentům vysokých škol možnost stáže v následujícím akademickém roce. 

Hledá:

dva trainee studenty pro jejich Internationalization Center

jednoho studenta do jazykového centra.

Více informací v přiložených dokumentech.

Srdečně Vás zveme na kurz Kritické myšlení v teorii a praxi, aneb jak naučit studenty kriticky myslet, který jsme pro Vás připravili v rámci mentoringového programu.

Termín: 9. 4. 2024, od 13:00 do 15:00 hodin

Místo: budova VO, místnost 01009

Lektor: Mgr. Vladimír Fišera, Ph.D.

Kritické myšlení – je to jen módní fráze nebo skutečný klíč k úspěchu? Co vlastně kritické myšlení je? Opravdu ho v dnešním rychle se měnícím světě tolik potřebujeme?  Jak tuto dovednost efektivně rozvíjet a předávat svým studentům? Přijděte na kurz a udělejte si v těchto otázkách trochu jasněji.

Co Vás na kurzu čeká:

• Definice kritického myšlení
• Praktické strategie pro rozvoj kritického myšlení
• Metody a techniky pro integraci kritického myšlení do výuky

V případě zájmu se neváhejte přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.

Kurz je určen pro studující doktorského studia a akademické pracující.

Těšíme se na Vaši účast!

Na Univerzitě Pardubice proběhl další ročník pracovního veletrhu KONTAKT. Téměř šedesát různých společností se představilo vysokoškolákům Univerzity Pardubice ve středu 20. března.  Budoucí zaměstnavatelé diskutovali se studenty o pracovních podmínkách a požadavcích na čerstvé absolventy. Nabídli studentům trainee programy, odborné praxe, stáže nebo témata pro diplomové práce. Účastníci veletrhu mohli navštívit odborné přednášky firem, konzultovat s experty svoje životopisy a LinkedIn profily, vyzkoušet si pracovní pohovory nanečisto s personalistou a pořídit si profesionální fotografie pro CV.
Video z letošního ročníku. 

Univerzita Pardubice Pardubice navštívil 5. března 2024 americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet.

Dopoledne se velvyslanec USA setkal s vedením univerzity a vedením Fakulty filozofické. Hlavním bodem jeho programu byla především otevřená debata se studentkami a studenty.

Po krátkém úvodu pana velvyslance na téma U.S.-Czech Relations in 2024: Strengthening Long-Lasting Transatlantic Partnership následovala živá a podnětná diskuse. Debatou provázeli naši studenti Kuba a Martin, kteří oba studují angličtinu na katedře anglistiky a amerikanistiky.

Rozmanitost témat zahrnovala nejen práci velvyslance, jeho zkušenosti ze Silicon Valley, budoucnost umělé inteligence, ale taky výzvy, kterým čelí mladí lidé. Dotazy se týkaly výměnných pobytů, politických témat i LGBTQ+ komunity.

Silně rezonovala problematika české kultury a České republiky jako takové. Sám velvyslanec zmínil že má rád turistiku, českou "pub culture" a smysl pro humor.

Ve volném čase je Bijan Sabet vášnivým fotografem, proto jsme mu jako malou pozornost darovali fotografii, kterou vyfotila naše studentka Bára z vizuální antropologie. 

Velvyslanec USA, tehdy Andrew H. Schapiro, byl na Univerzitě Pardubice naposled v roce 2015.

Srdečně zveme všechny zaměstnance, zaměstnankyně a studující i veřejnost na vystoupení Duo docentky.

V úterý 5. března od 17:30 se ve velké aule uskuteční akademický stand-up s názvem Najdi 5 rozdílů mezi univerzitou a Tinderem, ve kterém se představí socioložky Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková, vystupující již několik let pod názvem Duo docentky. 

Dvojice akademiček si klade za cíl odlehčenou formou popularizovat výsledky svých výzkumů, zaměřených na oblast rovnoprávnosti, sexuality či reprodukčních práv. V rámci stand-upu Najdi 5 rozdílů mezi univerzitou a Tinderem se Duo docentky zaměří především na problematiku sexuálního obtěžování a nevhodného chování v akademickém prostředí (více k obsahu v přiloženém letáku).

Akce je otevřena veřejnosti a je zdarma. Vstup na akci je bezbariérový.

Akci organizuje Oddělení HR Award v rámci konceptu SAFE UPCE, jehož snahou je přispívat k budování sociálně bezpečné prostředí na Univerzitě Pardubice. Akademický stand-up Duo docentky má pomoci diskutovat témata spojená s nevhodným chováním a zpřístupnit široké veřejnosti popularizační formou problematiku diverzity a rovných příležitostí.

Zajímají ho zejména nelegálně vyráběné a zneužívané látky. Hatí tak práci nelegálním výrobcům. Zkoumá totiž, jak a podle čeho dokážou tyto látky vyhledat psi, a významně se tím podílí na jejich výcviku. Chemik Robert Matyáš pracuje s výbušinami už řadu let.

Jak jste se dostal k práci se psy cvičenými na vyhledávání výbušin?

Před několika lety jsme se v projektu pro ministerstvo vnitra zabývali detekcí a analýzou výbušin pomocí psů. Cílem bylo vyvinout manipulačně bezpečnou sadu určenou k jejich výcviku. 

Podařilo se to?

Ano, tehdy jsme takovou sadu vyvinuli, ujala se a ozbrojené složky ji k výcviku používají dodnes. Slouží pro vtištění pachu neboli pachové signatury nelegálně vyráběných výbušin. 

Jak taková výcviková sada vypadá?

V principu se skládá ze samotné výbušiny, která je zapracovaná v tzv. inertním nosiči. Ten výbušinu „ředí“, čímž snižuje citlivost zapracovaných látek. Zároveň nesmí negativně ovlivňovat pachovou signaturu výbušiny. Musí způsobit, aby se nad výcvikovým materiálem vytvořil dostatečně intenzivní oblak par, který potom psi detekují. Během používání sady jsme ale narazili na další aspekty, které rozhodně stály za řešení. 

Na jaké?

Jedna z těchto výbušin není chemicky stabilní a v průběhu času se pozvolna rozkládá na celou řadu produktů. Těch je asi 10 až 20, relativně snadno se odpařují a zároveň mají výraznou pachovou signaturu, jsou tedy hodně cítit. 

Čím to je?

Tím, jak se výbušina rozkládá a produkty rozkladu odpařují, mění se v čase i pach celé výbušiny. Některé produkty rozkladu se odpařují rychleji, některé naopak pomaleji a trochu se tam zakoncentrovávají a dále pracují. Mezi látkami dochází k možným reakcím, takže jsme přišli na to, že pachová signatura se v průběhu stárnutí výbušiny značně liší. Zkoumáme, jakým způsobem se celkový pach mění a jak to ovlivňuje úspěšnost detekce této výbušiny pomocí psů. 

Pracujete i přímo se psy?

Ne, nikdo z našeho týmu není kynolog. Spolupracujeme s Velitelstvím ochranné služby Vojenské policie, kterou tento problém zajímá, protože pach této výbušiny vtiskávají svým psům. Připravili jsme pro ně několik vzorků s různým stupněm přirozeného stárnutí výbušiny a zkoušeli jsme, nakolik spolehlivě tito psi uvedené vzorky identifikují. 

O jakou výbušinu konkrétně jde?

Označuje se zkratkou HMTD. Je to bílá, jemně krystalická látka ze skupiny třaskavin. V první polovině 20. století o ní Němci uvažovali jako o náplni do rozbušek, měla to být náhrada za tehdy používanou třaskavou rtuť. 

Vyrábí se nelegálně?

Ano, vzhledem ke své snadné přípravě a dostupnosti surovin dnes patří k nejčastěji nelegálně vyráběným výbušinám. My se soustředili na to, jaké látky při jejím rozkladu vznikají a jak svým pachem mění celkovou pachovou signaturu HMTD.

Na co jste přišli?

Že je pro nás z hlediska pachu důležité stáří látky. Podle chemického složení můžeme rozkladné látky rozdělit do tří skupin, z nichž každá má svůj typický zápach. Největší skupinou jsou látky (jednoduché aminy a amidy), které připomínají pach rozkládající se ryby. Tento zápach je nejcharakterističtější pro starší vzorky HMTD. Dalšími látkami jsou kyselina mravenčí nebo kyselina octová se svými typickými ostrými zápachy. Třetí skupinu tvoří zejména formaldehyd s typickým štiplavým zápachem. Všechny tyto látky jsou ve vzorcích HMTD přítomné v poměrně velké koncentraci.

Jak se tyto informace dají využít při práci se psy?

Chtěli bychom zlepšit úspěšnost psů v detekci nejenom čerstvých, ale i starších vzorků. Nyní proto zjišťujeme, jaké látky z těchto popsaných psi nejčastěji detekují. 

Jak jste to provedli?

Vzali jsme vzorek HMTD starý dva měsíce a vtiskli jej do pachové paměti psů. Psům jsme pak dali očichat pachy jednotlivých látek, které při rozkladu vznikají. Pes tedy čichal k jednotlivým aminům, amidům, kyselinám atd. Následně jsme testovali, jestli pes některou z těchto dílčích látek identifikuje anebo jestli tu pachovou signaturu HMTD bere jako směsný pach a vyhodnocuje ho celkově. Výsledek nás docela překvapil. Pes totiž ve vzorcích detekuje především kyselinu mravenčí a částečně formaldehyd, člověk zase ve vzorcích HMTD cítí aminy. 

Proč vás to překvapilo?

Neočekávali jsme, že jsou pro psa z hlediska čichu zajímavé úplně jiné látky než pro člověka. Když si čichnu k některému z aminů, jeho zápach je pro mě velmi identický. Ale pro psa ne, pes tyto látky vůbec nebere, naopak značí kyselinu mravenčí a formaldehyd, které zase já jako člověk svým čichem ve vzorku rozhodně nevnímám.

Co s těmi výsledky budete dělat dál?

Chtěli bychom, aby se pes naučil pach různě starých vzorků HMTD generalizovat, aby se naučil pach vnímat jako celek. Jednoduše řečeno je to jako s gulášem. Každý vaří guláš jinak a používá různé koření a každý guláš je tedy jedinečný svou vůní. Když ale člověk vejde do kuchyně, kde se guláš vaří, pozná, že se zde vaří guláš, a na specifika pachu se moc nesoustředí. A totéž s pachy umí psi.

Jak dá pes psovodům najevo, co zrovna cítí?

Kynologové své psy dokonale znají a snadno poznají, zda pach dané látky psa zaujme či nikoliv. Jasné označení pes cvičený na vyhledávání výbušin dává najevo zalehnutím, nikoliv zaštěkáním, jak široká veřejnost předpokládá.

Zabýváte se i dalšími nelegálně vyráběnými výbušinami?

Ano, s dalšími psovody řešíme i relativně nově nelegálně vyráběné výbušiny. Evropská unie se snaží omezit výrobu nelegálních výbušin omezováním dostupnosti jejich prekurzorů, tedy surovin. Řada nelegálních výrobců pak hledá jiné, méně běžné výbušiny. Je to v podstatě taková hra kočky s myší. Vy zakážete nějaké prekurzory, některé výrobce to odradí, někteří se s tím popasují a prekurzory nějak seženou nebo si je třeba sami připraví. Ale ti, kterým se to nedaří, hledají jiné výbušiny s dostupnými prekurzory a ideálně i se snadným způsobem výroby.

Takže se výroba nelegálně vyráběných výbušin neustále mění?

Ano, omezování dostupnosti řady prekurzorů způsobilo, že dneska jsou populární výbušiny, které dříve lidé podomácky vůbec nevyráběli. Lze u nich proto očekávat, že je někdo dříve nebo později zneužije k páchání trestné činnosti. V zájmu ozbrojených složek je proto zjistit, zda jsou psi schopni naučit se pachovou signaturu i těchto nových látek.

Jak zjistíte, které výbušiny máte zkoumat a připravovat pro psy?

Stěžejní je pro nás analýza toho, co se píše na internetu. Především tam se totiž šíří informace o výrobě výbušin a dají se tam poměrně snadno vyhledat nové trendy v jejich nelegální výrobě. 

Zkoušíte je v laboratoři připravit?

Ano, to je vlastně druhá fáze výzkumu. Nejprve se pokusíme dohledat z odborné literatury dostupné informace. V řadě případů těchto informací v literatuře moc není, většinou se totiž jedná o výbušiny, které nikdy nenašly průmyslové využití. A pak pro nás následuje hodně zajímavá část, kdy látky připravíme a zkoumáme nejen základní vlastnosti, ale i jejich stabilitu, a především jejich výbušinářské parametry – citlivost ke vnějším podnětům a výkonnostní parametry. Z bezpečnostního hlediska je důležité, abychom věděli, co si k dané látce můžeme dovolit. A je-li to látka zajímavá pro detekci psů, oslovíme psovody a ti se jim v případě zájmu začnou věnovat. 

Jaká je vaše úloha?

Já jako chemik psovodům pomůžu s tím, že popíšu chemickou část. Ta výcviková je na nich. Poskytneme jim vzorek a prvotní informace a oni se pustí do své práce. A když se doberou výsledků, sejdeme se, podíváme se, jak to psi berou, s jakými obtížemi se potýkají a potom volíme další postup. 

Takže je potřeba testovat psy i na nelegálně vyráběné výbušiny?

To rozhodně, protože v současnosti je hlavním zdrojem výbušin k páchání trestné činnosti i k terorismu improvizovaná výroba. A služební psi k vyhledávání výbušin by pach těchto látek měli dobře znát.

Jak jste se k výbušinám dostal?

Na střední škole, asi jako velká část výbušinářů. Problematiku improvizovaných výbušin u nás na katedře otevřel v 90. letech můj předchůdce Marcel Hanus, který v této oblasti navázal spolupráci i s Ministerstvem vnitra ČR. Mě osobně tato problematika hodně zajímala a po Marcelově odchodu jsem se tomu začal věnovat. Odrazovým můstkem byl zmíněný projekt ministerstva vnitra, kde jsem se svými kolegy navázal spolupráci s kynology. Navíc charakterizace nelegálních výbušin byla velmi zajímavá také publikačně, spousta informací v literatuře chyběla. A tak jsem se tomu začal věnovat profesně víc a víc.

Už se vám v práci někdy něco nepovedlo, nedej bože přihodilo?

Každou chvíli se mi něco nepovede a něco přihodí, Vám ne (smích)? Ale asi myslíte spíš něco neblahého, když pracuji s výbušinami. Zaplaťpánbůh zatím ne a doufám, že přitom i zůstane.

Co na vaše zaměření říkají doma?

Maminka se mi kdysi snažila nabídnout jiné zajímavé oblasti chemie. Bezúspěšně. A moje rodina nyní? Snad jsou rádi, že mě práce baví. 

doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D. (1975)

• Působí na Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. 
• Věnuje se studiu improvizovaných (neboli podomácky nelegálně vyráběných) výbušin, studiu třaskavin a dalším oblastem výbušin.
• Spolupracuje s kriminalisty, pyrotechnickou službou Policie ČR, psovody, specialisty na oblast improvizovaných výbušin v rámci struktur NATO.
• Publikuje v zahraničních odborných časopisech a pomáhá tak v boji proti zneužívání improvizovaných výbušin. 

VÍTE, ŽE…? Ve slově výbušina nevypadlo písmeno N. Je to technické pojmenování látky schopné výbuchu. Někteří odborníci, jako je vědec Robert Matyáš, dávají tomuto termínu přednost před běžně používaným slovem výbušnina.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Petr Špaček

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.