Muzeum v Červené věži

 

Červená věž

Tato 18 metrů vysoká dominanta areálu Fakulty restaurování je jediným pozůstatkem hradeb tzv. Horního (Nového) města, které začal v roce 1490 budovat tehdejší držitel litomyšlského panství Bohuš II. Kostka z Postupic.

Tomuto založení předcházelo pustošivé období husitských válek, kterými byl násilně přerván mimořádný kulturní a hospodářský rozvoj Litomyšle, nastartovaný roku 1344 založením biskupství. Byla zahájena stavba katedrály Panny Marie (archeologické výzkumy ji situovaly zhruba do prostoru dnešního I. zámeckého nádvoří), vznikl biskupský palác, při němž byla situována i kaple sv. Quirina. Od roku 1356 byl na místě zvaném Olivetská hora budován klášter řádu Augustiniánů s dodnes stojícím, byť přestavěném kostelem Povýšení sv. Kříže. Kulturní rozkvět Litomyšle ukončila celospolečenská krize první třetiny 15. Století, jejímž vyvrcholením se v Litomyšli stal vpád husitských bojovníků pod vedením hejtmana Diviše Bořka z Miletínku, kteří nejprve v roce 1421 obsadili město a roku 1425 pak dobyli i návrší s biskupskou rezidencí. Byla přitom vypálena a pobořena i většina z výše zmiňovaných staveb kromě biskupského paláce, který se stal sídlem husitských hejtmanů a byl nadále nazýván hradem.

Významným mezníkem je pro Litomyšl rok 1432, kdy do města přichází významný utrakvistický rod Kostků z Postupic. Za jejich vlády nalezl v Litomyšli relativně klidné útočiště početný sbor Českých bratří. Snad právě pro ně se rozhodl Bohuš II. Kostka, který na rodový trůn usedl v roce 1486 vybudovat „Novou Litomyšl“, Nové, neboli Horní město. Město, obklopené kamennou hradbou, se začalo stavět v roce 1490. Jeho středem bylo náměstí, situované do míst, kudy se dnes vchází do zámku a Klášterních zahrad. Na existenci náměstí ostatně upomíná dodnes stojící kašna. Stavba Horního města byla ukončena kolem roku 1510, přičemž jeho zakladatel Bohuš II. Kostka se dokončení svého díla nedožil, zemřel o pět let dříve roku 1505.

Červená věž byla jednou z nejpevnějších bašt, zesilujících v exponovaném místě hradební zeď Horního města. Sám objekt věže je poněkud nepravidelného čtvercového půdorysu (7 x 7,5). Stavba je provedena z opracovaného opukového zdiva, strop nejvyššího patra byl v novější době dozděn pomocí cihel. Zděná část věže dosahuje výšky 15.60 metrů. Svůj název „Červená“  získala věž díky charakteristickému zbarvení zdiva, silně ohořelého při jednom z četných požárů, které v průběhu dějin město Litomyšl postihly. Ve čtvrtém podlaží se nachází čtveřice autentických otvorů, z nichž dva, na západní a severní straně byly portály, vedoucími na přilehlé ochozy hradeb. Výška (cca 10m) i profil hradební zdi stejně jako cihlami zazděný vstupní portál na západní stěně věže jsou dodnes dobře patrné při pohledu přes areál firmy Kubík.

Na jednom z nárožních kvádrů západní stěny věže je také dodnes dochovaný znak rodu Kostků z Postupic, stylizované hrábě. Po roce 1635, kdy byla Litomyšl stižena dalším z pustošivých požárů Horní město postupně chátralo, až bylo v průběhu 18. a 19. století úplně zbořeno. Červená věž přestala plnit svoji původní obrannou funkci a stala se hospodářským příslušenstvím okolních po požáru obnovených domů. Určité úpravy vnitřního prostoru věže pak proběhly v souvislosti s výstavbou domu č. p. 3 pro úředníky správy panství (dnes hlavní budova fakulty), který byl postaven v polovině 18. Století. Ve 2. Polovině 20 století využívaly objekt dnešní fakulty Technické služby Litomyšl. Díky dobou podmíněnému nezájmu o ochranu mnohých památkových objektů se stav staletími zchátralé věže ještě dále zhoršoval.

V polovině 90. let 20. století však byly v souvislosti se vznikem Školy restaurování a konzervačních technik nalezeny možnosti rekonstrukce a nového využití objektu. Stavba nového interiéru věže spolu s novým zastřešením, které zvedlo celkovou výšku objektu na cca 18 metrů byla provedena v roce 1995 podle návrhu akad. Arch. Mikuláše Hulce a Ing. arch. Evy Antošové. Nově pojaté vnitřní prostory věže, rozčleněné na tři podlaží dnes slouží jako Muzeum restaurování  a historických technologií, zastřešená plošina ve výši 15 metrů nabízí po zdolání 77 schodů malebný výhled na arkády zámku, Klášterní zahrady i další památky Litomyšle.

 

Školní muzeum restaurování a historických technologií


Bylo otevřeno v roce 1998 po adaptaci středověké tzv. Červené věže v areálu školy. Obsahuje výstavní prostory i depozitář. Svým programem je i v evropském kontextu unikátní. Bude sloužit k presentaci školních sbírek historických technologií architektury, uměleckých řemesel a knižní kultury, v souladu s výukovými programy školy. Tématické expozice jsou zaměřeny na jednotlivé problémy restaurátorských zásahů, na poznání materiálů používaných v minulosti a na staré umění zobrazující architekturu či stará řemesla. Expozice vznikají za účasti studentů. Zároveň je přístupný i ochoz věže s výhledem na město.
V období zimního a letního semestru je věž přístupná po předběžné dohodě, v červenci až září je zde stálý provoz a expozice je otevřena pro veřejnost.
Sbírky muzea obsahují především hmotné ukázky starých technologií z oblastí architektury a dalších oborů výtvarných umění. V této souvislosti je organizován dobrovolný, ale cílený sběr těchto předmětů. Ve výjimečných případech je možný i jejich nákup.

Sbírky historických technologií obsahují především:

  • transfery, historické omítky, umělé mramory
  • cihly a jiné prvky z pálené hlíny
  • vzorky poškození kamene
  • vzorky polychromií kamene (i odběry pigmentů a podkladů)
  • dřevěné konstrukční prvky z architektury a dalších oborů výtvarných umění
  • prvky z jiných kovů
  • předměty z oblasti knižní kultury a papíru
  • sbírka dějin knižní vazby tvoří samostatný celek

  Elektronický katalog sbírek - http://museum.upce.cz

 

 

Dosavadní výstavní činnost:

1999 - Martin Štěrba, Výstava fotografií z letního putování loutkového divadla Julia & spol.
(květen 1999)
Transfer, nejnáročnější technika v restaurování nástěnné malby
(červenec - září 1999; výstava byla též zapůjčena Galerii Univerzity Pardubice, Univerzitní knihovna, 22. 3. - 20. 5. 2000)

2000 - Stavebně-historický a restaurátorský průzkum kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli, 1993-2000
(květen-září 2000)

2001 - Kateřina Prokopová, Výstava obrazů a kreseb studentky 4. ročníku Institutu restaurování a konzervačních technik Litomyšl, o.p.s.
(květen 2001)
Řím, Florencie, Neapol a Pompeje na fotografiích z konce 19. století
(1. červenec - 30. září 2001)

2003 - Restaurování Mariánského sloupu v Litomyšli.

2004 - Bohuslav Slánský (5.6. - 30.10.2004)

2005 - Malíř na frontě, Josef Váchal na bojišti I. světové války

2006 - "Lidé a papír," výstava Bohdana Holomíčka a Evy Hrubé

2007 - Fotografická restaurátorská dokumentace z pozůstalosti prof. Bohuslava Slánského

2008 - Výstava obrazů a grafik asistentky Ateliéru výtvarné přípravy Jaromíry Němcové

2010 - Mramorové papíry, výstava prací studentů Ateliéru papíru, knih a knižních dokumentů

 

 

2011 - Výstava obrazů Lucie Suché, od srpna výstava prací studentů Fakulty restaurování 

2012 – Sochař Martin Krupka 1723–1778; Historici a restaurátoři v praxi. Výsledky grantu Inovace studijního programu Historických věd Filosofické fakulty a Výtvarných umění Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, společné téma drobné památky velišské farnosti.