Role pardubických Pernštejnů v dějinách Evropy 16. století (1. díl)

Profesor Petr Vorel přináší nové informace o politické aktivitě a diplomacii na domácí i zahraniční půdě historických událostí
 
Právě na tento rok připadlo výročí Augšpurské smlouvy náboženského míru z roku 1555, který je nejdůležitější evropskou smlouvou novověku. Smlouva zastavila kořistnické a náboženské války a Evropu stabilizovala na mnoho desítek let. Ale v tom roce už byla vyjednávání Jana z Pernštejna, tak jako jeho život, ukončena.
 
Doba největšího rozkvětu Pardubic
Pardubice prostřednictvím Pernštejnů především v polovině 16. století zasahovali do dějin českých i střední Evropy. Právě polovina 16. století je obdobím přelomovým pro evropské dějiny, začíná rokem 1546, což je počátek velkého válečného konfliktu císaře Karla V. s pozicí říšskou v Německu a končí rokem 1555 Augšpurským náboženským mírem.
(Dohoda přijatá císařem Karlem V. a říšskými knížaty na sněmu v Augšpurku ukončila první období náboženských válek v Německu. Protestantismus byl právně uznán ve formě augšpurského vyznání, rozdělení zemí na katolické a protestantské se podřizovalo náboženskému vyznání knížat podle zásady čí země, toho náboženství. Poddaní měli možnost z náboženských důvodů emigrovat.)
 
Český král Ferdinand I. chtěl zadarmo verbovat na pomoc kořistnickému tažení císaře Karla V.
V Německu proti sobě stáli katoličtí Habsburkové císař Karel V., jeho bratr Ferdinand I. český král a v opozici byla říšskoněmecká říše – spojili se tzv. šmalkaldskou dohodou, knížata vesměs luteráni, protestanté. Karel V. chtěl majetek protestantů. Napadl německá knížectví se svým žoldnéřským vojskem. Jednalo se o válku náboženskou i kořistnickou. Český král Ferdinand I. jako zástupce Karla V. musel do jeho války přispět. Karel V. chtěl, aby zmobilizoval české vojsko.
 
Pardubický zámek – na kohoutí zápasy se sjela česká šlechta – místo tajné schůzky
Česká šlechta odmítala v Německu válčit proti luteránské opozici. To bylo dané zemským zákonem, že české vojsko financované z českých daní nesmí se svým králem táhnout jinam, než na obranu vlastního území. V tom byl základní princip sporu mezi králem Ferdinandem I. a českou šlechtou na počátku roku 1547. Král válečné tažení platit nechtěl, šlechta nechtěla táhnout zadarmo.
První ilegální schůzka, pod záminkou kohoutích zápasů, byla v Pardubicích na zámku v mazhauzu. Pod renesanční malbou se česká šlechta domlouvala, jak postupovat, aby je český král Ferdinand I. nemohl za odmítnutí vojenské pomoci Karlu V. proti německým luteránům potrestat. Pardubická schůzka se stala roznětkou pro další diplomatická jednání a vznik organizovaného celku šlechty a měst proti králi.
 
Jana Davidová-Kracíková
 
Pořad vznikl za podpory Univerzity Pardubice a projektu BRAVO - Brána vědění otevřená II., který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.