Univerzita Pardubice

RSS English Čeština

Lnáře

Průzkum a restaurování nástropní malby „Shromáždění Olympanů“
ve středovém poli hlavního sálu zámku Lnáře

 

Realizovali:
Marie Cechlová, Jana Dunajská, Maria Gubarenko
pod pedagogickým vedením Mgr. art. Jana Vojtěchovského

Chemicko-technologický průzkum: Ing. Karol Bayer, Ing. Renata Tišlová PhD.

Odborné konzultace: Josef Čoban ak. mal., PhDr. Martin Mádl PhD.

 

V letech 2008 a 2009 proběhl průzkum a restaurování nástropní malby v hlavním sálu jihočeského zámku Lnáře. Jako svou praktickou bakalářskou práci jej realizovali Marie Cechlová, Jana Dunajská a Maria Grubarenko.

 

Zámek Lnáře se nachází ve stejnojmenné obci 10 km severozápadně od Blatné. Velký sál, ve kterém je situována námi restaurovaná malba, se nachází v prvním patře západního křídla budovy. Výzdoba velkého sálu patří
k umělecky nejpozoruhodnějším částem interiéru zámku. Tvoří ji velice kvalitní ornamentální a figurální štuky
a malby s náměty z bájí o Hesperidkách. Ve středu klenby se nalézá zrcadlo ohraničené masivní římsou
a malovaným iluzivním rámem s figurálními malbami zobrazujícími shromáždění olympských bohů. Právě tohoto výjevu se týkal náš průzkum a restaurování.

 

Restaurátorský průzkum

Malba v centrálním zrcadle hlavního sálu zámku Lnáře pochází zřejmě z přelomu 70. a 80. let 17. století
a jejím pravděpodobným autorem je dle výsledků bádání Martina Mádla a Jany Zapletalové severoitalský malíř Giacomo Tencalla (1644 – mezi lety 1690 a 1692), zřejmě vzdálený příbuzný a spolupracovník jeho slavnějšího jmenovce Carpofora Tencally (1623–1685). Kompozice lnářské malby vychází z kompozic Carpofora Tencally
v rakouských zámcích Trautenfels a Eisenstadt. Malba je provedena technikou fresco-secco s důrazem na seccovou část. Hlavním pojivem je uhličitan vápennatý, avšak vzhledem k poměrně snadné rozpustnosti některých částí malby lze předpokládat v malé míře i jiný druh pojiva (průzkumem byly prokázány proteiny). Originální malba je provedena ve 33 denních dílech, v místech odpadlé barevné vrstvy lze pozorovat rozkresbu fialové a zelené barvy provedenou do vlhké omítky, sporadicky se vyskytuje rovněž rytá podkresba. Byly prokázány pigmenty typické pro barokní éru, tzn. okry, smalt, země zelená, minium.

Malba byla naposledy restaurována v roce 1982. S tímto restaurováním, avšak především s celkovou rekonstrukcí, jež probíhala na přelomu 70. a 80. let 20. století je spojena většina současných problémů malby. Na malbě se před naším zákrokem vyskytovaly skvrny hnědé barvy, které značně znehodnocovaly její estetický účinek. Skvrny vznikly s velkou pravděpodobností při sanaci dřevěných částí stropu z půdních prostor v rámci výše zmíněné rekonstrukce, kdy došlo k protečení bituminózního materiálu (karbolinea) mezi fošnami podbití stropu až na povrch malby. Skvrny byly na počátku 80. let 20. století restaurátory redukovány, zaizolovány a přeretušovány.
V následujících letech však došlo nejen k dalšímu prosáknutí karbolinea přes izolaci a retuše, ale i k jeho výskytu na dalších místech na povrchu malby a štukové výzdoby. V rámci průzkumu byly provedeny zkoušky čištění těchto skvrn. Jako nejúčinnější metoda čištění bylo vyhodnoceno použití kombinace pěny z jádrového mýdla
a rozpouštědlového gelu z Carbopolu EZ2 a směsi dimethylformamid a toluenu.

V rámci restaurátorského zákroku proběhnuvšího v roce 1982 byla provedena, mimo odstranění předešlých zásahů, také konsolidace omítek, přichycení konstrukce stropu, fixace, tmelení a retuš. Přichycením omítek ke konstrukci stropu vzniklo na malbě celkem 99 kruhových otvorů o průměru přibližně 5 cm, které byly následně tmeleny a zaretušovány. Dále byla malba poškozena zateklinami, které zřejmě pocházely z ledna roku 2007, kdy byla narušena střecha budovy po orkánu Kyril. Především v okolí bituminózních skvrn byla malba zpráškovatělá, či se odlupovala v šupinkách. Lokálně byla perkusní metodou zjištěna také přítomnost dutin v omítce.

Na základě výsledků restaurátorského průzkumu byl vypracován návrh na restaurování, podle nějž byl následně restaurátorský zásah realizován.

 

Postup restaurátorských prací

1. Lokální konsolidace barevné vrstvy

Zpráškovatělá barevná vrstva, či barevná vrstva, která se oddělovala v puchýřcích, byla k podkladu fixována 2 - 5 % roztokem vodní akrylátové disperze Hydro-Grund (podle míry poškození originální barevné vrstvy). Celková fixáž malby nebyla nutná.

 

2. Redukce retuší a izolace bituminózních skvrn

Ztmavlé retuše bylo možné částečně odstranit destilovanou vodou (zřejmě v místech, kde nebyla tempera výrazněji připojována disperzí). V místech, kde destilovaná voda nepůsobila, bylo přistoupeno k použití acetonu, či methylethylketonu. Na místech, kde jsme se potýkali s nefunkčností výše zmíněných variant, byl methylethylketon aplikován v gelu. Na některých místech (především na tmelech) nebylo však možné retuše odstranit ani za použití nejrazantnějších rozpouštědel (chloroform). Izolace, která měla zamezovat bituminúozním skvrnám v další migraci na povrch, byla redukována směsí dimethylformamidu s toluenem v poměru 60:40 v gelu.

 

3. Čištění bituminózních skvrn

Bituminózní skvrny byly redukovány směsí dimethylformamidu s toluenem v poměru 60:40. V průběhu čištění skvrn bylo potřeba přistoupit k lokální konsolidaci okrajů defektů barevné vrstvy, protože hrozilo další poškození. Ke zpevnění byl použit 4% roztok akrylátové disperze Hydro-Grund. Dále byly skvrny čištěny pěnou z jádrového mýdla a rozpouštědlovým gelem z Carbopolu EZ2 a směsi dimethylformamid a toluenu.

 

4. Vyjmutí nevhodných tmelů a konsolidace odhalené omítkové vrstvy

Nevhodné vápenné a klihokřídové tmely byly vyjmuty mechanicky pomocí restaurátorského kladívka a skalpelu, jejich okolí bylo očištěno jak mechanicky, tak i destilovanou vodou. U vápenných tmelů byl většinou redukován pouze jejich povrch, zbytek hmoty tmelu byl vzhledem k dobré soudržnosti ponechán. Odhalená omítková vrstva byla konsolidována vápennou nanosuspenzí CaLoSil NP25.

 

5. Injektáž

Injektáž bylo nutné provádět především v okolí starších prasklin, které byly konsolidovány a tmeleny již při předešlém restaurátorském zákroku. Nejprve byly praskliny konsolidovány vápennou nanosuspenzí CaLoSil NP25, aby byla zaručena soudržnost originální omítky. Pro hloubkovou konsolidaci byla zvolena injektážní směs na vápenné bázi - Vapo Injekt.

 

6 Tmelení

Povrch tmelů jsme se snažili přizpůsobit charakteru originální omítky. Pro tmelení byl použit klasický vápenný tmel přizpůsobený poměrem a hrubostí písku konkrétní situaci. Povrch tmelů byl následně sjednocen řídkým vápenným mlékem. Tmely byly před retuší izolovány 2% roztokem akrylátové disperze Hydro-Grund.

 

7. Retuš

K retuši byly použity tubové akvarelové barvy Horadam firmy Schmincke. V místech, kde bylo potřeba aplikovat krycí barvu (bituminózní skvrny), byla jako běloba použita plavená křída pojená 1% Klucelem E. Retuše byly provedeny nápodobivým způsobem. Jejich intenzita je vůči originálu mírně snížena, jejich charakter je většinou spíše zcelující. 

 

 

Podrobnější informace o restaurátorském průzkumu naleznete v následujícím odkazu:

http://www.arte-fakt.cz/dokumenty/a-f.2009_07.pdf

 

stav před restaurováním

Celkový pohled na malbu „Shromáždění Olympanů“ v hlavním sálu zámku Lnáře – stav před restaurováním

 

detail dehtové skvrny

Detail zaretušované dehtové skvrny. Dehet částečně prostoupil jak vrstvu izolace, tak i retuše

 

detail dehtové skvrny

Detail neretušované dehtové skvrny. Výskyt obdobných skvrn dokazuje migraci dehtu i v následných letech po dokončení restaurování v roce 1982.

 

FTIR spektrum dehtové skvrny

FTIR spektrum vzorku odebraného z dehtové skvrny na klenbě hlavního sálu zámku Lnáře. Měření proběhlo po extrakci chloroformem.

 

srovnávací FTIR - karbolineum

Srovnávací FTIR spektrum – karbolineum (černouhelný dehet; komerčně vyráběný produkt)

 

detail nohy bohyně aurory - před čištěním

Detail nohy bohyně Aurory v pravé části malby - izolací i degradovanou retuší prostupuje bituminózní (dehtový) materiál – stav před restaurováním

 

detail nohy bohyně aurory - stav po čištění

Detail nohy bohyně Aurory v pravé části malby – stav po redukci bituminózní skvrny

 

celkový pohled - stav po restaurování

Celkový pohled na malbu „Shromáždění Olympanů“  - stav po restaurování

 

zakreslení denních dílů

Vyznačení denních dílů a jejich posloupnosti (šipky směřují z mladších dílů do starších)





Aktualizoval: Jan Vojtěchovský (16. listopad 2010, 01:26)