Vyrábějí dvoutunové betonové sloupy. V laboratoři testují, co vydrží, poškozené části spravují a znovu testují. Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera s jejich pomocí zjišťují, jak vylepšit, dodatečně zesílit nebo kvalitně vyspravit stavební konstrukce, aby byly odolnější. A to dokonce vůči zemětřesení. 

Bylo pondělí 6. února roku 2023. V Turecku odbilo čtvrt na pět ráno a země se probouzela do nového dne. Měl to být další obyčejný den. Jenže ranní rozjímaní narušilo zemětřesení, a ne zrovna slabé... Trvalo asi 70 vteřin, ale otřesy dosahovaly až 8. stupně Richterovy škály, což jsou hodnoty nejvyšší. Dootřesy o síle až 6,7 trvaly dokonce dalších 6 hodin. Stovky tisíc obyvatel zůstaly uvězněny ve zničených budovách. V místě styku zemských desek není zemětřesení nic neobvyklého, v takové síle ale udeřilo po více než 80 letech.

Obdobné namáhání jako při zemětřesení zažívají stavební konstrukce také v Pardubicích. Místní obyvatelé si toho ale ani nevšimnou, jde totiž o řízené experimenty. Provádí se ve speciální laboratoři Výukového a výzkumného centra v dopravě, kde pracuje Ladislav Řoutil a jeho turecký kolega Özgür Yurdakul. Je to 10 let, co se na univerzitě potkali. Z původně mentorského vztahu, na jehož počátku byla Özgürova doktorská práce, se přehoupli do toho kolegiálního. Vznikl tak základ výzkumného týmu, na jehož činnosti se dnes podílí i řada dalších kolegů.

Laboratoř ukrytá za obrovskými vraty

Laboratoř výzkumného týmu najdeme v technologickém areálu v Doubravicích. Od vrátnice míříme k zadní části areálu a vyhlížíme velká šedá vrata. Právě za nimi dochází k experimentům. Cestou do laboratoře míjíme po levé straně mohutné betonové sloupy. Jde o aktuálně testované konstrukční prvky, které dle návrhu místních odborníků vyrobila specializovaná firma. Svůj výzkum totiž dvojice vědců zasvětila kolapsům stavebních konstrukcí. Dávají si proto záležet, aby studované části budov či dopravní infrastruktury podrobili rozličným typům zatížení. Hledají jejich slabá místa a způsoby, jak je zesílit. Zlepšují tím mechanickou odezvu železobetonových konstrukcí, ale třeba i památkově chráněných staveb.

„Tady zkoumáme, jak se železobetonová konstrukce chová v reakci nejen na běžné, ale i extrémní zatížení způsobené různými vlivy. Snažíme se vystihnout, kde dochází k poškození konstrukcí, kdy a kde v nich vznikají trhliny a jak se materiálem šíří. Současně potřebujeme popsat faktory, které toto ovlivňují. Proces sledujeme jak z experimentálního, tak výpočetního hlediska, a to pomocí pokročilých numerických modelů,” zahajuje povídání spojené s exkurzí po laboratoři Ladislav Řoutil a přibližuje, čeho chtějí svým bádáním dosáhnout. „Naším výzkumem pomáháme navrhovat spolehlivé stavební konstrukce, které splňují požadavky na bezpečnost, hospodárnost, i dlouhodobou udržitelnost,” dodává. Vedle toho se snaží i o to, aby se spotřebovalo co nejméně prvotních materiálů. 

Základem výzkumu je experiment

Pro účely testování používají vědci části betonových konstrukcí zhotovené na míru. „Tyto aktuální jsou železobetonové, váží dvě tuny a manipulace s nimi je poměrně náročná. Používáme k tomu třeba i jeřáb, proto musíme mít jeřábnické zkoušky,” vysvětluje Özgür Yurdakul, když stojíme v laboratoři s vysokým stropem. Vypadá to tam spíš jako na stavbě. V testovacím zařízení čeká zrovna jeden železobetonový sloup na svou zkoušku. O kousek dál stojí další, který obdobným testem už prošel. Je viditelně poničený, na některých místech je beton vydrolený, jinde trhliny odhalují ocelové výztuže nebo trčící drátky. Obzvlášť ty jsou pro testování důležité. Patří k tenzometrům, které se do kvádrů instalují už při jejich vylévání a které vědcům dávají potřebná data. „Tenzometry slouží jako senzory k nepřímému měření mechanického napětí. Jejich rozmístění máme pečlivě naplánované. Během betonáže se tenzometry nesmí poškodit a musí zůstat na svých místech,” popisuje výzkumník s tím, že části konstrukcí určené k testování si ještě donedávna vyráběli sami. Jejich spotřeba ale průběžně rostla, až nebylo v silách týmu zajistit vše svépomocí, proto na jejich výrobu najali partnerskou firmu. 

Takto připravené konstrukce můžou výzkumníci začít testovat. Jeden test zabere i s přípravou a následným odklizením zhruba pět dnů. Dílčí zatěžování probíhá celý den. „Byť provádíme zatěžovací zkoušku, musíme předejít tomu, aby došlo k úplné destrukci. To by se poničilo i experimentální zařízení, což nechceme. V případě potřeby se test musí včas zastavit a na to bedlivě dohlíží společně s Özgürem Yurdakulem kolega z týmu docent Bohumil Culek, který analyzuje data zde na monitoru,” upozorňuje Ladislav Řoutil. K poškození testované konstrukce ale dojít musí. Vzniklé poškození spolu s trhlinami odborníci vyspraví a konstrukce se následně testuje znovu. 

Testují konstrukce (nejen) z Turecka

Zesílení či sanace betonových konstrukcí vědci dosahují tím, že na vybraná místa aplikují speciálním postupem uhlíkové lamely. „Tento postup se ukazuje jako velmi efektivní právě pro dodatečné zesílení různých typů stavebních konstrukcí. Aktuálním testováním ověřujeme, zda jsou naše postupy aplikovatelné i v oblastech, kde hrozí zemětřesení,” dodává Özgür Yurdakul. Nejen v Turecku mají totiž železobetonové budovy nejrůznější konstrukční nedostatky. „Vyplývají například z nevhodného technického návrhu nebo špatné kvality materiálu, kam se řadí třeba použití betonu s nízkou pevností,” vysvětluje Yurdakul. Problémy podle něho způsobují také nevhodné provedení i nedostatečné kontrolní mechanismy. A také použití ocelové výztuže ve stavebních konstrukcích. „Povrchová úprava výztuže bývá typicky žebírková, čímž se zlepšuje soudržnost mezi výztuží a betonem. Ale v konstrukcích z Turecka jsou mnohdy výztuže hladké, což tuto soudržnost negativně ovlivňuje,” doplňuje Ladislav Řoutil ke složení železobetonu. 

Společně proto vyvíjejí takové postupy, díky nimž případné další zemětřesení v Turecku nenapáchá tolik škod. Turecké části budov si ale vědci jako suvenýry z Turecka do Pardubic nedovážejí. K testování jim slouží právě na míru vyrobené části konstrukcí, které mají stejné složení jako turecké zdivo. Občas se stane, že se dodavatel konstrukcí ujišťuje, zda někdo neudělal ve složení chybu, a podivuje se nad tím, že se velmi liší od českých standardů. Jediné, co si výzkumníci z Turecka vozí, jsou data přímo z terénu. Özgür Yurdakul se vypravil do poničené oblasti v Turecku nejen po posledním zemětřesení. Takové scénáře totiž slouží jako laboratoř pro stavební inženýry, a tak s tureckými kolegy sbíral důležitá data z poškozených konstrukcí, která skupině otevírají nové obzory a posouvají testování stále dál. 

Další výzkumy na obzoru

Pro tyto účely chystají pardubičtí vědci i výzkum o využití slitin s tvarovou pamětí. Nedávno zahájili vývoj a testování systémů k tlumení vibrací konstrukcí, ve kterých využijí speciálně vyvinuté nenewtonovské kapaliny. Na tento výzkum obdrželi společně se zahraničními partnery prestižní evropský grant. Aktuálně je jejich výzkumný tým nominován také v soutěži TOP inovace v Pardubickém kraji 2024 a jejich vědecké výsledky jsou platné v mezinárodním měřítku. Díky členství v mezinárodních komisích se podílejí například na přenosu výsledků výzkumu do norem pro navrhování konstrukcí napříč Evropou. Velmi aktivní je v tomto směru právě Özgür Yurdakul. Nejenže působí v mezinárodní komisi pro betonové konstrukce FIB (The International Federation for Structural Concrete), ale svým nadšením a elánem žene výzkum neustále dopředu.

Doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D., působí na Dopravní fakultě Jana Pernera od roku 2012. Zabývá se konstrukcemi a dopravními stavbami, mechanikou a statikou stavebních konstrukcí a modelováním jejich porušení. V soutěži České betonářské společnosti získal v minulosti titul „Vynikající disertační práce v oboru beton“. Publikuje články v odborných časopisech, je zapojen do řady výzkumných projektů a vloni byl jako zástupce Česka jmenován do vědeckého výboru Europe´s Rail.

Ing. Özgür Yurdakul, Ph.D., pochází z turecké Ankary. Vystudoval stavební inženýrství a tématu se věnuje od své disertační práce. V Pardubicích bádá a žije asi 10 let. Hned po svém příchodu se stal součástí výzkumného týmu docenta Řoutila. Do týmu přináší zajímavé mezinárodní kontakty. Jako postdok působil např. v italské Neapoli. Je členem prestižní mezinárodní komise pro betonové konstrukce FIB (The International Federation for Structural Concrete). 

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání ze září 2024, v tištěné podobě v kampusu i v on-line podobě.

Dne 8. listopadu 2024 se na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice konal první pardubický Hackathon s názvem “Parádní nápad”. Tato jedinečná akce spojila studenty, kreativce a zástupce firem, aby společně vytvořili inovativní řešení pro oblast HR a firemní kultury.

Co se dělo během Hackathonu?

Účastníci měli možnost během jednoho dne hledat nové přístupy k digitální transformaci HR procesů, zlepšení zaměstnanecké spokojenosti, podpoře vzdělávání a rozvoji talentů. Akce nabídla inspirativní prostředí, zajímavé přednášky, networkingové příležitosti a možnost prezentovat své nápady před odbornou porotou.

Hackathonu se zúčastnily týmy:

• Tým 1 - Explosia
• Tým 2 - Staubli systems
• Tým 3 - EOP
• Tým 4 - Foxconn I
• Tým 5 - Foxconn II
• Tým 6 - CityZen
• Tým 7 - FES UPCE
• Tým 8 - DEEP VISION
• Tým 9 - Pardubický kraj

Prize money bylo rozděleno mezi dva nejlepší týmy dle hodnocení odborné poroty.

Vítězové Hackathonu:

Nejlepší inovativní řešení, Tým 3 - EOP: Tato kategorie ocenila originalitu a inovativnost nápadu, který přináší nový přístup nebo revoluční myšlenku do oblasti HR a firemní kultury.

Nejlepší uživatelský přínos, Tým 5 – Foxconn II: Tato kategorie se zaměřila na reálný přínos projektu pro uživatele, hodnotila snadnost a efektivnost použití, dopad na pracovní prostředí nebo zákaznickou zkušenost.

Miláček publika, Tým 3 – EOP

Hackathon PARÁDNÍ NÁPAD byl skvělou příležitostí pro všechny zúčastněné, aby se inspirovali, navázali nové kontakty a přispěli k inovacím v oblasti HR a firemní kultury. 

Těšíme se na další ročník!

Derby východočeských univerzit ovládl celek Univerzity Pardubice. Hokejový tým univerzitní ligy Riders UPCE zvítězil nad manšaftem Univerzity Hradec Králové UNIted HK 5:1.  V sedmém derby se pohár po několika vítězstvích hradeckého týmu vrátil do Pardubic. 

Tradiční derby východočeských univerzit se konalo na domácí půdě vítězů, v enteria areně v Pardubicích.  

Děkujeme reprezentantům UPCE za skvělý výkon a našim fanouškům za podporu a vytvoření neuvěřitelné atmosféry.

Foto zdroj: Riders Univerzita Pardubice

Začíná čtvrtý ročník mentoringového programu na UPCE, který se zaměřuje na podporu studujících doktorských studijních programů, postdoktorských pracujících a začínajících akademických a výzkumných pracujících.

I letos odstartuje úvodním workshopem, který proběhne 22. října 2024 od 13 do 16 hodin v budově rektorátu (zasedací místnost 4. patro).

Přijďte a poznejte mentory, poslechněte si zkušenosti mentorovaných z minulých ročníků a zjistěte, co mentoring může nabídnout právě Vám. Workshopem Vás provede Mgr. Kateřina Cidlinská, Ph.D.

Těšíme se na Vás!

Registrovat se můžete zde: Úvodní workshop | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Novinář Martin Řezníček a diplomat Michael Žantovský zavítali 14. října vůbec poprvé na Univerzitu Pardubice. Stalo se tak při příležitosti podzimní debaty z cyklu Čaj o páté, jejíž pozornost byla soustředěna na blížící se americké prezidentské volby. 

Oba hosty spojují především zkušenosti z jejich pobytu ve Spojených státech amerických. Michael Žantovský působil několik let jako velvyslanec v USA, Martin Řezníček pracoval pět let jako zahraniční zpravodaj České televize ve Washingtonu. Diváky, proto nejvíce zajímal jejich osobní pohled a odhad, jak nadcházející americké volby dopadnou. 

Martin Řezníček danou situaci ilustroval na základě jednoho z významných států: „Pensylvánie je takový mikrokosmos Spojených států. Poměr venkovského a městského obyvatelstva, vzdělání, lidí, kteří přišli dříve o práci, dělnických profesí... Je tam vše, co dělá Ameriku Amerikou, a je to v jednom státě. Právě tato rozmanitost mě nutí říci, že předpovídat cokoli je naprosto nemožné.” 

Michael Žantovský dané tvrzení potvrdil: „Těch klíčových států je sedm, tři jsou v takzvaném modrém pásu na severovýchodě a zbylé čtyři jsou v pásu slunečním, na jihu, jihozápadu Spojených států. Ve všech scénářích vychází, že o výsledku voleb s největší pravděpodobností rozhodne právě Pensylvánie.“

Debata se dále věnovala i samotné proměně Spojených států od doby, kdy v nich oba hosté působili. 

„Americká společnost se proměnila tak, že si to nedovedeme představit. Z demografického hlediska přibylo v Americe od roku 1990 přes 100 milionů lidí. Lidí, kteří jsou zcela nové generace, jež se z velké části narodila mimo USA. Mění se také etnické, kulturní složení. Za posledních třicet let prudce vzrostl počet Američanů, kteří pocházejí z etnicky smíšených rodin. Dříve to bylo nulové číslo, dnes to dělá 12–13 %. Což mě vede ke skličujícímu závěru, že o zemi, o které jsem si myslel že vím hodně věcí, vlastně vím hrozně málo,“ uvedl Michael Žantovský.

Martin Řezníček přidal i svou perspektivu: „První volby, které jsem pokrýval ve Spojených státech, byly v roce 2004. Za těch dvacet let přestávají platit některé vzorce chování, na něž byli Američané zvyklí. Spojené státy se proměňují ve všem možném. To, co provádějí sociální sítě s veřejným názorem nebo některé americké televize s jasným politickým postojem, jsou fenomény, které před třiceti lety neexistovaly.“

Pondělní večer ale přinesl i odpovědi na další otázky. Debata se točila kolem problematiky, jak složité je kloubit rodinný život s profesí velvyslance nebo zahraničního reportéra: kdy musíme rozhodovat za své děti, a kdy naopak oni rozhodují za nás. Zazněly i vzpomínky Michaela Žantovského na Václava Havla a Karla Schwarzenberga nebo komentář Martina Řezníčka k tomu, jak vnímá perspektivou svého syna vliv fenoménu Taylor Swift v současné popkultuře. 

Audiozáznam celé debaty si můžete poslechnout na našem webu.

Další setkání z Cyklu Čaj o páté se uskuteční 5. 11. 2024 od 17:00 v univerzitní aule. Hostem bude hudebník Michal Horák.

Foto: Jan Chlad
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Investiční skupina Axes Capital Europe, která spravuje rodinný majetek po prvním českém aviatikovi Janu Kašparovi, dnes podepsala memorandum o spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. 

Cílem spolupráce je zejména vzdělávání studentů v rámci připravovaného zdravotnického „eco systému“ s názvem Kašpar Medical Center, jehož výstavba se plánuje v oblasti Nové Cihelny v Pardubicích.

„Věřím, že v Pardubicích vznikne špičkové moderní zdravotnické centrum, které bude sloužit pacientům, ale rovněž významně posílí vzdělanost v regionu, Pardubice se tak mohou dostat na světovou špičku,“ říká investor Edouard Perra, pro kterého je spolupráce s Univerzitou Pardubice prvním konkrétním příslibem pomoci a spolupráce.

Podle podepsaného memoranda spočívá spolupráce především v odborných praxích studentů v Kašpar Medical Center se zaměřením na longevity medicínu a rehabilitace a taktéž výuky ve specializovaném simulačním centru.

„Pro Fakultu zdravotnických studií je toto propojení dobrou příležitostí pro odborné praxe studentů, zejména v plánovaném simulačním centru, realizaci kurzů celoživotního vzdělávání našeho Centra péče o zdraví, stejně jako pro možnost zapojení zahraničních odborníků do výuky,“ říká děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Karel Sládek.

„Naše zdravotnické zařízení vytvoří stovky pracovních míst a přísun specializovaných odborníků z tuzemska i ze zahraničí. Přinášíme i inovativní léčebné metody na nejvyšší světové úrovni a rádi naše zkušenosti předáme dalším generacím,“ vysvětluje investor Perra. 

„Univerzita Pardubice vítá investice, které přispívají ke vzdělávání v klíčových oborech. Memorandum je dokladem budoucí spolupráce, jejíž význam přesahuje hranice Pardubic,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

O víkendu se na Pernštýnském náměstí sešli sportovci, aby společně vyrazili na 2,5 km dlouhou trať a současně podpořili hospicovou péči 

K Běhu Univerzity Pardubice se připojilo přes 300 běžců a chodců z řad studentů, akademiků a zaměstnanců univerzity i veřejnosti. Svým příspěvkem podpořili domácí hospicovou péči Oblastní charity Pardubice. Trasa vedla historickým centrem Pardubic a nejrychlejší běžec ji zdolal za 00:07:10. 

Organizátoři vyhlásili nejrychlejší běžce a ocenění za nejvyšší počet účastníků běhu si odnesly základní školy Spořilov a Dolní Ředice. 

Organizátoři z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice společně s Univerzitním sportovním klubem Pardubice připravili také zajímavý doprovodný program. S Fakultou zdravotnických studií si návštěvníci mohli například nechat změřit krevní tlak a tělesný tuk nebo se poradit ohledně výživy a pohybu. Na akci vystoupila také taneční skupina Hroch. 

Tradiční Běh Univerzity Pardubice se koná v rámci programu Podzimních městských slavností Pardubic.

V pátek 18. 10. proběhly v Aule Univerzity Pardubice podzimní sponze a promoce. Svá studia ukončilo 61 bakalářů a 24 inženýrů Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice ve studijních programech Hospodářská politika a veřejná správa, Ekonomika a management, Finance, Informatika a systémové inženýrství, Aplikovaná informatika, Regional Development and Governance. 

Nejúspěšnější absolventi obdrželi speciální ceny, které jsou spojeny i s finanční odměnou. 
Děkan fakulty rozhodl o udělení Ceny děkana za nejlepší závěrečnou práci.
Cenu děkana za nejlepší bakalářskou práci obdržel Daniel Chmelík za práci na téma „Analýza fundraisingu vybrané sportovní organizace“.
Cenu děkana za nejlepší diplomovou práci obdržela Sabina Šilarová za práci na téma „Kvalita života obyvatel zemí EU“.

Srdečně gratulujeme všem novým absolventům.

Na reálných pacientech se testuje objev týmu prof. Holčapka z Univerzity Pardubice.

V Česku odstartovala klinická studie, která zkoumá, zda je možné najít nádor slinivky břišní včas. Řeší citlivost testu, který by měl z krve pacienta odhalit případné přednádorové změny. Pokud se účinnost tzv. lipidomického testu prokáže, půjde o zásadní průlom. Test by se pak totiž mohl stát nástrojem pro screening nádorových onemocnění slinivky břišní. 

Na studii spolupracuje společnost Lipidica s gastroenterology a onkology. Analýzy vzorků v klinické studii bude provádět firma Lipidica, která je společností Univerzity Pardubice a FONS JK Group, a v níž má univerzita majetkový podíl. Klíčovými partnery studie jsou Fakultní nemocnice Olomouc a Masarykův onkologický ústav. Do studie by se mělo celkem zapojit 15 center po celé republice.

Metodiku, která umožňuje diagnostikovat nemoc už v raném stádiu vyvinul tým analytického chemika a špičkového vědce Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické UPCE, který je držitelem prestižního evropského ERC Advanced grantu. Dokázal to analýzou lipidů a následnou vícerozměrnou statistickou analýzou z běžného vzorku krve. „Lipidomický test je neinvazivní a mohl by pomoci k zavedení screeningového programu. Ten by diagnostiku karcinomu slinivky břišní posunul směrem k včasnějšímu stadiu, kdy je větší šance úspěšné léčby a prodloužení života pacientů,“ říká analytický chemik prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který je světově uznávaným expertem právě v oblasti lipidů. 

Metodu publikoval špičkový světový časopis Nature Communication a Univerzita Pardubice na ni drží dva patenty. 

Podle expertů z České gastroenterologické společnosti (ČGS) ročně onemocní rakovinou slinivky břišní (pankreatu) přibližně 2 400 lidí, téměř 2 200 jí za stejné období podlehne a odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. „Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než 10 let. Když začnou potíže, je už na léčbu obvykle pozdě. Jedinou nadějí na vyléčení je operace, ke které však dospěje jen asi 20 % nemocných. Zbytek pacientů se bohužel nachází ve stadiích, kdy se jim snažíme prodloužit život v co nejlepší kvalitě,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Zatímco u pacientů s pokročilým stadiem rakoviny slinivky se průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku, včasně odhalení mohou žít až šestkrát déle. „Víme, že u těch, kteří nádor slinivky břišní mají, se liší množství a složení lipidů. Právě probíhající studie ukáže, zda bude test schopen z krve odhalit změny v lipidech u rizikových jedinců, kteří se cítí být zdraví, a přesto se už v jejich těle něco děje,“ vysvětluje prof. Urban.

Pokud se účinnost testu prokáže, půjde podle primáře Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu doc. MUDr. Jana Trny, Ph.D., o naprostý přelom v léčbě rakoviny slinivky břišní. „V současné době nemáme moc možností, jak vyhledat lidi, kterým hrozí, že nemoc dostanou. A vzhledem k finanční, kapacitní a medicínské náročnosti nemůžeme provádět specializované preventivní vyšetření všem. S odběrem krve je to ale jinak. Desetiletí toužíme po tom, abychom byli schopni najít nemoc včas – zrovna u této nemoci je to naprosto klíčové,“ říká prim. Trna. Přednádorové změny nebo rakovinu v rané fázi nyní pomáhá odhalit program včasného záchytu karcinomu pankreatu. V jeho rámci gastroenterologové úzce spolupracují s klinickými genetiky a s radiology, kteří provádějí další specializovaná vyšetření, např. magnetickou rezonanci. 

Screeningový program je v současnosti určen pouze lidem, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než 5 %. „V nově zřizovaných centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii, kam patří i naše pracoviště, podstupují rizikové osoby pravidelné vyšetření slinivky břišní magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda ČGS a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Mezi rizikové jedince patří ti, kteří mají dědičnou formu chronického zánětu slinivky břišní nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou pankreatu. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které jsou zároveň původcem nádorů prsů a vaječníků. 

„Rizikové osoby k nám chodí na kontroly pravidelně jednou ročně. V rámci této studie jim navíc odebereme, s jejich informovaným souhlasem, krev, již pak ve formě plazmy posíláme do laboratoře Lipidica,“ dodává prof. Urban. Studie tak zkoumá krev od rizikových jedinců, kteří jsou zatím zdraví, i od těch, kteří už nádor mají, ale malý – operabilní. „Dosavadní diagnostické metody jsou sice velmi účinné, ale zároveň nákladné a pro pacienta nepříjemné, test na základě běžného odběru krve bude pro klinickou praxi velkým přínosem. Náš lipidomický test LDPC je založen na patentově chráněné metodice vyvinuté na Univerzitě Pardubice a kombinuje poznatky analytické chemie, biostatistiky a dalších vědních oborů,“ dodává Ing. Karolína Kašparová, ředitelka firmy Lipidica, která je také akreditovanou zdravotnickou laboratoří. 

Společnost Lipidica, a.s. jako společný projekt Univerzity Pardubice a společnosti FONS JK Group a.s. získala za tento počin Cenu Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu. 

Studie odstartovala letos a měla by skončit v roce 2027, projde jí více než 400 účastníků. Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, potrvá podle odborníků ještě nějaký čas, než se test stane součástí standardní péče. A než bude jasné, zda jej proplatí zdravotní pojišťovny, nebo si jej lidé budou hradit sami. Už nyní však výrobce deklaruje, že by cena neměla přesáhnout nízké tisíce korun. 

Kontakt pro novináře:

Markéta Pudilová
marketa@mavepr.cz
+420 776 328 470

Foto: Barbora Mráčková, Nadace Experientia

V příloze naleznete přijatá usnesení  zasedání Pléna České konference rektorů.

Zasedání  se konalo ve dnech 3. až 4. října péčí Vysoké školy NEWTON, a.s. v Kongresovém centru Praha.