Studijní program:
  B7105 Historické vědy
Studijní obor:
   7105R021 Historie (dvouobor)
Forma studia:
  prezenční
Délka studia, akademický titul:
  3 r., Bc.
Počet přijímaných 2017/2018:
  35
Počet uchazečů 2016/2017:
  45
Počet přijatých 2016/2017:
  25
 
Charakteristika oboru:
Obor Historie se studuje v kombinaci s oborem Ochrana hmotných památek, nebo s oborem Slavistická studia zemí Evropské unie, nebo s oborem Německý jazyk. Má za cíl vybavit studenty základními poznatky moderního dějepisného bádání a znalostí nezbytné faktografie evropských národních a regionálních dějin s přihlédnutím ke kontextu dějin světových. Dvouoborové studium je neoddělitelné, to znamená, že nelze dokončit pouze jeden z oborů.
Studium se skládá ze segmentu předmětů povinných, obsahujícího základní historické disciplíny, filosofickou propedeutiku a kursy zaměřené na jednotlivá dějinná období, důraz je kladen na zvládnutí základů historického řemesla. Kromě toho si studenti mohou zapisovat předměty povinně volitelné a volitelné podle svých úžeji zaměřených odborných zájmů.
 
 
Profil a uplatnění absolventa:
 Absolventi bakalářského studia získají důkladné všeobecné znalosti z oboru historie a základní dovednosti historického „řemesla“. Díky kombinaci historie se studiem ochrany hmotných památek či jazyků jsou připravováni především pro uplatnění v praxi, a to tam, kde je jejich dvouoborová kvalifikace žádoucí: jedná se o práci vyšší odborné síly v institucích s historickým zaměřením (muzeum, památkový ústav, galerie, občanská sdružení etc.), v příslušných odborech státní správy, dále v turistickém průmyslu apod.  Vedle aktivní znalosti některého ze světových jazyků, který zvládli jako jazyk maturitní (v jeho zdokonalování budou pokračovat i během dvouoborového bakalářského studia v rámci oboru „Historie“), jsou absolventi schopni aktivně komunikovat dalším z jazyků Evropské unie. Díky této jazykové kombinaci a kulturně historickému rozhledu mohou získat uplatnění jak v příslušných jazykových oblastech, tak v institucích celounijních.
Absolventi jsou také jazykově vybaveni k tomu, aby se mohli ucházet o navazující magisterské studium na některé ze zahraničních univerzit v zemi, jejíž jazyk si zvolili v rámci modulárního systému tohoto oboru jako hlavní.
 
 
Požadavky a předměty přijímací zkoušky:
Písemná přijímací zkouška se skládá se ze dvou částí:
a) test studijních předpokladů (způsoby myšlení a uvažování, logičnost apod.),
b) písemná zkouška ověřující uchazečovu základní orientaci v historických událostech a jejich souvislostech a v odborné literatuře.
 
 
Konkrétní kritéria a podmínky přijetí ke studiu daného programu/oboru:
Přijati budou po uchazečích uvedených v odstavci Pravidla pro možné prominutí přijímacích zkoušek bodu a) a b) další v pořadí podle počtu získaných bodů dosažených u přijímacích zkoušek (maximálně 100) od nejlepšího do celkového počtu dle jednotlivých kombinací.
 
 
Pravidla pro možné prominutí přijímacích zkoušek:
Uchazeč má právo požádat o přijetí ke studiu bez přijímací zkoušky, pokud splňuje alespoň jeden z těchto předpokladů:
a)         Maturoval na gymnáziu z dějepisu se známkou 1, při maturitní zkoušce dosáhl studijního průměru nejvýše 1,30 a v průběhu středoškolského studia nebyl z žádného předmětu klasifikován hůře než „dobře”. Jako doklad k žádosti přikládá ověřené kopie maturitního vysvědčení a vysvědčení z posledních čtyř ročníků středoškolského studia.
b)         Je autorem soutěžní práce Studentské odborné činnosti (SOČ) v oboru historie nebo příbuzných společensko-vědních oborech, s níž se účastnil celostátního kola této soutěže nebo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole. Jako doklad k žádosti přikládá ověřenou kopii soutěžního diplomu a jeden exemplář rukopisu soutěžní práce.
Žádá-li uchazeč o přijetí ke studiu bez přijímací zkoušky podle bodu a) nebo podle bodu b), přikládá příslušné doklady (maturitní vysvědčení, soutěžní diplomy, rukopis soutěžní práce) k přihlášce k přijímacímu řízení.
Pokud uchazeč maturuje v roce konání přijímacího řízení, může příslušné doklady spolu s žádostí o přijetí bez přijímacího řízení předložit dodatečně, a to tak, aby byly studijnímu oddělení doručeny nejpozději třetí pracovní den předcházející termínu konání přijímací zkoušky. I uchazeč, který žádá o přijetí bez přijímací zkoušky, se dostaví k písemné zkoušce ve stanoveném termínu. Před zahájením písemné přijímací zkoušky pak bude informován o tom, zda bylo jeho žádosti vyhověno.
 
 
Přípravný kurz:
ne