Publikováno: 05.03.2015
Publikováno: 04.03.2015
Publikováno: 03.03.2015
Ve čtvrtek 5. března se v aule Univerzity Pardubice uskuteční diskusní setkání reprezentantů inteligence s akademickými pracovníky, veřejností a především se studenty nazvané „Dialogem k vlastní identitě“. Diskutovat se budou eticko-společenské otázky, Masarykův odkaz i současná manipulace s pojmem „pražská kavárna”. Cílem setkání je posílení individuálních hodnotových postojů i kulturně-politická osvěta směřující k „vymanění jedince z role malého bezmocného člověka”.
Jak se zapojit do veřejné debaty? Co chci já a co mi nabízí mainstream? Je pro mě aktuální Masarykův odkaz? A co jsou vlastně hodnoty občanské společnosti... Ve čtvrtek 5. března ve 13 hodin nejen tyto otázky vznese diskusní setkání nazvané Dialogem k vlastní identitě. K diskusi byli pozváni rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel organizace Člověk v tísni a nejznámější studentský vůdce Sametové revoluce Šimon Pánek či prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, který se věnuje dějinám a perspektivám vzdělávání. Diskusi bude moderovat rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.
Více informací o diskusním setkání Dialogem k vlastní identitě se dočtete v univerzitním e-Zpravodaji.
Publikováno: 27.02.2015
Publikováno: 26.02.2015
Publikováno: 26.02.2015
Převzato z Mladé fronty DNES ze dne 26. února 2015, Kraj Pardubický.
Výzkum slibuje včasné odhalení zákeřné choroby
Vědci na pardubické univerzitě se zabývají výzkumem Alzheimerovy choroby. Podílí se totiž na vývoji diagnostického zařízení, které by umožnilo dříve prokazovat toto onemocnění.
„Bude možné včas zahájit terapii a oddálit nástup život omezujících příznaků,“ říká vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Zuzana Bílková.
* Co se děje v mozku člověka, který trpí Alzheimerovou chorobou?
Dochází k nežádoucím změnám v mozkové tkáni. Shluky proteinů vytlačují nervové buňky a způsobují jejich poškozování, a dokonce i vymizení. V mozku vznikají plaky, které jsou vyplněné proteiny neschopnými zastávat funkci nervových buněk. Mozková tkáň potom ztrácí funkci přenášení informací, a proto potom dochází k poruchám paměti a chování. Lidé mají problémy s orientací v prostoru, jsou zmatení, nejsou schopni si zorganizovat den, mají problémy se zapamatováním běžných úkonů. Říká se tomu také kognitivní změny.
* Jak člověk pozná, že byl postižen právě tímto onemocněním?
Velice obtížně. Poruchou paměti mohou trpět i pacienti, kteří mají jiné typy demencí. Je těžké poznat, kdy tato choroba propuká, a případně zahájit účinnou a včasnou léčbu. Ve stadiu mírných kognitivních změn lékaři nemají nikdy jistotu, že se jedná o Alzheimerovu chorob, takže nemohou nasadit účinnou léčbu. Existují však určité skupiny látek, které jsou prokazatelné v mozkomíšním moku. Odchylky hladin těchto látek mohou navést lékaře k tomu, že se pravděpodobně bude jednat o Alzheimerovu chorobu. Takovéto látky můžeme nalézt v mozkomíšním moku i pět let před propuknutím choroby. Tato diagnostika se ale teprve vyvíjí a není potvrzená. Navíc je problém pravidelně někomu odebírat mozkomíšní mok, je to bolestivé a drahé vyšetření.
* Jak se mozkomíšní mok odebírá?
Z páteřního kanálu, používá se k tomu velká jehla. Mozkomíšní mok je kapalina omývající mozek. Pokud dojde k nějakým změnám v mozku, projeví se to i na hladinách některých proteinů v mozkomíšním moku. Ideální by bylo, kdybychom tyto proteiny mohli prokazovat v krvi. Ta ...
Publikováno: 26.02.2015
Převzato z Mladé fronty DNES ze dne 26. února 2015, Kraj Pardubický.
Výzkum slibuje včasné odhalení zákeřné choroby
Vědci na pardubické univerzitě se zabývají výzkumem Alzheimerovy choroby. Podílí se totiž na vývoji diagnostického zařízení, které by umožnilo dříve prokazovat toto onemocnění.
„Bude možné včas zahájit terapii a oddálit nástup život omezujících příznaků,“ říká vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Zuzana Bílková.
* Co se děje v mozku člověka, který trpí Alzheimerovou chorobou?
Dochází k nežádoucím změnám v mozkové tkáni. Shluky proteinů vytlačují nervové buňky a způsobují jejich poškozování, a dokonce i vymizení. V mozku vznikají plaky, které jsou vyplněné proteiny neschopnými zastávat funkci nervových buněk. Mozková tkáň potom ztrácí funkci přenášení informací, a proto potom dochází k poruchám paměti a chování. Lidé mají problémy s orientací v prostoru, jsou zmatení, nejsou schopni si zorganizovat den, mají problémy se zapamatováním běžných úkonů. Říká se tomu také kognitivní změny.
* Jak člověk pozná, že byl postižen právě tímto onemocněním?
Velice obtížně. Poruchou paměti mohou trpět i pacienti, kteří mají jiné typy demencí. Je těžké poznat, kdy tato choroba propuká, a případně zahájit účinnou a včasnou léčbu. Ve stadiu mírných kognitivních změn lékaři nemají nikdy jistotu, že se jedná o Alzheimerovu chorob, takže nemohou nasadit účinnou léčbu. Existují však určité skupiny látek, které jsou prokazatelné v mozkomíšním moku. Odchylky hladin těchto látek mohou navést lékaře k tomu, že se pravděpodobně bude jednat o Alzheimerovu chorobu. Takovéto látky můžeme nalézt v mozkomíšním moku i pět let před propuknutím choroby. Tato diagnostika se ale teprve vyvíjí a není potvrzená. Navíc je problém pravidelně někomu odebírat mozkomíšní mok, je to bolestivé a drahé vyšetření.
* Jak se mozkomíšní mok odebírá?
Z páteřního kanálu, používá se k tomu velká jehla. Mozkomíšní mok je kapalina omývající mozek. Pokud dojde k nějakým změnám v mozku, projeví se to i na hladinách některých proteinů v mozkomíšním moku. Ideální by bylo, kdybychom tyto proteiny mohli prokazovat v krvi. Ta je také ...
Publikováno: 25.02.2015
Publikováno: 25.02.2015
Jedna ze sedmi fakult Univerzity Pardubice - Fakulta zdravotnických studií - přijímala přihlášky do bakalářského studia již jen do konce měsíce února.
Zájemci o další z 51 studijních oborů bakalářského studia, které fakulty Univerzity Pardubice uchazečům o vysokoškolské studium letos nabízejí, se mohou hlásit ještě v březnu, na umělecké obory Fakulty restaurování v Litomyšli dokonce až do poloviny května.
Na Fakultu zdravotnických studií, kde končí přijímání přihlášek ke studiu v následujícím akademickém roce 2015/2016 již 28. února, se tradičně hlásí velké množství zájemců.
Fakulta přijme do svých bakalářských studijních oborů 270 uchazečů, kteří se budou připravovat na profesi všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře či radiologického asistenta, případně zdravotně-sociálního pracovníka.
Zájem o obory většinou několikrát převyšuje počty přijímaných studentů, kteří musejí projít příjímacími zkouškami a testováním.
Vloni byl přijat takto každý třetí uchazeč o studium na fakultě, ale např. na obor Zdravotnický záchranář se dostal až každý devátý zájemce, na všeobecnou sestru každý pátý či na porodní asistentku každý čtvrtý uchazeč.
Fakulty Univerzity Pardubice nabízejí letos zájemcům o vysokoškolské studium širokou škálu studijních oborů řady disciplín v bakalářském, magisterském a doktorském stupni studia – celkem 65 studijních programů s téměř 130 obory. Do 51 oborů bakalářského studia ve 26 studijních programech budou fakulty univerzity přijímat přes 3 tisíce uchazečů-středoškoláků.
Termíny pro podání přihlášek do bakalářského studia na jednotlivé fakulty UPa:
Fakulta zdravotnických studií: do 28. února 2015 přijímací zkouška
Dopravní fakulta Jana Pernera: do 15. března 2015 bez přijímací zkoušky
Fakulta ekonomicko-správní: do 15. března 2015 bez přijímací zkoušky
Fakulta filozofická: do 31. března 2015 přijímací zkouška
Fakulta chemicko-technolog...
Fakulty
Jak nás najdete?
