Published: 10.06.2024
V příloze naleznete přijatá usnesení společného zasedání Pléna České konference rektorů a Slovenské rektorské konference a tiskovou zprávu.
Společné zasedání se konalo ve dnech 6. až 7. června v Trnavě.
V příloze naleznete přijatá usnesení společného zasedání Pléna České konference rektorů a Slovenské rektorské konference a tiskovou zprávu.
Společné zasedání se konalo ve dnech 6. až 7. června v Trnavě.
V příloze naleznete přijatá usnesení 176. zasedání Pléna České konference rektorů.
176. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 6. června 2024 v Brně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Srdečně Vás zveme na workshop Hranice: Jak si je nastavit a udržet v různých situacích, který proběhne v rámci mentoringového programu.
Termín: 13. června 2024, od 9:00 do 12:00 hodin
Místo: budova VO, místnost 01009
Lektorka: PhDr. Jitka Hloušková, Ph.D.
Je pro vás těžké vymezit se vůči svému okolí? Stává se vám, že překračujete svoje hranice? Opakovaně se dostáváte do situací, kdy nedokážete říct ne? A podle čeho vůbec můžete poznat okamžik, kdy je potřeba jasně si stanovit hranice? Na tomto prakticky zaměřeném workshopu získáte odpovědi nejen na tyto otázky.
V případě zájmu se můžete přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.
Účastníci mentoringového programu mají možnost přednostního přihlášení.
Těšíme se na Vaši účast!
O tom, že americký dolar má původ v českém tolaru, se mohli poslední květnový víkend přesvědčit návštěvníci festivalu polky v americkém Ennisu v Texasu. Svou autorskou výstavu Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru představil prof. Petr Vorel z Fakulty filozofické, a to hned na dvou místech. V regionu protknutém kulturou českých emigrantů si výstavu prohlédlo tisíce lidí.
Výstavu Od stříbrného českého tolaru k americkému dolaru poprvé představil historik a numismatik Petr Vorel v roce 2017 v New Yorku. Představuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století, počínaje ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520. Jejich dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu.
První dva dny festivalu National Polka Fest byla výstava volně přístupná v návštěvnickém centru 20tisícového města Ennis. „Návštěvníci si tu mohli vyrazit i repliku malého groše, historicky první mincie na které bylo vyraženo její hodnota v češtině. Interaktivním prvkem byly také galvanoskopické kopie mincí na panelech výstavy,“ prozradil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Výstava je aplikovaným výstupem vědy a výzkumu ve spolupráci s Univerzitou Pardubice. K počinu pardubického muzea se tentokrát připojilo i soukromé Muzeum Ostrov lidových krojů ze středočeského Ostrova, které do městečka hodinu cesty od Dallasu přivezlo tři lidové kroje z východních Čech.
„Je pro nás ctí, že na Polka festivalu máme letos jako doprovodný kulturní program výstavu z pardubického muzea, výstavu, která vysvětluje, jak se z tolaru stal americký dolar. Je to skvělý vzdělávací zážitek pro Američany a nejen ty českého původu. Je to další vazba mezi oběma zeměmi. Jsme moc rádi, že jsme tu mohli potkat delegaci hejtmana Netolického a studenty z pardubické konzervatoře s kapelou Pardubická muzika a doufáme, že vztahy budou pokračovat v budoucnu a budou dál vzkvétat,“ neskrýval nadšení Jean Paul Beebe, ředitel festivalu s téměř 50letou tradicí.
„V neděli se expozice přestěhovala do jednoho z místních komunitních sálů, kde se konala současně řada koncertů polkových kapel a sjela se sem více než tisícovka příznivců české kultury a především tance,“ popsal atmosféru na místě ředitel muzea Libánek. „Překvapilo a nadchlo nás, jak se tu dodržují tradice, přinesené do Texasu českými imigranty před více než 100 lety. Český původ a rodinné vazby jsou tu velmi silné, lidé jsou na své české kořeny patřičně hrdí a nebojí se to dát najevo – ať už nošením lidových krojů, zpíváním českých písní nebo americkou variantou české kuchyně,“ dodal.
Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích, Pardubický kraj, Zámek Pardubice
Hlavními cíli projektu, realizovaného v rámci komponenty 3.2.1 Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol na období 2022–2024, specifický cíl B s názvem Studijní program Automatizace (akronym SPAUT), reg. číslo NPO_UPCE_MSMT-16591/2022, byla příprava, akreditace a zavedení bakalářského studijního programu Automatizace v prezenční a kombinované formě studia. Součástí projektu bylo také vytvoření studijních opor pro obě formy studia a pořízení laboratorních pracovišť, která reflektují nové trendy v průmyslu.
V průběhu minulých dvou let byla díky podpoře projektu realizována řada aktivit k naplnění stanovených cílů konkrétními výstupy. Byla připravena a podána žádost o akreditaci bakalářského akademicky zaměřeného studijního programu Automatizace v prezenční i kombinované formě na Národní akreditační úřad (NAÚ). Po obdržení rozhodnutí NAÚ bylo zahájeno zavedení studijního programu, včetně úprav interních informačních systémů a přípravy studijních materiálů pro jednotlivé předměty. Byla navržena a vybavena laboratoř průmyslové automatizace, která se skládá ze dvou technologických pracovišť (hydromechaniky a elektromechaniky) a osmi studentských pracovišť vybavených průmyslovými počítači, programovatelnými logickými automaty, dynamickou soustavou a kamerovým systémem. Dokončení osmi studijních opor a čtyř laboratorních úloh pro práci na nově pořízeném pracovišti završilo úsilí projektového týmu a naplnilo všechny tři projektové cíle.
Univerzita Pardubice se pyšní titulem aktivní sportovní univerzity, což dokazuje její zapojení do projektu České asociace univerzitního sportu (ČAUS) univerzitních lig. Tento projekt představuje systém celoročních soutěží určených pro studenty, který má ambici podporovat pravidelné sportování a propojit sportovní aktivity se studijními povinnostmi. Univerzita Pardubice se účastní pěti kolektivních sportů – basketbalu, florbalu, fotbalu, ledního hokeje a volejbalu, čímž poskytuje studentům široké možnosti pro rozvoj jejich sportovních talentů. Některé ligy mají už dlouhou tradici, další postupně vznikají. Specifické postavení má univerzitní liga ledního hokeje, ve které hájí zájmy školy hokejový tým Riders Univerzita Pardubice. Převážná část hráčů jsou studenty UPCE.
Univerzitní basketbalová liga – UBL
Basketbalové družstvo mužů UPCE se v letošní sezóně Univerzitní basketbalové ligy (UBL) snažilo obhájit svůj loňský titul. Přestože start do sezóny nebyl ideální, tým se postupně zvedl a díky vynikajícímu týmovému duchu a skvělé tříbodové střele Martina Rouba v poslední vteřině základní části si zajistil účast v play-off. V následujících bojích o titul se naše družstvo utkalo s Univerzitou Palackého z Olomouce a po napínavém průběhu obou utkání se mu podařilo postoupit do Final 4, které se konalo v Ostravě. Na finálovém turnaji, který byl organizován na vysoké úrovni, naše družstvo překvapilo mnohé a probojovalo se až do finále, kde však po dramatickém boji podlehlo týmu VŠB Ostrava. Přesto basketbalový tým neztrácí elán a těší se na další výzvy v podobě Českých akademických her v Liberci a Evropských univerzitních her v Maďarsku.
Basketbalové družstvo žen UPCE se zúčastnilo již třetího ročníku UBL a podařilo se stabilizovat tým. Letos jsme dokázali na domácí půdě porazit tým UK LF v Plzni. Doufáme, že výborná týmová chemie v týmu nám pomůže k lepším výsledkům v následující sezóně, na kterou se holky již teď těší.
Univerzitní florbalová liga – UFL
Florbal je bezesporu oblíbeným vysokoškolským sportem a Univerzitní florbalová liga funguje v prostředí vysokoškolského sportu již 5. rokem. V současné době je do ligy zapojeno 19 vysokých škol, což ji řadí mezi nejrozšířenější sporty. Tým mužské reprezentace se pravidelně umisťuje mezi TOP 10 družstev, skládá se jak z hráčů superligového Sokola Pardubice, tak z hráčů z nižších lig. V roce 2023 tým UPCE sice nebyl tak úspěšný jako v minulých letech, kdy například v roce 2022 obsadil 4. místo na Českých akademických hrách, avšak i tak během soutěže dokázal konkurovat i bez výrazných opor silnějším univerzitám. Bohužel se nakonec nedostal do finálové skupiny a skončil na 2. místě ve skupině B za týmem z UHK. Florbalový tým žen je v Univerzitní florbalové lize od roku 2024 nováčkem. Ženy již odehrály tři utkání s bilancí 2 proher a 1 výhry. Před nimi je ještě kvalifikace na České akademické hry, takže všichni držíme holkám palce!
Univerzitní fotbalová liga – UFoL
Fotbalové družstvo Univerzity Pardubice je již čtvrtým rokem součástí Univerzitní fotbalové ligy (UFoL). Soutěž se hraje ve formátu jaro-podzim a náš tým si v základní skupině vybojoval vítězství v Praze proti Vysoké škole chemicko-technologické. Domácí zápas proti Univerzitě Hradec Králové byl sice prohrán, ale atmosféra utkání byla nezapomenutelná, díky podpoře domácích fanoušků a světelné show od pyrotechniků z UPCE. Poslední utkání ve skupině proběhlo v Olomouci proti UPOL, kde si náš tým zajistil vítězství ve skupině a postup do osmifinále. Na podzim se tým v rámci vyřazovacích bojů utká s Ostravskou univerzitou a doufáme, že s posilami z řad nově nastupujících studentů si zajistí postup mezi osmičku nejlepších týmů UFoL.
Univerzitní liga ledního hokeje – ULLH
Sezona 2023/24 byla pro Riders jako na horské dráze, vybrali si své slabší i silnější chvilky, ale zároveň vždy bavili fanoušky na tribunách, kterých do Enteria arény přišlo více než v uplynulých letech.
Po sportovní stránce byl opět splněn předsezonní cíl, kterým byla účast ve vyřazovacích bojích. Boj o poslední postupovou pozici byl velmi napínavý, Riders Pardubice si jej zajistily až dvě kola před koncem základní části díky výhře na ledě v Ústí nad Labem. Celkově se v sezoně z vítězství radovali pouze čtyřikrát, ale zejména v domácím prostředí dokázali potrápit favority, o body obrali loňské finalisty z pražského ČVUT či vítěze letošní základní části z Českých Budějovic.
S jihočeským týmem se Riders střetli i ve čtvrtfinále, kde předvedli obětavý výkon, ve druhém vzájemném duelu dlouho drželi s favorizovaným soupeřem krok, po nájezdech však nakonec slavily postup České Budějovice. Konečné 8. místo v ULLH je zasloužený úspěch, na kterém se dá stavět v další sezóně.
Highlightem sezony byl rozhodně TOP ZÁPAS SEMESTRU, který do Enteria arény přilákal 1 383 fanoušků, kteří vytvořili skvělou atmosféru. Na návštěvníky čekal bohatý doprovodný program, který pomohli doladit partneři pardubického týmu. Po těsné prohře s HC MUNI si však všichni spravili chuť na afterparty v Paláci Pardubice.
Univerzitní volejbalová liga – UVL
Volejbalové týmy mužů i žen UPCE se zúčastnili již 3. ročníku Univerzitní volejbalové ligy, do kterého je zapojeno 35 univerzitních týmů ČR. Družstva jsou územně rozdělena celkem do čtyř oblastí na část Čechy a Morava, v každé oblasti se odehrají 4 kola systémem každý s každým a první dvě družstva z každé skupiny postupují do celorepublikového finále, které se odehrálo na jaře.
Volejbalový tým žen v silné konkurenci celkově obsadil v dlouhodobé základní části 2. místo a postoupil do celorepublikového finále UVL v Brně. Zde prohrál proti Masarykově univerzitě a se Západočeskou univerzitou v Plzni. Poslední zápas vyhrál v tiebreaku nad Vysokém učení technickém v Brně a získal celkové 7. místo v ČR. Výkon holek byl po celou sezónu famózní. Dále se tým žen zúčastnil kvalifikace na České akademické hry na domácí půdě v Pardubicích, kde po vyrovnaném boji zvítězil a postoupil na České akademické hry, které se budou konat v červnu v Liberci.
Volejbalový tým mužů celkově obsadil 1. místo v dlouhodobé základní části a tím si vybojoval postup na České akademické hry v Liberci. Dále také postoupil do Finále Univerzitní volejbalové ligy v Brně, kde prohrál proti Masarykově univerzitě, následně však všechny zápasy vyhrál a získal celkové 5. místo v ČR.
Rád sportuješ? Univerzita Pardubice vyzývá všechny studenty, aby se aktivně zapojili do reprezentace v univerzitních ligách. Ať už jste registrovaným členem sportovní asociace nebo jen milovníkem sportu, máte možnost reprezentovat UPCE a stát se součástí našeho sportovního výběru.
Autor: Katedra tělovýchovy a sportu
Univerzitní ligy:
Jsou součástí projektu České asociace univerzitního sportu ČAUS s názvem “Univerzitní ligy”, který vznikl na podporu pravidelného sportování studentů na českých vysokých školách. Tento projekt našel podporu napříč akademickým prostředím v České republice, včetně Národní sportovní agentury.
Oblíbená soutěž Rozhýbejme univerzitu zná své vítěze. Dubnovou sportovní výzvu přijalo 557 sportovců ze všech 7 fakult a rektorátu. Letos uběhli, ušli a ujeli na kole neuvěřitelných 55 387 km a společně tak zdolali vzdálenost delší než obvod rovníku. O dvacet tisíc kilometrů přitom překonali loňský výsledek. Ti nejlepší převzali za své výkony poháry a odměny na slavnostním vyhlášení soutěže.
Celkovým vítězem souboje fakult ve všech třech kategoriích (běh, aktivní chůze a jízdní kolo) se stal tým studentů a zaměstnanců Fakulty chemicko-technologické. Druhá byla Fakulta ekonomicko-správní (FES), a to i přesto, že svůj pohyb ve výzvě si celý měsíc zapisovalo 192 lidí. Třetí pak byla Dopravní fakulta Jana Pernera.
Jednotlivci si první místa rozdělili
| Zaměstnanci | Studenti |
BĚH | Jitka Klikarová (FChT) – 511 km | Matěj Skřivánek (DFJP) – 372 km |
CHŮZE | Pavlína Szabóová (FChT) – 608 km | Aneta Venclová (FES) – 555 km |
JÍZDNÍ KOLO | Tomáš Bajer z (FChT) – 3 626 km | Dominika Josefová (FChT) – 971 km |
Vítězům gratulujeme a děkujeme, že jste do toho šli s námi!
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Srdečně Vás zveme na interaktivní workshop Scientific Writing, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.
Workshop bude probíhat v anglickém jazyce.
Datum: 7. června 2024, 9:00 – 18:00 hod
Místo konání: budova rektorátu, zasedací místnost 4. patro
Lektor: Carlos v. Melo (UK)
Workshop je primárně určen pro Ph.D. studující, akademické a vědecké pracující. Kapacita kurzu je omezena na 12 účastníků. Účastníci mentoringového programu mají možnost přednostní registrace.
V případě zájmu se můžete přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.
Těšíme se na vás!
Na pracovním stole Barbory Kamenické se nacházejí vzorky odpadních vod. Právě kolem nich se točí celý její výzkum. A že má opravdu smysl, dokazuje i to, že si za něj mladá vědkyně z Fakulty chemicko-technologické vysloužila nejvyšší vědecké ocenění. Pyšní se titulem Česká hlava.
Velmi zvídavá byla mladá a nadšená vědkyně Barbora Kamenická už od dětství. „Maminka mi nerada kupovala hračky, protože jsem do ruky okamžitě brala šroubovák a zkoumala jsem, jak vypadají uvnitř a jak fungují. Bohužel už většinou nešly složit zpátky,“ začíná s úsměvem ve tváři svoje vyprávění Barbora Kamenická, která našla druhý domov na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. I když dlouhou dobu nevěděla, čím se vlastně chce stát, její cesta vedla nakonec na Ústav environmentálního a chemického inženýrství. Téměř okamžitě ji okouzlil obor Ochrana životního prostředí. Poslala ji tam vlastně maminka, která dceři pomáhala najít profesní směr po střední škole. A to se jim dost vydařilo. Z poličky v pracovně totiž na Barboru mrká „česká Nobelovka“, jak se ceně Česká hlava někdy přezdívá a kterou hned tak někdo nemá.
Příběh mladé vědkyně se začal psát v roce 2013, kdy začala studovat chemii v Pardubicích. Studium ji doslova chytilo, a to jen po pár týdnech strávených v pardubickém kampusu. „Následně jsem se v roce 2016 v rámci své bakalářské práce dostala ke svému bývalému školiteli, nyní již kolegovi, profesoru Tomáši Weidlichovi, který mě posléze přivedl k tématu čištění odpadních vod a obecně k chemickým technologiím použitelným pro ochranu životního prostředí. A bylo to rychlé. Po pár týdnech a několika provedených experimentech jsem věděla, že v životě už nechci dělat nic jiného, že toto téma je pro mě naprosto perfektní. Pan profesor Weidlich mě inspiroval a vychoval ze mě chemika,“ vypráví s maximálním nadšením.
DO BOXU (k fotce s cenou): Prestižní ocenění Česká hlava v kategorii Doctorandus za technické vědy dostala Barbora Kamenická za svoji disertační práci. Zaměřovala se v ní na nekonvenční postupy odstraňování problematických polutantů (znečišťujících látek) z vod a popř. ze vznikajících tuhých odpadů. Tato cena se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, především v oblasti inženýrství, biotechnologie, systémového inženýrství a kybernetiky s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi.
Chtěla vědět všechno
O ochranu životního prostředí se nadšená vědkyně sice zajímala už dříve, ale nijak zvlášť a asi jako každý odpovědný občan, který se rozhodl šetřit planetu alespoň prostřednictvím sběru a třídění odpadů. Zdaleka do tohoto tématu nebyla tak zapálená jako nyní do svého výzkumu. Širší povědomí o ochraně životního prostředí a udržitelném rozvoji získala až díky studiu, kdy se také seznámila s metodami a procesy zaměřenými nejen na čištění vod, ale i recyklační technologie a dekontaminaci materiálů. Zjistila, že je to podstatně složitější, než jak se to širší veřejnosti prezentuje. A tak se do učení a bádání ponořila naplno.
„Líbí se mi objevovat nová fakta, zjišťovat si nové informace, jsem exaktní člověk, a proto mě bavilo jít stále více do hloubky tohoto tématu. Chtěla jsem o tom vědět všechno,“ říká. Takto zapálených a zvídavých studentů nepotkávají pedagogové mnoho, proto se už jako studentka hned stala součástí výzkumného týmu Skupiny chemických technologií, kterou vede právě profesor Weidlich. A začala se velmi důkladně věnovat tématu čištění odpadních vod.
Jaké látky se v odpadních vodách nacházejí? Jsou pro nás nebezpečné? Odkud se sem dostávají? Dají se odstranit beze zbytku? Jaké čisticí procesy probíhají při čištění? Dalo by se to nějak zlepšit, zefektivnit, zlevnit? To je jen zlomek otázek, které se jí honily hlavou. Neměla před sebou jednoduchý úkol. Nespočet hodin v laboratoři, u počítače či v terénu.
S narůstajícím rozvojem průmyslu vzrůstá i množství problematických a nebezpečných chemikálií, které se vyskytují ve vodách. Tyto znečišťující látky se označují jako polutanty a v poslední době se klade velký důraz na jejich odstranění. Proces čištění odpadních vod by měl být co nejúčinnější a současně za minimální cenu. A Barbora Kamenická dokázala obě tyto podmínky do puntíku splnit. „Šlo nám o to vyvinout nejen inovativní a efektivní metody čištění, ale současně takové, které na sebe v celém cyklu navazují, navíc v duchu cirkulární ekonomiky, tedy tak, aby v procesech čištění vod nebyly vytvářeny jiné odpady,“ dodává.
Obklopena odpadními vodami
A tak do centra dění Barbory Kamenické doplavaly z odpadních vod halogenové organické sloučeniny, biologicky aktivní látky, které se v životním prostředí obtížně odbourávají. „Ve splaškové odpadní vodě najdeme nejrůznější látky, které se do ní dostávají naší běžnou dennodenní lidskou činností. Třeba praním prádla, aplikací pesticidů na zahradě anebo tím, že užíváme nejrůznější léky proti bolesti či hormonální antikoncepci a podobně. V takových odpadních vodách se nacházejí zmiňované sloučeniny naštěstí v nízkých koncentracích, řádově jsou to mikrogramy na litr,“ vysvětluje původ jedné skupiny závadných látek mladá vědkyně. Naproti tomu odpadní vody průmyslové, které jsou například výsledkem výroby léčiv, herbicidů a insekticidů nebo barviv určených k barvení textilií, to už je jiný kalibr. „V nich se závadné látky objevují v podstatně vyšších koncentracích, bavíme se v řádech i desítek miligramů na litr,“ porovnává podíly škodlivých látek v obou typech odpadních vod.
A proč je to tedy problém? „Běžný člověk si může myslet – vždyť co, máme čistírny odpadních vod, tam to nateče, všechno se to tam odstraní a je po problému. Ale právě že není,“ dodává s tím, že to má nejeden háček. „Čistírny si právě s takovými látkami mnohdy neporadí. Jsou to totiž látky špatně biologicky odbouratelné, bioakumulativní, perzistentní, takže v životním prostředí přetrvávají dlouho, kumulují se nejen v něm, ale i v živých organismech. Vybrané sloučeniny jsou i dobře rozpustné ve vodě, díky čemuž se dobře transportují životním prostředím. Navíc tyto látky mohou způsobovat nejrůznější nežádoucí účinky, například akutní či chronickou toxicitu pro vodní či jiné organismy, ale v některých případech i pro člověka,“ popisuje úskalí čističek. A proto se do mezikroku – předčištění technologických odpadních vod – sama vložila a začala zkoumat, jak to vyřešit a odbourat co nejvíce těchto problematických složek ještě před vypuštěním na čistírnu odpadních vod.
DO BOXU: Když jsem poprvé obdržela informaci, že jsem získala ocenění Česká hlava, jako úplně první jsem to dala vědět mamince. Měla v tu chvíli asi větší radost než já a byla na mě nesmírně pyšná. Jsem proto ráda, že jsem dostala možnost prostřednictvím televize a následných rozhovorů poděkovat jí alespoň částečně za to, že mě nasměrovala na dráhu chemika.
Vyšlo to s „dřevěným uhlím“
A tak bádala, testovala, zkoumala. „Snažili jsme se optimalizovat metody separace (odstranění), a následné degradace, tedy chemického rozkladu, výše popsaných halogenovaných organických kontaminantů z odpadních vod. Především pak z průmyslových odpadních vod. Naším cílem bylo vyvinout v duchu cirkulární ekonomiky efektivní a ekonomicky přijatelné metody čištění,“ přibližuje vědkyně podstatu svého výzkumu.
Specializovala se přitom na nekonvenční postupy odstraňování polutantů z vod. „Ty konvenční často používají sorbenty pro odstraňování kontaminantů z vod na bázi aktivního uhlí, což je komerčně dodávaný uhlíkatý materiál, který je poměrně drahý. Právě tyto materiály jsme se snažili nahradit méně známými, ale současně ekonomicky přijatelnějšími, tedy levnějšími. A přesně takový jsme našli – biochar (čti bajočar – pozn. red.). Je to materiál podobný rozemletému dřevěnému uhlí, který se získává z odpadní biomasy. Česky by se dal nazvat jako biouhel. Tento materiál je asi o 700 až 1 000 dolarů na tunu levnější než aktivní uhlí a lze ho navíc nekonvenčně použít pro odstraňování neboli separaci kontaminantů z vod,“ vysvětluje. Aby touto alternativní metodou dosáhla účinnosti srovnatelné s drahým aktivním uhlím, optimalizovala mladá vědkyně efektivní metodu impregnace biocharu pomocí levných a snadno dostupných tzv. iontových kapalin. „Tyto získané koncentráty halogenovaných sloučenin v podobě vodných roztoků jsme podrobili rozkladným chemickým procesům. V nich dobře zafungovala slitina hliník – nikl, která je jednak komerčně dostupná, ale i velmi efektivní. Výsledkem těchto rozkladů jsou pak sloučeniny, které jsou podstatně lépe biologicky odbouratelné,“ doplnila výzkumnice. Procesy navíc probíhají za laboratorní teploty a atmosférického tlaku v řádu několika hodin. Tímto postupem prokázala, že uvedená separační metoda založená na současné aplikaci biocharu a iontových kapalin a následná degradace koncentrátů umožňují efektivní a ekonomicky nenáročné řešení, jak naložit s velkými objemy odpadních vod obsahujících nebezpečné chemikálie.
Nová metoda už byla v praxi úspěšně vyzkoušena, testovalo ji několik firem a výsledky je nadchly. Proto Barbora a její tým věří, že se přidají další firmy a že dojde k její ještě vyšší komercionalizaci a v případě spolupráce s komerčními sektory i k vývoji nových metod.
Splněný vědecký sen
To, co dokázala, si Barbora Kamenická ještě pořád plně neuvědomuje, a tomu, že získala Českou hlavu, stále nevěří. Má pocit, že se jí to jenom zdá. V práci nepolevuje a jde si dál za svým. Má totiž ještě jeden velký pracovní sen. „Svou prací a výsledky bych chtěla motivovat další mladé lidi, aby se věnovali vědě. Mně samotné se to stalo, když jsem se dostala k profesoru Weidlichovi. A to stejné bych jednou chtěla zažít a udělat totéž pro někoho dalšího. Být mu jakýmsi průvodcem a úplně stejně ho pro vědu nadchnout,“ končí vyprávění o své cestě k chemii a ceně Česká hlava Barbora Kamenická.
Ing. Barbora Kamenická, Ph.D. (1992)
|
Čtyři otázky pro Barboru Kamenickou
Čím je pro vás voda?
Voda pro mě v první řadě znamená život. Bez ní by naše krásná planeta byla pravděpodobně pustá, prázdná a bez života. Spousta lidí bere vodu jako samozřejmost, přestože to tak není. Měli bychom si vážit každé dostupné kapky vody a neplýtvat jí. Po příchodu na Univerzitu Pardubice pro mě voda získala ještě jeden mnohem osobnější význam – a to mé profesní zaměření, můj současný výzkum.
Jak si kompenzujete čas strávený v laboratoři?
Čas strávený v laboratoři si nijak kompenzovat nemusím, protože v laboratoři jsem ráda. Můj výzkum není jen práce v laboratoři, ale i u počítače, kde se zpracovávají získaná data či píší články. Někdy si ale potřebuji odpočinout a odreagovat se. K tomu mi pomáhají moje zájmy. Mnoho let se aktivně věnuji astronomii a ráda si zahraji na kytaru. Zajímám se i o moderní technologie či religionistiku. Volný čas také trávím se svou border kolií.
Jakou knihu máte momentálně rozečtenou?
Knihu od H. G. Wellse – Stroj času. Sice jsem ji již četla, ale je to moje oblíbená kniha, proto si ji čas od času přečtu znova.
Čeho byste v životě ještě ráda dosáhla?
Někdo dělá výzkum a vědu proto, aby dosahoval pomyslné „mety“, a někdo dělá výzkum proto, že ho to baví a vidí v tom smysl. Já se řadím spíše do té druhé skupiny. Přesto bych byla ráda, abych se v budoucnosti mohla za sebou ohlédnout a říct, že jsem na tomto světě něco zanechala, něco, co doopravdy slouží a pomáhá lidem.
TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Milan Reinberk
Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
rádi bychom Vás informovali o nadcházejícím semináři “A PhD student’s guide to the publishing galaxy”, který se bude konat 4. června 2024.
Tento seminář je anglickou verzí semináře “Doktorandův průvodce po publikační galaxii”.
Nestihli jste českou verzi semináře? Nyní máte nyní příležitost se zúčastnit.
Účastnili jste se semináře a líbil se Vám? Můžete ho doporučit zahraničnímu kolegovi!
Další podrobnosti naleznete v přiloženém letáku.
Registrovat se můžete zde.
Těšíme se na vaši účast!