Univerzita Pardubice: Od počátků do současnosti

Moudrost je lepší než zlato a všechny poklady světa.“

Historie vysokého školství v Pardubicích započala krátce po skončení druhé světové války a je těsně svázána s rozvojem dopravní sítě, potravinářského, strojního a chemického průmyslu města a regionu. Během své více než šedesátileté existence se z jednooborově zaměřené vysoké školy stala moderní vzdělávací instituce univerzitního typu, která poskytuje vysoce kvalitní vzdělání srovnatelné se zahraničními vzdělávacími institucemi.

Na podzim roku 1945, jen pár měsíců po skončení druhé světové války, přišly pardubické chemické továrny s nápadem na založení Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích. Pět let trvalo, než byla dne 27. června 1950 z rozhodnutí československé vlády vysoká škola zřízena. Výuka na nově vzniklé univerzitě byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky a v jejím čele stál děkan prof. RNDr. Vilém Santholzer, DrSc.

Status vysoké školy oficiálně potvrzen. Jmenován první rektor

V následujícím akademickém roce získala univerzita k užívání budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií, která byla upravena tak, aby vyhovovala potřebám vysokoškolského vzdělávání. Tato budova nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí a je dodnes součástí hlavní budovy Fakulty chemicko-technologické. V listopadu 1953 se status školy změnil a nařízením vlády vznikla Vysoká škola chemicko-technologická, v Pardubicích známá pod zkratkou VŠChT, v jejímž čele stál rektor prof. Ing. Jiří Klikorka, DrSc.

Kromě již zmíněného dlouholetého rektora Klikorky působilo na vysoké škole mnoho významných vědců a pedagogů, například prof. Miroslav Jureček, zakladatel české školy organické analýzy, doc. Jan Wanka, významný analytik. Ti se spolu s dalšími vynikajícími odborníky stali zároveň zakladateli prvních specializovaných kateder vysoké školy.

Počet zájemců o studium stále roste. Položeny základy kampusu

Vysoká škola se v Pardubicích, v tzv. „městě chemie“, rychle rozvíjela. Původní čtyřleté studium se změnilo v pětileté a studenti si mohli postupně vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie, jejichž počet se v pozdějších letech zdvojnásobil. S ohledem na stále narůstající počet studentů i učitelů bylo nutné zajistit nové posluchárny a laboratoře. Během postupné výstavby pedagogického, vědecko-badatelského i sociálního zázemí, která trvala více než patnáct let, byl na počátku 60. let na okraji města postaven pavilon pro technologické katedry, a k historické budově v centru města bylo navíc přistavěno severní a západní křídlo. Dále byly na pravém břehu Labe vybudovány nové vysokoškolské koleje, menza a tělovýchovná zařízení, které slouží studentům dodnes.

Nové státní zřízení přináší nové možnosti. Vznikají další fakulty

Významným mezníkem v historii školy se stal 17. leden roku 1991, kdy byl přijat nový statut, v němž byla poprvé zakotvena existence dvou fakult: Fakulty chemicko-technologické a nově zřízené Fakulty územní správy, základ budoucí univerzity. Otevřením Fakulty územní správy, která byla v roce 1993 přejmenována na Fakultu ekonomicko-správní, reagovala VŠChT na aktuální potřebu kvalifikovaných odborníků pro oblast státní správy a samosprávy i pro nově vznikající soukromé firmy. O rok později vznikl na vysoké škole na základě projektu ministerstva školství Ústav cizích jazyků, později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií, jehož cílem bylo zabezpečit v krátké době dostatek kvalifikovaných učitelů cizích jazyků pro základní školy.

Prudký vývoj událostí ve společnosti a vznik samostatné České republiky v roce 1993 se staly základním podnětem pro vznik dopravní fakulty. Protože VŠChT a město Pardubice mohly nabídnout a v krátké době zajistit potřebné podmínky, mohla být k 1. dubnu 1993 ustavena Dopravní fakulta Jana Pernera, nesoucí jméno významného železničního odborníka a stavitele dráhy Praha - Olomouc.

VŠChT zaniká. Rodí se moderní vzdělávací instituce univerzitního typu

Dne 31. března 1994 se z úzce zaměřené Vysoké školy chemicko-technologické stala oficiálně Univerzita Pardubice, instituce poskytující vysokoškolské vzdělání univerzitního typu, která se dále rozrůstala o nové ústavy či fakulty. V lednu 2001 z Ústavu jazyků a humanitních studií vznikla Fakulta humanitních studií. O rok později byly založeny dva vysokoškolské ústavy - Ústav elektrotechniky a informatiky a Ústav zdravotnických studií. V červenci 2005 se k univerzitě připojila Fakulta restaurování, která sídlí v Litomyšli. V prosinci téhož roku byla Fakulta humanitních studií přejmenována na Fakultu filozofickou. V roce 2007 se z Ústavu zdravotnických studií stala samostatná Fakulta zdravotnických studií. Od ledna 2008 má Univerzita Pardubice sedm fakult, nejmladší fakultou je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla z Ústavu elektrotechniky a informatiky.

Moderní kampus na okraji města nabízí kvalitní podmínky pro studium.

V 90. letech získala stále se rozrůstající škola nový komplex budov na pravém břehu Labe v blízkosti areálu kolejí, a tím byl fakticky vytvořen základ pro moderní univerzitní kampus s velkými možnostmi dalšího rozvoje. V samotném srdci kampusu leží Univerzitní knihovna, která byla otevřena na podzim roku 1997 a která snese srovnání s obdobnými institucemi v zahraničí. K ní byla v roce 1999 dostavěna univerzitní aula a další posluchárny.

Za více než 65 let své existence se Vysoká škola chemicko-technologická a její pokračovatelka Univerzita Pardubice staly významným centrem vzdělanosti, jež vychovala na patnáct tisíc vysoce kvalifikovaných odborníků. Se svými téměř 8,5 tisíci stávajícími studenty a řadou graduovaných pedagogů, dnes jediná vysoká škola univerzitního typu v Pardubickém kraji, mimo jiné přispívá k výchově mladých vědecko-výzkumných pracovníků a obohacuje život města a regionu i po stránce kulturně společenské.

Více o historii v publikaci: Dějiny vysokého školství v Pardubicích. Univerzita v proměnách času. 1950 - 2010

Galerie rektorů

Představitelé VŠ v její historii