Univerzální paměti jen se skelnými chalkogenidy

Profesor Miloslav Frumar prorokuje budoucnost elektroniky: Materiály budoucnosti jsou takzvané plazmonické materiály, to jsou chalkogenidy, jejichž vlastnosti povedou ke zvýšení rychlosti zpracování informací, jejich navýšení...
 
Těšme se na rychlejší práci počítačů, veškeré elektroniky, s mnohonásobným výkonem i objemem dat informací, ale v malé „skříňce“.
 
Křemík už „nemá šanci“...  říká profesor Tomáš Wagner
 
Nanomateriály se skelnými chalkogenidy nahradí křemíkové polovodiče. Aplikacemi chalkogenidových skel v praxi jsou například spínače a paměti.
 
Solární panely s křemíkem vydávají málo energie,  skupina profesora Tomáše Wagnera chystá energetický převrat
 
Prešli jsme laboratoře Katedry obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ing. Lukáš Stříška ověřuje nové nanomateriály na bázi skelných chalkogenidů.
Studovaný materiál, tedy materiál se sklenými chalkogenidy, je jednou z možných aplikací fotonových up konverzí (konverze infračerveného záření na kratší vlnové dálky, tj. ve viditelné oblasti)pro získávání většího množství energie pro solární křemíkové panely. Současný křemíkový solární panel má omezenou účinnost díky své spektrální oblasti, kde funguje, a nevyužívá infračervenou část spektra, která k nám dopadá se Slunce na Zemi.  Tyto nové nanomateriály se skelnými chalkogenidy mohou převrátit  infračervené záření na viditelné, a tím ho vrátit křemíkovému fotovoltaickému článku, který ho může přeměnit na elektrickou energii, čili zvyšuje se účinnost solárních panelů.
 
Amorfní a skelné chalkogenidy představují velkou skupinu sloučenin a slitin. Abychom látku mohli označit za chalkogenid, musí obsahovat jeden z prvků: síra, selen nebo tellur. Mohou obsahovat také další prvky, například germanium, galium nebo antimon. Z hlediska vodivosti se pohybují na pomezí polovodičů a izolantů. Využití chalkogenidů je velmi široké.
 
Profesor Miloslav Frumar je průkopníkem použití materiálů s chalkogenidy či později skelnými chalkogenidy do elektronických přístrojů. Už v padesátých a šedesátých letech byla pardubická Vysoká škola chemicko-technologické jediné pracoviště věnující se vývoji a aplikaci chalkogenidových skel v Československu. Ve světě toto vědecké pracoviště bylo známé pod názvem „pardubická chalkogenidová škola“.   
Dodnes profesor Miloslav Frumar rozvíjí své teorie a jeho úvahy naplňuje výzkum mladších kolegů.
 
Jana Davidová-Kracíková
 
Pořad vznikl za podpory Univerzity Pardubice a projektu BRAVO - Brána vědění otevřená II., který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.