Marie Magdalena Hanková - dcera řezníka, která milovala literaturu

Před dvěma staletími vesnické dívky sotva psaly, přesto vstoupíme do tajů dopisních obálek.
 
Jana Stráníková z Ústavu historických věd Filosofické fakulty Univerzity Pardubice se zabývá dějinami korespondence, ale také každodenním životem žen 19. století. Ve své nejnovější práci si vybrala Marii Magdalenu Hankovou z vesničky Hoříněves.
Marie Magdalena Hanková porcovala maso, roznášela pivo, ale styl jejich dopisů se blížil vzdělaným obrozencům.
 
Pilná žačka
I když děti na vesnici absolvovaly jednu dvě třídy (to muselo stačit, práce na poli a ve stáji nepočkají) prozradíme, že Marie byla pilnou žačkou. A navíc ji i sourozence ve vzdělání podporoval otec. Dobře věděl, že ti, co jednají s vrchností, musí umět alespoň číst a psát.
I když se Marie nevdala, vedla domácnost otci a později svým třem bratrům. Jezdila z Hoříněvse přes Pardubice do Prahy. Dopisy mezi městy jen létaly. A když je historici nalezli, mnohé záhady historie se rozpletly.
 
Obrázek vesnické ženy 19. století, Marie Magdaleny Hankové, dcery řezníka a šenkýře (hospodského) Václava Hanky je možná výjimečný. Její dopisy jsou svou formální úpravou, stylisticky i vyjadřováním, překvapivě kultivované. Marie převyšuje svoji společenskou vrstvu.
 
Navíc obraz Marie Magdaleny Hankové zachycený v jejich dopisech otci i bratrům ukazuje na samostatnou a energickou ženu, která neváhala sama cestovat i na poměrně velké vzdálenosti, která důsledně hájila své ekonomické zájmy a byla zvyklá podílet se nejenom na společné práci ale i na rozhodování v rámci rodiny, v níž právě žila.
 
Jana Davidová-Kracíková
 
Pořad vznikl za podpory Univerzity Pardubice a projektu BRAVO - Brána vědění otevřená, který je spolufinancován evropskými fondy a státním rozpočtem České republiky.