Diskusní setkání s profesorem Janem Sokolem

Profesor Jan Sokol: Máme strach z velkých cílů a v tom je úspěch radikálních organizací
04.04.2016
Profesor Jan Sokol čelil dotazům studentů Univerzity Pardubice při březnové besedě
Profesor Jan Sokol čelil dotazům studentů Univerzity Pardubice při březnové besedě
Foto: A. Zeiner
Možnost vyjádřit se k aktuálním otázkám a debatovat se známými osobnostmi. To je cílem diskusních setkání Fakulty filozofické. Nedávno proto na půdě univerzity přivítala českého filosofa profesora Jana Sokola, který ve společnosti studentů strávil dvě hodiny. A o zajímavé dotazy nebyla nouze.
Setkání s profesorem Sokolem si v jedné z nových poslucháren Výukového areálu Polabiny nenechaly ujít desítky studentů. Pozvánka totiž slibovala komentáře a postřehy vysokoškolského pedagoga a publicisty působícího na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze týkající se především aktuální problematiky migrace a perspektivy Evropy, obav lidí z budoucnosti nebo toho, jak nakládat s přemírou svobody a nezávislostí ve vztahu jedinec a stát. Jak se v další části besedy ukázalo, nezajímala přítomné pouze tato problematika, ale také Jan Sokol jako takový.
„Promiňte, já mám teď přednášku.“
 
Profesor Jan Sokol
Profesor Jan Sokol
Foto: A. Zeiner
Studenti pokládali zajímavé dotazy
Studenti pokládali zajímavé dotazy
Foto: A. Zeiner
Profesor Sokol se bez váhání ujal slova. Nenechal se „rozhodit“ ani zvoněním svého mobilního telefonu, do něhož jen stručně odpověděl, že právě přednáší, a pokračoval ve svém úvodním proslovení. V něm přítomným doporučil k přečtení například knihu Konec dějin a poslední muž, jejímž autorem je americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu Francise Fukuyama.
 
Žijeme v době, která je bezpochyby dramatická a zajímavá. Dříve terorismus představoval útoky na hlavy a představitele státu. Ten dnešní je jiný, je skrytý a bezvýběrový. Týká se nahodilých lidí a chce je vyděsit a zbavit zdravého úsudku. V tom intenzivně pomáhají také média – především televizní vysílání – které nám dění ukazuje doslova v přímém přenosu a kdekdo mluví o krizi Evropy. To, z čeho máme strach, vidíme právě v televizi.
Otázky na tělo
Studenty pak v části věnované dotazům zajímal názor profesora Sokola například na to, odkud se bere motivace lidí, kteří dosáhli svého cíle, co říká na kandidaturu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, jak se dívá na to, jak média pracují a nakládají s informacemi o uprchlících nebo jak se staví k šíření nesmyslů a obecně mediální negramotnosti obyvatelstva. Média jsou podle něho silný prostředek, který se dá zneužít, a část společnosti na to jednoduše nesmí skočit, proto musí být vzdělaná. Problém vidí také v tom, že současné školství stále méně odpovídá na aktuální problémy, občanské dovednosti bývají také každý rok jiné. S čímž bojuje i on sám.
A je něco, na co se profesor Sokol těší? „Těšil bych se, kdyby se začal péct lepší chleba, jako když jsem byl malý. Ale možná to nebylo chlebem,“ zavtipkoval. Každopádně mu vadí úpadek zdvořilosti, úpadek jazykových schopností a neschopnost v českém jazyce stavět složitější věty, aby byly dobře a navíc srozumitelné. Závěrem přidal ještě vyprávění o prvním počítači a pak se vydal vlakem zpět do Prahy.
Další příležitost diskutovat se zajímavými osobnostmi budou mít zájemci zase na podzim, kdy účast na besedě přislíbili Petra Procházková a Tomáš Halík.
Autor: Mgr. Zuzana Paulusová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
- See more at: http://zpravodaj.upce.cz/univerzita/2016/beseda-se-sokolem/#sthash.BmLiOJOC.dpuf