Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Published: 28.06.2020

Facebook nestačí. Komunikační novinka umožní udržet spojení mezi bývalými vysokoškoláky a samotnou univerzitou. Začal fungovat taky absolventský web.

Bývalí studenti se už můžou zaregistrovat a začít využívat první univerzitní sociální síť tohoto typu v Česku. Univerzita zároveň nabízí možnost čerpat slevy a výhody díky absolventským kartám.

Oslavy až na podzim

Aktuální kulatiny škola řádně oslaví s příchodem nového akademického roku. „Vizuální show nabídne 5. října netradiční pohled na moderní budovu Fakulty chemicko-technologické. Videomapping připomene historii i současnost školy,“ říká rektor Jiří Málek.

V září se nově u nejstarší fakulty objeví kovová plastika chemika z ateliéru akademického sochaře Luboše Moravce. Symbolicky se tak po desítkách let přesune z centra Pardubic.

Součástí oslav budou taky dvě výstavy, a to výtvarná a fotografická. Speciální by mělo být i podzimní číslo Zpravodaje Univerzity Pardubice. Na podzim se představí nová kolekce oblečení vzniklá speciálně k tomuto výročí.

Poválečná chemie

Historie vysokého školství v Pardubicích sahá do období těsně po válce. Místní továrny usilovaly o založení Vysoké školy chemické. Povedlo se to 27. června 1950, kdy o něm rozhodla tehdejší československá vláda. Výuka začala 15. října stejného roku.

„Byla to nejdřív jednofakultní škola. Nastoupilo do ní 120 posluchačů. Dnes máme 7 fakult a několik tisíc studentů,“ porovnává současný rektor Jiří Málek.

V listopadu 1953 pod zkratkou VŠChT vznikla Vysoká škola chemicko-technologická. Tento název si škola udržela až do roku 1994. Od té doby platí název dnešní. Univerzita Pardubice zůstává jedinou veřejnou vysokou školou v Pardubickém kraji. Podle prestižních žebříčků patří mezi tisícovku nejlepších vysokých škol na světě.

Rozhovor byl převzat z Český rozhlas Pardubice.

Published: 24.06.2020

Až o deset procent vzrostl počet aut v Pardubicích. Vyplývá to z dat, která pro město zpracovali experti z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Ke sběru dat se využívá 14 kamer s funkcí automatického načítání registrační značky aut. To umožňuje získat a pracovat v rámci České republiky se zcela unikátní databázi dat o pohybu vozidel.

 Cílem spolupráce fakulty a města jsou opatření, která povedou ke zvýšení plynulosti dopravy v Pardubicích.

„Získaná data, která nám poskytuje město Pardubice, jsou cenným zdrojem informací pro studium, vědu i výzkum. Díky nim můžeme sledovat pohyb dopravních prostředků, dopravní chování řidičů nebo hustotu provozu. Studenti budou moci vnímat dopravní situaci v souvislostech. Společně s magistrátem budeme moci případně hledat možná řešení dopravních problémů ve městě. Data využijí naši studenti také ve svých závěrečných pracích,“  uvedl děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Libor Švadlenka.

Dlouhodobé sledování dopravy ukázalo, že zatímco individuální automobilová doprava ve městě narostla, dopravnímu podniku ubylo cestujících. Hned v prvních třech měsících zachytily kamery na 10 sledovaných profilech města během pracovních dnů okolo 80 tisíc automobilů. Dnes městem projíždí v době mezi 8 a 16 hodinou až 100 tisíc vozidel. Zajímavostí také je, že ranní špička vrcholí až kolem 10. hodiny, tedy mnohem později, než se předpokládalo.

Data, se kterými experti Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice pracují, jsou pseudonymizována. To znamená, že z nich nelze vyčíst registrační značku, ani jiné osobní údaje. Fakulta ve spolupráci s městem pokračuje a odborníci na dopravu hledají řešení, jak se s problémy na silnicích ve městě vypořádat.  Město má například zájem zjistit, jakým dílem se na intenzitě osobní automobilové dopravy v Pardubicích podílí doprava tranzitní a jak je nejčastěji směřována.

Published: 23.06.2020

Univerzita Pardubice začíná oslavy 70 let od vzniku vysoké školy. Právě v týdnu, na který výroční datum připadá, spouští škola nový program pro absolventy, jehož součástí je také unikátní sociální síť. Bývalí studenti se už dnes mohou zaregistrovat a začít komunikovat mezi sebou prostřednictvím první univerzitní sociální sítě pro absolventy v Česku. Univerzita nabídne také možnost čerpat slevy a výhody v rámci absolventských karet.

„Univerzita si svých bývalých studentů velmi váží. Je pro nás důležité být s nimi v kontaktu, vidět jejich další růst, pracovní uplatnění a profesní úspěchy. Absolventi jsou částí naší komunity,“ říká prorektorka pro vzdělávání a kvalitu Univerzity Pardubice prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D.

Unikátní sociální síť My UPCE otevře absolventům nový prostor pro komunikaci pod záštitou univerzity. V síti mohou najít pracovní příležitosti, mají možnost se ukázat a propojit se s bývalými spolužáky nebo pedagogy. Za vývojem speciální sítě i webu stojí Centrum informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice.

Benefity a výhody se už nemusí týkat pouze studentů. Absolventi Univerzity Pardubice po předložení speciální karty univerzity získají slevy od zajímavých/lokálních partnerů. Výhody nabízí při startu projektu např. Univerzitní knihovna, kulturní instituce, partnerské kavárny nebo e-shopy.

Univerzita Pardubice projektem usiluje o větší zapojení bývalých studentů do každodenního chodu univerzity. Nabízí možnost přednášek nebo besed na jejich alma mater nebo nabídek, díky kterým lze získat na stáž a brigádu současné vysokoškoláky. Každý zájemce o program bude dostávat pravidelné informace a pozvánky na zajímavé akce univerzity.

Web najdou zájemci na adrese absolventi.upce.cz
Sociální síť najdou zájemci na adrese my.upce.cz

Published: 19.06.2020

V příloze naleznete přijatá usnesení 156. zasedání Pléna České konference rektorů.

156. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 18. června 2020 v Brně.

Published: 12.06.2020

 

Kurz potápění a ovládání plavidel navazuje na výuku vodní záchrany a je určený pro studenty studijního programu Zdravotnické záchranářství Fakulty zdravotnických studií. Tento týden proběhl ve dvou vodních areálech, v loděnici Univerzity Pardubice a Aquacentru Pardubice. 

Akci pořádala Katedra tělovýchovy a sportu ve spolupráci s Městskou policií Pardubice.

Published: 12.06.2020

Budoucnosti se nemusíme bát, myslí si profesorka Zuzana Bílková z Univerzity Pardubice. Koronavirus podle ní sice úplně nezmizí, ale stane se nedílnou součástí všech virů, které s námi běžně existují. Občas se budou objevovat infekční ohniska, ale díky kvalitnímu zdravotnictví se zvládnou včas podchytit. Nicméně letošní letní dovolenou v zahraničí imunoložka nedoporučuje.

„Nemohu říct, který vir je nebezpečnější, jestli ten u nás nebo jinde ve světě. Ale jsou různé varianty a jakékoliv křížení je nebezpečné. Člověk, který bude infikován dvěma různými typy koronaviru, bude v ohrožení. Jakékoliv mísení proto vnímám jako nežádoucí a cestovatelské aktivity by bylo dobré omezit. Spíš bych se soustředila na naši republiku, popřípadě bych volila cestu autem do nerizikových zemí,“ říká imunoložka Bílková.

Vakcína nebude v dohledné době bezpečná

Výzkumné týmy po celém světě vyvíjejí vakcínu proti koronaviru. Ale bezpečnost se podle profesorky Bílkové nedá zajistit za půl roku. Aby byla vakcína kvalitní a bez nežádoucích účinků, trvá to roky.

„Já jsem propagátorem vakcinace jako takové, ale u koronaviru bych byla obezřetná a počkala bych,“ říká Zuzana Bílková. Zároveň doporučuje především rizikovým skupinám podzimní očkování proti chřipce. Podle ní se tak bude minimalizovat riziko koinfekce s koronavirem.

Rozhovor byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.

Published: 09.06.2020

OZNÁMENÍ

o konání

3. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2020 - 2023,

které se uskuteční v úterý 16. června 2020 od 14:00 hodin distančně, formou videokonference

Program zasedání:

1.  Schválení skrutátorů zasedání.
2.  Souhlas AS UPa s Pravidly pro distanční zasedání a hlasování Akademického
     senátu Univerzity Pardubice formou videokonference. 
3.  Schválení programu zasedání.
4.  Informace o činnosti předsednictva AS UPa.
5.  Záměr rektora dočasně jmenovat prorektora pro rozvoj.
6.  Zrušení Centra pro restaurování a památkovou péči, o.p.s.
7.  Návrh na přistoupení Univerzity Pardubice jako člena právnické osoby Aliance univerzit
     pro vysokorychlostní železnici v rámci UIC – The worldwide railway organisation.
8.  Návrh Statutu Fakulty filozofické UPa.
9.  Návrh I. změny Jednacího řádu Vědecké rady Fakulty ekonomicko-správní
     Univerzity Pardubice.


Hosté z řad akademických pracovníků, studentů, zaměstnanců UPa a veřejnosti se mohou přihlásit pomocí následujícího odkazu: Připojit se ke schůzce přes Microsoft Teams

V Pardubicích dne 9. června 2020

 

Ing. Petr Bělina, Ph.D.

                                                                                                             předseda AS UPa

Published: 05.06.2020

Za měsíc a půl otestovali stovky vzorků na přítomnost koronaviru. Expertům Fakulty chemicko-technologické je posílaly nemocnice v Pardubicích a ve Vysokém Mýtě. Ve speciálně zabezpečených laboratořích molekulární biologie tento vysoce nakažlivý materiál izolovala a testovala dlouhé hodiny Barbora Jankovičová se svým týmem. A testuje stále. Pandemie ještě neskončila.  

Jaký počet vzorků jste zatím otestovali? 

Přestože se v průběhu testování rozšířila spolupráce a kromě pardubické nemocnice jsme začali testovat ještě vzorky z vysokomýtské nemocnice, celkové množství otestovaných vzorků je nižší, než bylo původně plánováno, jedná se řádově o stovky vzorků za celé období. Je to ale obecný trend, vzorků je celkově méně.

Jak moc jsou výsledky spolehlivé?

PCR metoda (polymerázová řetězová reakce), kterou používáme, je obecně velmi spolehlivá. Například ve srovnání s rychlotesty stanovujícími specifické protilátky, které jsou spíše orientační. PCR nám dává jasnou informaci o přítomnosti či nepřítomnosti virové nukleové kyseliny ve vzorku a slouží k potvrzení infekce. Při každém testování paralelně s vyšetřovanými vzorky navíc analyzujeme i kontrolní vzorky. Ty by měly potvrdit správné provedení testu.

Víte, komu testované vzorky patří?

Vzorky jsou pro nás anonymní, máme je označené číselnými kódy, takže nevíme, komu patří, ani neznáme věk možných pacientů.  Ze začátku jsme měli vzorky z odběrového místa od pacientů, kterým bylo vyšetření doporučeno lékařem nebo hygienickou stanicí na základě vykazování některých z příznaků onemocnění. U těchto vzorků byl i častější výskyt pozitivních testů. Nyní se již pozitivní vzorky vyskytují spíše ojediněle.

Ptají se vás lidé na testování? 

Ano, především je zajímá, zda a případně kolik máme pozitivních vzorků.

Kolik pozitivních vzorků jste měli?

Cekem jich bylo 21.

Co znamená toto testování pro fakultu?

Především to, že mohla využít BSL3 laboratoř, což je laboratoř s vyšším stupněm biologické bezpečnosti, která je výjimečným prostorem i z hlediska ochrany před únikem viru. Pro nás je to určitě zkušenost, kterou v budoucnu využijeme. Ať už při dalším testování obdobného typu, případně i formou výzkumu.  

V čem je testování náročné?

Testování jako takové náročné není, jedná se o běžné postupy, spíš jsme si museli zvyknout na dodržování určitých zásad bezpečnosti práce, které tento typ vzorků vyžaduje a pracovní režim v BSL3, který se od běžné laboratoře liší. 

Kolik času denně jste strávila v laboratoři? 

Ze začátku samozřejmě více, během zavádění testování jsme tam trávili kolikrát i celý den. V současné době je to cca 6-8 hodin denně podle aktuálního počtu vzorků a zastoupení pozitivních vzorků, u kterých je potřeba dělat dodatečnou potvrzující analýzu. Při testování se ale střídáme, takže to není každý den.

Jak dlouho bude ještě testování probíhat?

Těžko říct. V současné době testujeme hlavně vzorky hospitalizovaných pacientů nebo pacientů, kteří jdou na plánované operace, u nichž je vyžadován negativní test. Bude tedy záležet na tom, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace a jak dlouho bude toto opatření potřeba.

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D. (*1981)

  • Vystudovala magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Analytická chemie“ na FChT, UPa.
  • Od roku 2007 působila na katedře FChT jako vědecko-výzkumný pracovník, od ledna 2020 pak jako odborný asistent.
  • Ve své vědecké práci se věnuje především molekulární biologii a proteomice se zaměřením na nukleové kyseliny a proteiny s klinickým potenciálem.
  • Absolvovala několik zahraničních stáží (Institut Curie v Paříži, Indiana University v Bloomingtonu, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu, Virologický ústav SAV v Bratislavě).
  • Byla zapojena do řešení několika národních tak i mezinárodních projektů (FP6 - NeuroTAS, FP7 - NaDiNe).
  • Vedla celou řadu bakalářských a diplomových prací, dotýkajících se především tématiky klinicky významných biomarkerů se zaměřením na jejich identifikaci, charakterizaci, způsoby izolace či detekce.

Published: 03.06.2020

Tato doba se více nebo méně dotýká každého z nás. Každému přinesla nové zkušenosti, zážitky. Situace se měnila ze dne na den a přinášela spoustu otázek. Co řešili studenti, vyučující a zaměstnanci Fakulty zdravotnických studií? Jak výskyt koronaviru zasáhl do jejich životů, rodin a vztahů? Jak ovlivnil nouzový stav studium?

Podívejme se na zážitky a zkušenosti některých z nás.  
​1. Co nového Vám tato situace přinesla a co Vás naučila?  
2. Každý z nás měl nebo má v této nejisté situaci své obavy. Jaké jsou ty Vaše?

Stanislav Jungwirth, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, FZS

1.   Na oddělení ARO působím již více než rok, ovšem tato situace přinesla zcela nové zkušenosti. Přišlo podstatné navýšení směn na oddělení, tudíž jsem trávil v práci hodně času. Také podmínky byly jiné, čas strávený na uzavřeném boxu s pacientem byl velmi náročný. V obleku je teplo, respirátory jsou po chvíli velmi nepříjemné a štíty se hodně mlží.
Mimo ARO jsem měl možnost vypomáhat na Call centru Covid Info teamu, za což jsem velmi rád. Člověk viděl věci z jiného pohledu, komunikace s lidmi indikovanými k odběru je opravdu zajímavá. Odnáším si z toho cenné zkušenosti.
V našem městě jsem také pomáhal s nákupy a roznosem roušek pro seniory, takže nuda během karantény se mě opravdu netýkala :-) 

2.   Co se obav týče, snažil jsem se hlavně nepodléhat panice z médií, ale ne vždy se to dařilo. Největší strach jsem měl - a stále mám - o své nejbližší okolí. Přerušil jsem přímý kontakt s prarodiči, snažil jsem se vídat opravdu co nejméně lidí. V rámci toho jsem také přerušil své působení v jednotce dobrovolných hasičů, abych případně nenakazil ostatní hasiče. 

Jak to vidí další studenti FZS

Ing. Hana Barochová, referentka, studijní oddělení FZS

1.   Během situace s COVID-19 jsem byla postavena před mnoho rozhodnutí, některých velmi komplikovaných. Poznala jsem, že naši studenti umí nastoupit, když je potřeba, že člověk se dokáže vybičovat k neobyčejným výkonům, ať již z hlediska náročnosti práce, ale i její rychlosti. Byla jsem také ráda, že dnešní „online“ doba, nám umožnila spoustu situací zvládnout distančně, což bych uvítala i v běžném režimu.

2.   Největší obavy mám samozřejmě o zdraví, ani ne tak o mé, jako o zdraví mých malých dětí a již starších rodičů, kteří jsou v rizikové skupině, a přesto téměř denně děti hlídají. Moje zdraví trpí hlavně psychicky, protože kombinace pracovního úvazku a ještě úvazků učitelky, matky, šoféra, hospodyně a zásobovače, jde zvládat jen s nejvyšším psychickým vypětím, zvláště když dítě při učení nespolupracuje. Těším se na prázdniny, že si od toho všeho trochu odfrknu a zároveň se bojím, co přinese podzim.

Zeptali jsme se našich kolegů na Fakultě zdravotnických studií

Bc. Diana Hanzlíková, vrchní sestra geriatrického centra, Nemocnice Pardubice

Práci studentů na oddělení geriatrického centra v době COVID - 19 hodnotím velmi kladně. Na našem oddělení jsem měla 6 studentek ( na pozicích ošetřovatelek nebo praktických sester) a díky nim, jsme zvládli celé období velmi dobře. Nemuseli jsme ani moc omezovat provoz. Zajistili mi služby i za PN a OČR. Pracovaly velmi svědomitě a jejich obětavost a schopnost pomoci druhým byla výborná.

Překvapily mě, že vůbec chtěly pracovat a jejich pracovní nasazení bylo vynikající.

Chtěla bych velice touto cestou poděkovat za jejich svědomitou práci na geriatrickém oddělení v tomto nelehkém období COVID – 19. Jedná se o tyto studentky: Adéla Kuráková, Veronika Náplavová, Nikola Grulichová, Simona Brablencová, Kristýna Pinkasová, Andrea Málková.

Co nám napsali zaměstnavatelé? 

Published: 02.06.2020

V dělostřelecké pevnosti Dobrošov působili za druhé světové války obyčejní muži, odhodlaní bránit vlast. Její součást, pěchotní srub Jeřáb, dodnes pokrývají malby tehdejšího vojáka. Svobodník Zicháček vyobrazil státní znak, satirický výjev či vytvořil seznam členů posádky. Ve srubu se vyskytují i další malby zobrazující postavy vojáků, nápisy či nahou ženu. Nástěnné malby zachraňují od začátku června experti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

„Malby ve srubu Jeřáb jsou významným dokladem nálady obyčejných mužů. Z nápisů je viditelná jejich frustrace z tehdejší situace a zejména z  Mnichovské dohody,“ říká Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D., z Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita a proděkan Fakulty restaurování. A tak je například možné přečíst pod mapou okleštěného Československa nápis „Zvítězilo barbarství nad rozumem a inteligencí“.

Písmomalíř a voják

Pevnost Dobrošov se nachází kousek od Náchoda. Vznikla ve třicátých letech minulého století. Stavba pevnosti nebyla nikdy zcela dokončena, ale přesto v ní byla umístěna v roce 1938 posádka. Po Mnichovu byla posádka postupně redukována až do úplného vyklizení pevnosti. Během několika měsíců jeden z vojáků, původním povoláním písmomalíř, vymaloval jednu z místností tematickými obrazy. „Vznikla tak mapa Československa, do které svobodník Zicháček zakreslil pohraniční území zabraná Němci, státní znak ČSR, sarkastický obraz komentující tehdejší stav polské armádní výbavy a jmenný soupis posádky,“ popisuje obrazy na zdech Jan Vojtěchovský, který povede tým restaurátorů.

Restaurátoři z Litomyšle budou během několika měsíců tuto nástěnnou památku postupně konzervovat, aby se s malbami mohli co nejdříve seznámit i návštěvníci. Výmalbu svobodníka Zicháčka budou mít v péči dvě studentky 3. ročníku oboru Nástěnná malba, sgrafito a mozaika Eliška Drašnarová a Veronika Smutná a do záchranných prací se zapojí i stážistka z Estonska Janne Randma. Ta na Fakultu restaurování přijela z Kõrgem Kunstikool Pallas z druhého největšího estonského města Tartu. Ve srubu jsou ale i další malby a nápisy, u kterých nejsou autoři známí. Těmito „výtvory“ vojáků se budou zabývat právě Jan Vojtěchovský s kolegyní MgA. Adélou Škrabalovou.

Restaurátorské průzkumy

Už teď ale mají experti z Univerzity Pardubice k dispozici restaurátorské průzkumy, ze kterých vyplývají informace o původní malbě i jejím současném stavu. „Malby svobodníka Zicháčka byly provedeny vodorozpustnou barvou, zřejmě klihovou temperou, na vápenný nátěr, který pokrývá betonové stěny srubu. Tato malba není ve svém prostředí příliš stabilní a vzhledem k silné kondenzaci vzdušné vlhkosti dochází k jejímu rozpouštění a úbytkům,“ seznamuje s detaily průzkumu Jan Vojtěchovský a dodává: Chtěli bychom situaci řešit pomocí konsolidace vápennou nanosuspenzí, na jejíchž aplikačních metodách jsme prováděli v posledních letech rozsáhlý výzkum. Pevně věřím, že se tento materiál osvědčí i v tomto případě. Před jeho použitím každopádně provedeme patřičné zkoušky.“ 

Ve srubu Jeřáb však nedochází pouze k úbytkům barvy, ale také korozi kovových armatur betonu, které byly umístěny blízko k povrchu. Cement, který je pojivem betonu, je totiž podobně jako vápno zásaditý a v hloubce několika centimetrů může zůstat dlouhou dobu. Blízko povrchu se však zásadité prostředí časem ztrácí a nastartují se tak procesy oxidace železa, tedy reznutí. „Rez dokáže způsobit velká poškození, která se nejprve projeví typickým hnědooranžovým zbarvením, později odpadne povrchová vrstva betonu nad korodovanou oblastí výztuže. Přesně to se děje v interiéru celého srubu Jeřáb,“ upozorňuje proděkan Jan Vojtěchovský.

Snahou restaurátorů bude korozi zabránit očištěním a aplikací materiálů, které problém dočasně vyřeší. Nanášet budou také tmely, aby doplnili chybějící místa betonu a tím ochránili armaturu. „Tmely pak budeme retušovat tak, aby budoucí návštěvníci mohli malby pozorovat v ucelené podobě. Na druhou stranu bychom ale chtěli retušovat písmo i obrazy co nejméně, abychom zachovali co největší autentičnost motivů,“ říká akademik. Malby svobodníka Zicháčka jsou provedené s profesionální pečlivostí, ale nejsou uměleckým dílem. Podle Jana Vojtěchovského bude vždy převažovat hlavně historická hodnota památky. Na druhou stranu jde ale o nedocenitelný doklad doby, který by rozhodně neměl být ztracen ani zapomenut.