Konzervace části gotických nástěnných maleb na východní stěně presbytáře farního kostela sv. Martina v obci Sankt Martin v Dolním Rakousku

Restaurovaly: BcA. Lucie Bartůňková, BcA. Magdalena Třesohlavá

Pedagogické vedení: doc. Jaroslav J. Alt, ak. mal.

Restaurátorský průzkum a konzervace gotických nástěnných maleb na východní stěně presbytáře farního kostela sv. Martina v obci Sankt Martin u města Weitra v Dolním Rakousku byla provedena v rámci dvou praktických diplomových prací v březnu až červnu 2010.

V souvislosti s restaurováním pozdně barokního oltáře v presbytáři byly na východní stěně a v okenní špaletě nalezeny roku 2009 středověké nástěnné malby, jejichž existence nebyla dosud známa. Dle dochovaných písemných a ústních pramenů lze usuzovat, že oltář byl od doby svého vzniku v první polovině 18. století demontován poprvé.

V těsném prostoru za oltářem panovaly velmi nepříznivé mikroklimatické podmínky, které byly příčinou degradace a samovolného odkryvu mladších omítkových a malířských vrstev až na vrstvu gotických maleb. Malby se před opětovným osazením oltáře staly předmětem orientačního restaurátorského průzkumu, který v listopadu 2009 provedli diplomovaní restaurátoři Jörg Riedel a Markus Santner. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl ze strany památkového úřadu pro Dolní Rakousko vznesen požadavek na provedení rozšířeného restaurátorského průzkumu, jehož výsledkem mělo být posouzení stavu nástěnných maleb a vypracováním návrhu na možnosti jejich konzervace a případné prezentace.

Tento úkol byl v rámci diplomových prací svěřen studentkám Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Lucii Bartůňkové a Magdaleně Třesohlavé. Práce obsahovaly teoretickou část, která se zabývala dějinami objektu, popisem fragmentů maleb a jejich ikonografií. Studentky se dále soustředily na průzkum stavu a rozsahu dochování omítkových a nátěrových vrstev, jejich poškození, na průzkum salinity, mikrobiologického napadení i na záznam klimatických podmínek. Důraz byl kladen také na průzkum originálních materiálů a malířských technik. Byly rovněž provedeny zkoušky materiálů pro čištění a konsolidaci barevných vrstev.

Na základě výsledků restaurátorského, přírodovědného a umělecko-historického průzkumu byla stanovena koncepce konzervačně-restaurátorského zásahu, který se týkal především okenní špalety východní stěny. Vzhledem k tomu, že celá východní stěna včetně okenní špalety nebude v budoucnu prezentována, bylo rozhodnuto, že nedojde na dalších plochách k odkryvu starší omítkové vrstvy. To v praxi znamenalo, že byly zachovány a konzervovány všechny dochované vrstvy a fragmenty a že se restaurátorský zásah ubíral převážně konzervačním směrem. Zásadní zřetel byl brán na reverzibilitu použitých materiálů, neboť nebylo možné vyloučit, že v budoucnu dojde i ke komplexnímu restaurátorskému zásahu a odkryvu maleb.

V rámci konzervačního zásahu byly fragmenty vápenných nátěrů, maleb a barokní omítky zajištěny v místech, kde z důvodu špatné koheze vrstev hrozila jejich ztráta. Dále proběhlo jejich čištění. Závěrečným krokem bylo tmelení peků v gotické omítce pod úroveň povrchu okolních omítek. Tmelící směs byla probarvena ve hmotě. V rámci zásahu byla také navržena doporučení a opatření pro úpravu klimatických podmínek východní stěny.

 

Levá část okenní špalety. Stav před restaurováním.  Pravá část okenní špalety. Stav před
restaurováním. 
   
Levá část okenní špalety. Stav po restaurování.  Celkový pohled. Stav po restaurování.
   
Tvář neznámé světice, stav před restaurováním. Tvář neznámé světice v UV světle. Žlutavá
luminiscence je
zřejmě projevem zbytků
pojiva.
   
Východní stěna. Na snímku jsou patrné solné
mapy vzniklé v důsledku zvýšeného obsahu
vodorozpustných solí ve zdivu.
Zkoušky barevnosti tmelící malty.
   

 

    

                                 Grafická dokumentace restaurátorského zásahu v okenní špaletě.