Vážené kolegyně, vážení kolegové,

rádi bychom Vás pozvali k účasti na online setkání s Nadací Experientia, která podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky vědeckým start-up grantům.

Chcete s Nadací Experientia vycestovat na zahraniční stáž nebo si založit vlastní výzkumnou skupinu? Připojte se ve středu 7. 2. od 10 hodin na online meeting, kde se dozvíte, jak na to. 

Na vaše dotazy budou kromě týmu nadace odpovídat stipendisté pro rok 2022 Anna Poryvai z EPFL a Michal Šimek z ÚOCHB AV ČR a držitel start-up grantu pro roky 2024-2026 Ondřej Kováč z UPOL. 

O pozvánky s odkazem si pište na email experientia@experientia.cz.

3. ročník mentoringového programu pro podporu kariéry začínajících vědců a vědkyň OTEVŘEN! 

Registrovat se můžete v sekci: Mentoring | REGISTRACE

1. listopadu 2023 od 13 hod v bistru LABORKA se bude konat úvodní workshop, kde si můžete utvořit představu, na jaké odborné oblasti se chcete zaměřit v posílení své kariéry, případně v průběhu svého studia, kdo může být Vaším mentorem, případně se setkat osobně s již vybraným mentorem nebo mentorkou a vytvořit si plán svých aktivit. 

Do programu se můžete dále hlásit i bez absolvování úvodního workshopu, nicméně osobní setkání s kolegy a kolegyněmi je ten nejlepší způsob navázání kontaktů a sdílení zpětné vazby.

Chystáme pro Vás také nabídku vzdělávacích seminářů. Pokud máte zájem o konkrétní seminář nebo oblast, ve které byste chtěli posílit své dovednosti, kontaktujte nás.

Sledujte naše webové stránky mentoringu.

Těšíme se na Vás

Tým mentoringového programu

Možná se ptáte, co může být na mentoringu zajímavého? Zkušenější radí méně zkušenému. No a co?

Ale to byste se možná divili, jak různé situace během prvního roku mentoringového programu nastaly, co si během mentorování mentoři uvědomili, co mentoring dal mentorovaným, ale i mentorům.

Ukázalo se, jak prospěšné může být, když se potkávají lidé z různých oborů, různých fakult, různých kateder. Mentoři shodně říkají, že je to obohatilo. A pozor, všimněte si, že to říkají MENTOŘI. Že bude mentoring přínosem pro mentorované, to se předpokládalo, ale ukazuje se, že pozitivní vliv měl mentoring i na druhou stranu mentoringové dvojice.

V některých případech skvěle zafungoval i peer (vrstevnický) mentoring, který určitě běží na fakultách i bez oficiálního mentoringového programu, ale přes časté propagační aktivity se o něm moc neví, a to je škoda. Jeden mladý doktorand, i když měl svého mentora, pro řešení praktických otázek při doktorském studiu využíval rad svého starších spolužáků a kolegů (peer mentoring). „Jdu o dvoje dveře vedle a tam mi poradí hned.“ S mentorem pak řešil možnosti pracovních stáží v zahraničí, mentor mu poskytoval kontakty na školy v zahraničí a na firmy v oboru.

Peer mentoring, kdy o něco zkušenější vrstevníci pomáhají radou mladším začínajícím vědcům, je velmi efektivní a přirozený. Je proto dobré, aby se po univerzitě víc rozšířil.

Mezi zkušenosti prvního roku lze zařadit i postřeh o složitosti okamžitého zformulování přesné a výstižné odpovědi na některé otázky mladých kolegů, například v problematice kolem vědy a etiky, a bylo třeba nechat odpověď uzrát a k otázce se vrátit při příští schůzce. Ukazuje se, že toto je téma, kterému by se měla vědecká komunita na univerzitě věnovat mnohem víc.

Díky mentoringu měli mentoři možnost nahlédnout do způsobů práce a života v jiných částech univerzity a v jiných oborech. V pilotním cyklu mentoringu byli i mentorovaní, u nichž probíhal mentoring neformálně už před tím, než vstoupili do mentoringového programu. Do mentoringu se přihlásili proto, že chtěli patřit do mentoringové komunity, sdílet zkušenosti s dalšími kolegy a kolegyněmi.

Zajímavé také bylo, jak se vytvářely mentoringové dvojice, a co vedlo mentorovaného k volbě jeho mentora.

Někde je to právě možnost pohledu osoby z jiného oboru. Například, mentorovaná z Fakulty restaurování si vybrala mentora z Fakulty chemicko-technologické. Oborově si byli velmi vzdálení, ale to není na překážku, když cílem mentoringu je sdílení zkušeností s vedením týmu a publikování vědeckých článků. Mentoringový kontakt mezi Fakultou restaurování a Fakultou chemicko-technologickou vedl i k navázání vědecké spolupráce. Díky efektivnějšímu sdílení informací pomohlo pracoviště na FChT s charakterizací materiálů, které si kolegyně z Fakulty restaurování obvykle nechávala měřit v zahraničí, protože netušila, že totéž ji může nabídnout pracoviště na domovské instituci. I takové ovoce může mentoring přinést.

Jindy byl výběr mentora veden potřebou se poradit se starším kolegou, jak učit, jak si dělat přípravu pro výuku, jak jednat se skupinou studentů apod. Toto je ale téma, které možná trápí více mladých postdoktorandů, kteří začínají s výukou, jen si o pomoc nechtějí, možná ze studu, říci.

V jiném případě si mentorovaná vybrala mentora podle experimentální techniky, která ji zajímala a chtěla se naučit měřit na konkrétním přístroji. S mentorem začali v rámci mentoringu s výukou práce na tomto měřícím přístroji. V první fázi se učila pracovat s přístrojem na již ověřených vzorcích. Nyní byla mentorovaná na stáži v Německu a vrací se se vzorky, které bude měřit už „naostro“ na Fakultě chemicko-technologické ve spolupráci se svým mentorem.

Kritériem pro výběr mentora může být i jeho původ. Jedna taková dvojice v pilotním cyklu vznikla také. Mentorovaná si vybrala mentora cizince z jiného kulturního okruhu, což jí umožnilo nahlédnout do jiného způsobu myšlení a rozšířit obzory, aby se neuzavřela do „katedrální ulity“. Chválila si, že jí rady mentora velmi pomohly při výjezdu na konferenci do ciziny.

Když už máte děti, tak se doktorské studium stává složitějším. Time management a potřeba soustředění nabývá na významu. Ano, všichni víme, je třeba si určit priority. Jenže třeba nemocné dítě vám prioritami dost zamíchá. Jak a kdy tedy zpracovat tu hromadu práce, kterou sebou nese disertační práce? A jak to dělají jiní, kteří v obdobné situaci už byli a zvládli ji. Na to je třeba dobře zvolit mentora. V tomto případě spíš mentorku. A podařilo se. Mentorovaná je z Fakulty filozofické. Mentorka z Fakulty chemicko-technologické, je matkou 3 dětí, nyní pracuje na habilitaci a s tím spojenými nutnými kroky. Je tedy příkladem, že to jde. Specifika různých oborů neumožňují využít všechny rady univerzálně, ale mnoho rad pomohlo mentorované a v práci pokročila.

Zajímavý byl postřeh této mentorky. Všimla si rozdílu v prostředí, kde pracují doktorandi v různých oborech. V humanitních oborech mají naprostou svobodu tvorby a vědecké práce, ale pracují ve velkém osamocení a individuálně, musí si hledat vlastní cestu. V technických a přírodovědných oborech pracují v laboratořích, tedy v komunitě, kde si předávají informace a podporují se, jsou zapojováni do projektů, ale více se musí podřídit tomu, co zkoumá jejich školitel. Také jí přijde velmi dobré, že mentoring přispívá ke sblížení lidí v akademické obci na různých úrovních od studenta po profesora. Přišla s postřehem, že mnohým doktorandům chybí „carrer development“, tedy plánování akademické nebo i neakademické kariéry.

Z dalších zajímavých situací z mentoringové praxe lze uvést např.:  

Každý student doktorského studia nepočítá s tím, že by zůstal na univerzitě, ale chce jít do praxe a uplatnit se v některé firmě nebo se veřejné sféře. Někteří mentorovaní přicházeli na mentory i s těmito požadavky.

Stává se, že student změní obor při vstupu do doktorského studia. Jedna mentorovaná si v tomto případě řekla mentorce o pomoc při nasměrování a ta jí velmi pomohla.

Na fakultě zdravotnických studií se zdálo, že mentorovaná má o vše ohromný zájem – tu o návštěvu odborného pracovitě v nemocnici, tu o kurz českého jazyka, o korektury článků, ale nic z toho až do odjezdu domů do Indie nakonec nevyužila, ani nesplnila. Možnost mentorovat osobu z jiného kulturního kruhu a v angličtině však přišla mentorovi jako velký přínos a má zájem v mentorování cizinců pokračovat.

U studentů cizinců bývá situace specifická. Mívají potřebu pomoci se zařizováním záležitostí spojených s pobytem v naší zemi. I zde občas pomáhali mentoři nebo peer mentoring.

Protože mnozí mentoři mají zkušenosti ze zahraničí, byly zajímavé i postřehy, se kterými přicházeli. Například jedna mentorka zažila na univerzitě ve Švýcarsku, že při příchodu nového pracovníka na fakultu, o tom dostali všichni akademičtí pracovníci mailem zprávu, spolu se základními informacemi o něm. Dále tam využívali „tržnici“, tedy hromadný mail na téma „nemá někdo toto?“, „nepracuje někdo na tomto?“ apod. Tento způsob napomáhal lepší informovanosti a otevíral možnosti spolupráce. Špatnou informovanost a orientaci ve všech možnostech nabízených univerzitou zmiňovala většina doktorandů při rozhovorech. Ale tento problém přesahuje možnosti mentoringu.

V mentoringu musí mít všichni na paměti také pravidlo, že mentorovaný nemusí přijmout rady mentora. Což od školitele jde mnohem hůře.

Součástí mentoringového programu byly i vzdělávací semináře. Mladí vědci se při semináři „Projektové řízení“ mimo jiné dozvěděli, že máme na univerzitě projektové oddělení, které je může podpořit při získávání grantů na jejich výzkum, poradí jim, kde lze žádat o finanční dotaci, co je a co není reálné, nebo jak si pomoci, aby dosáhli i na náročnější a větší grant. Zájemci absolvovali dvoudenní trénink prezenčních dovedností, seminář jak psát články v angličtině („Writing for publication in English for Czech academics and researchers“), univerzitní knihovna připravila seminář „Jak psát vědecké články, Open Access“, následoval seminář profesora Romana Bulánka „Nástrahy publikační praxe – co je dobré vědět“, který se věnoval právě etice ve vědecké práci a zveřejňování výsledků vědecké práce. Posledním letošní seminář, „Learning Research Ethics Promotes Scientific Integrity“ vedený Carlosem Melem z Univerzity Karlovy, se věnoval obecnějšímu pohledu na etiku ve vědecké práci a ve vědeckém prostředí.

Studenti a mladí vědci měli možnost se zúčastnit také třech workshopů. Dvou při zahajování pilotního roku mentoringového program, třetí při jeho ukončení a zároveň zahájení a také propagaci druhého ročníku.

Těchto skupinových aktivit se zúčastnilo 189 osob.

Jsme velmi rádi, že se v pilotním roce mentoringového programu vytvořily různorodé dvojice, tedy mezifakultní, mezinárodní, v několika případech i meziuniverzitní, včetně peer mentoringu, díky čemuž jsme mohli ověřit a vyzkoušet řadu různých forem mentoringu. Mentoringový program probíhal v 17 dvojicích za účasti 12 mentorů, a vše doplňovalo skupinové vzdělávání. . Pilotní cyklus jasně ukázal, že je možné cílů mentoringového programu, tedy efektivního předávání zkušeností a rad, otevírání nových neotřelých pohledů na danou problematiku, vystoupení ze zaběhaných myšlenkových vzorců, zlepšení informovanosti a usnadnění otevřeného dialogu, stejně tak jako odbourávání strachu studentů požádat o radu a pomoc, dosáhnout a že je mentoring jednou z cest kudy je třeba se vydat.

Většina mentorů nakonec zjistila, že díky mentoringu přemýšlí o druhém člověku jinak, má dobrý pocit z toho, že pomáhá a předává své zkušenosti mladším, těší je, když vidí, že se studentovi nebo mladému kolegovi něco povedlo.

Mentoři zmiňovali, že důležitým předpokladem zdárného mentoringu je vzájemná důvěra a respekt.

Právě pro předávání zkušeností a za čas věnovaný mladším kolegům a studentům všem mentorům děkujeme a doufáme, že budou v mentorování pokračovat.

Tým mentoringového programu

Univerzity Pardubice

Během setkání i po něm probíhaly zajímavé diskuse a sdílení zkušeností mentorovaných a mentorů, kteří prošli pilotním ročníkem. Setkání moderovala Mgr. Kateřina Cidlinská, Ph.D., která má s mentoringem v České republice velké zkušenosti. Přítomni byli i koordinátoři mentoringového programu na naší univerzitě prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. a prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D.

Tým mentoringového programu Univerzity Pardubice

První dvacítka mentees, tj. studentů, kteří se přihlásili do letošního pilotního ročníku univerzitního mentoringového programu již má své mentory - akademiky, kteří se rádi dělí se studenty doktorských studijních programů nebo začínajícími mladými akademiky či vědci o své bohaté, nejen odborné, zkušenosti.

V lednu t.r. byl zahájen pro mentees i speciální vzdělávací program.

Patrony našeho nového mentoringového programu jsou prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., a prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D. Cílem je podpořit profesní rozvoj mladých výzkumných pracovníků, a to s pomocí zkušených akademiků a akademiček, vědců a vědkyň. Činnost všech zúčastněných je dobrovolná a všichni věří, že vytvoří důvěryhodné prostředí pro sdílení informací mezi zkušeným pracovníkem - mentorem a méně zkušeným nebo začínajícím akademickým či vědeckým pracovníkem či studentem doktorského studijního programu.

Program nabízí také skupinové aktivity. Tou první byl například lednový seminář „Writing for Publication in English for Czech Academics and Researchers“ (Psaní publikací v angličtině pro akademiky a vědce), který vedla lektora z našeho Jazykového centra - Zaan Bester. Zúčastněným dala užitečné tipy, jak připravit publikaci pro mezinárodní časopisy, aby byl anglický odborný text pro zahraničního čtenáře srozumitelný, neboť při psaní v angličtině existují velké rozdíly ve způsobu, jakým jsou texty strukturovány a formulovány. Obecně se tyto rozdílnosti dají charakterizovat tím, že anglické psaní je zaměřeno na čtenáře, zatímco české psaní je zaměřeno na téma. A právě toto si mohli účastníci našeho prvního workshopu teoreticky i prakticky vyzkoušet.

Dalším praktickým tréninkem bylo zvládnout „umění sebevědomé prezentace“. Že na správné prezentaci může záviset úspěšnost celého projektu, když je nutné přesvědčit posluchače o jeho kvalitě, je obecně známé. Lektorka Andrea Moličová dokázala rozhýbat v krátké chvíli všechny účastníky semináře.  Zbavovali se trémy pomocí různých cvičení, zjišťovali, jak zaujmout publikum. Svoje prezentace si účastníci vyzkoušeli hned dvakrát. První prezentace byla podrobena hodnocení ostatních a ve druhém vystoupení se prezentující snažili svá vystoupení dle poskytnuté zpětné vazby vylepšit.

Probíhající jarní seminář „Projektové řízení“ má účastníky seznámit s projektovým managementem v univerzitním prostředí, s psaním projektových žádostí, poinformovat je o možných dotačních programech na realizaci vědeckých projektů a v neposlední řadě je připravit i na řízení vlastní realizace projektu.

Náš nový mentoringový program je součástí Akčního plánu HR strategie rozvoje Univerzity Pardubice.

Chcete-li o vzdělávacích akcích v rámci mentoringového programu vědět více, navštivte náš web.

Ing. Adéla Myšková

HR manažer

Dne 10. 11. 2021 proběhl úvodní workshop k mentoringu, na kterém jste si mohli poslechnout zajímavou prezentaci Mgr. Kateřiny Cidlinské, Ph.D. z Psychologického ústavu AV ČR, která se mentoringem dlouhodobě zabývá a mentoringový program pomáhá zavést na více univerzitách.

Pokud Vás prezentace zajímá, můžete se podívat na video.

https://www.youtube.com/watch?v=ug2pmREYCBs

Dne 18. 11. 2021 proběhl úvodní workshop mentoringu v anglickém jazyce. Pokud jste se setkání neúčastnili a mentoringový program Vás zajímá, doporučujeme podívat se na prezentaci v anglickém jazyce od Mgr. Kateřiny Cidlinské, Ph.D. z Psychologického ústavu AV ČR.

https://www.youtube.com/watch?v=OCsUbR_Ff1E&t=3s