Sgrafitová psaníčka, Litomyšl, zámek – jižní vstupní průčelí, 70. léta 16. století.

Typické psaníčko litomyšlské iluzivní bosáže má šrafurou stínovánu spodní a pravou fasetu a jeho střední obdélnou plošku, zv. zrcadlo, vyplňuje antropomorfní (lidská hlava nebo ruka), zvířecí (kočka, ryba, pták, ježek), rostlinný (ovocný plod, větvička, listoví) nebo jiný motiv (neživé věci jako hudební nástroje a džbánky). Ukázka představuje psaníčko s profilem mužské hlavy s šaškovskou čepicí - karkulí s rolničkami. Doprovodný nápis uvádí jméno Šimona Vlacha, s jehož osobou bývá někdy spojováno autorství nejjemněji rytých psaníček s pestřejší výplní středů, přestože dosud známé písemnosti z doby budování zámku jeho jméno neevidují.