Spravedlnost, Praha – Staré Město, palác Granovských, Týn čp. 639, po 1560.

V chiaroscurové malbě jednoho z meziokenních polí prvního patra nádvorního průčelí měšťanského paláce je idea spravedlnosti pojednána v tradiční personifikaci se stojící spanilou ženou s mečem jako odznakem síly v jedné a vahami v druhé ruce. Výjev je významově možné spojit jak s holdem dobré a spravedlivé vládě císaře Ferdinanda I., s jehož podobiznou obraz Spravedlnosti sousedí a který byl majiteli domu Jakubu Granovskému příznivě nakloněn [viz 5.08.], tak i - díky faktu, že Ungelt, kde dům stojí, byl od středověku jedním z pražských obchodních center, kde se proclívalo a vážilo zboží cizích kupců - s myšlenkou spravedlivé a nestranné míry a váhy. Druhé z naznačených možností výkladu nahrává i to, že spostava spravedlnosti je vidoucí (při přesném vážení je zrak nezbytný) a oči nemá zacloněné páskou, jak bylo při znázorňování této alegorie zvykem.