Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Published: 08.01.2021

Libor Švadlenka zůstává u kormidla na další čtyři roky. Staronovou funkci mu ale komplikuje pandemie. I Univerzita Pardubice má k plnému fungování daleko.

„Musím poděkovat všem zaměstnancům, kteří to zvládají úžasně a poděkování i obdiv patří taky studentům. Ti několik hodin denně sedí u obrazovky a poslouchají přednášky. Museli jsme se poprat s nedostatkem techniky, zrychleně jsme nakupovali všechno potřebné vybavení,“ popisuje.

Promluvy k neviditelným

Švadlenka dostal podruhé důvěru od členů akademického senátu. „Volby se odehrávaly ve virtuálním prostředí. Princip tajné volby ale zůstal zachovaný. Nepříjemné bylo jenom to představování myšlenek a vizí, když mluvíte do prázdného sálu, kde vás jenom snímají kamerou. Chyběla interakce.“  

V dalším funkčním období by děkan chtěl pokračovat v rozvoji Dopravní fakulty Jana Pernera jako renomovaného centra dopravního vzdělávání a výzkumu. „Jde o pracoviště, které je respektované pro svou odbornost a zároveň dosahuje excelentních výsledků v oblasti vědy.“ 

Ještě víc chce Libor Švadlenka rozvinout spolupráci se zahraničím. „Úplně dobře nemáme naplněné počty doktorských studentů, což je obecně problém vysokého školství. Doktorandy přetahuje praxe. Budeme se daleko víc ucházet o zahraniční doktorandy. Studijní programy v doktorském studiu máme v angličtině a připravujeme i navazující magisterské.“

DOD jenom on-line

Den otevřených dveří uspořádá fakulta 27. ledna jenom na internetu. „Jednotliví garanti představí své studijní programy a zároveň poběží videa, která ukáží naše prostory uvnitř univerzity jako třeba laboratoře.“ 

Absolventi této fakulty jsou vyhledávanými specialisty a řídícími pracovníky ve společnostech zaměřených na poskytování přepravních a logistických služeb, výstavbu dopravní infrastruktury, výrobu a údržbu dopravních prostředků, elektrotechnických a elektronických systémů pro dopravu. Uplatnění najdou taky ve výzkumných, vzdělávacích a projekčních kancelářích.

Článek je převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

Published: 07.01.2021

Absolventka bakalářského oboru Porodní asistence na Fakultě zdravotnických studií Martina Štupáková převzala koncem roku ocenění Nemocnice Pardubického kraje, a .s  za vynikající úroveň bakalářské práce. Její zpracované téma  "Spolupráce matky v intermediární péči o nedonošeného novorozence"  a zpracovaný výzkum je přínosem do v praxe v oboru ošetřovatelství a speciálně pro dětské oddělení Pardubické nemocnice.


Již potřetí udělila Nemocnice Pardubického kraje (NPK) ocenění za vynikající úroveň diplomové, respektive bakalářské práce. Cenu uděluje NPK na základě spolupráce s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice a za rok 2020 se jí může pyšnit absolventka oboru Porodní asistentka Martina Štupáková.

Z návrhů předložených fakultou komise složená z generálního ředitele společnosti, ředitele pro zdravotní služby a manažerky ošetřovatelské péče vybrala tentokrát bakalářskou práci s názvem Spolupráce matky v intermediární péči o nedonošeného novorozence. Na oceněné práci autorka podle svých slov pracovala zhruba rok, půl roku se pak psaní věnovala intenzivně. „V rámci výzkumu jsem se zajímala o to, jak matky nedonošených novorozenců vnímaly s odstupem času hospitalizaci na dětském oddělení Pardubické nemocnice a zda během ní byly dostatečně zapojeny do péče o dítě,“ popsala téma své práce Martina Štupáková. „Průzkum ukázal, že valná většina matek se skutečně cítila poučená v péči o jejich děti a po propuštění byly sebejisté v tom, jak se o miminko starat,“ vysvětlila autorka práce.

Ve studiu pokračuje

Martina Štupáková za svou bakalářskou práci získala od Nemocnice Pardubického kraje ocenění ve formě finanční odměny ve výši osm tisíc korun. „Byla jsem překvapená, a především vděčná za to, že moje práce je považována za kvalitní a hodnotnou,“ řekla autorka nejlepší závěrečné práce roku 2020. Ta bakalářským studiem nekončí a dál pokračuje v magisterském studijním programu v oboru perioperační péče v gynekologii a porodnictví.

„Rok 2020 nebyl jednoduchý pro nikoho, i studenti, a zvlášť studenti zdravotních oborů, se museli vypořádávat s novými výzvami. I proto si kvalitně zpracovaná práce ocenění určitě zaslouží,“ podotkl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Třetí oceněná

Martina Štupáková se stala třetí studentkou oceněnou Nemocnicí Pardubického kraje za nejlepší závěrečnou práci. V roce 2019 tuto cenu získala Andrea Benešová za diplomovou práci s názvem Hodnocení normotermie u operačních výkonů na ORL pracovišti. První oceněnou byla v roce 2018 Kristýna Juříčková za práci Využití nástrojů pro hodnocení bolesti u pacientek s roztroušenou sklerózou mozkomíšní.

Tisková zpráva NPK, a. s. ze 6. 1. 2021


Published: 05.01.2021

Tříkráloví koledníci do kampusu Univerzity Pardubice letos nedorazili, a nezazvoní ani u vás doma. Přesto se tradiční Tříkrálová sbírka koná. Oblastní charita Pardubice se rozhodla kvůli pandemii rozmístit pokladničky na veřejně přístupných místech. Zájemci mohou přispět také přímo na Univerzitě Pardubice, jednu z nich najdou hned u vstupu do budovy rektorátu.

„Ani v těžkých dobách by nikdo neměl zapomínat na pomoc lidem, kteří to potřebují. Tříkrálová sbírka v tomto čase probíhá na naší univerzitě každoročně a já si vážím zapojení všech, kteří se rozhodnou přispět, “ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Pokladničky Tříkrálové sbírky budou na veřejných místech až do 24. ledna. Další informace o umístění sbírkových pokladniček naleznete na webu Oblastní charity Pardubice. Letos je navíc možné finanční obnos darovat i prostřednictvím online dárcovství na https://www.trikralovasbirka.cz/. 

Published: 05.01.2021

Pamatujete si ještě svoje studentské roky v Pardubicích? Zkuste oprášit vzpomínky a zapojte se do absolventské soutěže na sociální síti my.upce.cz.

Zajímá nás jediné: Co nejdůležitějšího vám dala univerzita?

Po přihlášení do sítě stačí napsat pod příspěvek vaši zkušenost, kterou jste si z dob studií odnesli do života. Pět nejlepších odpovědí odměníme absolventskou plackou a mikinou z nové originální kolekce k 70. výročí vysoké školy.  

Využijte soutěž a zkuste navštívit jedinečnou sociální síť my.upce.cz. Do soutěže se právě tam můžete zapojit až do konce ledna 2021. 

Univerzita Pardubice v rámci absolventského programu spustila nový web a unikátní síť pro absolventy vysoké školy letos v červnu. Několik stovek absolventů už čerpá své benefity především díky slevovým kartám. Ty slouží nejen jako cesta k výhodám u partnerských firem a institucí, ale také jako symbolické připomenutí doby studia a náležitosti ke své alma mater.  

Web najdete na absolventi.upce.cz

Sociální síť na adrese my.upce.cz 


Kontakt pro absolventský program:
Bc. Anna Sedláková
e-mail absolvent@upce.cz

Published: 04.01.2021

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 28. prosince 2020 zemřel náš vážený akademik, prof. Ing. Ivan Machač, CSc., rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích v letech 1988-1990.

Profesor Machač byl nejen absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (v roce 1961), ale celý svůj profesní život zasvětil své alma mater. Téměř šedesát let působil jako vysokoškolský učitel a vědec na (dnes) Ústavu environmentálního a chemického inženýrství Fakulty chemicko-technologické, původně katedře procesů a zařízení chemické technologie. Ve složitém období 1988-1990 stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor.

Jeho pevné propojení s naší vysokou školou a posléze univerzitou, s našimi akademickými činnostmi a životem bylo umocněno i skutečností, že jak profesor Machač, tak jeho manželka, paní docentka RNDr. Ludmila Machačová, CSc., byli na naší škole po dlouhá léta váženými členy našeho akademického sboru a obce.

Ztráta každé osobnosti a jejího tvůrčího ducha je vždy těžká, ztráta vědce a pedagoga, který se podílel na utváření nových generací odborníků v oblasti chemického inženýrství, je nenahraditelná, stejně jako osobní a celoživotní přispění profesora Machače k rozvoji vědeckého oboru, kterému se celá léta věnoval.

Profesor Ivan Machač zůstane navždy zapsán do života Univerzity Pardubice.

ČEST JEHO PAMÁTCE!

Published: 04.01.2021

Vážení uživatelé,

knihovna je sice zavřená, ale máme pro vás skvělou zprávu!

Minimálně celý letošní rok máte přístup do tří kolekcí online knihovny Bookport, a to Business, Medicína a Technika.

Najdete zde tisíce nejen odborných e-knih nakladatelství Grada, Karolinum, Masarykovy univerzity, Portál, Host, Jota ad.

Číst můžete doslova odkudkoliv, a to na všech zařízeních – počítači, mobilním telefonu, tabletu. Pozice v knize se vám navíc synchronizuje napříč zařízeními.

S využitím aplikace je možné číst i bez připojení k internetu.

Postup využívání služby:

  1. Klikněte na Přihlásit se (modré tlačítko v pravém horním rohu).
  2. Klidněte na Přihlásit se prostřednictvím eduID.cz.
  3. Klikněte na Univerzita Pardubice.
  4. Přihlaste se klasicky svým NetID a heslem. (Pokud budete v jiném okně prohlížeče přihlášení např. do intranetu, či STAGu, přihlašovací údaje budou automaticky převzaty.)
  5. Čtěte online na počítači či mobilu, případně si nainstalujte aplikaci - viz výše.

Odpovědi na často kladené dotazy najdete na www.bookport.cz/faq/.

Přejeme příjemné čtení i celý nový rok 2021!

Published: 31.12.2020

Podívejte se na život na Univerzitě Pardubice v roce 2020 ve fotografiích.

Na začátku roku jsme si ještě na plese společně zatančili. V březnu se už ale učili online. Naši experti komentovali situaci kolem covidu v médiích a odborníci z Fakulty chemicko-technologické testovali vzorky na koronavirus. V létě jsme připravili dětskou univerzitu a natáčeli videa s Jazykovým centrem. Vznikl také univerzitní hokejový klub Riders. Tým profesora Holčapka se posunul zase dál ve výzkumu rakoviny slinivky a vědci získali celoevropský patent. Přichystali jsme poprvé online Noc vědců, online byl také veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus. Na konci roku prezident republiky jmenoval dva nové profesory naší univerzity.

A to nejdůležitější – celý rok jsme slavili. Příběh Univerzity Pardubice se totiž začal psát před 70 lety.

Published: 29.12.2020

S ohledem na prodloužení nouzového stavu do 14. února 2021 a na usnesení vlády České republiky č. 1377 z 23. prosince 2020 vydává děkan Fakulty filozofické UPa následující opatření.

Výuka a zkoušení

  • Stále platí, až na výjimky specifikované níže, zákaz osobní přítomnosti studentů na výuce, a to se týká i účastníků kurzů celoživotního vzdělávání.
  • Výuka nadále probíhá distančně a ideálně on-line.

Zákaz osobní přítomnosti na výuce a zkoušení se nevztahuje na:

  • studenty vykonávající pedagogickou praktickou výuku a praxi na různých typech škol či školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy;
  • individuální konzultace;
  • studenty u zkoušek, pokud se neúčastní v jeden čas zkoušky více než 10 osob.

Zkoušky a zápočty je sice možné realizovat za dodržení výše psané podmínky a při zohlednění tradičních hygienických pravidel (3R) kontaktně, ale je na domluvě akademických pracovníků a studentů, zda nezvolí distanční zkoušení. 

Zaměstnanci

  • Nadále platí Opatření děkana č. 10/2020 o poskytování práce z domova.

Čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění

Studenti jsou povinni při prvním vstupu do budov Fakulty filozofické vyplnit písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění. Formuláře jsou k dispozici u vrátnice v budově EA, vyplněný formulář pak student předá zaměstnanci fakulty, za kterým se dostavil.

Ostatní

  • Po dobu nouzového stavu platí zákaz hromadných akcí v prostorách fakulty.
  • ​Nadále platí hygienická opatření shrnutá v Opatření děkana č. 8/2020.

Provoz studijního oddělení FF UPa

  • Úřední hodiny pondělí a čtvrtek 8.00 – 11.00 a 13.00 – 15.00 hod.
  • Prosím, omezte fyzické návštěvy na studijním oddělení. Využívejte nejlépe e-mailovou nebo telefonickou komunikaci.
  • Potvrzení o studiu můžeme zaslat na studentský e-mail či poštou.
  • Pro odevzdávání Vašich dokumentů slouží také zamykací schránka umístěná přímo u dveří studijního oddělení.

Pardubice, 29. prosince 2020
děkan FF UPa


Zrušuje se celé Opatření děkana č. 15/2020.

Published: 22.12.2020

Patří ke špičce barokního sochařství v krajině. A nejen u nás. Ukrytý v Novém lese nedaleko Hospitalu Kuks ročně láká tisíce návštěvníků. Betlému od Matyáše Bernarda Brauna je téměř 300 let. Unikátní sochařské dílo vytesané do kamene odolává staletí přírodním vlivům, ale bez pravidelné péče odborníků by mohlo za několik desítek let zaniknout. O tuto národní kulturní památku se nyní budou starat právě studenti a odborníci z naší Fakulty restaurování. 

O vznik uceleného komplexu, který leží mezi městy Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř, se zasloužil hrabě František Antonín Špork. Betlém se měl stát součástí jeho rezidenčního a lázeňského sídla. Jednotlivá umělecká díla vznikala v rozmezí let 1722-1732. V současné době jsou všechna v důsledku stáří, povětrnostních vlivů, klimatických změn a z části i vandalismu značně poškozená. „Asi nejhůře je na tom socha Jana Křtitele, ze které zbylo už jen torzo. Také socha ležící Máří Magdalény je ve velmi špatném stavu,“ popisuje aktuální stav sochařských děl docent Jakub Ďoubal z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Sochy a reliéfy v Novém lese jsou unikátní tím, že je Matyáš Bernard Braun vytesal přímo na místě do rostlé skály. Podle vedoucího ateliéru restaurování kamene je to mimořádné dílo. „Rozsahem, koncepcí a sochařským zpracováním. Je to vrchol barokní tvorby v celoevropském měřítku,“ říká Jakub Ďoubal.

Člověka až napadá otázka, jestli k takovému dílu přistupuje odborník ještě s větší citlivostí a opatrností. A zda přemýšlí o tom, jak významnou památku zachraňuje. „Není až tak zásadní, jestli restaurujete národní kulturní památku, nebo obyčejný křížek v polích. Vždycky cítíte velkou zodpovědnost,“ vysvětluje restaurátor.

Části se nedoplňují, k vidění bude torzo

Experti Univerzity Pardubice se na restaurování jednotlivých soch podíleli už v minulosti. Nyní provedou celkovou údržbu všech dochovaných sochařských děl a následně o ně budou pravidelně pečovat. „Plánujeme do tohoto projektu zapojit studenty z ateliéru kamene ze všech ročníků, tedy asi šestnáct lidi. Měli bychom provést očištění všech děl od nánosů biologického porostu i nečistot, a také zajištění rizikových částí, aby se zabránilo dalšímu poškození díla,“ říká vysokoškolský pedagog Ďoubal.

Bude nutné zpevnit narušený materiál a zajistit praskliny, aby nedošlo k oddělení částí a jejich ztrátě. Experti přitom vychází ze zkušenosti s předchozí údržbou a z projektu NAKI ministerstva kultury. Výstupem tohoto projektu, který vedla Fakulta restaurování, jsou zejména možnosti čištění a nastavení režimu dlouhodobé péče včetně možností zpomalení růstu řas, mechů a lišejníků na povrchu kamene.

Restaurátoři nebudou na památce doplňovat chybějící části, ale chtějí ji pouze konzervovat. „Braunův betlém bude i po restaurování prezentován v torzální podobě. Míra čištění bude volena tak, aby vynikla plastická forma a nedocházelo k poškození. Zároveň bychom chtěli zachovat určitou míru patiny stáří,“ upřesňuje docent Ďoubal. Podle něj by se měl restaurátor vždy zamýšlet společně s památkáři a správcem objektu nad tím, jak dílo prezentovat, v čem spočívají jeho hlavní hodnoty, a ty se snažit maximálně uchovat.

Zpomalit růst mechů, prodloužit život

Nejdůležitější je pro odborníky maximálně prodloužit život této mimořádně významné památky. „Pravidelná údržba a monitoring, který umožní včas reagovat na aktuální stav, je nejlepší cesta. Je to lepší než postup zvolený v mnoha jiných případech. Tedy ponechat památku svému osudu, a když je stav havarijní, provést velkou a nákladnou rekonstrukci,“ říká odborník.

Restaurátoři budou památku každý rok kontrolovat. Zhodnotí její stav, provedou případné dočištění a aplikují ochranný biocidní postřik. Ten by měl zpomalit růst mechů a lišejníků. Na základě tohoto mapování by se měly plánovat další akce a restaurátorské zákroky na konkrétních dílech.

Soubor soch byl původně součástí celého komplexu budov a krajinných prvků, z nichž se dodnes dochovala jenom část. Samotná sochařská díla v Novém lese u Kuksu doplňovaly další budovy a sochařská díla. Řada těchto staveb zanikla. Například kaple Nalezení sv. kříže a Povýšení sv. kříže. Zanikly i poustevny sv. Pavla a sv. Antonína, včetně vyhlídkového pavilonu a pisciny s vodotryskem. Některé části  se sice zachovaly, ale byly převezeny. Například socha sv. Antonína, kdysi umístěná při poustevně, je dnes v muzeu v Jaroměři. Sochu sv. Jeronýma na poušti přemístili památkáři do zahrady Hospitalu v Kuksu. Do areálu v Kuksu převezli i torzo sochy Hagar na poušti nebo psa poustevníka Garina.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje v tištěné i on-line podobě.

Published: 22.12.2020

Zlepšit pracovní podmínky akademikům nebo podpořit kariérní růst mladých výzkumníků. Vytvořit takové pracovní prostředí, aby se vědcům dobře bádalo. To je cílem projektu STROP, který odstartoval letos v lednu. Univerzita chce díky němu získat evropský certifikát, který jí zvýší prestiž nejen v zahraničí. Smysl projektu a výsledky průzkumu spokojenosti zaměstnanců přiblížila HR manažerka Adéla Myšková.

Co je smyslem projektu?

Celý projekt se zaměřuje na zlepšení vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aby se vědcům vytvořily takové podmínky, které jim umožní pracovat co nejlépe. Cílem je pak získat HR Award, což je evropský certifikát kvality práce s lidskými zdroji. Když ho instituce obdrží, bude to signál, že se i kolegové ze zahraničí setkají na naší univerzitě se vstřícným prostředím, které jim umožní bádat v nejlepších podmínkách.

Je to tedy důležitá značka kvality?

Ano. Je to záruka standardu pro vědce z celého světa. Zvýší se prestiž Univerzity Pardubice, lépe budeme například získávat granty a finanční zdroje. Už v prosinci 2019 Evropská komise uznala, že jsme se přihlásili k dokumentu Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Znamená to, že instituce dodržuje pravidla, které obsahuje charta.

Jaká pravidla?

Je to čtyřicet bodů. Jestli tyto body naplňujeme, či nikoliv, jsme zjišťovali dotazníkovým průzkumem letos na jaře. I když projekt cílí primárně na vědecké profese, byli bychom rádi, aby se pracovní podmínky zlepšily všem zaměstnancům. Proto jsme dotazník poslali všem zaměstnancům univerzity. Odpovídali na 80 otázek. Dotazník byl striktně anonymní a demografické údaje, jako například věk, nemuseli respondenti vyplňovat.

Kolik lidí jste oslovili?

Celkem 1283 zaměstnanců. Získali jsme 748 reakcí. Na začátku dotazníku jsme se ptali, zda se chtějí průzkumu účastnit. Z tohoto čísla dokončilo dotazník 642 respondentů. Zapojili se akademici, vědecko-výzkumní pracovníci, doktorandi i ostatní administrativní pracovníci. Otázky byly rozdělené podle skupin zaměstnanců. Nemohli jsme se ptát na stejné věci vědců a například technických pracovníků.

Kdo na průzkumu pracoval?

Analýzy jsou složitý proces, s dotazníkovým šetřením nám pomáhali specialisté z Fakulty filozofické i analytici z IT univerzity.

Co je tedy výsledkem tohoto průzkumu?

Výsledky dotazníkového šetření přinesly zajímavou zpětnou vazbu zejména pro vedení univerzity a vedení fakult směrem k dalšímu řízení rozvoje lidských zdrojů na naší univerzitě a také pro přípravu důležitých strategických dokumentů univerzity. GAP analýza nám pomohla porovnat aktuální stav s požadavky Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Museli jsme zjistit, kde jsou problémová místa ve vnitřním systému. Vznikl dokument věnovaný náboru – taková revize našich postupů souvisejících s evropským kodexem, jak provádíme výběrová řízení a nábor akademiků a vědců, jak přijímáme zaměstnance, jak se jim věnujeme po nástupu a v jejich další kariéře. Na základě toho vznikne naše tzv. OTM-R politika (Open Transparent and Merit- Based Recruitment). Tyto dokumenty a další analýzy a diskuse nám daly podklady pro vznik HR akčního plánu pro následující minimálně tříleté období.

Nyní jsme v první části projektového řešení. Požadované dokumenty odevzdáváme Evropské komisi. Na jejich vytvoření jsme měli 12 měsíců. Čekají nás další dva roky. Na začátku roku bychom měli na univerzitě začít implementovat to, co jsme si do akčního plánu dali. Evropská komise nyní vyhodnotí, zda jsme na správné cestě a podle toho získáme certifikát HR Award. V březnu bychom se to měli dozvědět. Pak budeme moci oficiálně používat logo HRS4R.  Rádi bychom se zařadili mezi české a evropské vysoké školy, které certifikát už získaly.

Co bylo pro vás z výsledků dotazníku překvapivé?

Mile mě překvapilo, jak jsou zaměstnanci spokojení s prostředím, ve kterém pracují a bádají. Že mají dobré technické vybavení ke své práci. Jsou tady nejmodernější laboratoře a jejich vybavení. Tento fakt se odrazil i v odpovědích. Prostředí si chválili zaměstnanci z těch fakult, které prošly rekonstrukcí.

A negativní reakce?

Nezaznamenali jsme žádnou výraznou reakci. Někteří zaměstnanci by uvítali lepší finanční podmínky. Ale celková spokojenost s finančním ohodnocením byla poměrně vysoká.  

Přesto má projekt něco zlepšit…

Zlepšovat lze stále něco. Bylo by divné, kdyby všichni vyjádřili stoprocentní spokojenost. Zaměstnanci odpovídali formou výběru z několika možností a někde se mohli rozepsat. Mohli své odpovědi doplnit o komentář. Spektrum principů je velmi široké, proto je i tolik otázek. Nevznikl žádný „wow“ efekt, kdybychom si řekli, že jsme v něčem vyloženě špatní. A nesmíme zapomínat, že dotazníkové šetření je jen jednou z aktivit, které pro analýzy a rozvoj v oblasti HR nyní děláme.

Jsou zaměstnanci více otevření?

Záleží na tématu. Na univerzitě se nikdy takto zaměřený projekt nedělal. Procento účasti je velké i v porovnání s jinými univerzitami v republice. Je to znamení naděje, že lidé stojí o to, aby se o tématech, která souvisí právě s jejich pracovními podmínkami a prostředím, mluvilo a jeho kvalita se zvyšovala. Univerzitní management by měl zajistit, aby se to dělo v souladu s pravidly evropské charty a kodexu.

Co všechno zahrnuje charta a kodex?

Dokument necílí jen na to, co zaměstnavatel musí, ale že zaměstnanec má také povinnosti. Charta a kodex jsou rozdělené do čtyř oblastí. Etika, etické a profesní principy, nábor, pracovní podmínky a sociální zabezpečení a vzdělávání a rozvoj kariéry. Pro výzkumné pracovníky a evropskou chartu jsou důležité například svoboda výzkumu, etické zásady, profesní přístup, odpovědnost, šíření a využívání výsledků, povinnosti spojené s kontrolou a řízením, nepřetržitý profesní rozvoj, uznávání profese… Aby měli všichni pocit, že mají stejné podmínky bez diskriminace.

Diskriminace je asi téma, které v unii rezonuje.

Musím říct, že drtivá většina zaměstnanců odpověděla, že se s diskriminací nesetkala. A když přeci jen ano, primárně šlo o diskriminaci genderovou nebo věkovou. Rovnováha mezi pohlavími je hodně zdůrazňované téma.  

Genderová diskriminace… Jaký je poměr žen a mužů na naší škole?

Na rovnováhu v genderových otázkách se skutečně klade velký důraz. Naše fakulty mají genderová specifika, někde je přirozeně více mužů, někde více žen, je to dané specializací oborů. Například na Fakultě elektrotechniky a informatiky převažuje více mužů, na Fakultě zdravotnických studií více žen. Jinak se snažíme o genderovou vyváženost, například v univerzitních orgánech, ve vedení univerzity. Obecně můžeme říci, že naše univerzita je docela genderově vyvážená.

A co kontrola z Evropské komise?

Kontrolní návštěva z Evropské komise, která bude zjišťovat, zda jdeme správným směrem, by měla přijet po třech letech. Zástupci budou hovořit s vědci a akademiky na různých pozicích, s vedoucími zaměstnanci, nejen s vedením univerzity a fakult. Musím říci, že náš akční plán je velmi ambiciózní a snad splníme všechny úkoly, co jsme si dali. Je to něco, co nás má posunout dál, postupnými kroky zlepšit akademické a vědecké prostředí a pracovní podmínky. Doufám, že zaměstnanci budou brzy pozitivní změny vnímat.

TEXT: Věra Přibylová/FOTO: Adrián Zeiner