Stala se celebritou, aniž by chtěla

Řeč bude o „dceři národa“ Zdeňce Havlíčkové. Profesorka historie Milena Lenderová odpoví, co znamená „dcera národa“ a proč byla českou společností hýčkána a vzápětí zavržena.
 
Své postavení celebrity, dcery zemřelého otce spisovatele Karla Havlíčka Borovského, si Zdeňka sice užívala už od deseti let - které dívce by se nelíbilo být středem pánské i dámské společnosti - ale drobnohled společnosti jí nedovoloval svobodné rozhodování. Co se dělo v dívčí duši, když oba rodiče zemřeli a ona putovala od rodiny k rodině.
 
Když rodina maminky Zdeňky Havlíčkové, která Zdeňku po smrti rodičů vychovávala, neměla finanční prostředky, F. L. Rieger, F. A. Brauner, F. Palacký a další čeští obrozenci přišli s myšlenkou vytvořit Sbor na památku K. H. Borovského, a zorganizovat sbírku na jeho dceru Zdeňku Havlíčkovou. Sbírku vedly manželky těchto mužů, a také K. Světlá, K. Fugnerová i další ženy.
 
Vznikl tak první spolek žen, kolektivní gesto českých žen, které ukázaly, že jsou schopné jako spolek žen něco vytvořit. Toto je názor a nový přístup prof. M. Lenderové k interpretaci společnosti daného historického období.
 
Ale když se mladé děvče zamiluje do někoho jiného, než si česká společnost přeje, je po slávě. „Dcera národa“ je zatracena.
 
Prof. M. Lenderová zdůrazňuje, že pojmenování „dcera národa“ je nesmyslné klišé.
 
Pro historika jsou poutavé její „životy“: život skutečný a proměnlivost jejího života po životě.
 
Zemřela, jako její rodiče, na tuberkulózu, bylo jí necelých 24 let.
 
O Zdeňce Havlíčkové připravuje profesorka Milena Lenderová publikaci s novými a zajímavými názory.
 
Jana Davidová-Kracíková
 
Pořad vznikl za podpory Univerzity Pardubice a projektu BRAVO - Brána vědění otevřená, který je spolufinancován evropskými fondy a státním rozpočtem České republiky.