Iluzívní okno, Horšovský Týn, kostel sv. Apolináře, poslední třetina 16. století.

Na zevní severní straně kostela se ve značné výšce dochoval fragment pozdně renesanční malované výzdoby, sestávající z části iluzivní římsy s masivní profilovanou konzolou a útlým páskem vejcovce a okna. Dvoukřídlé okno s hustou sítí kolečkového zasklení má půlkruhový záklenek a vroubí je široká dovnitř vtažená špaleta. Zdání reálného okenního otvoru s výplní tu podporují jak minuciózně malované součástky kování dřevěného rámu okna, tak barevné odlišení šedavé římsy a líce okolního zdiva s vnitřní stranou špalet, které svým okrovým odstínem a fikcí jemně vrásněného povrchu evokují kamenný materiál. Linie okenního kamenného parapetu ubíhají dle pravidel lineární perspektivy, na okenních špaletách se - patrně pro evokaci skutečného světelného denního režimu - střídají jasné úseky se zastíněnými plochami. Přibližné kladení vzniku malovaného fragmentu z fasády horšovotýneckého kostela do období poslední třetiny 16. století umožňuje zbytek zavíjeného orámování okna.